Produkce v pořadatelství a agentáži 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód	Zakončení	Kredity	Rozsah	Jazyk výuky	Semestr
110PPAZ2	zkouška	3	2 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 54 až 69 hodin domácí příprava	česky	letní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Cílem výuky je seznámit studenta se všemi základními multidisciplinárními aspekty pořadatelství a agenturní činnosti z hledisek psychologických, programových, technických, ekonomických, marketingových, společenských, edukativních i obecně kulturně-politických. Jako základní je nastolena otázka smyslu a cílů pořadatelství s rozdělením na linii přínosu pro kulturní život obce (státu, národa …) a linii komerční s prioritou zisku a jejich vzájemné interakce. Pozornost je věnována rovněž osobnostním předpokladům studenta či adepta pořadatelství a agenturní činnosti, jejich přesnému zmapování (výchozí profesní „autoportrét“) a jejich rozvíjení dle požadavků praxe. Jako předpoklad úspěšného pořadatelství je akcentována nezbytnost dokonalého zmapování a znalosti prostředí, do kterého pořadatel se svým projektem (produktem) vstupuje. Zásadní je varování před pořadatelskou naivitou, zejména ekonomickou: žádoucí kulturní idealismus musí mít vždy reálné ekonomické, provozní a marketingové základy. Totéž platí pro činnosti agenturní či agentážní, kde je velká pozornost věnována specifickému vztahu agenta a zastupovaného umělce, za jehož kariéru a často i profesní a osobnostní vývoj přebírá zástupce velkou část odpovědnosti. V rámci výuky je kladen důraz na průběžné sledování hudebního života a základní vhled do jeho historického vývoje v místě (Praha), v republice a v Evropě (ve světě). Studenti jsou seznámeni se zásadními pořadateli a agenturami v České republice i mimo ni. Probrány jsou různé typy agentur a jejich vývoj v posledních 30 letech. Cílem je, aby si studenti osvojili základní oborovou terminologii. Ve druhém semestru jsou cíle doplněny o detailní seznámení se se smluvními, právními a ekonomickými náležitostmi pořadatelského projektu i agenturní činnosti.

Tematické okruhy:

-Pořadatelství jako multidisciplinární činnost

-Osobnostní předpoklady pořadatele a jejich rozvíjení

-Konkurenční prostředí, do kterého pořadatel s projektem či agent se zastupovaným umělcem vstupuje

-Specifika vztahu mezi agentem a zastupovaným umělcem

-Idealismus bez naivity jako předpoklad přínosu pořadatele / agenta pro obor

-Základní ekonomická, organizační, technická a marketingová východiska pořadatelství

-Rizika subjektivní a objektivní

-Budování dobrého jména pořadatele / agenta

-Pořadatel jako člen managementu uměleckého tělesa případně umělecké instituce

-Jednotlivé kroky přípravy projektu a jejich souvztažnosti (časový harmonogram, rozpočet, příprava, technické zajištění, personální zajištění, administrativa, marketingová podpora, kontrola, vyhodnocení):

Výsledky učení

Základním výsledkem je dosažení cílů výuky vymezených na začátku textu. Studenti si především uvědomí a osvojí nezbytnost poznat vyváženě a v prioritním pořadí všechny profesní disciplíny a aspekty, které spoluvytvářejí svět pořádání koncertů klasické i neklasické hudby a další specifika agenturní či agentážní činnosti.

Předpoklady a další požadavky

nejsou

Literatura

Povinná literatura:

CVETLEROVÁ, Michaela. Profil a funkce uměleckého manažera. Magisterská diplomová práce. Brno: FF MU, 2012.

ČERMÁKOVÁ, Kateřina. Pořádání koncertů artificiální hudby. Magisterská diplomová práce. Praha: HAMU, 2014.

KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění. Praktický průvodce. Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 2009. ISBN 978-80-7008-236-2

ŠTILEC, Jiří. Úvod do hudebního managementu [elektronická učebnice]. Praha: HAMU, 2011.

VRABEC, Marek. Moderní koncertní agentura. Diplomová práce. Praha: HAMU, 1997.

Doporučená literatura:

BARKER, Tim. Stop re-inventing the wheel: a guide to what we already know about developing audiences for classical music. London: Association of British Orchestras, 2000. ASIN: B001ONE2QA

BING, Rudolf. 5000 večerů v opeře. Praha: Supraphon, 1988.

KARLÍČEK, Miroslav a kol. Základy marketingu. Praha: Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-5869-5

O’BRIEN, Dave. Kulturní politika – Management, hodnota a modernita v kreativních průmyslech. Brno: Barrister & Principal, 2015. ISBN 978-80-7008-356-7.

PATOČKA, Jiří a kol. Evaluace v kultuře: ekonomické hodnocení kulturních událostí a festivalů. Praha: Professional Publishing, 2017. ISBN 978-80-88260-04-2.

Hodnoticí metody a kritéria

Základním logickým požadavkem vůči studentům a podmínkou udělení atestace je jejich účast na přednáškách, které mají s ohledem na relativně nízký počet studentů významnou interaktivní (seminární) složku. Podmínkou udělení atestace je 75% docházka, absence lze výjimečně nahradit nebo omluvit doloženým praktickými činnostmi odpovídajícími tématu daného předmětu v rámci HAMU (např. AKS) případně mimo Akademii (osobní účast na přípravě produkcí v hudebním oboru, práce v managementu uměleckého souboru, práce v agentuře zastupující umělce či produkční praxe v oblasti médií věnujících se systematicky hudebnímu umění jako jsou zejména ČRo a ČTv, případně práce pro nakladatelství a vydavatelství).

Elementárním požadavkem je rovněž aktivní účast studenta zejména v interaktivní části výuky. Pro přiznání atestace lze rovněž přihlédnout k účasti a aktivitě v rámci seminářů oboru, které jsou dané oblasti výuky pravidelně věnovány. Součástí výuky je ročníková „cvičná“ seminární práce, jejíž téma mohou studenti po dohodě s vyučujícím volit jako reálné či virtuální. Tato práce slouží jako praktický oborový produkční trénink („štábní cvičení“).

Ve druhém semestru se přepokládá dopracování a prezentace zadaného ročníkového produkčního projektu v rámci výuky s následnou diskusí se spolužáky a vyučujícím a následným dopracováním na základě této zpětné vazby. K úrovni zpracování projektu se rovněž přihlíží při závěrečné zkoušce, jejíž součástí je detailní „obhajoba“ dopracovaného projektu.

Při stanovení výsledné známky z předmětu za oba semestry se hodnotí:

Prověření znalostí probrané látky 60 %

„Obhajoba“ ročníkového projektu 20 %

Celková aktivita během obou semestrů 20 %

Poznámka