Hudební teorie - specializovaná problematika 4

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
186HTSP4 zkouška 3 1 hodiny SEMINÁŘŮ týdně (45 minut), 65 až 80 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra hudební teorie

Obsah

Cíl výuky:

Tento předmět navazuje na souběžný předmět Hudební teorie – systematika 4 a rozšiřuje základní výuku o řešení speciálních problémů. Student si vybere téma, které souvisí s tematickými okruhy probíranými v systematice a věnuje se mu do hloubky. Téma může být rozšířením, nebo rozpracováním tématu z minulého semestru. Student by měl projevit znalost metodologie vědecké práce. Pod vedením pedagoga by měl projevit schopnost samostatné badatelské práce. Součástí je četba odborných textů, cvičení v odborném překladu, analýza vybraných hudebních děl a vlastní reflexe zvoleného problému formou písemné práce. Výsledky student prezentuje také jednou v semestru širšímu plénu formou konferenčního výstupu na Semináři hudební teorie.

Tematické okruhy:

Dějiny hudební teorie jako oboru

Historické koncepty tónových systémů

Historické koncepty výkladu harmonických jevů

Dějiny teorie hudebních forem

Teorie sonátové formy a její vývoj

Harmonie a tónové systémy 20. století

Výsledky učení

Absolvent se orientuje v dějinách oboru hudební teorie, zná základní historické koncepty z teorie tónových systémů, harmonie a forem. Orientuje se v terminologii a problematice teorie hudby 20. století, zná základní analytické nástroje a dokáže je použít při studiu hudebních textů. Má přehled o základní odborné literatuře oboru a kompetenci samostatně rozšiřovat získané poznatky a získávat další odborné znalosti a dovednosti také v práci s editačními softwary.

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Literatura

Povinná literatura:

CHRISTENSEN, Thomas Street. The Cambridge history of Western music theory. Cambridge: Cambridge University Press, ©2002. The Cambridge history of music. ISBN 978-0-521-68698-3.

JANEČEK, Karel. Základy moderní harmonie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965. 383 s.

JELINEK, Hanns. Uvedení do dodekafonické skladby. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1967. 194 s.

RISINGER, Karel. Česká hudební teorie 1945–1975. Živá hudba: Časopis pro studium hudby a tance. Praha: HAMU, 1983, 1983, 193-223. ISSN 0514-7735.

RISINGER, Karel. Základní harmonické funkce v soudobé hudbě. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1958. 94, [2] s. Hudební rozpravy; Sv. 3.

ROSEN, Charles: Sonata Forms, Norton, W.W. Co. 1988, ISBN 978-0-393-30219-6

Doporučená literatura:

FORTE, Allen. The structure of atonal music. New Haven: Yale University Press, 1973. ISBN 0-300-02120-8.

PEARSALL, Edward. Twentieth-century music theory and practice. New York : Routledge 2012.

STRAUSS, Joseph N. Introduction to Post-Tonal Theory, 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Prentice Hall, 2005.

Hudební věda: historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Díl 3, Disciplíny hudební vědy. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 653-1036 s.

Hodnoticí metody a kritéria

Aktivní účast v hodinách a průběžná práce (50 % výsledné známky) a odevzdání písemné práce v rozsahu 5 NS na vybrané téma (50 % výsledné známky).

Minimální požadovaná docházka 80 %.

Poznámka

není

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů