Úvod do audiovizuálních studií FAMU

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Jindřiška BLÁHOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jindřiška BLÁHOVÁ, Pavel BORECKÝ, Tereza FOUSEK KROBOVÁ, Tereza HADRAVOVÁ, Lucie KRÁLOVÁ, Alexandra MORALESOVÁ, Sylva POLÁKOVÁ, Čeněk PÝCHA

Katedra

Předmět zajišťuje Kabinet teorie a historie audiovize

Obsah

Během zimního semestru 2026/27 kurz nabídne sedm přednášek reprezentujících způsoby, jakými lze nahlížet na širokou oblast audiovize, a jak tyto přístupy aplikovat ve vlastních výzkumech či tvorbě. Otázky, jak se dívat na „obrazy“, proč stojí za naši pozornost, a v jakých souvislostech je podnětné o nich přemýšlet, budou zaznívat v podání přednášejících z různých humanitních disciplín a oborů. Představená témata vymezí základní možný terén pro studium audiovizuální kultury a nabídnou cesty, kterými je možné se vydat v dalších semestrech při volbě volitelných předmětů, v úvahách nad teoretickou bakalářskou prací i ve vlastní tvorbě.

Koordinace: Lea Petříková, lea.petrikova@famu.cz

Výsledky učení

• Student získá vhled do způsobů možného nahlížení do studia audiovize (vizuální studia, gender studies, filozofie médií, vizuální antropologie, umělecký výzkum)
• Získá základní metodologické nástroje pro další studium audiovize
• Zlepší si kritické, interpretační a analytické uvažování
• Prohloubí si teoretický aparát vhodný k bakalářské práci či vlastní tvorbě

Předpoklady a další požadavky

Předpoklady byly naplněny přijetím do studia.

Literatura

• Maurice Halbwachs, Sociální rámce paměti (1952)
• Robert Stoller,Sex and Gender: On the Development of Masculinity and Femininity (1968)
• Laura Mulvey, Vizuální slast a narativní film (1975)
• Hollis Frampton, For a Metahistory of Film. Commonplace Notes and Hypothesis (1983)
• Vilém Flusser,Za filosofii fotografie (1983)
• Jan Assmann, Kulturní a komunikativní paměť (1992)
• Bruno Latour, Reassembling the Social. An Introduction to Actor-Network-Theory (2005)
• James Clifford - George E. Mrcus (eds.), Writing Culture. The Poetics and Politics of Ethnography (2010)
• John Hyman, Art and Neuroscience (2010)
• Nicholas Mirzoeff, The Right to Look (2011)

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínky splnění kurzu a udělení atestace.

Zápočet:

• Účast na přednáškách minimilně 75%, tj. 6 přednášek
• Aktivní pčast v diskusi po přednášce
• 70 % docházka a aktivní účast na závěrečné debatě 11. 1. 2027. V případě, že se studující nemůže závěrečné debaty zúčastnit, je zápočet udělen za písemnou reflexi tří přednášek (text o celkovém rozsahu 2-3 NS).

Studenti práci odevzdají ve formátu PDF. Název souboru „příjmení_jméno_titul filmu“. V záhlaví práce uveďte název analyzovaného filmu a své jméno a příjmení. Bez těchto náležitostí nebude práce hodnocena.

Webová stránka předmětu

https://www.famu.cz/cs/studuji/harmonogramy-rozvrhy-predmety/uvody-praktika/

Poznámka

Harmonogram kurzu v ZS 2026/27 :

Seminář 12. 10. Tereza Fousek KrobováGender a média

• Jak pracuje film s lidkým tělem? Proč spolu ženy ve filmech mluví hlavně o mužích? A dívají se hráčky počítačových her mužským postavám na zadky? Proberem, jak média pracují se základními genderovými stereotypa - tedy jakými způsoby je mohou podpořit, bořit nebo vytvářet.

Seminář 19.10. Čeněk Pýcha Média paměti

• Jak vznikají sdílené obrazy minulosti? Co formuje naše představy historie a jejich audiovizuální manifestace? Přednáška se zaměří na tvz. paměťová studia a jejich vývoj.

Moderní instituce daly vzniknout statickým obrazům (především národní) minulosti. Dnešní společenská a mediální situace si zaslouží revizi naší představy o tom, jak tyto obrazy minulosti vznikají, transformují se nebo putují. Na konkréžních materiálech vyzkoušíme funkčnost někerých dnes se prosazujících pojmů popisujících dynamiku historecké paměti (entangled memory, traveling memory, postmemory).

Seminář 2.11. Pavel Borecký Nová imaginace: Úvod do vizuální antropologie

• Jean Rouch kdysi tvrdil, že jej umělečtí přátelé kritizují pro jeho „vědeckost“ a ti vědečtí pro jeho „uměleckost“. V historickém zpětném zrcátku ovšem vidíme, jak zásadně tento filmař-etnograf ovlivnil francouzskou Novou vlnu i socio-humanitní vědy obecně. Dichotomie stranou. Kde je novodobý Rouch? Ve své přednášce se dotknu přístupu a základních otázek socio-kulturní antropologie. Na příkladech ukáži, jak v nich zapustila kořeny metodika audiovizuální etnografie (observační film, esejistický film, participativní film, senzorická etnografie, etnofikce). V závěru se pak společně zamyslíme nad etikou ve filmově-vědní praxi a přísliby mezioborovosti.

Seminář 23.11. Lucie Králová Rozumět televizi

• Na několik let jsem se zanořila do neútulných televizních kanceláří, střižen a spletitých chodeb a zapřádala hovory o tom, jak to v televizi chodí, jak se co má a nemá dělat a proč si televizní zaměstnanci myslí, že to jinak nejde. Zkoušela jsem pochopit, jak se tyto představy o dokumentu formovaly a jaké dopady mají na současnou televizní tvorbu. Opírala jsem se přitom o studia produkční kultury i etnografickou perspektivu. Pozorovala jsem „telefizní kmen“ s jeho svébytnými rituály a rozhodovacími procesy, narativy, profesními slovníky a zkoumala, z čeho vyrůstají jeho mocenské a disciplinační mechanismy. Z tohto etnografického výzkumu produkční kultury ČT vznikla kniha Rozumět televizi, jejíž základní teze představím v přednášce/semináři.

Seminář 30.11. Alex Morales Materialita a medialita filmu: film jako vědecký, průmyslový a umělecký objekt

• Médium označuje prostředek, prostor mezi něčím a něčím jiným. Médium má snahu se zneviditelňovat a být zapomenuté. Médium neexistuje. Avantgardní e experimentální praktiky v umění často obracely a stále obracejí pozornost právě k materialitě média či lépe aparátu, k jeho hmatatelnosti a medialitě (tj.způsobu, jakým mediuje a jak tvoří smysl). Materiální obrat v teorii několika posledních dekád je zahrnutím onoho „jak“ do zkoumání povahy našeho vědění. Experimentální filmy jsou jednou z možností, jak nahlédnout médium a technologický objekt filmu.

Společně můžeme vznést otázky, jak lze filmem myslet? A zda může film myslet sám? Co se děje s tímto myšlením v heterogenní technologické situaci?

Seminář 7.12. Tereza Hadravová Neuroestetika filmu

• Estetika filmu se soustředí na otázky týkající se vnímání, tvorby a hodnocení filmů jako uměleckých děl. Lze ji považovat za místo, odkud lze hovořit o hodnotě filmu přesahující jeho podpovrchové kulturní, sociální a politické, ekonomické či tělesné determinace a také o vztazích těchto ukazatelů či hodnot k těm estetickým. V přednášce se budu zabývat tématy, která se objevují na průsečících estetiky filmu, filozofie mysli a empirického výzkumu kognitivních procesů.

Seminář 14.12. Palo Fabuš Tvořivost umělé inteligence

• Je otázka po tvořivosti Al otázkou filosofickou, inženýrskou nebo matematickou? Může z pouhých jedniček a nul vzniknout něco nečekaného? Může být počítač svobodným subjektem a chovat se subjektivně? Přednáška představí základní úvahy o tůrčí autonomii počítače.

Seminář 4.1.2027 Náhradní termín v případě nahrazování přednášky

Seminář 11.1.2027 Závěrečná debata (zápočet)

Rozvrh na zimní semestr 2025/2026:

• Týdenní přehled
• Seznam

Rozvrh na letní semestr 2025/2026:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Scenáristika a dramaturgie - Bc (Povinné předměty)
• Režie - bakalář_2021 (Povinné předměty)
• Dokumentární tvorba - bakalář_2020 (Povinné předměty)
• Kamera - bakalář_2021 (Povinné předměty)
• Produkce - Bakalářské studium - 2023 (Povinně volitelné předměty)
• Střihová skladba - bakalář_2021 (Povinné předměty)
• Střihová skladba - bakalář_2025 (Povinné předměty)
• Fotografie CZ - bakalář_2022 (Povinné předměty)
• Zvuková tvorba - bakalář_2020 (Povinné předměty)
• Animovaná tvorba - bakalář_2020 (Povinné předměty)
• Audiovizuální studia - bakalář_2020 (Povinné předměty)