Úvod do managementu

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Jiří ŠTILEC

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jiří ŠTILEC

Obsah

1/ Management, Arts management a hudební management

2/ Kde a jak funguje hudební management,struktura hudebního života

3/ Právně ekonomické předpoklady fungování hudby

4/ Základní procesy a instituce hudebního života/provozu z pohledu managementu

5/ Hudba a média

6/ Hudební průmysl, kulturní průmysl

Výsledky učení

Smyslem a cílem předmětu, který se opírá o on line verzi stejnojmenné habilitační práce, je zejména objasnit základní pojmy těchto oblastí:

1/ Management, Arts management a hudební management

2/ Kde a jak funguje hudební management,struktura hudebního života

3/ Právně ekonomické předpoklady fungování hudby

4/ Základní procesy a instituce hudebního života/provozu z pohledu managementu

5/ Hudba a média

6/Hudební průmysl, kulturní průmysl

Tak jako každý jiný klasický úvod do vybraného oboru, ani Úvod do hudebního managementu není vyčerpávající encyklopedií tohoto oboru, k tomu slouží bohatá literatura z teorie obecného managementu, tituly zabývající se hudbou v nejširším slova smyslu a další práce ze všech oborů a disciplín, které s hudebním managementem úzce nebo v širším slova smyslu souvisejí. A samozřejmě bohatá slovníková produkce, včetně moderních internetových encyklopedií jako je wikipedia a další. Jednotlivé kapitoly se snaží svým obsahem a celkovým členěním ukázat strukturu oboru, jeho nejdůležitější součásti a základní principy fungování. První kapitola vychází z definic obecného managementu přes management umění a kultury až k managementu hudebnímu. Druhá kapitola naznačuje místo hudebního managementu v státním, soukromém a občanském sektoru, třetí kapitola se zabývá historií autorského práva, institucí hudebního nakladatelství a ochrannými autorskými organizacemi. Čtvrtá kapitola analyzuje nejdůležitější hudební instituce a organizace jako jsou operní domy, symfonické orchestry, festivaly a agentury. Pátá a šestá kapitola popisuje vztah hudby a médií, hudební průmysl a různé vazby mezi hudbou a státem.

Z praktických důvodů a vzhledem k prioritě elektronické verze jsem v učebnici rezignoval na klasický poznámkový aparát a citace, respektive údaje o citovaných dílech a autorech, umisťuji průběžně do závorek jak v případě klasických knižně nebo časopisecky vydaných děl, tak v případě citací z internetu (vždy jako funkční odkaz). Práce tohoto typu vyžaduje množství nejrůznějších přesných citací, převzatých zejména z anglicky psané produkce. Jak anglické, tak v některých případech i německé citáty, ponechávám v originále, v řadě případů neexistují pro některé termíny přesné české ekvivalenty, zejména v oblasti médií, a překlad by mohl význam textu zbytečně deformovat. Navíc v odborné práci tohoto typu považuji jazykovou výbavu případného studenta(s největší pravděpodobností budoucího manažera!) za samozřejmý předpoklad. Seznam literatury v závěru práce je přísně výběrový a omezuje se jen na okruh děl, které jsem považoval z hlediska předkládané práce i z hlediska samotného oboru za naprosto klíčová, ostatní tituly, články nebo stati jsou uvedeny průběžně v jednotlivých citacích.

Předpoklady a další požadavky

1/ znalost základní terminologie

2/ pochopení základních pojmů

3/ samostatná analýza doporučených textů

Literatura

ŠTILEC Jiří, Úvod do hudebního managementu, Praha 2011

Rowan Gibson /editor/, Nov‎ý obraz budoucnosti, Přední osobnosti světového managementu a sociálního myšlení o budoucnosti podnikání, konkurence, řízení a trhu,

Management Press, Praha 2007

Peter F. Drucker, To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku, Management Press, Praha 2004

Seth Godin, Všichni marketéři jsou lháři, Síla vyprávění věrohodný‎ch příběhů v nevěrohodném světě, Management Press, Praha 2006

Philip Kotler / Dipak C. Jain / Suvit Maesincee, Marketing v pohybu, Nov‎ přístup k zisku, růstu a obnově, Management Press, Praha 2007

Jan Dvořák, Kreativní management pro divadlo aneb O divadle jinak, nakl. Pražská scéna, 2004

Joan Magretta / Nan Stone, Co je management, Jaká je jeho úloha a proč je věcí každého z nás, Managament Press, Praha 2004

Heinz Weirich, Harold Koontz, Management, East Publishing, Praha 1998

Hernando de Soto, Mystérium kapitálu, Proč kapitalismus triumfuje na Západě a selháva všude jinde na světě, Rybka Publishers, Praha 2007

David Ogilvy, Ogilvy o reklamě, Mahagement Press Praha 1998

Mark Fischer, Kapitalistický realismus, Praha, 2010 Rybka Publishers

Giep Hagoort, Umělecký management v podnikatelském stylu, KANT, AMU, Praha 2009

Samuel P. Huntington, Třetí vlna, Demokratizace na sklonku dvacátého století, Praha 2008

Michael M. Kaiser, Strategické plánování v umění: Praktický průvodce, Praha 2009

Steffen Höhne, Kunst- und Kulturmanagement, Wilhelm Fink Verlag, 2009

Martin Cikánek, Kreativní průmysly ? příležitost pro novou ekonomiku, Praha 2009

Lenka Dohnalová, Hudební průmysl

Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Institut umění ? Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů ČR, identifikační kód projektu

DD07P03OKU004, Praha, 2010

Norman Lebrecht, Who Killed Classical Music, Maestros, Managers and Corporate Politics,

Carol Publishing Group Edition, New Jersey, 1997

Norman Lebrecht, M‎ýtus jménem Maestro, ICN Polyart Praha, 2003

Melvin L. DeFleur, Sandra J. Ballová-Rokeachová, Teorie masové komunikace, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha 1996

John B. Thompson, Média a modernita - Sociální teorie médií, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha 2004

Joshua Meyrowitz, Všude a nikde - Vliv elektronick‎ých médií na sociální chování, Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha 2006

Lev Manovich, The Language of New Media, The MIT Press Cambridge, Massachusetts London, England, 2001

Denis McQuail, Úvod do teorie masové komunikace, Praha, Portál, 2007

Marshall McLuhan, Člověk, média a elektronická kultura, JOTA, Brno 2008

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě:

návštěvy přednášek (80 procent)

aktivity během přednášek a semináře

absolvování závěrečného pohovoru a testu

Během semestru se předpokládá písemné zpracování zadaného tématu

Poznámka

Předmět Hudební management je dvousemestrální, v druhém semestru pokračuje v tématech, která jsou popsána v předmětu Hudební management I

Rozvrh na zimní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Obor Hudební produkce (Bc) od 2016/17 (povinný předmět hlavní)