Nonverbální divadlo (N0215A310029)

Cíle studia ve studijním programu

Cílem studia je rozvoj všestranné kreativní osobnosti schopné sebeprosazení v umělecké tvorbě v oblasti nonverbálního divadla, a to komplexně jako interpret, autor, režisér a dramaturg. Magisterský program je zaměřen na propojování praktických zkušeností s teoretickými a historickými znalostmi v oboru navazující na bakalářský stupeň studia na katedře nonverbálního divadla nebo příbuzného oboru s podobným zaměřením. Obecně kulturní rozhled a schopnost kontextualizace současných témat spojené s vysokou úrovní řemeslných znalostí a dovedností v oboru jsou předpokladem pro vytvoření aktuálního a živého uměleckého díla, které vědomě reflektuje kulturní a morální hodnoty společnosti a význam nonverbálního divadla jako takového.

Pod pojmem nonverbální divadlo se rozumí všechny divadelní směry vycházející primárně z vnitřního a vnějšího pohybu těla, tedy tělesného či mimického projevu. Podtrhuje tělesný aspekt tvorby, fyzický zdroj impulsu, přičemž důraz na tělesný projev nevylučuje hlasovou expresi. Studijní obor zahrnuje klasické žánry, jako je pantomima, práce s maskou, klaunérie a groteska. Dále se věnuje široké škále stylů jako je fyzické a taneční divadlo, cirkusová artistika, improvizace, performance a další současné umělecké fúze, které pracují s nonverbálním divadlem.

Praktické studium se zabývá dvěma základními myšlenkami:

Excelentní řemeslné zvládnutí interpretačních či artistních dovedností. Důraz je kladen na individualitu jednotlivce a nacházení jeho vlastní umělecké cesty v rámci vlastní tvorby s excelentní úrovní techniky pohybu a ovládnutí různých stylů nonverbálního divadla. Absolvent je schopen jako interpret s touto žánrovou rozmanitostí profesionálně pracovat, a vytváří tím potenciál pro rozvoj současného nonverbálního divadla, které navazuje na dlouhodobou tradici.

Je kladen také důraz na prohloubení teoretické, dramaturgické a režijní práce. Student se učí být tvůrcem konceptů, dramaturgem a režisérem v oblasti nonverbálního divadla s širokým rozhledem a specializovanými znalostmi v oboru. Je schopen současné kontextualizace pohybové tvorby v nejrůznějších uměleckých, nejen divadelních odvětvích, dále dokáže nacházet aktuální témata pro uměleckou tvorbu, analyzovat jejich význam v historických a společenských souvislostech a s nimi konfrontovat diváky prostřednictvím divadelního řemesla.

Stěžejními předměty v magisterském stupni jsou Fyzické divadlo, Dramaturgie a režie a Individuální tvorba.

Fyzické divadlo představuje prostor pro kolektivní a intenzivní fyzickou tvorbu, Dramaturgie a režie vede studenta k autorské a teoretické práci. Předmět Individuální tvorba cílí na prohloubení řemeslné průpravy z předchozího studia, v níž se student v magisterském stupni může individuálně profilovat. V tomto předmětu si vedoucí pedagogové studijního programu rozdělují jednotlivé studenty individuálně nebo do menších skupin s cílem rozvíjet jejich osobní zaměření podle základních linií výuky katedry.

Základní linie výuky jsou:

Linie mimu, která je postavena na dokonalém ovládnutí těla skrze techniku Tělesného mimu / Mime corporel, zahrnuje imaginární a marceauovskou pantomimu až po nejnovější formy moderního mimu, jako například physical mime propojující současné tendence a vlivy v tomto oboru. Myšlenkově výuka navazuje na odkaz francouzských průkopníků moderní pantomimy, jako jsou Étienne Decroux, Marcel Marceau a Jean-Louis Barrault.

Linie klaunského, komediálního divadla a improvizace navazuje na specifickou tradici české pantomimy a komediálního divadla 20. století s významnými představiteli pedagogiky a tvorby, jako jsou Ctibor Turba, Boris Hybner a Bolek Polívka.

Mezinárodní inspiraci pro pedagogiku moderní klaunérie a improvizace čerpá katedra mimo jiné ze spolupráce se zahraničními tvůrci a pedagogy z École Internationale de Théâtre de Jacques Lecoq (jako např. Jos Houben, Ami Hattab a další).

Linie fyzického divadla navazuje na antropologický přístup Eugenia Barby a Odin Teatret, na myšlenky a pedagogiku J. Lecoqa a Úhly pohledu / Viewpoints od Anne Bogart a Tiny Landau. V rámci výuky Fyzického divadla se katedra také zaměřuje na práci s maskou a práci s objektem.

Linie cirkusové artistiky, akrobacie a manipulace s objekty se zaměřuje na specifické cirkusové techniky, které rozvíjí současné trendy nového cirkusu v rámci autorského divadla.

Dále se v magisterském stupni vyučuje Světelný design a jevištní technologie, Základy filmové řeči a teoretické předměty Dramaturgie autorského divadla, Teorie nonverbálního divadla, Psychologie mimiky a gestiky a Příprava diplomové práce, které posilují profilaci studenta v autorské tvorbě.

Studijní program doplňuje nabídka volitelných předmětů, jako jsou Teorie současného cirkusu a Rytmus a muzikalita.

Záměrem programu je mimo jiné prohloubení veškerých znalostí a dovedností studenta v rámci předmětu Individuální tvorba. Tento předmět je zároveň přípravou na absolventský umělecký výkon a představuje prostor pro syntézu řemeslných a teoretických znalostí studenta. Zde má každý student možnost zkoumat a objevit svůj specifický přístup k autorské tvorbě, svůj styl.

Výuka praktického předmětu Dramaturgie a režie a teoretického předmětu Dramaturgie autorského divadla směřuje k syntéze všech složek autorského procesu, od volby tématu přes vytvoření libreta, výtvarnou složku, světelný design, hudbu, práci s multimédii až po procesuální dramaturgii, která zahrnuje pojmenování a rozvíjení zadaného tématu. Je veden k poznávání a aktivní práci se zákonitostmi dramatu a k aplikaci principů tvorby jak v divadelním prostoru, tak ve specifických prostorech. Učí se rozvíjet situace prostřednictvím ukotvení tématu v imaginárním a reálném prostoru. Student si osvojí zdravé návyky systematického hledání a definování vlastního přístupu k principům autorského myšlení a následné aplikaci v sólové nebo skupinové práci.

Studium je dále zaměřeno na propojení s profesionální scénou, při kterém studenti získávají kontakty a praktické zkušenosti pro svou uměleckou dráhu.

Kromě všech výše uvedených aspektů studia je kladen důraz na samostatné myšlení studenta a rozvoj tvůrčí osobnosti, která reflektuje současné dění a aktuální společenský kontext. Prostřednictvím živého a propracovaného díla umělec aktivně přispívá k občanské společnosti a kultivuje nejen tělo a mysl, ale také kulturní a morální hodnoty.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent magisterského stupně nonverbálního divadla je specialistou jak v praktické, tak v teoretické oblasti tohoto divadelního zaměření. Je řemeslně připraveným interpretem nonverbálního divadla a má bohaté znalosti široké žánrové škály stylů a směrů v tomto oboru. Prakticky i interpretačně ovládá na vysoké úrovni pantomimu, klaunérii, grotesku, práci s maskou, improvizaci, základy cirkusové artistiky, principy fyzického divadla a principy performance.

Dále má fundované teoretické a historické vědomosti v oboru a ovládá specifika nonverbálního divadla včetně dramaturgie a režie. Absolvent je veden k samostatné práci a vzhledem k povaze autorské tvorby v nonverbálním divadle může vždy zastávat úlohu kreativního autora, a to jak v sólové, tak ve skupinové interpretaci. V roli dramaturga či režiséra je schopen respektovat specifika interpretů, citlivě vnímat potřeby spolupracovníků a tím směřovat tvůrčí proces, který vede ke společnému výsledku.

Absolvent má široký historický přehled a uvědomuje si roli divadla a kultury ve společenském kontextu a zastává tyto pozitivní hodnoty celou svou bytostí. Vnímá a chápe pohyby těla jako sdělovací prostředek, který je potřeba neustále kultivovat. Proto je schopen aplikovat vysokou úroveň technických dovedností a odborných znalostí nejen v oblasti tvorby, ale také v oblasti přípravy a tréninků nonverbálního divadla a v jeho rozmanitých žánrech.

Je schopen vést kolektiv a koncipovat umělecký koncept pro tvůrčí záměr od formulace nápadu, uměleckých a faktografických rešerší až po praktickou realizaci uměleckého díla. V pravý čas je schopen přizvat další spolupracovníky, aby získal potřebnou reflexi.

Dále je schopen pracovat jako dramaturg, režisér a choreograf a dokáže postavit funkční tým pro uskutečnění uměleckého záměru a jeho působení má přesah do jiných uměleckých oblastí. Kromě toho je seznámen se základy současné jevištní technologie a orientuje se v principech světelného a zvukového designu.

Absolvent má přehled o současných profesionálních souborech a stylech nonverbálního divadla jak v tuzemsku, tak v zahraničí a aktivně buduje síť kontaktů a spolupracovníků ve smyslu rozvoje a rozšiřování možností oboru.

Ovládá zásady produkčních procesů, orientuje se v grantové problematice a umí samostatně zajistit vše potřebné pro realizaci uměleckého projektu.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty, z nichž musí studenti získat 14 kreditů: Didaktika / Vyučovatelská praxe nonverbálního divadla, Pedagogika, Psychologie, Přípravný kurz – Soustředění katedry nonverbálního divadla, Rytmus a muzikalita, Teorie současného cirkusu a další volitelné předměty z nabídky AMU. V této oblasti výuky budeme spolupracovat s renomovanými odborníky z oboru.

V rámci výuky probíhají doprovodné workshopy se zahraničními i domácími profesionálními tvůrci v oblasti pantomimy, klaunérie, autorské tvorby, herectví s maskou, práce s novými médii a technologiemi a dalšími disciplínami v oboru. Mezi stálé spolupracovníky, kteří vedou doprovodné workshopy, patří např. scénograf Jakub Kopecký, hudebník Stanislav Abrahám, režisér a mim Lionel Ménard, klaun Ami Hattab, mimové Sara Mangano a Yves Pierre Massip, skladatel Vladimír Cháb a další.

Pedagogové katedry v interním úvazku jsou motivováni, aby podali žádost o zahájení habilitačního řízení.

Obecné informace o přijímacím řízení

Průběh a hodnocení přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studijního programu Nonverbální divadlo:

Katedra nonverbálního divadla požádá s dostatečným předstihem před konáním přijímací zkoušky uchazeče o zaslání písemných podkladů, které jsou jasně definovány v podmínkách přijímacího řízení. Jedná se o koncept budoucího magisterského představení, koncept budoucí diplomové magisterské práce a popis představy o uměleckém směřování uchazeče.

Pro studijní program Nonverbální divadlo jsou pro každý akademický rok vypisovány přesné podmínky talentových zkoušek. Tyto požadavky jsou každoročně aktualizovány a umísťovány na odpovídající místa studijní části fakultního webu. Takto jsou zároveň k dispozici uchazečům o studium na HAMU.

Pro navazující magisterský studijní program Nonverbální divadlo je organizováno přijímací řízení, které se skládá ze dvou částí, praktické a ústní. Obě části probíhají prezenční formou.

Zkušební komise má právo průběh přijímací zkoušky kdykoliv přerušit.

Průběh přijímací zkoušky:

1/ praktická část:

Uchazeč/ka v délce 5 – 10 minut představí v ucelené praktické ukázce strukturu a ideu svého magisterského představení. Praktická ukázka musí obsahovat zřetelnou dramaturgii, jasné dějové sdělení, technické a interpretační dovednosti a pohybový styl. Nedílnou součástí ukázky musí být hudební složka, minimálně jedna rekvizita či objekt a náznak kostýmu.

2/ ústní část:

V této části přijímací zkoušky proběhne s uchazečem/čkou pohovor a reflexe předvedené ukázky a tématu zaslaného konceptu budoucí diplomové magisterské práce a písemného popisu představy o uměleckém směřování.

Přijímací komise hodnotí uchazeče/čku souhrnným bodovým ohodnocením, které obsahuje hodnocení úrovně pohybových a hereckých technik s důrazem na autorskou tvorbu (pantomima, mime corporel, akrobacie, klaunství, fyzické herectví, improvizace), kreativity a originality, všeobecného kulturního přehledu, jevištní praxe, to vše minimálně na úrovni absolventa bakalářského cyklu.

Po ukončení druhé části talentové zkoušky vytvoří přijímací komise pořadí dle průměru bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro studijní program Nonverbální divadlo.

Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, určuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.

Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.

Návaznost na další typy studijních programů

Absolventům navazujícího magisterského programu Nonverbální divadlo je umožněno účastnit se přijímacího řízení do doktorského studia v programu Nonverbální a komediální divadlo a teorie divadla.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1. Absolventský umělecký výkon – Autorské magisterské představení (minimální délka představení 40 minut)
2. Písemná práce – magisterská diplomová teoretická práce (v rozsahu minimálně 40 normostran)

Státní závěrečná zkouška:

1. Obhajoba absolventského uměleckého výkonu autorského magisterského představení; příprava probíhá v těchto předmětech profilujícího základu:

a. Fyzické divadlo 1

b. Fyzické divadlo 2

c. Dramaturgie a režie 1

d. Dramaturgie a režie 2

e. Individuální tvorba 1

f. Individuální tvorba 2

g. Individuální tvorba 3

h. Individuální tvorba 4

1. Obhajoba písemné práce – magisterské teoretické práce; příprava probíhá v těchto předmětech profilujícího základu ZT:

Příprava diplomové práce 1, 2 a Teorie nonverbálního divadla 1, 2, 3, 4

1. Teoretická ústní zkouška z Dramaturgie autorského divadla; příprava probíhá v tomto předmětu ZT:

Dramaturgie autorského divadla 1, 2, 3, 4

1. Teoretická ústní zkouška z Teorie nonverbálního divadla; příprava probíhá v tomto předmětu ZT:

Teorie nonverbálního divadla 1, 2, 3, 4

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky z předmětu Teorie nonverbálního divadla:

