Interpretační seminář 4
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
202INS4 | zkouška | 3 | 2 hodiny výuky týdně (45 minut), 54 až 69 hodin domácí příprava | česky | letní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Katedra
Předmět zajišťuje Katedra autorské tvorby a pedagogiky
Obsah
Studenti přicházejí na seminář připraveni četbou určeného textu, který je pak na základě jejich prvních postřehů společně čten a interpretován znovu, alespoň ve svých klíčových scénách.
Výsledky učení
Naučit studenty pozornému čtení, učinit čtení životní potřebou, tj. prokázat jeho smysluplnost. A vzhledem k zaměření studia vychovat ke čtení dramatické literatury. Dramatický text není součtem všech replik a scénických poznámek. Číst jej znamená dešifrovat jeho strukturu. Interpretační seminář učí tomuto specifickému způsobu čtení. Zároveň přitom ukazuje, jak se struktura dramatického (dnes čím dál častěji spíše postdramatického) textu v dějinách divadla proměňovala.
Předpoklady a další požadavky
Přednášky z dějin divadla.
Literatura
BEJBLÍK, Alois: Shakespearův svět. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1979.
BRECHT, Bertolt: Myšlenky. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967.
ECO, Umberto: Meze interpretace. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004.
DÜRRENMATT, Friedrich: Problémy divadla. 1. vyd. Bratislava: SVKL, 1965.
HYVNAR, Jan: Francouzská divadelní reforma: od Antoina k Artaudovi. Praha: Pražská scéna, 1996.
HYVNAR, Jan: Herec v moderním divadle: k divadelním reformám 20. století. 2. vyd. Praha: KANT, 2011.
KERR, Walter: Jak nepsat hru. 1. vyd. Praha: Orbis, 1962.
KOTT, Jan: Shakespearovské črty. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1964.
LEHMAN, Hans-Thies: Postdramatické divadlo. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2007.
RUT, Přemysl: Příběh a Shakespeare. 1. vyd. Praha: AMU, 2005.
STYAN, John Louis: Černá komedie. 1. vyd. Praha: Orbis, 1967.
STYAN, John Louis: Prvky dramatu. 1. vyd. Praha: Orbis, 1964.
Vlastní dramatické texty.
Ostatní materiály vzejdou vždy přímo z konkrétních seminářů.
Hodnoticí metody a kritéria
V polovině školního roku zápočet, na závěr zkouška. V hodnocení se kromě účasti a projevu studenta během celého semináře přihlíží ke schopnosti formulovat zvolené téma při závěrečném kolokviu.
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje