Audiovizuální studia (N0211A310014)

Cíle studia ve studijním programu

Navazující magisterský studijní program Audiovizuální studia se soustředí na vzdělávání a rozvoj tvůrčích schopností a praktických dovedností v oboru umělecké audiovizuální tvorby. Absolventi/ky v průběhu studia získají dovednosti, které jim zajistí uplatnění v profesionálním provozu, práci s pohyblivým obrazem za použití jak tradičních, tak nejnovějších tvůrčích postupů a nástrojů. Dovolí jim vytvářet díla, která rozšiřují hranice pohyblivého obrazu směrem k imerznímu a interaktivnímu umění instalovanému v galerijním a veřejném prostoru. Cílem navazujícího magisterského studia je rozvinout pokročilé znalosti a dovednosti pro samostatnou i kolektivní práci. Neméně důležité je nabytí teoretických znalostí a jejich aplikace při samostatném uměleckém výzkumu.

Cíle studia:

– Praktická realizace uměleckých děl v oblasti audiovize: time-based média (krátký film, videoart, digitální video, 3D generovaný obraz či jejich kombinace) a experimentální audiovizuální tvorba (performance, virtuální realita, tvorba v prostředí herních enginů, umělá inteligence) na základě vlastního tvůrčího zaměření, nabytých schopností a dovedností.

– Hlubší rozvoj odborných, technologických a dalších specifických znalostí a dovedností potřebných k tvorbě audiovizuálního umění v rámci uměleckého provozu a kulturního průmyslu, pedagogického působení. Rozvíjí také kompetence vhodné pro další postgraduální studium.

– Osvojení teoretických aspektů audiovize, její reflexe a kritika. Samostatný i kolaborativního přístup ke studiu teorie prostřednictvím výzkumu a analýzy novomediálního umění v historickém, teoretickém, sociálním, kulturním a politickém kontextu. Teoretické vzdělávání zahrnuje dějiny a teorii umění, filozofickou reflexi nových médií a současných společenských problémů (např. klimatická krize, politika identit, dekolonizace, vzestup krajní pravice) nebo analýzu vizuálních kultur a sociálně-ekonomických infrastruktur.

Studijní program je zaměřen na prohloubení znalosti média, které je studentovi vlastní, jeho mediálních, procesuálních, performativních a interdisciplinárních uměleckých přístupů, rozvíjejících dovedností a znalostí, spjatých s aktuálními audiovizuálními, digitálními a interaktivními technologiemi. Probíhá na základě znalosti historie pohyblivého obrazu a vizuálního umění, kritický přístup a znalost širšího společenskovědního kontextu je aplikována na experiment s médiem, posouvání a nalézání nových hranic a možností jak v prostorách kinosálu či galerií, tak v prostředí globální sítě a veřejných míst. Absolventi/ky magisterského stupně jsou schopni své postupy a umělecká díla obhájit a veřejně prezentovat v rámci mezinárodní umělecké komunity a provozu. Během studia si tyto dovednosti osvojují při účasti na veřejných prezentacích a sympoziích. Pravidelně se zúčastňují festivalů a zdokonalují tak svoji konkurenceschopnost. Jedním z nástrojů individuální či kolektivní tvorby při práci na díle je metoda uměleckého výzkumu, která má vést k inovaci na základě znalosti a reflexe vlastní tvorby a s ním spojeného kontextu. Pečlivě vedený umělecký výzkum je ideálním propojením jak teoretických znalostí, tak praktických dovedností. V rámci různých programů studenti/ky vyjíždějí na zahraniční stáže a na svůj umělecký výzkum tak získávají nový pohled. Důležitým cílem magisterského stupně studia je osvojení vysokých profesních standardů při práci se současnými estetickými strategiemi a zejména jejich technické zvládnutí vedoucí k vysoké obrazové a zvukové kvalitě.

Profil absolventa studijního programu

Absolventi a absolventky navazujícího magisterského programu Audiovizuální studia jsou tvůrci a tvůrkyně, kteří jako samostatné osobnosti dokáží nezávisle pracovat na poli audiovize v médiu, které je jim vlastní. Ovládají teoretické, technologické i metodické postupy, a najdou tak uplatnění v různých profesích. Jsou schopni badatelské činnosti v širokém spektru institucí státního či nestátního sektoru (vědecký pracovník a pracovnice, redaktor/ka a editor/ka odborných médií, kurátor/ka, edukační pracovník a pracovnice, dramaturg a dramaturgyně). Své uplatnění najdou i v kulturních institucích, jako jsou archivy, festivaly, galerie, umělecké a odborné časopisy. Uměleckou dráhu mohou absolventi a absolventky rozvíjet v provozu současného umění jako samostatný či v kolektivu tvořící umělci, či umělkyně a prezentovat své výsledky v galeriích, na filmových festivalech a v médiích (televize, internetové platformy). Vedle samostatné a kolektivní umělecké činnosti najdou absolventi a absolventky uplatnění v oblasti kreativního průmyslu v pozici tvůrce 3D animací, motion designéra/ky, nebo výtvarníka, či výtvarnice ve sféře audiovize. Svými dovednostmi doplňují pole spolupracovníků a zaměstnanců produkčních a postprodukčních studií zaměřených na výrobu širokého pole médií a digitálních produktů. Absolventi a absolventky oboru prezentovali své práce v českých a zahraničních galeriích, muzeích a na festivalech (např. Galerie Hlavního města Praha, festival PAF v Olomouci, Filmový festival v Rotterdamu, EMAF v Osnabrucku, Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava nebo Cena Jindřicha Chalupeckého). Absolventi/ky pracují v institucích jako je např. Národní filmový archiv, Český rozhlas, Česká televize a též v různých nevládních organizacích.

Absolvent/ka studijního programu má následující odborné znalosti:

– Má přehled o novomediálním médií a jeho historických kontextech, o experimentální kinematografii, zvukovém umění a o současném umění.

– Zná dějiny moderního výtvarného umění a orientuje se v teoretických souvislostech umění a společenských i humanitních věd.

– Orientuje se v současných kulturních teoriích se zaměřením na oblast filmu a audiovize, výtvarného umění a mediální tvorby.

– Má přehled o současném filozofickém a uměnovědném poznání a jejich společenském dopadu a politických souvislostech.

– Je obeznámen/a s praxí i teorií různých způsobů vystavování a uchovávání umělecké tvorby v oblasti time-based médií.

– Vnímá umění, jeho estetické strategie a význam jako součást audiovizuální kultury.

Absolvent/ka studijního programu má následující odborné dovednosti:

– Dokáže analyzovat audiovizuální umělecké dílo.

– Dokáže prohloubit vlastní tvůrčí východiska a reflektovat volbu uměleckých postupů písemnou formou a výsledky této reflexe dokáže včlenit do rámce diskurzu uměleckého výzkumu.

– Dokáže reflektovat spojitosti mezi vlastními uměleckými zájmy a kritickými a materiálními aspekty současného umění v kontextu interdisciplinárního diskurzu audiovize.

Absolvent/ka studijního programu ovládá následující praktické dovednosti:

– Je schopen/na si vybrat pole svého působení a prohlubovat své dovednosti v jeho rámci a vytvářet tak audiovizuální díla na profesionální úrovni.

– Umí pracovat s editačními, grafickými a zvukovými programy a technologiemi (střih, tvorba vizuálních efektů, motion design, postprodukční úprava, barevné korekce, obrazová postprodukce, zvukový design, mix zvuku).

– Má zkušenosti s navrhováním interaktivních projektů (programování a znalost prostředí herních enginů) ve všech stádiích přípravy, realizace a distribuce.

– Dokáže vymyslet a vytvořit zafixovaná či interaktivní umělecká zvuková díla a instalace za pomocí vlastních nahrávek či archivních zvuků.

– Ovládá nezbytné hardwarové a softwarové postupy a technologie, které jsou k výše uvedenému třeba, v rámci komerčních a open source nástrojů.

– Je schopen/schopna rozvinout své dílo za pomocí současných technologií včetně online, interaktivní, vícekanálové prezentace, virtuální/rozšířené reality a jiných smíšených forem a médií.

– Je schopen/schopna navrhnout a realizovat instalaci uměleckého díla v galeriích a veřejném prostoru.

Absolvent/ka studijního programu ovládá následující teoretické dovednosti:

– Umí teoreticky i prakticky zhodnotit, zvolit a obhájit (písemně a ústně) použité nástroje a metodické postupy adekvátní pro realizaci konkrétního projektu.

– Disponuje technickými a teoretickými znalostmi a postupy potřebnými k osvojení si nových technologií a dovede posoudit vhodnost nástroje k realizaci vlastních záměrů.

– Je schopen/schopna písemně a ústně prozkoumat, kriticky posoudit a využívat kulturní, historické a teoretické zdroje a tím porozumět vlastní tvorbě jako intelektuální a akademické disciplíně.

– Je schopen/schopna uvážlivě a systematicky sbírat, organizovat, aplikovat, prezentovat a kriticky hodnotit výzkumný materiál a zasadit vlastní i cizí tvorbu do příslušného kontextu.

– Dokáže uplatnit metody uměleckého výzkumu ve vlastní projektové umělecké činnosti.

Absolvent/ka studijního programu má následující obecné kompetence:

– Je schopen/schopna ve své tvorbě a uměleckém výzkumu používat původní a inovativní řešení, samostatně iniciuje a realizuje tvůrčí a výzkumné projekty.

– Je schopen/schopna zodpovědně aplikovat tvůrčí, praktické a profesionální dovednosti potřebné k práci v oblasti výtvarného a audiovizuálního umění či kulturního průmyslu.

– Zná fungování uměleckých institucí a dokáže se v nich pracovně uplatnit.

– Je schopen/schopna si osvojit a používat nástroje a postupy podle typu samostatného nebo týmového projektu.

– Je schopen/schopna samostatně užít dovednosti potřebné k práci s audiovizuálními záznamovými a postprodukčními nástroji a vytvořit s nimi relevantní mediální dílo.

– Sleduje nejnovější technologie a dokáže je uplatnit ve své či kolektivní práci.

– Studiem získané praktické i teoretické dovednosti a schopnosti prokazuje na úrovni svého specifického talentu v klauzurních pracích, u závěrečné státní zkoušky pak v absolventském díle a v teoretické diplomové práci a při jejich obhajobě.

– Má veškeré předpoklady k následnému studiu v doktorských programech.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí Pravidla vnitřního hodnocení AMU, které specifikují základní principy akreditačních procesů. Stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU, který určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenese část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film a televize) na fakulty. Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky. Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus. Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii. Předměty zakončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A–E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná. Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje následující skupiny předmětů:

Předměty povinné – jedná se o oborové teoretické předměty zaměřením na teorii a dějiny pohyblivého obrazu a nových médií tvořící základní korpus znalostí nutný k realizaci diplomové práce a umělecko-výzkumného projektu oboru Audiovizuální studia. Dále pak o praktické předměty zaměřené na rozvoj odborných kompetencí a technických znalostí v rámci individuální specializace studentů a studentek. Zvláštní pozici má předmět věnovaný uměleckému výzkumu, který spojuje teoretické poznání a jeho reflexi skrze vlastní torbu. Předměty mají hybridní charakter výuky s vysokou časovou a kreditovou dotací v jejímž rámci kombinují formu přednášky, semináře dílny a samostatné práce studentů a studentek. V rámci jednoho předmětu je počítáno s podílem více pedagogů. Klíčovým předmětem studia je Konzultace absolventského díla, v jehož rámci je konzultován vývoj absolventské práce se zvoleným mentorem, který je zároveň vedoucím práce. V rámci předmětu pak mentor, či mentorka může navrhovat individuální vzdělávací aktivity (cvičení, workshopy, dílčí zadání) směřující ke zvyšování cílových kompetencí potřebných k realizaci díla. V rámci předmětu v polovině studia studenti/ky programu realizují studii k absolventskému dílu, kterou obhájí formou klauzurní zkoušky.

