Acting of Dramatic Theatre (M0215A310001)

Type of programme Mode of study Profile of the programme Standard study length Language Instruction Department
Master's Programme full-time academically oriented 4 years Czech Department of Dramatic Theatre

Since this programme is designed for Czech-speaking students an English description is not available.

Show complete descriptions in Czech language

Guarantor of study programme

Jan BURIAN

Programme objectives

The programme develops students’ talent prerequisites for acting with a focus on teamwork in the creation of a stage production. This makes it possible to successfully complete the Master’s programme and obtain a qualification for professional work in theatre, TV and radio, or other cultural platforms.

Profile of a programme graduate

A graduate of the Master’s programme in Acting of Dramatic Theatre is a versatile expert who:

• demonstrates broad knowledge of the history, theory and practice of theatrical arts with emphasis on the tradition of European and Czech dramatic arts, and is well-oriented in the basic primary and secondary scholarly literature;

• actively, independently and successfully executes practical acting tasks within the scope of producing a specific staging form and always with appropriate theoretical reflection; in so doing the graduate applies expert knowledge and the basic methods of the field;

• is thus able to (co-)create a dramatic character within the stage form in the scope of a full-length theatrical performance, while also demonstrating a sense for teamwork and independent creative thinking;

• is proficient in at least one foreign language (English) at the level set by CEFR;

• can find employment as a member of an ensemble dramatic or other theatre, or as an actor in project productions, film, television and radio; in each area of professional activity, the graduate is able to continue to develop his/her talents on individual tasks;

• can also apply his/her skills as a moderator, animator or radio editor;

• can further research and theoretically develop his/her experience in the field of acting practice within the scope of doctoral studies and/or as an acting educator in a higher education institution with an art focus.

Rules and requirements for creating study plans

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, tak stávající praxi dále formálně ukotví vznikající Akreditační řád AMU.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: V případě studijního programu herectví činoherního divadla jde o soubor klíčových uměleckých (resp. talentových), nejtěsněji propojených předmětů profilujícího základu: Herecká tvorba, Scénická tvorba, Inscenační tvorba, jejichž výuka probíhá kontinuálně ve všech čtyřech ročnících studia a jejichž osnova je dána rámcově v souladu s hlavními cíli výuky a v jednotlivých ročnících resp. semestrech je vytvářena vedoucími pedagogy ročníků na základě konkrétních tvůrčích úkolů. Studenti jsou však vždy od počátku vedeni k intenzivní týmové spolupráci a teoretickému i praktickému poznávání jednotlivých profesí, nutných ke vzniku souborného divadelního díla. V systému hodnocení proto hraje nejdůležitější roli prezentace uměleckého výstupu (scénického útvaru na příslušném stupni studia) před komisí, tzv. klauzurní zkouška: principem je komplexní hodnocení rozvoje talentových předpokladů, znalostí a dovedností studenta, získaných v hlavních povinných předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle. Vzhledem k charakteru hlavních předmětů není umožněno opakování atestace.

Studenti absolvují další povinné předměty, které v návaznosti na hlavní předměty rozvíjejí předpoklady pro zvolený obor, a procházejí povinným cyklem teoretických a historických přednášek a seminářů profilujícího základu, tvořících součást státní závěrečné (magisterské) zkoušky.

Specifikem studijního plánu je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS – European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A–E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků, workshopů a kurzů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají Prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ Prerekvizity není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční Prerekvizity, tak je v příloze BIII k předmětu uvedena explicitně. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty (5 kreditů): Vzhledem k maximálnímu časovému vytížení studia jsou k dispozici předměty zařazené do celofakultní nabídky a zaměřené na dílčí praktické dovednosti (Jízda na koni, Dabingové herectví, Step).

General information about admission process

Applicants must successfully pass a three-round entrance examination which examines demonstrable talent prerequisites:

1st round – eliminative/individual: A practical examination of each applicant’s basic talent and technical prerequisites before an expert committee on the basis of pre-assigned tasks prepared in advance at home. Each applicant is assigned:

a) three monologues from works of dramatic literature of the applicant’s choice, each of about 3 to 5 minutes in duration and preferably in different genres;

b) two poems – again of the applicant’s choice; and

c) two songs, one of which must be obligatorily in the genre of folk.

The specific assignments of the tasks are included in the invitation to the entrance examinations.

2nd round – eliminative/individual:

a) movement prerequisites: Applicants take a test in movement directed by educators from the Movement Education Unit (Kabinet pohybové výchovy). Body plasticity, agility, sense of gesture, stage charisma, sense of rhythm and movement in space are examined. Applicants are assigned etudes in which they are asked to exhibit their creativity, imagination and ability to partner and cooperate, as well as their ability to develop an assigned situation.

b) voice prerequisites: This is followed by a test of singing and voice. Educators from the Voice Education Unit (Kabinet hlasové výchovy) will examine whether the applicant intones, and assess his/her rough vocal range and what his/her speech defects or other vocal limitations are.

c) general knowledge test: Applicants will elaborate in writing on 50 concepts in the area of art history with a focus on dramatic art in the scope of secondary school education.

d) practical test of specific talent prerequisites: Based on the tasks from the 1st round, the applicant’s dramatic and stage sense, ability to improvise and creative flexibility in assigning additional individual tasks are examined.

3rd round – eliminative/individual: An expert committee examines the group of 30 applicants who generally advance from the 2nd round as a potential class year. Based on tasks assigned with no advance notice to groups or pairs, the committee selects the final number of successful applicants according to their ability to cooperate as actors, and their playfulness and creative abilities manifested in collective or pair work. The number of admitted applicants ranges from 10 to 14.

Point system for assessing success:

In the 1st round, the maximum possible number of points is 100 from the acting examination.

In the 2nd round, the maximum possible number of points is 250 (50 from the test of general cultural knowledge, 50 from the individual movement examination, 25 from the individual voice examination, 25 from the individual singing examination, and 100 from the acting examination).

In the 3rd round, the maximum possible number of points is 100 from the talent examination.

Applicability to other types of academic programmes

Studium režie či dramaturgie v magisterském stupni studia na DAMU nebo na příbuzných uměleckých školách (JAMU, Slovensko: VŠMU).

Parts of the state final examination and their contents

VŠKP se skládá z:

  1. Praktické části magisterské práce, kterou tvoří tvůrčí umělecký výkon, stanovená / určená herecká role (nebo více rolí) zpravidla v absolventském představení v divadle DISK nebo i v divadelní i filmové a televizní praxi
  2. Obhajoba herecké role a její písemné reflexe v rozsahu nejméně 30 ns. Student v ní prokazuje schopnost propojení dovedností a znalostí získaných jak v PZ předmětech (Herecká tvorba, Scénická tvorba, Inscenační tvorba), tak v předmětech ZT (Divadlo v historii západní kultury, Divadlo v historii české kultury, Podoby herectví, Seminář historie a teorie divadla, Teorie a praxe jevištního slova, Vývojové tendence západního divadla v moderní kultuře, Teorie divadla a jeho složek), tak i v předmětech psychosomatických (hlas, pohyb, mluva, zpěv) při řešení tvůrčích problémů vytčených konkrétním zaměřením reflexe uměleckého procesu a uměleckého výsledku, včetně problematiky sdělení a divácké percepce.
  3. Ústní zkouška

a) z historie a teorie činoherního divadla – stručná úvaha doložená konkrétními příklady; tato úvaha by měla vycházet nejenom ze získaných znalosti, ale i z domýšlení vlastních zkušeností z herecké a scénické tvorby.

b) z historie a teorie oboru činoherní herectví – stručná úvaha doložená konkrétními příklady; tato úvaha by měla vycházet nejenom ze získaných znalosti, ale i z domýšlení vlastních zkušeností z herecké a scénické tvorby.

Tematické okruhy odrážejí specifická hlediska oboru a jejich obsah vychází z prokázání odborných a historicko-teoretických znalostí získaných v předmětech PZ (Herecká tvorba, Scénická tvorba, Inscenační tvorba, …), ZT (Teorie a praxe jevištního slova, jevištního pohybu, …) a předmětů rozvíjejících individuální tvůrčí kreativitu (Filmové herectví, Herectví před mikrofonem) nebo z klíčových psychosomatických pojmů.

Magisterskou zkoušku vykonávají posluchači na závěr čtvrtého ročníku.

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky:

(měly by podnítit ke stručné úvaze doložené konkrétními příklady; tato úvaha by měla vycházet nejenom ze získaných znalosti, ale i z domýšlení vlastních zkušeností ze ‘scénické tvorby’)

  1. Dramatické (scénické) umění z hlediska jeho kulturní, estetické, příp. psychosociální funkce: dramatické umění jako kulturní činitel, hra, obraz, zábava a/či sebevyjádření
  2. Dramatické umění v tradici západní (okcidentální) a východní (orientální) kultury
  3. Drama, dramatičnost, dramatické v ‘civilním’ životě, ve výchově a v umění
  4. Divadlo: instituce, budova, prostor, soubor, provoz, způsob komunikace, příp. vyjadřování a/či umění
  5. Dramatičnost a divadelnost (scéničnost): drama (nikoli jen ve smyslu divadelní hry) a divadlo (scéna), divadelnost a podívaná, scéničnost a teatrálnost, vnější a vnitřní, zjevné a skryté
  6. Hraní („scénování“) v životě a herecké (scénické, potažmo dramatické) umění
  7. Mimeze: (dramatické, příp. scénické) umění jako obraz a výraz
  8. Druhy a žánry dramatického (scénického) umění z hlediska nabídky (tvořivých intencí těch, kteří je dělají) a poptávky (tj. diváckých „potřeb“ a tendencí)
  9. Druhy a žánry dramatického (scénického) umění ve spojitosti s jeho složkami a obvyklými, příp. možnými způsoby jejich uspořádání
  10. Vztah jeviště a hlediště v zrcadle (realizovaných i možných) proměn divadelního prostoru
  11. Herectví mezi přednesem role, komediantskou produkcí a sebevyjádřením: actor a player, příp. comedien a acteur, profesionál a amatér, herec a bavič
  12. Klasicismus, romantismus a realismus: postoje a styly, období a tendence, obecně kulturní zdroje a lokálně dobové projevy
  13. Archaické (tradiční), moderní a současné (postmoderní): doby, postoje, umění
  14. Techné a enthusiasmos: předpoklady a specifika tvořivého procesu v dramatickém umění a jeho imaginativní a intelektuální momenty, intuice a řemeslo; konvence jako podmínka a překážka tvorby
  15. Dramatické umění a rozvoj médií

Otázky k magisterské zkoušce z historie a teorie programu herectví činoherního divadla

(měly by podnítit ke stručné úvaze doložené konkrétními příklady; tato úvaha by měla vycházet nejenom ze získaných znalosti, ale i z domýšlení vlastních zkušeností ze ‘scénické tvorby’)

  1. Základní znaky evropského herectví zejm. ve srovnání s asijským, tendence evropského herectví k chování „jako v životě“ a herectví jako tvorba, vystupování a vytváření postavy
  2. Proměny českého herectví od Vojana k dnešku s ohledem na proměny stylu v souvislosti s proměnou dobové mentality
  3. „Psychofyzické“ typy a typy přístupu herce k postavě (včetně příslušných teorií) a jejich vztah příslušným druhům a žánrům dramatického (scénického) umění
  4. Herec na scéně a v záběru kamery z hlediska celkové problematiky chování v prostoru a tělesně–prostorového cítění
  5. Herec na scéně a v záběru kamery z hlediska problematiky spontánní reakce a budování (a fixace) linie jednání: výkon a postava, od spontánní akce a reakce k uvědoměle budované linii jednání; jednota apriorně vytvářeného charakteru a geneze postavy z (třeba rozporného) jednání v různých situacích
  6. Dramatické jednání a herecký (scénický) výraz: prožívání a představování, konvencionální a expresivní chování, životní a scénické konvence, text a podtext, postoj a výraz, emocionální výraz a jednání, gesto a gestus, výraz a sdělení
  7. Dramatické a herecké (žádoucí) napětí: herecký výkon a fyzická existence na scéně, svalový tonus a dialektika napětí a uvolnění proti přepětí (křeči) a povolenosti, svalové cítění a pohybový smysl, tělový sebecit a herecká sebekontrola
  8. Od postoje postavy v situaci k pohybovému výrazu: tělo a psychika, dech, duše a duch, konvencionální a expresivní (emocionální) projev, postoj a držení, gestus a gesto, izolovaný pohyb a celkový projev, „smyslové“ a tělesné centrum, přirozený a stylizovaný pohyb
  9. Od psaného textu k hereckému mluvnímu projevu: řeč a dech, logické a rytmické členění promluvy, slovní vyjádření a emoce, text a podtext, výraz a intonace, intonace a její základní funkce, intonace v širším a užším smyslu, slova, slovní celky a smysl, mluva v kontextu celistvého hercova projevu i kontextu inscenace
  10. Typy slovního vyjadřování v dramatu, stylově–žánrová intence textu, dialog a monolog: vývoj vztahu dialogu a monologu, typy monologu, monolog a „vnitřní řeč“
  11. „Civilní“ mluva a verš, veršové systémy evropského dramatu, vývoj a specifičnost českého verše, pojem mluvního rytmu a jeho uplatnění v próze a ve verši; formální výstavba textu a jeho hlasová realizace v různých typech jevištních veršů, popř. v různých překladech jevištních veršů
  12. Herecké a „mimoherecké“ prostředky budování postavy: herec a maska, herec a kostým, herec a rekvizita, herec a mizanscéna (aranžmá); hra a souhra; účast hereckých partnerů, režiséra a scénografa na vytváření postavy
  13. Herecká postava jako subjekt jednání i element scénického obrazu: herecká postava jako svémocný fenomén a jako soubor elementů zapojovaných do celku s větší či menší mírou hercovy tvůrčí samostatnosti; postavení herectví v proměnlivé hierarchii scénických složek
  14. Interpretace, nebo (sebe)výpověď: problematika vcítění a odstupu, imaginace a racionální analýzy, nového pochopení a sebevyjádření v přístupu herce k postavě v rámci (apriorního či při zkouškách společně (do)vytvářeného dramaturgicko-režijního záměru
  15. Pozice herce s ohledem na žánr a styl i podmínky vzniku scénického díla: hrdinové a charaktery, herecké typy a obory; herec v různých typech divadla a dalších audiovisuálních médiích, zvláště však v divadle se stálým ansámblem; herecká individualita a tým

Other academic duties

Na konci 2. ročníku jsou posluchači povinni úspěšně složit komisionální postupovou zkoušku z programu herectví, která se skládá z praktické části (realizace hereckého úkolu v předmětech Herecká a Scénická tvorba) a z části teoretické, tj. písemné vypracování reflexe vlastních tvůrčích zkušeností při realizaci hereckých úkolů a zobecnění svých poznatků z praktické části za použití odborné literatury. Součástí zkoušky je obhajoba písemné práce a zkouška z dějin a teorie oboru.

Characterisation of professional practice

Většina pedagogů v obou studijních programech jsou činnými v oborových praxích (hrají, režírují, vytváří dramaturgii, řídí významná česká divadla). Tato úzká provázanost s obory studia je jedním ze základních předpokladů kvalitního vzdělání na DAMU Praha.

Posluchači skrze pedagogy konzultují specifické disciplíny divadelních složek navázaných na programy herectví a režii-dramaturgie (light design, divadelní líčení, zpěv, …) s odborníky z praxe (Národní divadlo, Divadelní ústav, Centrum světelného designu).

Pedagogové také poskytují průběžné odborné konzultace (dramaturgie, historie českého divadla, …) absolventům studijních programů, kteří působí v profesionálních divadlech (Národní divadlo Praha, Národní divadlo Brno, Městské divadlo Kladno, Městské divadlo Most, Divadlo J. K. Tyla Plzeň); garantují také oborové stáže studentů režie-dramaturgie v pražských divadlech či nabízí praktické stáže studentům režie-dramaturgie na vlastních divadelních projektech v profesionálních divadlech.

Obvyklými partnery jsou ND Praha, ND Brno, Švandovo divadlo, Div na Vinohradech, Městská divadla pražská, Divadlo pod Palmovkou, ČT, Český rozhlas, Divadlo Antonína Dvořáka Příbram.

Anticipated job placement for graduates (typical employment)

Magistr studijního programu herectví činoherního divadla je všestranně vybavený odborník, který:

Accreditation validity

Study programme valid from Study programme valid to
2020-01-10 2030-01-10

Programme study plans