Dramaturgie činoherního divadla (N0215A310037)

Cíle studia ve studijním programu

Cílem výuky je výchova a podpora silných a originálních osobností s jedinečným viděním světa, velkou mírou sebereflexe a s předpoklady dalšího samostatného osobnostního zrání a uměleckého vývoje. Student*ka magisterského programu dramaturgie by se měl*a stát platným členem*kou inscenačního týmu, nejbližším*í spolupracovníkem*icí režiséra*ky, interním*í hodnotitelem*kou a inspirátorem*kou zkušebního procesu. Pro dramaturgicko-režijní koncepci musí umět získat herce a pomoci jim hledat a fixovat čitelnou podobu dramatické postavy v souhře s partnery. Strategickým cílem je i vytvoření textové podoby inscenace – „scénického projektu“ (původní hry, překladu, dramatizace) jako uměleckého artefaktu s prokazatelným osobním interpretačním vkladem. K tomu patří i tvorba a redakce doprovodných textových materiálů, které slouží propagaci inscenace ve školním Divadle DISK, a vůbec myšlenková formulace i praktická realizace uměleckého směřování daného absolventského ročníku, včetně příslušných doprovodných aktivit, souvisejících již s prací s publikem.

Model školního Divadla DISK umožňuje studentům*kám, aby znalosti a vědomosti získané v předchozím studiu, jakož i osobní invenci a kreativitu, uplatnili*y a „pocítili*y“ v komplexnosti požadavků, které jsou kladeny na funkci dramaturgie. „Umělecký program“, repertoár absolvujícího ročníku, nemusí stát pouze na pevných textech a principech interpretačního divadla, ale potenciálně zahrnuje širokou škálu přístupů k divadelní tvorbě – vždy však s důrazem na práci se slovem. Není výjimkou převažující podíl autorských textů (kolektivní projekt, původní tvorba, dramatizace, překlad) či repertoár s převažujícím počtem dosud neuvedených dramatických textů. Zažitá zkušenost umožňuje nejen plynulý přechod do praxe v divadlech s pravidelným provozem, ale zážitek týmové spolupráce a možnost generační výpovědi vedla dokonce ke vzniku řady nezávislých divadelních uskupení s vyhraněným uměleckým programem (v poslední dekádě mj. BodyVoiceBand, Tygr v tísni, Ductus Deferens), jejichž jádro se formovalo během studia.

Magisterský program studia je orientován na ověřitelný výstup ve školním Divadle DISK, jímž je dramaturgie absolventské inscenace. V průběhu čtyř semestrů student*ka dramaturgie testuje a rozvíjí svou schopnost týmové spolupráce, souběžně v hlavních předmětech specifikuje a profiluje individuální osobitý talent. V hlavním předmětu Dramaturgická tvorba je věnována mimořádná pozornost vlastní autorské tvorbě (a to i tzv. autorských děl odvozených, viz také Překladatelský seminář).

Profil absolventa studijního programu

Odborné znalosti:

•Absolvent*ka má přesvědčivé znalosti z historie a teorie dramatického umění i historie a teorie oboru.

•Absolvent*ka je v teoretické i praktické rovině obeznámen*a s problematikou vzniku inscenace a organizace a řízení divadla.

•Absolvent*ka se orientuje v autorském právu, s důrazem na užití autorského díla ve scénickém tvaru.

Odborné dovednosti:

•Absolvent*ka magisterského studia Dramaturgie činoherního divadla je odborník*ice, který*á je svými schopnostmi a vědomostmi vybaven*a a připraven*a vytvářet samostatně, v tvůrčím dialogu s partnery, především s režisérem*kou, souborné umělecké dílo – inscenaci, a to v divadlech různého typu a zaměření.

•Absolvent*ka dokáže profilovat umělecký program divadla z hlediska dlouhodobé koncepce.

•Absolvent*ka má předpoklady pro řízení nebo podíl na řízení umělecké instituce (šéfdramaturg*yně, umělecký*á šéf*ka souboru či ředitel*ka divadla) a pro uměleckou pedagogickou činnost.

•Absolvent*ka je schopen*na reflektovat specifické problémy scénické tvorby na odpovídající teoretické úrovni (prokázané magisterskou diplomovou prací).

•Absolvent*ka má osvojeny profesní základy dramaturgické práce nejen v divadle, ale také v ostatních mediích, především v rozhlase a televizi, a zvládá i základy redakční práce.

•Absolvent*ka je schopen*na samostatné umělecké tvorby, ať už formou původních her, dramatizací či překladů.

Obecné způsobilosti:

•Absolvent*ka je schopen*na kritického a analytického myšlení a precizní písemné formulace.

•Absolvent*ka má rozvinuty organizační a komunikačními dovednosti, především z hlediska práce v týmu a při dodržování závazných termínů.

•Absolvent*ka je schopen*na kultivovaně promluvit před širším auditoriem.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: V případě magisterského studijního programu Dramaturgie činoherního divadla jde o soubor klíčových uměleckých (resp. talentových), nejtěsněji propojených předmětů profilujícího základu: Dramaturgická tvorba, Scénická tvorba a Inscenační tvorba, která je realizována zpravidla ve školním Divadle DISK. Osnova těchto předmětů je dána rámcově v souladu s hlavními cíli výuky a v jednotlivých ročnících, resp. semestrech je specifikována vedoucími pedagogy ročníků na základě konkrétních tvůrčích úkolů. Studenti*ky jsou vždy vedeni*y k intenzivní týmové spolupráci a teoretickému i praktickému poznávání jednotlivých profesí, nutných ke vzniku souborného scénického díla (inscenace). Vzhledem ke klíčovému významu a nejvyšší časové náročnosti předmětů zaměřených na realizaci souborného scénického díla – inscenaci – mají tyto předměty nejvyšší kreditové ohodnocení (Scénická tvorba 10 kreditů; Inscenační tvorba 1 10 kreditů, Inscenační tvorba 2 a 3 15 kreditů za semestr). U studenta*ky je hodnocena schopnost osobního tvůrčího vkladu i týmové spolupráce, též vlastní autorská tvorba (původní hra, adaptace, dramatizace, překlad) při prezentaci realizovaného uměleckého výstupu (scénického tvaru) před komisí (tzv. klauzurní zkouška) či při veřejném představení v podmínkách školního Divadla DISK: principem je komplexní hodnocení rozvoje talentových předpokladů, znalostí a dovedností studenta*ky uplatněných v kolektivně vznikajícím díle. Vzhledem k charakteru hlavních předmětů není umožněno opakování atestace.

Studenti*ky absolvují další povinné předměty, které v návaznosti na hlavní předměty rozvíjejí předpoklady pro zvolený profesní obor, a procházejí povinným cyklem teoretických a historiografických přednášek a seminářů teoretického základu (ZT), tvořících součást státní závěrečné (magisterské) zkoušky.

Studijní plán počítá s rozložením kreditů max. 30 ECTS za každý jeden semestr, 60 ECTS za akademický rok. Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus. Studijní plán je značně sevřený a tvoří ho převážně povinné předměty. I tak je třeba získat ještě 6 kreditů z povinně volitelných předmětů pro dosažení plného počtu kreditů nutného pro absolutorium magisterského studijního programu. Studentům mgr. dramaturgie může tento počet kreditů vynést např. dramaturgie druhé absolventské inscenace ve školním Divadle Disk (v rámci povinně volitelné Oborové praxe 2).

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A–E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou seminář a praktická cvičení (dílna), výjimečně přednáška (např. Divadelní management), přičemž většina forem výuky zahrnuje v různé míře i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá převážně na týdenní bázi, připouští ale i formu intenzivních bloků, workshopů a kurzů (např. Ročníkový kurz KČD).

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizity není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Obecné informace o přijímacím řízení

Obecné informace o přijímacím řízení:

Klasifikační požadavky: Bakalářská zkouška z programu Režie-dramaturgie nebo příbuzného oboru, k jehož absolvování je nutno složit talentovou přijímací zkoušku. Dále pak teatrologických oborů, v tomto případě je nutné doložit i záznam inscenace (minimálně v rozsahu půl hodiny) s prokazatelně vlastním tvůrčím vkladem. Úspěšné složení přijímací zkoušky, ve které uchazeč předkládá a zdůvodňuje téma dvouletého magisterského studia, kterým se rozumí především projekt dramaturgie absolventské inscenace v rozsahu celovečerního díla. Uchazeč musí projít dvoufázovým přijímacím řízením, které se skládá z písemného vypracování analýzy a režijně-dramaturgické koncepce jedné jednoaktové hry a jedné celovečerní hry s konkrétní představou jejich jevištní realizace. Komise následně zkoumá v rozhovoru s uchazečem jeho talentové a vzdělanostní předpoklady, druh praktického profesního školení, kterým prošel, jeho psychické dispozice a komunikační dovednosti.

Předpisy: Český vzdělávací systém je upraven Zákonem o vysokých školách v platném znění (zákon č. 111/1998 Sb.) a vnitřními předpisy Akademie múzických umění v Praze.

Nároky na uchazeče:

Ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu Dramaturgie činoherního divadla mohou být přijati uchazeči, kteří splní tyto podmínky:

• Úspěšně ukončili bakalářský studijní program Režie-dramaturgie; nebo příbuzný studijní program, k jehož absolvování je nutno složit talentovou přijímací zkoušku; nebo studijní program v oblasti teatrologie.

• Úspěšně složí přijímací zkoušku, ve které uchazeč předkládá a zdůvodňuje téma dvouletého magisterského studia, kterým se rozumí především projekt dramaturgie absolventské inscenace v rozsahu celovečerního díla.

• Předloží všechny povinné přílohy.

Povinné přílohy, domácí práce a jejich předložení:

Uchazeč předloží tyto povinné specifické přílohy k přihlášce:

• písemnou vysokoškolskou kvalifikační práci vytvořenou v rámci předchozího studia,

• výpis předmětů a klasifikace absolvovaného studijního programu,

• pokud uchazeč přichází z jiné vysoké školy či jiné fakulty AMU, či jiného oboru DAMU, musí doložit společně s přihláškou také videozáznam uměleckého výkonu s prokazatelně vlastním tvůrčím vkladem („bakalářská inscenace“) v minimálním časovém rozsahu 30 minut. Videozáznam předkládá uchazeč z jiné VŠ výlučně elektronicky, ve formě odkazu na YouTube, VIMEO či jiné služby pro sdílení video obsahu, vloženého jako přílohu ve formátu PDF nebo DOCX k elektronické přihlášce ke studiu.

Uchazeči obdrží po zařazení do přijímacího řízení e-mail s podrobnými instrukcemi k průběhu přijímacího řízení, s formulací zadání a způsobu doručení domácích prací pro přijímací zkoušku.

Průběh přijímací zkoušky:

1. Počet kol: dvě vyřazovací kola.

2. Časové rozpětí jednotlivých kol: pro uchazeče je účast v každém kole jednodenní.

Rámcový obsah přijímací zkoušky a kritéria vyhodnocení výsledků:

I. kolo

1. Vědomostní test – hodnotí se celkový kulturně historický rozhled a znalosti z historie a teorie divadla a z historie a teorie oboru režie-dramaturgie činoherního divadla odpovídající obsahu státní závěrečné zkoušky bakalářského studijního programu Režie-dramaturgie činoherního divadla; maximálně možno získat 50 bodů.

2. Esej – je posuzována schopnost formulovat a obhájit názor v širším kontextu a schopnost samostatně uvažovat; maximálně možno získat 50 bodů.

3. Hodnocení domácích prací – hodnocena je zejména schopnost písemné analýzy a režijně-dramaturgické koncepce s konkrétní představou scénické realizace jedné jednoaktové hry zvolené na základě vlastního výběru a jedné celovečerní hry, kterou si uchazeč zvolí z několika navržených dramatických textů. Dále je hodnocena úroveň logického myšlení, chápání hlubšího smyslu předlohy, divadelní představivost, fantazie a dramatické cítění; maximálně možno získat 100 bodů.

V prvním kole je maximální počet dosažitelných bodů 200 bodů, minimální počet bodů nezbytných pro postup do II. kola je 90 bodů. Pokud uchazeč nedosáhne minimálního počtu bodů, do II. kola nepostupuje a bude mu doručeno rozhodnutí o nepřijetí ke studiu.

II. kolo

1. Komise v pohovoru s uchazečem zkoumá druh praktického profesního školení, kterým prošel a prověřuje jeho odborné teoretické vzdělání.

2. Uchazeč v diskusi s komisí obhajuje předloženou domácí práci a režijně-dramaturgickou koncepci zvolených dramatických textů.

3. Komise pomocí individuálních cvičení zkoumá a hodnotí osobnostní a talentové předpoklady uchazeče (psychické dispozice, schopnost empatie a komunikace, tvořivost, představivost a originalitu přístupu, smysl pro rozehrání dramatické situace v prostoru, schopnost fabulace a interpretace reality uměleckými prostředky).

Ve II. kole je maximální počet dosažitelných bodů 100 bodů, minimální počet bodů nutných pro přijetí je 60 bodů. Pokud uchazeč dosáhne ve druhém kole 60 bodů, je komisí navržen pro přijetí ke studiu.

Zdravotní způsobilost:

Nevyžaduje se pro přijetí do tohoto studijního programu.

Návaznost na další typy studijních programů

Po úspěšném vykonání magisterské zkoušky může student*ka pokračovat v dalším vzdělávání (mj.) v doktorském programu Scénická tvorba a teorie scénické tvorby nebo Teorie a praxe divadelní tvorby na DAMU, případně v doktorských programech na vysokých školách podobného zaměření u nás i v zahraničí (JAMU, UK, MUNI, VŠMU).

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

Studium v magisterském studijním programu Dramaturgie činoherního divadla se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou.

Státní závěrečná zkouška se skládá z těchto částí:

a) Obhajoba vysokoškolské kvalifikační práce, která se skládá z přihlášeného absolventského uměleckého výkonu – dramaturgie absolventské inscenace a magisterské diplomové práce

b) Ústní zkouška z historie a teorie dramatického umění a z historie a teorie oboru dramaturgie činoherního divadla

Absolventský výkon:

Přihlášený tvůrčí umělecký výkon realizovaný v Divadle Disk nebo v jiném profesionálním divadle a vznikající v rámci hlavních uměleckých předmětů Dramaturgická tvorba, Scénická tvorba, Inscenační tvorba a znamenající dramaturgickou spolupráci na absolventské inscenaci s prokazatelně osobním tvůrčím vkladem. Alternativní možností je vlastní autorská tvorba vztahující se k realizovanému divadelnímu tvaru (původní dramatický text, překlad, adaptace).

Diplomová práce:

Magisterská diplomová práce s minimálním rozsahem 40 normostran má charakter teoretické studie, která zpravidla vychází z reflexe vlastní tvůrčí práce na absolventském výkonu a je fundovanou analýzou konkrétních problémů dramaturgie a možností jejich řešení. Diplomovou prací student*ka prokazuje, že je schopen*na na základě propojení dovedností a znalostí získaných jak v PZ předmětech (Dramaturgická tvorba, Scénická tvorba, Inscenační tvorba), tak v předmětech ZT (Vývojové tendence západního divadla v moderní kultuře, Magisterský diplomový seminář) i na základě rešerší odborné literatury samostatně řešit tvůrčí problémy vytčené konkrétním zaměřením reflexe uměleckého procesu.

Průběh a obsah státní závěrečné zkoušky:

1. Student*ka v průběhu obhajoby absolventské inscenace a diplomové práce odpovídá na otázky položené oponentem v oponentském posudku a má před zkušební komisí prokázat schopnost střízlivého sebehodnocení a reflexe, v níž odbornost brání jak přeceňování, tak nedoceňování vlastních uměleckých výsledků.
2. Student*ka v průběhu ústní zkoušky z historie a teorie odpovídá na vybrané otázky

a) z historie a teorie dramatického umění – zaměření tematických okruhů této zkoušky a její obsah má prokázat úroveň studentových*činých odborných a historicko-teoretických znalostí získaných zejména v předmětu PZ Dramaturgická tvorba a ZT (Vývojové tendence západního divadla v moderní kultuře, Magisterský diplomový seminář);

b) z historie a teorie oboru dramaturgie činoherního divadla – tematické okruhy odrážejí specifická hlediska oboru a jejich obsah vychází z prokázání odborných a historicko-teoretických znalostí získaných zejména v předmětu PZ Dramaturgická tvorba a ZT (Vývojové tendence západního divadla v moderní kultuře, Magisterský diplomový seminář).

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky:

Otázky k magisterské zkoušce z historie a teorie dramatického umění

(měly by podnítit ke stručné úvaze doložené konkrétními příklady; tato úvaha by měla vycházet nejenom ze získaných znalostí, ale i z domýšlení vlastních zkušeností ze Scénické a Inscenační tvorby)

1. Dramatické (scénické) umění z hlediska jeho kulturní, estetické, příp. psychosociální funkce: dramatické umění jako kulturní činitel, hra, obraz, zábava a/či sebevyjádření
2. Dramatické umění v tradici západní (okcidentální) a východní (orientální) kultury
3. Drama, dramatičnost, dramatické v ‘civilním’ životě, ve výchově a v umění
4. Divadlo: instituce, budova, prostor, soubor, provoz, způsob komunikace, příp. vyjadřování a/či umění
5. Dramatičnost a divadelnost (scéničnost): drama (nikoli jen ve smyslu divadelní hry) a divadlo (scéna), divadelnost a podívaná, scéničnost a teatrálnost, vnější a vnitřní, zjevné a skryté
6. Hraní („scénování“) v životě a herecké (scénické, potažmo dramatické) umění
7. Mimeze: (dramatické, příp. scénické) umění jako obraz a výraz
8. Druhy a žánry dramatického (scénického) umění z hlediska nabídky (tvořivých intencí těch, kteří je dělají) a poptávky (tj. diváckých „potřeb“ a tendencí)
9. Druhy a žánry dramatického (scénického) umění ve spojitosti s jeho složkami a obvyklými, příp. možnými způsoby jejich uspořádání
10. Vztah jeviště a hlediště v zrcadle (realizovaných i možných) proměn divadelního prostoru
11. Herectví mezi přednesem role, komediantskou produkcí a sebevyjádřením: actor a player, příp. comedien a acteur, profesionál a amatér, herec a bavič
12. Klasicismus, romantismus a realismus: postoje a styly, období a tendence, obecně kulturní zdroje a lokálně dobové projevy
13. Archaické (tradiční), moderní a současné (postmoderní): doby, postoje, umění
14. Techné a enthusiasmos: předpoklady a specifika tvořivého procesu v dramatickém umění a jeho imaginativní a intelektuální momenty, intuice a řemeslo; konvence jako podmínka a překážka tvorby
15. Dramatické umění a rozvoj médií

Otázky k magisterské zkoušce z historie a teorie oboru dramaturgie činoherního divadla

(měly by podnítit ke stručné úvaze doložené konkrétními příklady; tato úvaha by měla vycházet nejenom ze získaných znalostí, ale i z domýšlení vlastních zkušeností ze Scénické a Inscenační tvorby)

1. Vznik a vývoj evropské dramaturgie (v širokém smyslu „myšlení o divadle“) s ohledem na její „složky“ (vč. teoreticko-kritické) a na její (historické) podoby
2. Vznik a vývoj české dramaturgie s ohledem na evropský kontext
3. Vznik a proměny moderní evropské režie ve vztahu k vývoji dramaturgie (režiséři „intelektuálové“, režiséři „aranžéři“ a „herečtí“ režiséři; dvojí význam pojmu „herecká“ režie)
4. Vznik a proměny české režie ve vztahu k dramaturgii a s ohledem na evropský kontext
5. Divadlo a literatura vč. problematiky děl různých literárních druhů a jejich dramatizace či scénování
6. Drama, dramatické a dramatično s ohledem na problematiku vztahu estetické kategorie a pojmu historické poetiky (dramatičnost Dostojevského románů a lyričnost divadla EFB)
7. Dramatičnost a divadelnost (scéničnost): jejich vývoj, podstata a vzájemný vztah
8. Časoprostor dramatu a časoprostor scénického díla se zřetelem ke specifickému časoprostoru různých žánrů a stylů
9. Dramatické dílo a příběh: fabule a děj, námět (putující syžet) a téma
10. Dramatická, jevištní a herecká postava v různých (historicky zakotvených) žánrech a stylech dramatické a scénické tvorby
11. Fenomén interpretace: analýza a pochopení, dílo a (aktuální) kontext, „čtení“ a realizace, dramaturgicko-režijní představa a dramaturgický či kritický komentář
12. Klasický text jako kulturní fenomén a jako materiál; interpretace, překlad, aktualizace, variace
13. Dramaturgie a opatřování (psaní) textů: autor píšící pro divadlo a dramatický spisovatel v divadle, postavení autora a textu ve vývoji evropského divadla
14. Problematika překladu
15. Původnost a tradice: „klasika“ („klasičnost“) a současnost („modernost“), kánony a konvence a jejich porušování („novátorství“), individuální a generační přístup, navazování a módnost

Další studijní povinnosti

U studentů*ek dramaturgie je nezbytné promyšleně a systematicky kombinovat teoretickou a praktickou výuku, modifikovanou podle individuálního zájmu a zaměření.

Charakteristika odborné praxe

Významnou součástí je povinná odborná praxe v divadle profesionálního typu (např. i školním divadle DISK), rozhlase nebo televizi, účast na přípravě a zkoušení inscenace.

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolventi*ky se mohou uplatnit – a uplatňují – úspěšně jako dramaturgové*yně v divadlech, rozhlase a televizi, odborní*é redaktoři*rky v nakladatelstvích, médiích, uměleckých agenturách, při výuce uměleckých oborů, jako vedoucí pracovníci*e, v produkční a správní sféře apod.

Uplatnění absolventů*ek:

• Veřejná profesionální divadla – dramaturg*yně, vedení souboru, vedení divadla
• Soukromá divadla – dramaturg*yně, vedení souboru, vedení divadla
• Jednotlivé divadelní projekty
• Překladatel*ka, dramatik*čka, scenárista*ka, textař*ka
• Rozhlasový*á redaktor*ka
• Televizní redaktor*ka
• Nakladatelský*á redaktor*ka
• Umělecká agentážní činnost
• Pedagog*žka (od ZUŠ po VŠ)
• Kulturní management
• Odborný*á vedoucí pracovník*ice v oblasti kultury
• Odborný*á vedoucí pracovník*ice ve státní správě
• Pracovník*ice reklamní agentury
• Odborný*á pracovník*ice v oblasti PR
• Marketingový*á pracovník*ice
• Tiskový*á mluvčí
• a další…