Nostalgie v českém divadle a kultuře

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
207NCD0 zkouška 3 3 hodiny výuky jednou za 14 dní (45 minut), 59 až 74 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Peter DEMETER

Obsah

Cílem předmětu je představení fenoménu nostalgie jakožto estetické a kulturně-společenské kategorie, jejíž působnost lze sledovat a zkoumat v rozličných divadelních hrách a kulturních či společenských jevech obecně (včetně například marketingových strategií). V rámci předmětu je studentstvo seznámeno s vybranými teoretickými koncepty nostalgie, jež lze užívat při interpretaci. Důležitým vodítkem je rozlišení dobových reprezentací a reprezentací, které odkazují k „původním“ dobovým reprezentacím, pozornost je tak věnována nejen historickým kontextům a jejich přesahům do současnosti, respektive nostalgickému vzpomínání na ně, ale i jejich reflexím a zobrazováním v retrospektivních typech různorodých, nejen divadelních, děl aj.

1 a 2/ Nostalgie: Její kulturní a společenský význam

Při úvodním setkání se zaměříme na problematiku nostalgie obecně. Představíme si její „dějiny“ a možná zařazení do různých kulturních a společenských kontextů. Na základě teorie Svetlany Boym si rozdělíme nostalgii na tzv. obrodnou a reflexivní. S těmito modely budeme následně pracovat v průběhu celého předmětu. Umožní nám sledovat, jakým způsobem probíhá (nostalgické) vzpomínání na daná období a jakým způsobem lze s danými reprezentacemi pracovat a interpretovat je. Zároveň se zaměříme i na další kategorie spjaté s nostalgií: anemoia, ostalgie, westalgie, jugonostalgie, retro, vintage aj.

3 a 4/„Zlatá šedesátá“

Šedesátá léta 20. století bývají vzhledem ke sledované problematice poměrně často zobrazována s jistou mírou idealizace. Hovořit tak (nejen) v kontextu československém můžeme o určité estetizaci socialismu, který se projevuje například v různých pozdějších filmových zpracování daného období. Pomůckou v tomto ohledu může být tzv. performativní pojetí reprezentace. „Zlatá šedesátá“ a vzpomínání na ně tedy v rámci tohoto setkání reflektujeme s patřičným kulturně-historickým kontextem.Seznámíme se také s kulturními fenomény dané doby, jako byla například Bratislavská lyra, divadlo Semafor nebo česká nová vlna aj.

5 a 6/Pozlátko televizních revue i didaktické seriály z období normalizace

Ústředním tématem tohoto setkání bude zejména fenomén televize, a to jak fungování televize v dobovém kontextu, tak i přesahy a návraty dobové televizní tvorby na obrazovky současných televizních stanic, typicky například návraty televizní seriálové tvorby jako je seriál Žena za pultem. Pozornost však bude věnována i televizním revue, které doznaly v období normalizace na velké popularitě a jejich „sláva“ pokračovala i v pozdějších obdobích. Zaměříme se na analýzu vybrané dobové televizní tvorby a v širším kontextu se pokusíme reflektovat její kulturně-společenský význam pro dnešní dobu.

7 a 8/ „Divoká devadesátá“

Pro pochopení kontextu období ekonomické, společenské a kulturní transformace Československa v devadesátých letech začneme analýzou druhé poloviny osmdesátých letech a snahou zavádět změny v zemích východního bloku, které lze shrnout pod označení perestrojka a glasnost. I proto začneme analýzou příznačného hospodářského „zázraku“ JZD Slušovice a jeho kulturně-společenského významu. Pokračovat budeme rozborem již demokratického Československa a změn, které tehdy nastaly a kulminovaly v euforických touhách po svobodě, která se vyznačovala idealizací a přebíráním schémat Západu,zejména tedy „západního konzumu“. V kulturně-společenském kontextu sehrává důležitou roli opět televize, ale postupně také internet. Pro rozbor devadesátých let pak nelze opomenout význam estetických kategorií campu a kýče – v současných (nostalgických) reflexí bývají devadesátá léta často pojímána za bizarní –či tzv. mcdonaldizace.

9 a 10/Milénium a estetika Y2K

Devadesátá léta se relativně plynule překlenula v období milénia, s nímž bylo spojeno očekávání velké prosperity a výrazného technologického pokroku. Nové tisíciletí bylo do značné míry přijímáno jako zcela nová a částečně i revoluční éra. Například ve videoklipech populární hudby, na jejichž analýzu se mimo jiné zaměříme, se objevuje hra s gravitací, zobrazení vědeckofantastických technologií a jiné prostředky napomáhající k futuristicky ztvárněným reprezentacím.Mainstreamová dobová estetika tak byla výrazně ovlivněna představami o (zářné a často velmi idealizované) budoucnosti. Soubor těchto rozličných vizuálních, audiovizuálních aj. reprezentací běžně shrnujeme pod označení estetika Y2K, která je dnes velmi oblíbená a se kterou samozřejmě souvisí i rozmach výpočetních techniky, internetu a postupně i sociálních sítí.

11 a 12/ Retrofuturismus a závěrečné shrnutí

Při závěrečném setkání se soustředíme na tzv. retrofuturismus, do něhož lze ostatně z perspektivy současnosti zařadit též estetiku Y2K (a její návrat). Retrofuturismus vyvěrá z dobových historických představ o budoucnosti, pročež je tento kulturně-estetický fenomén úzce spjat se sci-fi, zajímavé je však nakolik retrofuturismus ovlivňuje současné představy o budoucnosti, které kulminují v různých oblíbených stylech, zejména v tzv. cyberpunku, s nímž konvenují myšlenky transhumanismu a posthumanismu. Jak je ale naznačeno samotným názvem kategorie retrofuturismu, do těchto představ se dostávají i určité formy nostalgie, a to dokonce reflexivní nostalgie. Vzhledem k jiným podobám nostalgie, které si připomeneme a shrneme, tak vzniká specifická esteticko-kulturní směsice minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Tento fenomén ovšem nepodléhá tak často idealizaci a technooptimismu, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Výsledky učení

Studentky a studenti se orientují v základní problematice nostalgie jakožto kulturně-společenského fenoménu s přesahem do estetiky a jiných uměnověd. Dílčí kategorie a teoretické modely nostalgie používají při analýze dobových i soudobých divadelnícha kulturních jevů.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

BARTL, Rita; NOVOTNÁ, Kateřina; DANKERT, Susan; HIEPE, Theresa; Anonym. Ostalgie in Gesellschaftund Literatur. Norderstedt, 2016.

BOYM, Svetlana. Kýč a nostalgie v postsovětském filmu [Kitsch et nostalgiesdanslecinémapostsoviétique]. In: FEIGELSON, Kristian; KOPAL, Petr, eds. Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus. Praha, 2012.

BREN, Paulina. Zelinář a jeho televize. Kultura komunismu po pražském jaru 1968. Praha, 2013.

ČERNÍK, Jan. Ostalgická nálada v českém historickém filmu po roce 1989. In: PTÁČEK, Luboš; KOPAL, Petr a kol. Film a dějiny 6. Post-komunismus. Proměny českého historického filmu po roce 1989. Praha, 2016.

DANIEL, Ondřej; KRÁTKÁ, Lenka; LEHEČKA, Michal;ONDRÁČEK, Vojtěch;PATOČKOVÁ, Jana; PEHE, Veronika; RYCHLÍKOVÁ, Apolena; SPURNÝ, Jaroslav.Věčná devadesátá. Proměny české společnosti po roce 1989. Praha, 2023.

DEMETER, Peter. Akvabely, vousaté ženy a jiné campy stylizace v dramatické tvorbě Davida Drábka.In: BÍLEK, Petr A.; ŠEBEK, Josef, eds. Česká populární kultura. Transfery, transponování a další tranzitní procesy. Praha, 2017.

DEMETER, Peter. Láska k přehnanému. Fenomén camp v českém kulturně-historickém kontextu. České Budějovice, 2021.

KRÓLAK, Joanna. Prvky camp-estetiky v recesistických projevech ostalgie. In: JUNGMANNOVÁ, Lenka, ed. Česká literatura rozhraní a okraje. Praha, 2010.

KUNŠTÁT, Daniel; MRKLAS, Ladislav, edd. Historická reflexe minulosti aneb „Ostalgie“ v Německu a Česku. Praha, 2009.

MAREŠOVÁ, Ina. Mezi etikou a estetikou. Ostalgie jako typ kolektivní paměti. In: DANIEL, Ondřej; KAVKA, Tomáš; MACHEK, Jakub, eds. Populární kultura v českém prostoru. Praha, 2013.

SHARP, Sharon. Nostalgiaforthefuture: Retrofuturism in Enterprise. Science Fiction Film and Television, 4(1), 2011.

VERED, KarenOrr. TelevisualAesthetics in Y2K: From Windows on theWorld to a Windows Interface. Convergence, 8(3), 2002.

Hodnoticí metody a kritéria

Zkouška formou eseje.

Další informace

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů fakulty

Rozvrh na zimní semestr 2023/2024:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2023/2024:

06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
Čt

místnost T121
Učebna KTK 12

(Tržiště 20, Praha 1 (vchod z Rektorátu AMU, Malostranské nám. 12))
DEMETER P.
11:00–14:00
SUDÝ TÝDEN

(paralelka 1)
Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
11:00–14:00 Peter DEMETER Učebna KTK 12
Tržiště 20, Praha 1 (vchod z Rektorátu AMU, Malostranské nám. 12)
paralelka 1

Předmět je součástí následujících studijních plánů