Herecká tvorba 4

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
202HTA4	zkouška	3	4 hodiny výuky týdně (45 minut), 33 až 48 hodin domácí příprava	česky	letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra autorské tvorby a pedagogiky

Obsah

Předmět „Herectví na základě dialogického jednání“ je úvodem do herectví v jeho autorském aspektu, tedy nikoli pouze hraní rolí, ale herectví jako hry a tvorby. Důraz je kladen na vnímání partnera, týmovost tvorby a na osobnostní / autorský vklad. Předpokládá se též schopnost autorského psaní a dramaturgické tvorby. Předmět vede k pochopení principů a navádí studenty na jejich pozdější samostatné rozvíjení.

Rozvíjené schopnosti:

Veřejná samota a soustředění.
Napodobení a osobnostní výraz.
Vyzařování.
Individuální a kolektivní improvizace.
Cesta k prezentaci a cesta k roli.
Text jako východisko k postavě.
Charakterizace a její možnosti.
Sebevýpověď a její hranice.
Práce na jevištní prezentaci.

Postup:

dramaturgická příprava,
analýza osobních a osobnostních témat a jejich zpracování,
aktivní analýza situací,
skladba a příprava klausurního představení.

Výsledky učení

Cílem Základního dvousemestrálního kursu je:

Rozvinout citlivost studenta k tělovému impulsu, rozvinout jeho improvizační, charakterizační a prezentační schopnost.
Uvědomit studenta o možnostech hereckého projevu (zacílenosti, konkrétnosti, skladebnosti, komunikativnosti projevu).
Uvědomit jej o procesu zkoušení role tak, aby dokázal vědomě a samostatně na své roli pracovat v souhře s ostatními.

Předpoklady a další požadavky

Prerekvizity: obecná znalost principů autorské tvorby a zkušenost z dialogického jednání, přednesu, řečového jednání, hlasové tvorby a jevištního pohybu, kreativní předpoklady.

Korekvizity: kreativní předpoklady, studium dialogického jednání, studium řečového jednání respektive přednesu, studium jevištního pohybu.

Literatura

BARBA, Eugenio, a SAVARESE, Nicola: Slovník divadelní antropologie (o skrytém umění herců). Přeložil Jan Hančil a kolektiv. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav a Lidové noviny, 2000.

BRECHT, Bertolt. Myšlenky, Přeložili Ludvík Kundera, Marta Staňková 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1958.

BROOK, Peter. Prázdný prostor. Přeložil Alois Bejblík. 1. vyd. Praha: Panorama, 1988.

ČECHOV, Michail. Hercova cesta / O herecké technice, Přeložila Zoja Oubramová, 1. vyd. Praha: AMU a KANT, 2017.

DONNELLAN, Declan. Herec a jeho cíl, Přeložil Julek Neumann. 1. vyd. Praha: Brkola, 1997.

HANČIL, Jan, a MALANÍKOVÁ, Hana. Herecká propedeutika mezi herectvím a autorstvím. 1. vyd. Praha: Brkola 2016. https://www.damu.cz/cs/katedry-programy/katedra-autorske-tvorby-a-pedagogiky/pro-studenty/studijni-materialy/39/

HAVELKA, Jiří: Zmrazit čerstvé ovoce. 1. vyd. Praha: AMU, 2012.

JOHNSTONE, Keith. Impro (improvizace a divadlo). Přeložil Julek Neumann, 1. vyd. Praha: AMU, 2014.

JOUVET, Louis. Nepřevtělený herec. Přeložila Eva Uhlířová. 1. vyd. Praha: Orbis, 1967.

LUKAVSKÝ, Radovan. Být nebo nebýt. Monology o herectví, 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985.

TAIROV, Alexandr. Odpoutané divadlo, Přeložila Alena Morávková, 1. vyd. Praha: AMU a KANT, 2005.

RUTTE, Miroslav. O umění hereckém (K estetice a psychologii divadelní a filmové tvorby), 1. vyd. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946.

STANISLAVSKIJ, Konstantin Sergejevič. Moje výchova k herectví I, Přeložil Jaroslav Hulák. 1. vyd. Praha: Athos, 1946.

Hodnoticí metody a kritéria

Během semestru se vyžaduje samostatná četba, průběžná příprava dílčích zadání, samostatné zkoušení rozpracovaných situací.

Celkové hodnocení se skládá z 50 % z hodnocení aktivity na cvičeních, 30 % z autorského vkladu a 20 % umělecké kvalitě výkonu na klasurním představení.