Komunikace a sémiotika chování 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
205KSK2 zkouška 2 10 hodiny výuky za celý semestr (45 minut), 43 až 53 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra výchovné dramatiky

Obsah

  1. Kontakt mezi jevy drama/divadlo - dramatická výchova - komunikace.
  2. Informačně-vztahové, divadelně-dramatické a edukační vztahy komunikace a dramatické výchovy.
  3. Já a komunikace, já a nespecifická scéničnost v mé komunikaci.
  4. Sémiotika chování, vhled do behaviorální nauky a humánní etologie.
  5. Metodologie každodenního čtení behaviorálních a komunikačních znaků

Výsledky učení

  1. Student prakticky porozumí vztahům mezi komunikačními fenomény (viz obsah níže) a dokáže je vysvětlit (divadlo a komunikace; dramatická výchova a komunikace; osobnost a komunikace; edukace a komunikace).
  2. Konfrontuje sebe samu/samého s obecnými modely komunikace, komunikačních dovedností a sociálně pedagogických dovedností a verbálně to reflektuje.
  3. Vysvětlí podstatu lidského chování a forem jeho znakovosti.
  4. Prohlubuje dovednosti vnímat komunikační chování jako soubor znaků a efektivně je interpretovat; tvořit komunikační chování jako soubor znaků a určených i neurčených k interpretaci a tyto dovednosti prezentuje.

Předpoklady a další požadavky

Základní zkušenost s dramatickou hrou.

Literatura

FRAŇKOVÁ, Slávka; KLEIN, Zdeněk. Úvod do etologie člověka. Praha: HZ, 1997. 194 s. ISBN 80-86009-15-7.

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace. Praha: Svoboda, 1988. 236 s. Členská knižnice.

MüLLEROVÁ, Olga; HOFFMANNOVÁ, Jana. Kapitoly o dialogu. Praha: Pansofia, 1994. 96 s. ISBN 80-85804-29-8.

OSOLSOBĚ, Ivo. Mnoho povyku pro sémiotiku: Ne zcela úspěšný pokus o encyklopedické heslo semiotika divadla. Brno: Nakladatelství ?G? hudba a divadlo, 1992. 224 s. ISBN 80-901112-0-3.

VALENTA, Josef. Manuál k tréninku řeči lidského těla: (didaktika neverbální komunikace). Praha: AISIS, 2004. 260 s. Ed. Dokážu to? ISBN 80-239-2575-X

---. Metody a techniky dramatické výchovy. 3., upr. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 352 s. ISBN 978-80-247-1865-1.

---. Učíme (se) komunikovat. 2. vyd. Kladno: AISIS, 2010, 216 s. ISBN 978-80-904071-5-2

VÁVRA, Vlastimil V. Mluvíme beze slov. Praha: Panorama, 1990. 312 s. ISBN 80-7038-128-0.

VELTRUSKÝ, Jiří. Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav; Praha: DAMU, 1994. 272 s. ISBN 80-7008-046-9.

VOSTRÝ, Jaroslav. Předpoklady hereckého projevu. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 1991. 146 s.

VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. 264 s. ISBN 80-7178-291-2.

VYSKOČILOVÁ, Eva; SLAVÍKOVÁ, Eva (eds.). Psychosomatický základ veřejného vystupování, jeho studium a výzkum: sborník z konference 14. a 15. 10. 1999: výstup grantu Ministerstva kultury ČR č. 827/99. Praha: AMU, 2000. 182 s. ISBN 80-85883-50-3.

WILSON, Edward Osborne. O lidské přirozenosti: máme svobodnou vůli, nebo je naše chování řízeno genetickým kódem? Přel. Eduard Bakalář a Zdeněk Urban. Praha: Lidové noviny, 1993. 248 s. Edice 21, sv. 2. Přel. z: On Human Nature. ISBN 80-7106-076-3.

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínka úspěšného ukončení předmětu: aktivní účast, dle orientovanosti skupiny v tematice též možno zavést písemnou práci (každý student = jedno důležité komunikační téma).

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů