Česká audiovize v devadesátkách

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
376CAD zkouška 3 50 hodiny PŘEDNÁŠEK za celý semestr (45 minut), 38 až 53 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Katedra

Předmět zajišťuje Kabinet teorie a historie audiovize

Obsah

Cyklus přednášek poskytne pestrý obraz konce milénia v české audiovizi, kdy se vydobytá svoboda tvorby a nové ambice prudce střetávaly s nejistými podmínkami, diktátem trhu i nástupem globalizace. Státní filmový monopol zanikal živelnou transformací a privatizací, ale také na pozadí výrazné diferenciace audiovize. Přednášky se zaměří na proměnu produkčního systému a adaptaci tvůrců na tržní podmínky, na pokusy o návrat přetržené kontinuity a ztrátu iluzí a jistot u tvůrců starší generace, na novou generaci filmařů přijímající impulsy zahraniční a žánrové kinematografie, ale reflektující rovněž ztrácení a hledání životního smyslu v nové době.

Filmovou tvorbu tohoto období nahlédneme jako záměrnou i nezáměrnou sociologickou diagnózu společnosti a jako generační výpověď. Zohledníme pozici domácí kinematografie i kinematografie jako takové v konfrontaci s fenomény jako byla proměna ČR v mezinárodní produkční a distribuční prostor, VHS revoluce i razantní nástup komerční televize. Pohled obsáhne také formování dalších oblastí audiovize. Představí strategie České televize jako veřejnoprávního média, jež se v těchto podmínkách etabluje a prosazuje nové dramaturgické hodnoty jako zásadní koproducent, i vznik nezávislé televizní produkce jako důležitého prostoru pro reflexi společnosti. Stranou nezůstane ani oblast reklamní a klipové tvorby, do níž se aktivně a s nemalými ambicemi zapojuje mladá generace filmařů.

Témata přednášek

1. Transformace kinematografie a Barrandova: proměna produkčního systému a adaptace tvůrců na tržní podmínky, nástup soukromého podnikání, zdrženlivá role státu, vznik nových páteřních institucí (např. Český lev), základní obavy a diskurzy, které se pojily s transformací.

Projekce: Tankový prapor (Vít Olmer, 1991)

2. Pokusy o návrat a tvorba tvůrců starší generace – Věra Chytilová a Jan Němec jako příklady adaptace na nové podmínky; zachování tvůrčí nezávislosti po návratu z emigrace, snaha o formální experimenty

Dědictví aneb kurvahošigutntág (1992) – pronikavá společenská reflexe navázaná na vzorce „buranské“ komedie; Pasti, pasti, pastičky (1998) – provokativní návrat k bytostným tématům na pozadí vymknuté doby, sexuální inflace a impotence elit 90. let

V žáru královské lásky (1990) – tvůrčí nespoutanost pohotově napojená na trend postmoderny

Jméno kódu Rubín (1996) – mystifikační koláž v linii Němcových „soukromých“ esejí propojuje osobité konspirační představy s diváckou nevstřícností

3. Reflexe komunistické minulosti a transformování kolektivní paměti – posuny od bezprostředního zúčtování k nadhledu a nostalgii

Projekce: Pelíšky (Jan Hřebejk, 1999)

Filmový korpus: Jen o rodinných záležitostech (Jiří Svoboda, 1990), Kouř (Tomáš Vorel, 1990) Byli jsme to my? (Antonín Máša, 1990), Tichá bolest (Martin Hollý, 1990), Vracenky (Jan Schmidt, 1990), Corpus Delicti (Irena Pavlásková, 1992), Báječná léta pod psa (Petr Nikolaev, 1997), seriál Zdivočelá země (od 1997)

4. Distribuční boom a divácké priority – fenomén videokultury, dopad na kina a pozici domácí kinematografie, odrazy filmového importu na domácí tvorbě a směřování filmového mainstreamu.

Projekce: Requiem pro panenku (Filip Renč, 1991)

Filmový korpus: Kamarád do deště II (Jaroslav Soukup, 1992), Kanárská spojka (Ivo Trajkov, 1993), Nahota na prodej (Vít Olmer, 1993), Byl jednou jeden polda (Jaroslav Soukup, 1995-1999)

5. Restituční komedie a exploatační tendence– obrazy divokého kapitalismu ve filmové tvorbě, záměrná i nezáměrná sociologická diagnóza společnosti

Projekce: Ještě větší blbec než jsme doufali (1994)

Trhala fialky dynamitem (1993), Hotýlek v srdci Evropy (1993), Divoké pivo (1995), Playgirls (1995)

6. Nástup mladé generace – reflexe ztrácení a hledání životního smyslu v nové době, formativní vlivy ze zahraničí (americký nezávislý film), generační filmy a nové estetické/žánrové impulsy, dobová diskuze nad nálepkou „chcípáckých filmů“, přesahy tvorby mladých tvůrců do reklamy a videoklipů

Projekce: Indiánské léto (Saša Gedeon, 1995)

Filmový korpus: Filip Renč – Válka barev / Saša Gedeon – Návrat idiota / David Ondříček – Šeptej, Samotáři / Petr Zelenka – Knoflíkáři / Viktor Tauš – Kanárek

7. Svěrák a syn – konfrontace rodinného receptu na propojování českého a globálního úspěchu, osobní tvůrčí ambice a nezávislé úniky Svěráka ml. a návraty k osvědčené spolupráci

Projekce: Obecná škola (1991)

Filmový korpus: Akumulátor 1 (1994), Jízda (1994), Kolja (1996)

8. Tvůrčí ambice a produkční realita – cesty hraničních projektů, nerealizované snímky, limity domácí kinematografie a trhu

Projekce: Postel (Oskar Reif, 1998)

Situace vlka (Jan Schmidt, 1995), Lea (Ivan Fíla, 1997), Panství (Ken Berris, 1998), Nejasná zpráva o konci světa (Juraj Jakubisko, 1997)

9. Nástup komerční televize a její mediální praktiky – první léta TV NOVA, dopady jejího působení na české audiovizuální prostředí. Pořady odrážející aspirace a hodnoty nového „hráče“ i naplňování představy modelového diváka: Tabu, Na vlastní oči, Novákovi, Vox populi, Občanské judo, Volejte řediteli.

10. Vznik a existenční boj veřejnoprávní televize – specifická cesta veřejnoprávního média u nás a jeho dramaturgické hodnoty, strategie ČT uplatňované po nástupu konkurenčních stanic, směřování ke krizi na počátku milénia, nezávislá televizní produkce (Febio) – zachování prostoru pro reflexi společnosti i pro tvůrce bez příležitostí.

Projekce: Marian (Petr Václav, 1997)

Klíčová díla s podporou ČT: Kráva (Karel Kachyňa, 1993), Učitel tance (Jaromil Jireš, 1994), Žiletky (Zdeněk Tyc, 1994), Díky za každé nové ráno (Milan Šteindler, 1994) Král Ubu (F. A. Brabec, 1996), cykly GEN a OKO.

11. MFF Karlovy Vary – proměny a upevňování sebevědomí filmového festivalu během dekády, jeho role pro český filmový průmysl

Projekce: Jízda (Jan Svěrák, 1994)

*Pozn. Promítané filmy se mohou změnit

Výsledky učení

Studentstvo získá přehled:

Předpoklady a další požadavky

žádné

Literatura

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínky splnění kurzu a udělení atestace:

Studenti práci odevzdají ve formátu PDF. Název souboru „příjmení_jméno_titul filmu“. Bez těchto náležitostí nebude práce hodnocena.

Termín odevzdání: TBA

Poznámka

žádná

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů