Analýza oper 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
103AO2	zkouška	2	2 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 29 až 39 hodin domácí příprava	česky	letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Cíl výuky:

Poskytnout studentům detailní přehled o operách od barokního období až po klasicismus. Vysvětlit základní principy Florentské cameraty, osvětlit vztah mezi slovem a hudbou jakožto odvěkého antagonismu operního umění (Prima la musica poi le parole), přiblížit východiska Gluckovy reformy, která položila základy období romantismu. Stanovit estetické rozdíly mezi francouzskou a italskou barokní operou v oblasti recitativu, árie, baletu a divadelní předehry.

Tematické okruhy:

Začátky opery první polovina 17. století Benátská škola - Monteverdi: Orfeo a Korunovace Poppey, pokračovatelé Francesco Cavalli, Antonio Vivaldi
Opera seria – neapolská operní škola: A. Scarlatti, N. Porpora
Londýnský operní boom první poloviny 18. století - G. F. Händel, rozbor oper Rinaldo, Alcina, mezityp opera-oratorio: Semele (1744 podle Ovidia), válka primadon, rozkvět umění kastrátů
Antické motivy v operách 17. a 18. století, návrat k antickým tématům v 20. století – I. Stravinskij: Oidipus rex, R. Strauss: Elektra, B. Martinů: Ariadna, querelle des bouffons – Rousseauova kritika francouzské zpěvoherní deklamace
Operní reforma Ch. F. Glucka, její principy – rozbor Orfeo a Eurydika, Alceste (Alkestis), Ifigenie na Tauridě
Vliv Gluckovy reformy na Mozartovy současníky – A. Salieri, D. Cimarosa, Vicente Martín y Soler, Lorenzo da Ponte, Giovanni Paisielo, Baldassare Galuppi, Giuseppe Sarti.
Rozbor Mozartových oper: Idomeneo, Únos ze serailu (rozvoj singspielu), Figarova svatba, Don Giovanni (pražská a vídeňská verze), typ opery semi seria, Kouzelná flétna
Záchranné opery a Francouzská revoluce, Lesueur, Pierre Gaveaux, Bouillyho libreto Leonory, Beethoven: Fidelio, pokračovatelé: Smetana: Dalibor, Dvořák: Jakobín

Výsledky učení

Znalosti studenta zahrnují základní operní díla evropského hudebního divadla včetně českých, vývojové zvraty a stylové proměny hudební historie od baroka až po současnost. Vnímá souvislosti historických událostí a jejich vliv na produkci hudebně dramatických děl.

Chápe rozdíl mezi francouzskou a italskou barokní operou, pochopil základy monteverdiovské opery (princip monodie), uvědomuje si vliv francouzských encyklopedistů na zhudebňování jevištní řeči a pochopil historické kořeny Gluckovy reformy, která se obráží mj. v Mozartově zpěvoherní tvorbě. Dokáže vysvětlit, proč Mozart je vyvrcholením této historické etapy, zejména v oblasti hudebního dramatu.

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Literatura

Povinná literatura:

BRANBERGER, Jan. Svět v opeře. 4. vyd. Praha: Orbis, 1948.

BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Lidové noviny, Praha: 1999, ISBN 978-80-87950-66-1.

ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudba. Praha: Panton, 1964.

Československý hudební slovník osob a institucí I a II. Praha, SHN, 1965

KUDĚLKA, Viktor. Perly paní O.-úvod do studia české operety. Praha: Supraphon, 1976.

NEJEDLÝ, Zdeněk. Dějiny opery ND I. a II. díl. Praha: Práce, 1949.

Doporučená literatura:

BATTA, Andras a Sigrid NEEF, ed. Opera: composers, works, performers. H F Ullmann, 2009, ISBN 978-0841603844.

BURNEY, Charles. Hudební cestopis 18. věku. Praha: SHN, 1966.

CELETTI, Rodolfo. Historie belcanta. Praha: Paseka, 2000, ISBN 80-7185-284-8.

FISCHER, Ludwig, ed. Die Musik in Geschichte und Gegenwart. Bärenreiter 1994.

GRUN, Bernard. Dejiny operety. Bratislava: OPUS 1961, ISBN 62-372-81.

HOLEČKOVÁ-DOLANSKÁ, Jelena. Vývoj a literatura zpěvu. Praha: AMU a Státní pedagogické nakladatelství, 1964.

HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera - Průvodce operní tvorbou. Praha: Svoboda, 1999, ISBN 978-80-205-0637-5.

KAMINSKI, Piotr. Mille et un Opéras.Paris: Librairie Arthème Fayard 2003, ISBN 978-2213600178.

KOBBÉ, Gustave. Tout l’Opéra dictionnaire de Monteverdi à nos jours, Paris: Robert Laffront 1999, ISBN 2221088808.

ORREY, Leslie a Rodney MILNES. Histoire de l‘ opéra.Paris, Édition Thames, Hudson SARI 1991, ISBN 978-2878110357.

RACEK, Jan. Česká hudba. Praha: SNKLU, 1958.

ROLLAND, Romain. Hudebníci minulosti. Praha: SHV, 1962.

SADIE, Stanley, ed. The New Grove Dictionary of Opera. London, Macmillan Reference Limited 1992.

SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. 1. vyd. Brno: Togga, 2001. 657 s. :. ISBN 80-902912-0-1.

ŠAFRÁNEK, Miloš. Divadlo Bohuslava Martinů. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1979.

ŠÍP, Ladislav. Česká opera a její tvůrci. Praha: Supraphon, 1983.

TROJAN, Jan. Dějiny opery. Díl II, Romantismus (19. století). 1. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1981.

TYRREL, John. Česká opera. Brno: Opus musicum, 1992, ISBN 80-900314-1-2.

WARRACK, John a Ewan WEST. Oxfordský slovník opery. Iris: 1998, ISBN 80-85893-14-2.

Hodnoticí metody a kritéria

Ústní zkouška – může být zadán rozbor opery včetně znalosti scénosledu, orchestrálního obsazení, hlasových oborů, vokálního rozsahu, intonační náročnosti, případného využití koloratury a jiných technických prostředků.

Požaduje se 75% účast na přednáškách

Poznámka