1. Nonverbální divadlo a jeho vztah k činohře a baletu.
2. Nonverbální divadlo a pantomima.
3. Nonverbální divadlo a divadlo fyzické a pohybové.
4. Nonverbální divadlo a nový cirkus.
5. Nonverbální divadlo a performativní akce.
6. Nonverbální divadlo jako syntéza a spojování prvků pantomimy, performancí a cirkusu.
7. Komické a dramatické prvky v nonverbálním divadle.
8. Herec a performer.
9. Herec, mim, klaun a artista.
10. Analýza vybraného představení nonverbálního divadla (zvolený žánr, prostor, předloha a její zpracování, herecký typ, mizanscéna).

11.Tělesný mim E. Decrouxe.

1. Škola J. Lecoqa a další současná studia a workshopy.
2. Česká pantomima 1. a 2. generace (od L. Fialky k B. Hybnerovi a C. Turbovi).
3. Žánry a druhy nonverbálního divadla před rokem 1989 u nás

(pantomima, pohybové divadlo).

1. E. Decroux, M. Marceau a J. L. Barrault.

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky z předmětu Dramaturgie autorského divadla:

1. Definice nonverbálního – mimického divadla. Zařazení nonverbálního - mimického divadla v rámci divadelního umění. Atributy současného mimu.
2. Libreto a text nonverbálního - mimického divadla. Zásady libreta. Náměty v současné autorské tvorbě. Práce s textem v rámci autorské tvorby.
3. Prostor divadla (historické souvislosti – Antika, středověké divadlo, Alžbětinské divadlo, klasické divadelní prostory, a další – až po období divadelní avantgardy začátku 20. století).
4. Prostor současného divadla (současné mimické a pohybové divadlo – kukátkové prostory, prostory pro nový cirkus, stagiony, haly, pouliční divadlo, site – specific projekty a další).
5. Scénografie divadla 1 – historické souvislosti – až po období divadelní avantgardy začátku 20. století.
6. Scénografie nonverbálního – mimického divadla 2 – současné mimické divadlo – od období Pantomimy na Zábradlí až po dnešní tendence ve scénografii mimického divadla.
7. Herecké techniky v pohybovém divadle. Herec a Mim / Performer. Trénink a profesionalita mima / performera.
8. Kostým v nonverbálním divadle. Masky a líčení.
9. Hudba a zvuky v nonverbálním divadle.
10. Dramaturgie nonverbálního divadla.
11. Režie a dramaturgie mimického divadla – od období francouzské moderní pantomimy.
12. Pantomima Divadla Na Zábradlí tvorba Ladislava Fialky.
13. Režie a dramaturgie nonverbálního – mimického divadla – druhá vlna české pantomimy – Boris Hybner, Ctibor Turba, Bolek Polívka. Režijní tvorba Ctibora Turby a dalších současných režisérů.
14. Dramaturgicko – režijní rozbor autorského projektu – ukázka vlastní tvorby

a. z pozice dramaturga a režiséra – absolventské představení nebo jiného autorského projektu

b. libreto, scénář, režijní záměr, scénografie, kostýmy, hudba a další

1. Divák. Propagace nonverbálního divadla.
2. Divadla, školy, prostory a festivaly současného nonverbálního divadla v České republice.
3. Divadla, školy, prostory a festivaly současného nonverbálního divadla v zahraničí.
4. Současné české nonverbální - mimické divadlo I. – období před a krátce po roce 1989
5. Současné české nonverbální divadlo II. - Divadelní soubory a osobnosti nonverbálního divadla po roce 1989 v ČR
6. Významné divadelní soubory současného nonverbálního v zahraničí.
7. Katedra nonverbálního divadla HAMU v Praze.

Další studijní povinnosti

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent se může uplatnit jako interpret, dramaturg, režisér, choreograf nebo pohybový asistent, dále také v dalších oblastech jako např. pedagog, pohybový kouč či specialista na nonverbální komunikaci nebo jako kreativní pracovník.

Je si vědom své společenské úlohy jako tvůrce nonverbálního divadla a vnímá význam tohoto divadelního odvětví v rozmanitých kontextech od tělesné a psychické průpravy až po společenskou a občanskou rovinu umělecké práce.

Absolvent je samostatnou tvůrčí osobností, která vytváří prostřednictvím divadla novou skutečnost, své vlastní divadlo, které promlouvá k obecenstvu, provokuje jej a probouzí k živému myšlení a životnímu postoji.