Teorie a kritika divadelní tvorby (N0215A310034)

Cíle studia ve studijním programu

Magisterské studium oboru teorie a kritika divadelní tvorby je zaměřeno na rozvíjení a prohlubování znalostí a dovedností absolventů bakalářského programu teorie a kritika divadelní tvorby či absolventů příbuzných studijních programů, jako například dramaturgie, divadelní věda, kulturologie, estetika, moderní filologie atd. Program je tedy koncipován jako návazný na předchozí studium divadla coby specifického uměleckého druhu, s důrazem na jeho moderní a současné podoby a proměny, a také na jeho zasazování do širších uměleckých a společenských kontextů, tedy s jistými přesahy zejména k literatuře, filmu a obecně médiím.

Povinné studijní penzum tvoří předměty realizující základní vymezení oboru na teorii a kritiku. Tento řez se obráží i ve státní závěrečné zkoušce, jejíž jedna část je věnována kritické reflexi moderního a současného divadla, a druhá část teorii divadla a šířeji performativního umění s přesahem k rozmanitým podobám vizuality a k uplatňování strategií interaktivity v současné tvorbě. K páteřním předmětům tedy patří zejména základní teoretické předměty profilujícího základu Současné teorie divadla a Divadlo a média. Tyto předměty se opírají o další povinné kurzy tak, aby program tvořil provázaný a udržitelný celek a zároveň vycházel ze zaměření konkrétních pedagogů.

Oproti bakalářskému studiu, jež je vystavěno výrazně strukturovaně a počítá s poměrně velkým množstvím pedagogicky vedené přímé seminární výuky, klade magisterské studium důraz na samostatnou projektovou práci studentů, realizovanou jak individuálně, tak týmově. Projekty mají tutory z řad pedagogů katedry. Cílem této části studijního plánu je vedle odborných dovedností posílit i obecné způsobilosti. K těmto výsledkům učení patří nejen schopnost naplánovat a realizovat předepsaný odborný výstup, ale také self-management, time management, spolupráce v rámci týmu včetně řešení případných konfliktů a etických otázek atd. Odborné samostatné a týmové projektové činnosti zrcadlí či předjímají fungování profesí, jimž se absolventi ve své praxi následně věnují.

Individuální projektová práce je ukotvena ve dvousemestrálním předmětu Výzkumná praxe - případová studie zasazeného do prvního ročníku studia a zaměřeného na celoroční monitorování vybrané umělecké instituce (např. zřizované divadlo, nezávislý soubor, festival atp.), s návaznou reflexí jejích jednotlivých aspektů, od uplatňování umělecké vize přes provozní záležitosti po PR či práci s publikem.

Týmová projektová práce je ukotvena ve čtyřsemestrálním předmětu Kritické praktikum, jehož obsahem je:

• koncepce a realizace odborného časopisu Hybris, který má vyjadřovat argumentované generační názory a postoje a esejistickou formou se zabývat i širšími otázkami přesahujícími hranice divadelního umění a dotýkajícími se obecnějších problémů dnešní kultury i společnosti; posláním časopisu je mimo jiné reflektovat absolventské výstupy studentů DAMU, případně ostatních fakult AMU;

• získání zkušenosti s veřejným vystupováním a moderováním debat díky pravidelným diskusím o absolventských inscenacích DISK_USE, jichž se účastní diváci a tvůrci, případně též pedagogové dotčených kateder.

• Kritický klub realizovaný nejméně třikrát za semestr a věnovaný analýze vybraných inscenací mimo AMU; klub probíhá formou odborného semináře, jehož podobu a obsah určují ve vzájemné shodě pedagogové i studenti.

Povinná část studijního plánu je doplňována volitelnými předměty, z nichž musí student během studia získat 12 ECTS. Jde jednak o předměty kmenových pedagogů katedry, které odrážejí jejich odborné zaměření a aktuální tvůrčí činnost (uměleckou či výzkumnou). Jako takové se obsahově proměňují, zajišťují průběžný přísun nových podnětů i vhled do témat řešených na katedře, případně též umožňují účast na projektech pedagogů. Dále jde o předměty ostatních kateder DAMU či AMU, po dohodě také o předměty nabízené pracovišti s příbuzným zaměřením (UK, AV atd.), případně o specifickou odbornou oborovou praxi, jejíž náplň svou náročností odpovídá typu studia. Doporučován je též předmět Výzkumné a publikační metody realizovaný Centrem pro doktorská studia AMU, a to zejména těm studentům, kteří zvažují pokračování v badatelské činnosti, zpravidla formou doktorského studia.

Profil absolventa studijního programu

Studijní program vychovává tvořivé odborníky, kteří se orientují v různých podobách a směrech praxe a teorie soudobé divadelní kultury i jejích přesazích k příbuzným uměleckým oborům. Absolvent má dostatečnou badatelskou zkušenost, aby dokázal samostatně či jako člen badatelského týmu pokračovat ve výzkumu soudobého divadla. Má dostatečné praktické i teoretické kompetence v oblasti kritické reflexe divadla, ve vytváření a naplňování koncepce časopisu a v neposlední řadě také v práci s laickým a odborným publikem. Absolventi se uplatní v profesích bezprostředně spjatých s praxí a kriticko-teoretickou reflexí soudobé divadelní kultury.

Výsledky učení studijního programu

Odborné znalosti:

•Absolvent zná podoby soudobého divadla a šířeji pojatého performativního umění zejména v českém a středoevropském kontextu, rozumí jeho specifikům i příčinám vedoucím k jeho stavu.

•Absolvent se orientuje v problematice divácké recepce a různých forem interaktivity uplatňovaných v divadle a performativních umění.

•Absolvent dokáže vysvětlit vzájemné vztahy mezi divadlem a jemu blízkými uměleckými druhy, zejména tancem, literaturou, filmem, případně architekturou či dalšími fenomény spadajícími do oblasti nespecifické scéničnosti.

•Absolvent rozumí souvislostem a vazbám mezi divadlem, resp. performativním uměním, a kulturní i sociální realitou 20. a 21. století,

•Absolvent dokáže představit klíčové myšlenkové směry vstupující do uvažování o divadle a performativním umění zejména od druhé poloviny 20. století výše, vysvětlit jejich specifičnost, přínos a originalitu, jakož i případné slabé stránky či problémy s aplikací.

Odborné dovednosti:

•Absolvent dokáže komplexně vnímat, popisovat, analyzovat a v souladu se svým osobním názorem fundovaně reflektovat konkrétní divadelní díla a další performativní artefakty; u žánrově i druhově jasně nevyhrazených děl dokáže najít a uplatnit adekvátní analytický postup odpovídající specifičnosti daného tvaru.

•Absolvent dokáže samostatně stanovit téma pro vlastní odborný výstup, formulovat hypotézu, a návazně vytvořit strukturovaný odborný kritický či analytický text pro odborné periodikum, a přitom uplatňuje principy akademické práce a akademické etiky při práci.

•Absolvent dokáže vytvořit ústní odbornou prezentaci na zvolené téma v rozsahu standardního konferenčního příspěvku a v návazné diskusi jednat věcně, bezpředsudečně, a zároveň s oporou v konkrétních objektivních a doložitelných argumentech.

•Absolvent je schopen koncipovat a moderovat diskusi mezi několika stranami věnovanou komplexnímu divadelnímu jevu, určenou jak široké divadelní veřejnosti, tak užší veřejnosti odborné.

•Absolvent se dokáže efektivně zapojit do pravidelné redakční práce v rámci odborně zaměřeného periodika realizovaného v listinné a/nebo internetové podobě, účastnit se jí jako autor, člen redakčního týmu, případně ji organizovat jako šéfredaktor.

•Absolvent je schopen si samostatně nebo jako člen výzkumného týmu zvolit adekvátní badatelský úkol, stanovit jeho metodologii a v souladu s obecně sdílenými pravidly akademického psaní a akademické etiky vytvořit odbornou studii.

•Absolvent je schopen o odborných tématech komunikovat v anglickém jazyce nejméně na úrovni B2, a to ústní i písemnou formou.

Obecné způsobilosti:

•Absolvent dokáže samostatně a dlouhodobě pracovat na odborném úkolu, který si sám vymezí, přičemž efektivně uplatňuje self-management a time-management.

•Absolvent dokáže pracovat v rámci odborného týmu na dlouhodobém, resp. pravidelně se opakujícím úkolu, přičemž respektuje rozdělení rolí, hierarchii týmu, dohodnutý režim spolupráce, termíny a další relevantní parametry; případně je schopen práci týmu řídit a koordinovat.

•Absolvent je schopen zodpovědně se rozhodovat v nových nebo měnících se souvislostech, řešit etické otázky a případné mezilidské pracovní konflikty.

•Absolvent je schopen se nadále vzdělávat, tzn. samostatně vyhledávat zdroje, vyhodnocovat získané informace a zaujímat vůči nim kritický postoj.

•Absolvent dokáže v psaných i mluvených projevech strukturovaně, srozumitelně a přesvědčivě, stylisticky vytříbeně a gramaticky správně vyjadřovat své postoje a názory.

•Absolvent se dokáže efektivně zorientovat v konkrétní instituci působící v oblasti odpovídající jeho odbornosti, porozumí její hierarchii i fungování jak z hlediska její vnitřní správy, pravidel a cílů, tak z hlediska vazeb na vnější prostředí a jejího poslání či odpovědnosti vůči němu.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Studijní program má z velké části fixně stanovený povinný studijní plán, a to s ohledem na předpokládaný počet studentů v ročníku (4-6) a princip týmové práce, který je v řadě předmětů uplatňován. Z celkových 120 ECTS je 108 určeno pro povinné předměty, 12 pro volitelné předměty z nabídky katedry, DAMU, AMU, či po dohodě a na základě souhlasu vedoucího katedry a garanta studijního programu realizovaných na jiných pracovištích (UK, AV atd.). Studijní program neobsahuje povinné hlavní předměty (tzn. předměty bez možnost opravného termínu), povinné předměty naopak nenabízejí možnost opakovaného zapsání.

Obecné informace o přijímacím řízení

Předpoklady:

bakalářský titul z oboru teorie a kritika, divadelní věda, dramaturgie, či příbuzných oborů (kulturologie, estetika, moderní filologie atd.), nutná je předchozí alespoň pozorovatelská zkušenost s procesem tvorby, vítána je vlastní zkušenost s praktickou divadelní tvorbou (dramaturgie, režie, překlad), schopnost kritického myšlení, vítána je zkušenost s odbornou publikační činností (deníková kritika, festivalová kritika, publicistika).

Podklady

• Povinné:

o Životopis + motivační dopis

o Magisterský projekt – v rozsahu 2-3 normostrany, včetně navrhované metodologie a výchozí literatury k tématu, případně návaznost na předchozí odbornou činnost uchazeče (bakalářské studium)

o Návrh výzkumného projektu do 1. ročníku – zvolená umělecká instituce a zdůvodnění, případně souhlas zástupce instituce se stáží

o Bakalářská práce – buď obhájená, či verze před odevzdáním

• Nepovinné:

o Relevantní odborné práce, jimiž se absolvent chce prezentovat (seminární práce z předchozího studia, publikované texty atd.)

Průběh přijímací zkoušky

• Prezentace návrhu magisterského projektu (student je schopen dostatečně názorně představit badatelský záměr magisterského projektu, vést kompetentní rozhovor o jeho metodologii, zařadit představený záměr magisterského projektu do kontextu aktuálního výzkumu praxe a teorie soudobé divadelní kultury) – max. 50 bodů

• Prezentace návrhu ročního výzkumného projektu realizovaného v relevantní umělecké instituci v rámci předmětu Výzkumná praxe - případová studie, včetně zdůvodnění volby – max. 30 bodů

• Pohovor o otázkách divadelní teorie (na základě literatury k bakalářské zkoušce ze SP teorie a praxe divadelní tvorby, předložené bakalářské práce, případně předložené další odborné činnosti uchazeče) – max. 20 bodů

Návaznost na další typy studijních programů

Studijní program předpokládá ukončení bakalářského studijního programu Teorie kritika divadelní tvorby DAMU či jiného studijního programu AMU, případně uměnovědných studijních programů či programů spadajících do oblasti vzdělávání Umění či Vědy o umění a u kultuře.

Absolvent studijního programu se může hlásit do doktorského studijního programu Teorie a praxe divadelní tvorby DAMU či dalších doktorských programů DAMU či AMU, případně do jiných doktorských studijních programů na českých či zahraničních univerzitách.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Státní magisterská zkouška má tyto části:

Diplomová práce a její obhajoba

• Předměty PZ - Magisterský projekt 1, 2, 3, 4

Vývoj teoretického myšlení o divadle a jeho současné směry

• Předměty ZT - Současné teorie divadla 1, 2; Divadlo a média 1, 2
• Předměty PZ - Scénologie; Interaktivita a divadlo

Metodika:

Zkouška probíhá formou rozpravy nad odborným textem, který odpovídá jednomu z okruhů probíraných v rámci odpovídajících předmětů ZT a PZ. V zásadě se očekává reflexe konceptu ztělesněného zadanou odbornou studií, s organickým využitím konkrétních příkladů z oblasti divadla, performativních umění a dalších fenoménů reprezentujících šířeji pojatou performativitu. Cílem je ověřit schopnost studenta/studentky adekvátně a bezprostředně reflektovat nepřipravený odborný text, který student obdrží před vlastní zkouškou. Rozsah textu i jeho náročnost jsou stanoveny tak, aby byl/a student/ka schopen/schopna jej během hodinové přípravy na zkoušku přečíst a připravit si jeho výklad a širší kontextualizaci, případně s ním polemizovat.

Okruhy:

 Francouzský strukturalismus, sémiologie a poststrukturalismus

 Tzv. sémiotika „druhého dechu“

 Česká strukturálně-sémiotická škola divadelní teorie 2. poloviny 20. století

 Fenomenologický přístup k divadlu, pozdější fenomenologie a tzv. symbolické teorie divadla, včetně konceptů archetypálních

 Hermeneutika a divadlo

 Divadlo a psychoanalýza

 Divadlo, literatura a film jako historicky proměnné sociální a umělecké fenomény

 Literarizace divadelního projektu: vznik dramatu a vliv divadla na jeho podobu, způsoby textové fixace divadelní inscenace

 Dramatizace jako specifická novodobá forma divadelního textu a její podoby v českém divadle.

 Vztahu dramatizace k předloze a výsledné inscenaci, vztah filmové adaptace k divadelní předloze, filmová inspirace na divadelním jevišti jako nový trend

 Film jako technický fenomén, vliv užitých prostředků a způsobů jeho šíření na filmovou poetiku

 Historický exkurz do českého filmu a divadlo

 Problematika nespecifické scéničnosti

 Podoby diváctví, interaktivita, zpětnovazebnost a mnohovazebnost

Vývoj divadelního umění a jeho současné podoby

• Předměty PZ - Kritické praktikum 1, 2, 3, 4; České divadlo po roce 1989; Současné středoevropské divadlo

Metodika:

Student/studentka navrhne témata tří přednášek, z nichž je 48 hodin před zkoušku jedna vylosována. Východiskem je vybraný divadelní fenomén, který student/ka důkladně analyzuje a na jehož příkladu demonstruje či problematizuje konkrétní teoretický koncept; nejde tedy pouze o popis, výklad a zhodnocení např. divadelní inscenace, ale o tematizovaný výklad v délce cca 20 minut, formátem odpovídajícím např. konferenčnímu příspěvku, přednášce před odborným publikem, výkladu studentské skupině atd. Cílem je ověřit schopnost studenta/studentky s dostatečným předstihem specifikovat téma, provést rešerši, přednést veřejnou prezentaci a po jejím skončení se sebevědomě a s oporou ve věcných argumentech uplatnit v odborné diskusi. Okruhy nejsou předem stanoveny, předpokládá se volba tématu a fenoménu spadajícího do kontextu moderního a současného divadla

Další studijní povinnosti

Studenti a studentky mají povinnost účastnit se odborných akcí pořádaných katedrou teorie a kritiky, v prvé řadě magisterských prezentací na konci každého akademického roku, a dále akcí nad rámec studijního plánu, jež nabízejí setkání s odborníky mimo školu tuzemskými i zahraničními, případně získání specifické studijní či profesní znalosti a/nebo dovednosti, jež není ukotvena v předmětech katedry.

Charakteristika odborné praxe

Popsána v předmětech:

Výzkumná praxe - případová studie (mimo DAMU)

Kritické praktikum (v rámci DAMU)

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Příklady povolání:

badatel, kritik, redaktor, publicista, divadelní lektor, dramaturg, zaměstnanec v oblasti kulturní administrativy či politiky atd.