Analýza oper 2
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
103AO2 | zkouška | 2 | 2 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 29 až 39 hodin domácí příprava | česky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Katedra
Předmět zajišťuje Katedra zpěvu a operní režie
Obsah
Cíl výuky:
Poskytnout studentům detailní přehled o operách od barokního období až po klasicismus. Vysvětlit základní principy Florentské cameraty, osvětlit vztah mezi slovem a hudbou jakožto odvěkého antagonismu operního umění (Prima la musica poi le parole), přiblížit východiska Gluckovy reformy, která položila základy období romantismu. Stanovit estetické rozdíly mezi francouzskou a italskou barokní operou v oblasti recitativu, árie, baletu a divadelní předehry.
Tematické okruhy:
- Začátky opery první polovina 17. století Benátská škola - Monteverdi: Orfeo a Korunovace Poppey, pokračovatelé Francesco Cavalli, Antonio Vivaldi
- Opera seria – neapolská operní škola: A. Scarlatti, N. Porpora
- Londýnský operní boom první poloviny 18. století - G. F. Händel, rozbor oper Rinaldo, Alcina, mezityp opera-oratorio: Semele (1744 podle Ovidia), válka primadon, rozkvět umění kastrátů
- Antické motivy v operách 17. a 18. století, návrat k antickým tématům v 20. století – I. Stravinskij: Oidipus rex, R. Strauss: Elektra, B. Martinů: Ariadna, querelle des bouffons – Rousseauova kritika francouzské zpěvoherní deklamace
- Operní reforma Ch. F. Glucka, její principy – rozbor Orfeo a Eurydika, Alceste (Alkestis), Ifigenie na Tauridě
- Vliv Gluckovy reformy na Mozartovy současníky – A. Salieri, D. Cimarosa, Vicente Martín y Soler, Lorenzo da Ponte, Giovanni Paisielo, Baldassare Galuppi, Giuseppe Sarti.
- Rozbor Mozartových oper: Idomeneo, Únos ze serailu (rozvoj singspielu), Figarova svatba, Don Giovanni (pražská a vídeňská verze), typ opery semi seria, Kouzelná flétna
- Záchranné opery a Francouzská revoluce, Lesueur, Pierre Gaveaux, Bouillyho libreto Leonory, Beethoven: Fidelio, pokračovatelé: Smetana: Dalibor, Dvořák: Jakobín
Výsledky učení
Znalosti studenta zahrnují základní operní díla evropského hudebního divadla včetně českých, vývojové zvraty a stylové proměny hudební historie od baroka až po současnost. Vnímá souvislosti historických událostí a jejich vliv na produkci hudebně dramatických děl.
Chápe rozdíl mezi francouzskou a italskou barokní operou, pochopil základy monteverdiovské opery (princip monodie), uvědomuje si vliv francouzských encyklopedistů na zhudebňování jevištní řeči a pochopil historické kořeny Gluckovy reformy, která se obráží mj. v Mozartově zpěvoherní tvorbě. Dokáže vysvětlit, proč Mozart je vyvrcholením této historické etapy, zejména v oblasti hudebního dramatu.
Předpoklady a další požadavky
nejsou
Literatura
Povinná literatura:
BRANBERGER, Jan. Svět v opeře. 4. vyd. Praha: Orbis, 1948.
BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Lidové noviny, Praha: 1999, ISBN 978-80-87950-66-1.
ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudba. Praha: Panton, 1964.
Československý hudební slovník osob a institucí I a II. Praha, SHN, 1965
KUDĚLKA, Viktor. Perly paní O.-úvod do studia české operety. Praha: Supraphon, 1976.
NEJEDLÝ, Zdeněk. Dějiny opery ND I. a II. díl. Praha: Práce, 1949.
Doporučená literatura:
BATTA, Andras a Sigrid NEEF, ed. Opera: composers, works, performers. H F Ullmann, 2009, ISBN 978-0841603844.
BURNEY, Charles. Hudební cestopis 18. věku. Praha: SHN, 1966.
CELETTI, Rodolfo. Historie belcanta. Praha: Paseka, 2000, ISBN 80-7185-284-8.
FISCHER, Ludwig, ed. Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Bärenreiter 1994.
GRUN, Bernard. Dejiny operety. Bratislava: OPUS 1961, ISBN 62-372-81.
HOLEČKOVÁ-DOLANSKÁ, Jelena. Vývoj a literatura zpěvu. Praha: AMU a Státní pedagogické nakladatelství, 1964.
HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera - Průvodce operní tvorbou. Praha: Svoboda, 1999, ISBN 978-80-205-0637-5.
KAMINSKI, Piotr. Mille et un Opéras.Paris: Librairie Arthème Fayard 2003, ISBN 978-2213600178.
KOBBÉ, Gustave. Tout l’Opéra dictionnaire de Monteverdi à nos jours, Paris: Robert Laffront 1999, ISBN 2221088808.
ORREY, Leslie a Rodney MILNES. Histoire de l‘ opéra.Paris, Édition Thames, Hudson SARI 1991, ISBN 978-2878110357.
RACEK, Jan. Česká hudba. Praha: SNKLU, 1958.
ROLLAND, Romain. Hudebníci minulosti. Praha: SHV, 1962.
SADIE, Stanley, ed. The New Grove Dictionary of Opera. London, Macmillan Reference Limited 1992.
SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. 1. vyd. Brno: Togga, 2001. 657 s. :. ISBN 80-902912-0-1.
ŠAFRÁNEK, Miloš. Divadlo Bohuslava Martinů. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1979.
ŠÍP, Ladislav. Česká opera a její tvůrci. Praha: Supraphon, 1983.
TROJAN, Jan. Dějiny opery. Díl II, Romantismus (19. století). 1. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1981.
TYRREL, John. Česká opera. Brno: Opus musicum, 1992, ISBN 80-900314-1-2.
WARRACK, John a Ewan WEST. Oxfordský slovník opery. Iris: 1998, ISBN 80-85893-14-2.
Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška – může být zadán rozbor opery včetně znalosti scénosledu, orchestrálního obsazení, hlasových oborů, vokálního rozsahu, intonační náročnosti, případného využití koloratury a jiných technických prostředků.
Požaduje se 75% účast na přednáškách
Poznámka
nejsou
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje