Divadlo a drama v české kultuře 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Ústav teorie scénické tvorby

Obsah

Obsahem tematického bloku Divadlo a drama v české kultuře 1 a 2 je studium spojující historické hledisko s typologickým, tj. se snahou o identifikaci příznačných tendencí, při jejichž zkoumání se spojuje diachronní zřetel se synchronním také v souvislosti se zájmem věnovaným teoretické a kritické reflexi jednotlivých období a problémů. Zvláštní pozornost se přitom věnuje vztahům k divadlu a dramatu ve světě i spojitosti či diferencovanosti jednotlivých aspektů divadla (umělecké, mediální, institucionální), rovin (dějové, obrazové, zvukové) a složek, které je tvoří (drama, herectví, režie, scénografie, hudba) v jejich vzájemném vztahu i ve vztahu k dalším uměním a médiím, a to se zvláštním zřetelem ke scénování české společnosti a médiím tohoto scénování v jednotlivých historických obdobích, tedy k problematice historické kontinuity a diskontinuity, tradice a novátorství i vazby jednotlivých děl i etap na tendence českého myšlení a na jednotlivé myšlenkové tendence a tradice s jejich (sebe)scénováním. K vlastnímu předmětu divadlo a drama v české kultuře se přidružují předměty volené v souladu s projektem disertační práce: Herectví a hraní v české kultuře, Drama a dramaturgie v české kultuře, Režie v české scénické kultuře, Česká scénografie a moderní divadlo, Hudba a zvuk v české scénické kultuře a Zábavněhudební divadlo v české kultuře.

TÉMATA pro dvě stěžejní přednášky a z nich se odvíjející semináře vybírá a zpřesňuje přednášející pedagog/pedagožka v souvislosti s tématy doktorských projektů i v návaznosti na grantové projekty probíhající v Ústavu teorie scénické tvorby, přičemž.v druhém ročníku předmětu se problematika soustřeďuje na období od moderny do současnosti.

Jednotlivá setkání probíhají podle počtu zapsaných studentů obvykle čtyřikrát během AR .

Garantka předmětu prof. MgA. Zuzana Sílová, Ph.D. přednáší i doplňující předmět Herectví a hraní v české kultuře, + další přednášející doplňujících předmětů: prof. Jan Dušek (Česká scénografie a moderní divadlo), prof. Jakub Korčák a MgA. Štěpán Pácl, Ph.D. (Režie v české scénické kultuře), MgA. Milan Šotek, Ph.D. (Drama a dramaturgie v české kultuře) a Mgr. Pavel Bár, Ph.D. (Zábavněhudební divadlo v české kultuře). Zváni jsou i další odborníci, např. , prof. Ivan Kurz (Hudba a zvuk v české kultuře), prof. Mgr. Jakub Kudláč (Scéna a zvuk, Hudba a hudebnost v české kultuře), Eliška Vavříková, Ph.D. (Herectví a hraní v české kultuře).

Výsledky učení

VÝSTUPY podle individuálního zaměření a charakteru doktorského projektu: samostatný umělecký a/či teoretický výzkum v podobě scénického produktu umělecké povahy (inscenace, původní dramatická tvorba) a jeho analýzy; výsledky teoretického výzkumu jsou předkládány formou komentovaných rešerší, analýz a dílčích studií k diskusi v doktorském semináři a následně mohou být zpracovány do konferenčních příspěvků a/či publikačních výstupů.

Předpoklady a další požadavky

Literatura

Povinná:

HYVNAR, J. O českém dramatickém herectví 20. století, Praha: KANT 2008

MUKAŘOVSKÝ, J. „K umělecké situaci dnešního českého divadla“, in (týž) Studie z estetiky, Praha: Odeon 1966

VOSTRÝ, J., SÍLOVÁ, Z. České drama a český hrdina, Praha: KANT 2017

VOSTRY, J., SÍLOVÁ, Z. Režisér a umělecký soubor. Případ K. H. Hilara, Praha: KANT 2023

Studijní texty Ústavu teorie scénické tvorby:

BURIAN, E. F. Pražská dramaturgie na přelomu 30. a 40. let, Praha: NAMU 2022

HILAR, K. H. O hercích, herečkách a herectví, Praha: NAMU 2023

Jan Grossman k českému divadlu 20. století, Praha: NAMU 2021

RADOK, A. Postupy a účinky, Praha: NAMU 2022

Doporučená:

BÁR, P. Od operety k muzikálu. Zábavněhudební divadlo v Československu po roce 1945, Praha: KANT 2013

CÍSAŘ, J. Česká divadelní tradice: mýtus, nebo živá skutečnost? Praha: KANT 2011

FISCHER, O. K dramatu. Problémy a výhledy, Praha: Grosman a Svoboda 1919

GÖTZ, F. Boj o český divadelní sloh, Praha: Družstevní práce 1934

HONZL, J. vybr. články z knih K novému významu umění a Divadelní a literární podobizny, Praha: Orbis 1956 a 1959

Nová česká scéna, zvl. otisk čas. Život: 1937

PTÁČKOVÁ, V. Česká scénografie XX. století, Praha: Odeon 1982

RUTTE, M. / Bartoš, F. Moderní české scéna, Praha: Vladimír Žikeš 1938

SÍLOVÁ, Z. DISK a generace 1945, Praha: AMU 2006

SÍLOVÁ, Z. / VOSTRÝ, J. (eds.) Frejkovy Schovávané na schodech. Poezie a politika, Praha: KANT 2014

SÍLOVÁ, Z. (ed.) Generace a kontinuita (K českému scénickému umění 20. století), Praha: KANT 2009

SÍLOVÁ, Z. Komedianti na české scéně. Od divadla k filmu, Praha: KANT 2014

SÍLOVÁ, Z. / BÁR, P. Městská divadla pražská v éře Oty Ornesta (1950–1972), Praha: KANT 2014

ŠALDA, F. X. O naší moderní kultuře divadelně dramatické, Praha: G. Girgal 1937

VOJVODÍK, J. / WIENDL (eds.) Heslář české avantgardy (Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908–1958, Praha: UK/FF 2011

VOSTRÝ, J. , SÍLOVÁ, Z., BÁR, P. Divadelním ředitelem 1945-1950: Jiří Frejka na Vinohradech, Praha 2017

Hodnoticí metody a kritéria

Ověřování výsledků zkouškou na konci AR - ústním pohovorem na základě prací odevzdávaných v průběhu studia.

Při zpracování rešerší či dílčích případových studií v rozsahu cca 15 a více ns se hodnotí samostatnost, původnost přístupu při osvojení si příslušných odborných (uměleckých, historických, teoretických) znalostí, úroveň analytických, interpretačních, komparačních a dalších zvolených metod a jejich prezentace příslušnou formou.

Minimální požadovaná docházka není stanovena.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů