Komunikace a sémiotika chování 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
205PSC1 zápočet 1 30 hodiny výuky za celý semestr (45 minut), 3 až 8 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

  1. Kontakt mezi jevy drama/divadlo - dramatická výchova - komunikace.
  2. Informačně-vztahové, divadelně-dramatické a edukační vztahy komunikace a dramatické výchovy.
  3. Já a komunikace, já a nespecifická scéničnost v mé komunikaci.
  4. Sémiotika chování, vhled do behaviorální nauky a humánní etologie.
  5. Metodologie každodenního čtení behaviorálních a komunikačních znaků.

Výsledky učení

  1. Student prakticky porozumí vztahům mezi komunikačními fenomény (viz obsah níže) a dokáže je vysvětlit (divadlo a komunikace; dramatická výchova a komunikace; osobnost a komunikace; edukace a komunikace).
  2. Konfrontuje sebe samu/samého s obecnými modely komunikace, komunikačních dovedností a sociálně pedagogických dovedností a verbálně to reflektuje.
  3. Vysvětlí podstatu lidského chování a forem jeho znakovosti.
  4. Prohlubuje dovednosti vnímat komunikační chování jako soubor znaků a efektivně je interpretovat; tvořit komunikační chování jako soubor znaků a určených i neurčených k interpretaci a tyto dovednosti prezentuje.

Předpoklady a další požadavky

Základní zkušenost s dramatickou hrou.

Literatura

FRAŇKOVÁ, Slávka; KLEIN, Zdeněk. Úvod do etologie člověka. Praha: HZ, 1997. 194 s. ISBN 80-86009-15-7.

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Jak si navzájem lépe porozumíme: Kapitoly z psychologie sociální komunikace. Praha: Svoboda, 1988. 236 s. Členská knižnice.

MüLLEROVÁ, Olga; HOFFMANNOVÁ, Jana. Kapitoly o dialogu. Praha: Pansofia, 1994. 96 s. ISBN 80-85804-29-8.

OSOLSOBĚ, Ivo. Mnoho povyku pro sémiotiku: Ne zcela úspěšný pokus o encyklopedické heslo semiotika divadla. Brno: Nakladatelství „G“ hudba a divadlo, 1992. 224 s. ISBN 80-901112-0-3.

VALENTA, Josef. Manuál k tréninku řeči lidského těla: (didaktika neverbální komunikace). Praha: AISIS, 2004. 260 s. Ed. Dokážu to? ISBN 80-239-2575-X

---. Metody a techniky dramatické výchovy. 3., upr. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 352 s. ISBN 978-80-247-1865-1.

---. Učíme (se) komunikovat. 2. vyd. Kladno: AISIS, 2010, 216 s. ISBN 978-80-904071-5-2

VÁVRA, Vlastimil V. Mluvíme beze slov. Praha: Panorama, 1990. 312 s. ISBN 80-7038-128-0.

VELTRUSKÝ, Jiří. Příspěvky k teorii divadla. Praha: Divadelní ústav; Praha: DAMU, 1994. 272 s. ISBN 80-7008-046-9.

VOSTRÝ, Jaroslav. Předpoklady hereckého projevu. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 1991. 146 s.

VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. 264 s. ISBN 80-7178-291-2.

VYSKOČILOVÁ, Eva; SLAVÍKOVÁ, Eva (eds.). Psychosomatický základ veřejného vystupování, jeho studium a výzkum: sborník z konference 14. a 15. 10. 1999: výstup grantu Ministerstva kultury ČR č. 827/99. Praha: AMU, 2000. 182 s. ISBN 80-85883-50-3.

WILSON, Edward Osborne. O lidské přirozenosti: máme svobodnou vůli, nebo je naše chování řízeno genetickým kódem? Přel. Eduard Bakalář a Zdeněk Urban. Praha: Lidové noviny, 1993. 248 s. Edice 21, sv. 2. Přel. z: On Human Nature. ISBN 80-7106-076-3.

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínka úspěšného ukončení předmětu: aktivní účast, dle orientovanosti skupiny v tematice též možno zavést písemnou práci (každý student = jedno důležité komunikační téma).

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů