Výzkum a teorie audiovize (P0211D310001)

Cíle studia ve studijním programu

Doktorský studijní program Výzkum a teorie audiovize se orientuje na původní umělecký výzkum v oblasti audiovize – tedy v oblasti filmu, televize, fotografie, galerijních, internetových či interaktivních forem audiovize.

Jádrem studia je rozvíjení umělecko-výzkumné praxe, tedy realizace výzkumných projektů skrze uměleckou tvorbu. Umělecký výzkum je přitom chápán jako specifická výzkumná metoda, jejímž primárním prostředkem je umělecká činnost, na FAMU vycházející z oblasti audiovize a jejích přesahů (film, nová média, herní design, fotografie). Jejím sekundárním výstupem je vedle uměleckého díla samotného i adekvátní reflexe využívající současných poznatků a metod z oblasti filmové vědy, uměno-vědných studií či sociálních a humanitních věd. Kontinuální a soustředěná umělecká činnost představuje v umělecko-výzkumných projektech východisko i hlavní zdroj výzkumného poznání. Doktorský studijní program tak staví na prohlubování znalostí vybraného oboru (např. režie, střih, kamera, zvuk, audiovizuální tvorba apod.) a jejich zasazení do umělecko-výzkumného rámce.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent či absolventka doktorského studijního programu Teorie a výzkum audiovize je připraven/a na koncepční, organizační a analytickou práci v audiovizuálních institucích (kurátor/ka, programový pracovník/ce, ad.) a na samostatnou umělecko-výzkumnou, případně pedagogickou či vědeckou kariéru v akademickém kontextu. Profiluje se také jako umělec/umělkyně ovládající metody uměleckého výzkumu v kontextu vybraného audiovizuálního oboru. Je schopen/na samostatného vývoje, realizace a prezentace umělecko-výzkumného projektu, orientuje se v aktuálním stavu teoretického poznání i v aktuálních problémech umělecké praxe. Je vyspělou autorskou osobností specializující se na reflektivní uměleckou tvorbu, jež je využívána jako nástroj výzkumného procesu. Absolvent/ka je schopen/na kritické reflexe vlastní tvorby a umělecko-výzkumné praxe, stejně jako principů a metod audiovizuální oblasti jako takové.

Absolvent či absolventka je také připraven/a na vysoce specializované profese v oblasti audiovizuální praxe tvůrčího charakteru (režisér/ka, scenárista/ka, střihač/ka, umělec/kyně, zvukový designér/ka, kameraman/ka, herní designer/ka, kreativní producent/ka, fotograf/ka, ad.) s vlastní autorskou tvorbou.

Odborné znalosti:

Absolvent/ka

●Je schopen/schopna realizace umělecko-výzkumného projektu ve všech fázích (vývoj, realizace, prezentace).

●Má zevrubné znalosti postupů a možností uměleckého výzkumu a jeho potenciálních aplikací.

●Dokáže reflektovat svou vlastní uměleckou práci a rozumí jejím širším souvislostem s využitím poznatků a výzkumných metod z oblasti filmové vědy, uměnovědných studií či sociálních a humanitních věd.

●Je kompetentní vytvořit komplexní audiovizuální dílo nebo jeho podstatnou část v rámci umělecko-výzkumného projektu.

●Rozeznává současná témata a problémy audiovize v jejich dějinném kontextu i v příčných souvislostech.

●Umí propojovat ryze praktickou perspektivu tvůrčích profesí v oblasti audiovize s umělecko-výzkumným pohledem.

●Reflektuje pojmy a představy o učení a vzdělanosti v oblasti audiovize a má jasnou představu o různých pedagogických přístupech.

(Tyto znalosti student/ka získává především díky povinným předmětům Umělecko-výzkumný mentoring, Umělecký výzkum, Projektová příprava, Seminář doktorandů, Aktuální otázky výzkumu audiovize.)

Odborné dovednosti:

Absolvent/ka

●Je schopen/schopna vývoje, realizace a prezentace umělecko-výzkumného projektu.

●Dokáže identifikovat relevantní témata z oblasti audiovize a formulovat umělecko-výzkumnou koncepci.

●Dokáže v této oblasti samostatně bádat, tvořit, publikovat a případně se podílet na koncepčním utváření a řízení procesů v oblasti audiovize.

●Je schopný/á výstižně a srozumitelně prezentovat své umělecko-výzkumné výsledky a záměry a konstruktivním způsobem vést debatu o tématech a metodologiích uměleckého výzkumu.

●Dokáže sestavit a řídit výzkumný a/nebo tvůrčí tým a účastnit se grantových soutěží v oblasti uměleckého výzkumu a/nebo umělecké tvorby.

●Orientuje se v procesech a postupech uměleckého výzkumu, včetně veškerých zásad etiky vědecké práce, které aplikuje na svůj předmět zájmu.

●Ovládá relevantní výzkumné metody a postupy při vytváření odborného textu.

●Má jasnou představu o procesech výuky a je schopný/á se podílet na pedagogických procesech na úrovni vysoké školy či nižších typech škol.

●Umí samostatně připravit a vyučovat odborný předmět na vysoké škole uměleckého zaměření.

(Tyto tvůrčí, akademické, analytické a prezentační dovednosti absolventa jsou přímo spjaty s povinnými předměty Umělecko-výzkumný mentoring, Umělecký výzkum, Seminář doktorandů 1-2, Aktuální otázky výzkumu audiovize, Kolokvium 1-4, Projektová příprava, Oborová didaktika, Pedagogická praxe 1-2.)

Obecné způsobilosti:

Absolvent/ka

●Je schopný/schopna tvořivé reflexe i vysoké úrovně artikulace, která nalézá uplatnění od tvůrčí a vědecké práce po koncepčně-strategické aktivity na úrovni expertních činností v rámci audiovizuálních institucí.

●Má jazykovou výbavu a argumentační schopnosti, které mu umožňují komunikovat vlastní poznatky v kontextu odborné komunity na mezinárodní úrovni i vůči široké veřejnosti.

(Trénink v těchto způsobilostech zajišťují povinné předměty Umělecko-výzkumný mentoring, Umělecký výzkum, Seminář doktorandů 1-2, Aktuální otázky výzkumu audiovize, Výzkumné a publikační metody, Kolokvium 1-4.)

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů. Stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU – určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty. Další podmínky pak stanovuje Studijní a zkušební řád AMU.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS – European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské unii.

Předměty určené doktorandům jsou dle Studijního a zkušebního řádu AMU ukončené zkouškou a klasifikovány prospěl/neprospěl.

Výuka v doktorském studijním programu probíhá na základě individuálního studijního plánu, který sestavuje školitel po dohodě se studentem a schvaluje oborová rada DSP. Přímá výuka v DSP probíhá nejčastěji v měsíčním cyklu nebo modulárně, což odpovídá vysoké míře individuální práce, usměrňované mentorským vedením školitele. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení.

Doporučený studijní plán je sestaven tak, aby vyváženě kombinoval vzdělávání ve vysoce specializovaných umělecko-výzkumných dovednostech a praktický nácvik těchto dovedností (od samotné umělecké tvorby a metod výzkumné práce, až po prezentační schopnosti a další soft skills napomáhající k rozvoji tvůrčí činnosti) a zároveň poskytoval dostatek prostoru pro samostatnou uměleckou i výzkumnou práci a průběžné konzultace se školitelem v rámci klíčového předmětu Umělecko-výzkumný mentoring. V posledním čtvrtém roce studia absolvuje student povinně pouze předmět Umělecko-výzkumný mentoring 4 (za 60 kreditů). V jeho rámci probíhá intenzivní práce pod dohledem školitele na finalizaci disertační práce a doprovodného artefaktu.

Stěžejní část studijního plánu obsahuje předměty Umělecko-výzkumný mentoring 1-4 a na něj navazující každoroční Kolokvium 1-3. Dále studijní plán zahrnuje povinné předměty, z nichž 3 jsou koncipovány jako pravidelná výuka formou přednášky. Vedle toho obsahuje 2 povinné předměty vyučované formou pravidelného semináře a 2 předměty formou blokového semináře.

Další přednášky či semináře student absolvuje v rámci povinně volitelné skupiny předmětů, z kterých musí v průběhu studia získat alespoň 12 kreditů. V rámci této skupiny si studenti mohou zvolit předměty doplňující a rozšiřující jejich individuální směřování k uměleckému výzkumu. V rámci předmětů Konzultace tvůrčí činnosti si mohou obohatit reflexi svého uměleckého výzkumu o perspektivu tvůrčí osobnosti mimo školitelovo vedení. Předmět Institucionální praxe v audiovizi poskytuje prohloubení znalostí z předmětu Aktuální otázky výzkumu audiovize s ohledem na její institucionální ukotvení.

Studijní plán musí obsahovat volitelné předměty, které si doktorand po dohodě se školitelem volí z nabídky volitelných předmětů AMU, z nabídky jazykových kurzů Centra jazykové přípravy AMU a podobně. Z volitelných předmětů musí student získat v průběhu studia 20 kreditů.

Obecné informace o přijímacím řízení

Podmínkou přijetí je ukončené vysokoškolské magisterské vzdělání a úspěšné absolvování dvoukolového přijímacího řízení.

Uchazeč předkládá projekt disertační práce o rozsahu 5 až 8 normostran – disertační prací je míněn umělecko-výzkumný projekt, jehož závěrečným výstupem je text o rozsahu minimálně 80 normostran a umělecké dílo či tvůrčí odborný projekt – artefakt využívající poznatky uchazečem zvoleného audiovizuálního oboru. V popisu projektu by měla být uvedena anotace projektu, umělecko-výzkumná metodologie a cíle, dosavadní stav uměleckého zkoumání v oblasti výzkumu, seznam relevantních pramenů a literatury, navrhované možnosti závěrečné veřejné prezentace (např. premiéra filmu, výstava, performance, publikace, performativní přednáška apod.). U zamýšleného díla se předkládá rozpočtová rozvaha a plán financování. Dále uchazeč předkládá své portfolio umělecké činnosti a text své předchozí vysokoškolské kvalifikační práce v magisterském stupni, strukturovaný životopis, motivační dopis o rozsahu maximálně 2 normostrany, osvědčení o znalosti anglického jazyka minimálně na úrovni B2 a návrh případného školitele.

První kolo probíhá bez účasti uchazečů. Přijímací komise hodnotí došlé materiály podle těchto kritérií:

1. objevnost a umělecko-výzkumná aktuálnost projektu disertační práce, s přihlédnutím k jejímu přínosu pro obor (max. 20 bodů)
2. umělecko-výzkumná a metodologická kvalita, realizovatelnost projektu (max. 20 bodů)
3. předpoklady uchazeče pro umělecko-výzkumnou práci na základě posouzení jeho předloženého portfolia a diplomové práce (max. 10 bodů)

Do druhého kola jsou pozváni uchazeči, kteří v prvním kole získali minimálně 30 bodů. Druhé kolo probíhá formou ústního pohovoru, při němž přijímací komise hodnotí:

1. schopnost prezentovat plánovaný umělecký výzkum v rámci disertační práce (max. 10 bodů)
2. připravenost uchazeče na doktorské studium a jeho motivaci s ohledem na předpoklad úspěšného dokončení doktorského studia (max. 15 bodů)
3. schopnost argumentace (max. 15 bodů)
4. orientaci v oblasti audiovizuální tvorby a uměleckého výzkumu (max. 10 bodů)

Do doktorského studia mohou být přijati uchazeči, kteří získali celkem v obou kolech od přijímací komise minimálně 70 bodů. Při větším počtu uchazečů, než je plánovaný počet přijímaných studentů, rozhoduje bodové pořadí.

Počet přijímaných uchazečů ke studiu ve studijním programu:

Záměrem je přijímat 7 studentů každý rok. Očekáváme, že část z nich budou absolventi magisterského studia na FAMU, část z nich pak studenti z jiných vysokých škol, většinou uměleckého nebo filmovědného charakteru. Neplánujeme přitom tento očekávaný počet studentů navyšovat - u doktorského studia, vzhledem k jeho vysoce individualizované podobě, by vyšší počet studentů nebyl účelný a hrozil by také nedostatek vhodných školitelů z nitra fakulty. Prioritou je přijmout raději menší počet studentů, ale poskytnout jim vynikající zázemí a v důsledku dosáhnout toho, aby v rámci tohoto doktorského studijního programu byl co možná malý počet předčasně ukončených studentů, kteří DSP nezavrší úspěšnou obhajobou disertační práce (v současnosti je na FAMU – podobně jako na většině vysokých škol v ČR – podíl neúspěšných studentů v DSP cca 50 %, což je poměr, který bychom rádi snížili).

Návaznost na další typy studijních programů

DSP Výzkum a teorie audiovize slouží jako návazný studijní program pro umělecko-výzkumně zaměřené absolventy všech magisterských studijních programů FAMU. Vedle toho je otevřen pro absolventy všech magisterských umělecky zaměřených studijních programů v oblasti audiovize, které probíhají např. na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoké škole umělecko-průmyslové, Akademii výtvarných umění v Praze, Janáčkově akademii múzických umění nebo programů obdobného zaměření v zahraničí. Ve specifických a odůvodněných případech může být tento DSP vhodný jako navazující i pro absolventy teoretických oborů, zaměřených na historii či teorii filmu, audiovize, médií, umění, či dalších teoretických oborů (antropologie, kulturní studia apod.).

Absolvent předkládaného DSP může pokračovat v rámci akademické kariéry zaujmutím post-doc pozice v některé instituci, která pro ně zřizuje pracovní místa – nejedná se nicméně již o studijní program.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Zakončení studia sestává:

1. Ze složení státní doktorské zkoušky, která má podobu přednášky o délce 30 minut s následnou diskuzí na zvolené téma vycházející z disertační práce studenta. Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je splnění individuálního studijního plánu doktorského studijního programu.

Dále pak dle zaměření studia z jedné ze dvou možností:

2a) Z obhajoby absolventského výkonu a písemné disertační práce, které tvoří nedělitelný celek.

Absolventský výkon je výsledkem tvůrčí práce a je prezentován veřejnou formou. Touto částí student dokládá výsledky svého uměleckého výzkumu nebo odborné práce. Absolventský výkon může mít podobu vlastního uměleckého díla, nebo odborného projektu. Akceptovatelné podoby uměleckého díla jsou např. filmové dílo, videoartové dílo, soubor fotografií, on-line dílo, autorská výstava, performance, scénář, zvukové dílo, softwarové dílo. Příkladem odborného projektu jsou kamerové zkoušky, herecké zkoušky, zvuková studie, realizovaný producentský projekt apod. Je-li v rámci absolventského výkonu předkládán audiovizuální materiál, musí mít minimální délku 10 minut. Absolventský výkon student realizuje veřejnou formou nejpozději 30 pracovních dnů před termínem konání obhajoby. Obhajoba absolventského výkonu probíhá formou prezentace díla s následnou diskuzí.

Písemná disertační práce v minimálním rozsahu 80 normostran rozpracovává a argumentuje realizovaný umělecký výzkum. Práce musí splňovat standardy odborné publikace a odevzdává se 2–6 měsíců před obhajobou. K disertační práci se nejpozději 10 dní před obhajobou přikládají teze o rozsahu 5–10 normostran, které slouží k informování o hlavních výsledcích umělecko-výzkumného projektu. Obhajoba disertační práce probíhá formou představení tezí s následnou diskuzí.

2b) Z obhajoby písemné disertační práce

Písemná disertační práce v minimálním rozsahu 120 normostran rozpracovává a argumentuje realizovaný výzkum. Práce musí splňovat standardy odborné publikace a odevzdává se 2–6 měsíců před obhajobou. K disertační práci se nejpozději 10 dní před obhajobou přikládají teze o rozsahu 5–10 normostran, které slouží k informování o hlavních výsledcích umělecko-výzkumného projektu. Obhajoba disertační práce probíhá formou představení tezí s následnou diskuzí.

Obhajoba absolventského výkonu a disertační práce je veřejná a probíhá dle pravidel určených Studijním a zkušebním řádem AMU.

Návrh témat disertačních prací a témata obhájených prací:

Zadání absolventského výkonu i disertační práce schvaluje děkan s přihlédnutím k návrhu studenta na doporučení oborové rady. Práce musí splňovat akademická kritéria samostatnosti uměleckého výzkumu, metodologie, etiky, aktuálnosti a přínosnosti práce.

Možná témata disertačních prací:

Performance a (audiovizuální) technologie

Paměť jako filmová metoda

Afektivní film

Obrazy světla ve filmu

Blesk ve fotografii

Filmová reflexe každodennosti

Ritualita ve filmovém vyprávění

Trauma ve filmu

Migrace jako audiovizuální fenomén

Absurdní zvuky

Fanouškovské budoucnosti – vize budoucnosti ve fan fiction

Nelidské postavy ve filmu

Inovace filmové online distribuce ve vztahu k autorskému právu

Genderová politika v produkci on-line platforem

Černé zrcadlo – touch screeny v umění

Intuice jako prostředek filmové řeči

Virtuální realita jako prostor sociální interakce

Environmentální aspekty médií

Identita ve virtuálním prostoru

Další studijní povinnosti

Studijní povinnosti jsou obecně dány vedle akreditace Studijním a zkušebním řádem AMU a Výnosem děkanky FAMU o doktorském studiu, č. 9/2021. Studijní povinnosti doktoranda zahrnují splnění předmětů v individuálním studijním plánu, jenž koncipuje školitel po dohodě s doktorandem na základě výše prezentovaného doporučeného studijního plánu.

Z volitelných předmětů z nabídky AMU musí studenti v průběhu studia získat 20 kreditů. S ohledem na možnou rozdílnost jejich zaměření (např. dle média, se kterým pracují – film, fotografie, nebo nová média) je zde ponechán dostatečný prostor tak, aby mohli rozvíjet specifické tvůrčí dovednosti a schopnosti v souladu se svým připravovaným disertačním projektem.

Kromě výše uvedených studijních povinností mají studenti doktorského studia povinnost vyplňovat na konci každého akademického roku zprávu o činnosti do studijního systému KOS. Student v ní shrnuje své aktivity během předešlého roku, včetně umělecké, publikační a pedagogické činnosti. Hodnotí jej také školitel a poté tyto zprávy slouží jako podklad pro oborovou radu DSP.

Charakteristika odborné praxe

Požadavky na tvůrčí činnost:

Hlavní náplní studia je umělecká a výzkumná činnost, realizovaná v rámci předmětu Umělecko-výzkumný mentoring 1-4, který vede individuálně školitel. Umělecká a výzkumná činnost je chápána především v kontextu vývoje, realizace a prezentace disertačního projektu.

Studenti dále mohou publikovat umělecko-výzkumný nebo vědecký text v odborném časopise v rámci předmětu Publikace umělecko-výzkumného textu v odborném časopise.

Požadavky na absolvování stáží:

Předmět Zahraniční spolupráce definuje požadavky na studentovu povinnou zahraniční spolupráci. Tato spolupráce může mít podobu výzkumné či studijní stáže na zahraniční vysoké škole či výzkumné instituci, nebo aktivního zapojení do mezinárodního umělecko-výzkumného nebo uměleckého projektu či aktivity.

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent či absolventka je připraven/a především na vysoce specializované profese v oblasti audiovizuální praxe tvůrčího charakteru (režisér/ka, scenárista/ka, střihač/ka, umělec/kyně, zvukový designér/ka, kameraman/ka, herní designer/ka, fotograf/ka, ad.) s vlastní autorskou tvorbou. Dále je připraven/a na koncepční, organizační a analytickou práci v audiovizuálních institucích (kurátor/ka, programový pracovník/ce, ad.) a na samostatnou umělecko-výzkumnou, případně pedagogickou či vědeckou kariéru v akademickém kontextu.