Volitelné předměty – min. 6 ECTS – ve skupině jsou zahrnuty předměty, které dále prohlubují zejména profesní kompetence a další teoretické poznání vztažené k oboru Audiovizuální studia, například předměty týkající se historie a současnosti kinematografie, teorie nových médií, autorského práva, film industry a další. S ohledem na obvyklý počet kreditů je předpokladem, že studenti a studentky absolvují minimálně 3-4 volitelné předměty za studium. Z celkového počtu 120 ECTS navazujícího magisterského studia (4 semestry) musí studenti/ky získat 114 ECTS za povinné předměty a 6 ECTS z volitelných předmětů.

Obecné informace o přijímacím řízení

Obecné informace o přijímacím řízení:

Navazující magisterské studium programu Audiovizuální studia navazuje na bakalářský stupeň s důrazem na individuální tvůrčí a badatelskou práci studentů. Elementárním předpokladem k přijetí ke studiu je ukončené bakalářské vzdělání na FAMU, nebo jiné vysoké škole. Přijímací řízení sestává z talentových zkoušek a ověření teoretických znalostí přibližně v rozsahu bakalářských státních závěrečných zkoušek FAMU. Forma, rámcový obsah a kritéria vyhodnocení výsledků přijímacího řízení programu Audiovizuální studia jsou nedílnou součástí vyhlášení Podmínek přijetí ke studiu v navazujících magisterských studijních programech FAMU a způsobu ověřování jejich plnění na webu FAMU. Uchazeč se o přijetí ke studiu uchází podáním přihlášky a povinných prací, a to v termínech uvedených na webu FAMU.

Průběh přijímacího řízení:

Přijímací řízení je dvoukolové. První kolo je zaměřené na posouzení talentu a schopnosti kritického myšlení a probíhá na základě dodaných povinných prací (bez osobní účasti uchazeče). Přijímací komise hodnotí na základě předložených uměleckých prací schopnost autorského vyjádření a prokazatelnou míru talentu pro studium oboru. Komise dále na základě předloženého odborného textu hodnotí všeobecný kulturní přehled uchazeče/uchazečky, schopnost kritického myšlení a schopnost formulovat odborný text. Zaslané povinné práce komise posoudí a na základě bodového hodnocení od jednotlivých členů rozhodne o postupujících do druhého kola.

Pro první kolo uchazeči/ky zasílají:

– Jedno dílo v médiu dle volby uchazeče (film, video, nebo dílo z oblasti nových médií). V daném roce mohou být pro talentové práce upřesněna další specifika týkající se žánru, nebo formální podoby díla.

– Souborné portfolio dalších prací minimálně za poslední dva roky.

– Odborný text z oblasti audiovize v rozsahu minimálně 20 normostran.

– Magisterský projekt, sumarizující představu uchazeče o náplni a výstupech budoucího studia.

– Životopis, včetně výčtu vlastní tvůrčí a výstavní činnosti nebo publikací.

V průběhu druhého kola v ústním pohovoru komise hodnotí orientaci v oboru, schopnost kriticky reflektovat vlastní tvorbu a schopnost obhájit předložený magisterský projekt. V průběhu ústního pohovoru komise může vznášet doplňující otázky k pracím zaslaným pro první kolo zkoušky.

Hodnocení přijímacího řízení:

Předpokladem úspěchu v přijímacím řízení je splnění všech částí zkoušky v prvním i druhém kole. O pořadí uchazečů rozhoduje především prokázaný talent a vstupní pohovor. Komise v obou kolech posuzuje talentové a znalostní předpoklady uchazečů a uchazeček formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Uchazeče a uchazečky, kteří splní podmínky přijímacího řízení, navrhne přijímací komise děkanovi/děkance FAMU k přijetí do studia.

Návaznost na další typy studijních programů

Program je určen všem absolventům a absolventkám bakalářského studia, kteří ovládají základy praxe, teorie a dějin audiovize. Přijímací řízení probíhá na základě talentové zkoušky, zkoušky teorie a dějin audiovize a magisterského projektu, Absolvent/ka magisterského studia může pokračovat v postgraduálním studiu, v praktických i badatelských oborech jak v rámci FAMU, tak na jiných uměleckých školách v Česku i v zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1. Absolventský umělecký výkon
2. Písemná práce

Magisterská státní závěrečná zkouška se skládá z těchto samostatně klasifikovaných částí:

1. Absolventský umělecký výkon – audiovizuální dílo (VŠKP) a jeho ústní obhajoba. Předměty, jejichž obsah se promítá do této částí SZZ: Absolventské dílo, Příprava absolventského díla 1-4, Studie k absolventskému dílu.
2. Písemná diplomová práce (VŠKP) a její ústní obhajoba. Předměty, jejichž obsah se promítá do této částí SZZ: Umělecko-výzkumný projekt 1-2, Audiovizuální teorie 1-2, Příprava diplomové práce 1-2.
3. Ústní zkouška z dějin a teorie audiovizuální tvorby. Předměty, jejichž obsah se promítá do této částí SZZ: Audiovizuální teorie 1-2

Průběh ústní zkoušky:

Student/ka si vylosuje jednu otázku ze seznamu otázek, který je k dispozici na webu katedry včetně doporučené literatury, se kterou se musí předem seznámit. Na přípravu odpovědi je 60 minut. K vylosované otázce si připraví krátkou případovou studii a výklad, který jí zařadí do širšího kulturního a společenského rámce. Připravenou studii student/ka představí komisi v rozmezí 10 minut. Následně proběhne diskuse s komisí o délce 20 minut, ve které budou navržená témata dále rozvedena.

Příklady otázek:

– Jakým způsobem se projevují post-humanistické tendence v současné teorii a umělecké praxi? Jak byste definovali post-humanismus?

– Na počátku dvacátých let 21. století došlo k výraznému posunu v oblasti umělé inteligence. Znáte příklady využití neuronových sítí v umění? Jaké k tomuto typu tvorby zaujímáte stanovisko?

– Na jednom příkladě popište, co jsou digitální platformy. Vysvětlete, jak fungují v kontextu produkce a distribuce vizuálních kultur?

– Uveďte alespoň dva příklady uměleckých strategií 20. století, které jsou založené na hledání esenciálních vlastnosti média.

V průběhu zkoušky se očekává, že student/ka prokáže schopnost orientovat se, porozumět a popsat souvislosti nejvýznamnějších jevů a tendencí epochy technických obrazů (pohyblivých a statických) a jejich medializace. Prokáže také znalost širšího kontextu (ekonomické, sociopolitické a technické vlivy na kulturní produkci dané doby) a znalost děl významných tvůrců a způsobu jejich práce (styl, témata, hlavní díla). Pro výborné hodnocení se očekává samostatné uchopení a interpretace dané otázky a schopnost komparace a zhodnocení kontextů a významu, případně vlastní inovativní myšlenkové řešení.

Další studijní povinnosti

Nejsou

Charakteristika odborné praxe

Není

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolventi a absolventky Centra audiovizuálních studií jsou připraveni na samostatnou uměleckou dráhu, nebo na širokou škálu uplatnění v oblasti audiovizuální tvorby. Jejich všeobecné vzdělání v oblasti teorie a historie audiovizuálních médií a rozvoj kritického uvažování o umění je předurčuje i pro teoretickou, kurátorskou, nebo manažerskou činnost v rámci různých kulturních institucí.

Mezi nejčastější profesní uplatnění absolventů a absolventek patří vlastní umělecká praxe, audiovizuální postprodukce, kurátorství a dramaturgie v oblasti audiovizuálních médií, management v oblasti kultury, reklama, pedagogická praxe. Typické pracovní pozice absolventů a absolventek jsou: umělec/umělkyně, kreativní producent/ka, manager/ka v oblasti audiovizuální postprodukce, manager/ka v oblasti umění a kultury, kurátor/ka, režisér/ka, designér/ka v oblastí nových médií.