Dějiny světového a českého divadla 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Předmět zprostředkovává jak hlavní etapy vývoje českého i světového divadla, tak proměny divadelního jazyka od počátků po současnost. Cílem je pojmenovat podstatu a proměny divadla a divadelnosti v zrcadle vybraných dramat z různých kulturních etap a okruhů, vnímat divadlo a drama jako zprávu o vztahu člověka k sobě, ke společnosti a ke světu v historických souvislostech, sledovat antropologicky universální i kulturně a sociálně podmíněné funkce divadla v zrcadle dramatu a vnímat esteticky a sociálně specifické prvky a funkce divadla v historických kontextech. Cílem předmětu je také vytvořit společný diskurz, který vychází z nejednotného základu studentů přicházejících s různou vědomostní a zkušenostní základnou.

Předmět je koncipován jako pětisemestrální.

Tematické okruhy:

• Původ a podstata divadla. Zdroje divadla (hra, rituál, mýtus, tanec, masky, vyprávění, svátek, obyčeje); divadelnost a divadlo, divadlo a kultura; divadlo každodennosti.
• Dramatičnost, klasické drama; tragické a komické, dionýské a apollinské. Zpěv a vyprávění, orální tradice - mýtus a epos, Homér, nejstarší divadelní texty, mystéria, drama.
• Antické divadlo; proměny divadla, jeho typy a funkce, zdroj pozdější inspirace. Divadelní slavnosti: organizace, diváci, prostor, herci, hudba a tanec, kostýmy, masky.
• Řecká tragédie.
• Řecká komedie, politické divadlo.
• Římské divadlo.
• Středověké divadlo a drama; karneval, lidová kultura a divadlo.

Výsledky učení

Student:

• charakterizuje období historie divadelní kultury, zná hlavní představitele, tvůrce, jejich dílo, na základě studia jejich děl a vlastní četby charakterizuje jejich dílo v kontextu vývoje,
• vyčte z dramatu autorské strategie a tvůrčí postupy a srovnává je,
• pojmenuje přesahy vybraných her a divadelních konvencí do současného divadla, pojmenuje aktuálnost dějin divadla,
• vnímá divadlo a dějiny divadla jako nástroj kultivace myšlení a kritického myšlení (divadlo jako reflexe společenské situace), pojmenuje didaktický rozměr dějin divadla a dramatických textů pro dramatickou výchovu,
• orientuje se v různých způsobech provozování divadla a inscenační praxe, v proměnách funkcí divadla a divadelního autorství,
• studenti si vytváří významovou síť- mapu divadelní kultury,
• formuluje svůj kritický názor a pokládá dotazy.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

Povinná literatura:

• ARISTOTELÉS, př Kr- př Kr. Poetika. Praha: Gryf, 1993. 67 s. ISBN 80-85829-01-0.
• BACHTIN, Michail Michajlovič. Francois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Vyd. 2., v nakl. Argo 1. Praha: Argo, 2007. 489 s. ISBN 978-80-7203-776-6. (pouze úvod)
• BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Přel. Milan Lukeš a Zdena Benešová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny; Praha: Divadelní ústav, 1999. 948 s. Přel. z: History of the Theatre [1968, 1999]. ISBN 80-7008-096-5 (Divadelní ústav). 80-7106-364-9 (Lidové noviny). (vybrané kapitoly)
• ČERNÝ, Václav. Stredoveká dráma. 1. vyd. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1964. 186 s.
• FISCHER-LICHTE, Erika. Dejiny drámy : epochy identity v divadle od antiky po súčasnosť. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2003. 520 s. ISBN 80-88987-47-4 (váz.). (vybrané kapitoly)
• STEHLÍKOVÁ, Eva. Řecké divadlo klasické doby. Praha: Ústav pro klasická studia Československé akademie věd, 1991. 130 s. ISBN 80-901084-0-7.
• STEHLÍKOVÁ, Eva. Římské divadlo. 1. vyd. Praha: Divadelní fakulta AMU Koniasch Latin Press, 1993. 131 s. ISBN 80-901508-2-9.
• STEHLÍKOVÁ, Eva. A co když je to divadlo? : několikero zastavení nad středověkým latinským dramatem. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav KLP, 1998. 163 s. ISBN 80-7008-069-8 (Divadelní ústav) (brož.).
• Zadané hry v dostupných překladech

Doporučená literatura:

• CARLSON, Marvin A. Dejiny divadelných teórií. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2006. 447 s. ISBN 80-88987-23-7.
• PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Přel. Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 496. Přel. z: Dictionnaire du Théâtre [1996]. ISBN 80-7008-157-0.
• SCHERHAUFER, Petr. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od neandertálca po Meiningenčanov. Bratislava: NOC, 1998. 368 s. ISBN 80-85455-74-9.
• MRAVCOVÁ, Marie. Od Oidipa k Francouzově milence : světová literatura ve filmu, interpretace z let 1982-1998. Praha: Národní filmový archiv, 2001. 370 s. ISBN 80-7004-099-8.
• STEHLÍKOVÁ, Eva. Pozdně antické zdroje evropské teorie dramatu. • Divadelní revue, Roč. 4/č. 4 (1993), s. 78-78
• STEHLÍKOVÁ, Eva. Od peplu a tógy k civilu : k historii uvádění antických her v Evropě. • Divadelní revue, Roč. 19/č. 4 (2008), s. 8-14
• STEHLÍKOVÁ, Eva. Základní pojmy divadla (Satyrské drama, Deus ex machina, Protagonista, Didaskalie, Stichomýtie). • Divadelní revue, Roč. 10, č.. 4 (1999).
• STEHLÍKOVÁ, Eva. Theatrum nebo Spectaculum. SAD, 1991, č. 6.
• EASTERLING, P. E. a Edith HALL. Greek and Roman actors: aspects of an ancient profession. New York: Cambridge University Press, 2002. ISBN 0521651409.
• ČERNÝ, Václav. Lid a literatura ve středověku, zvláště v románských zemích. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1958. 342, [1] s. Studie a prameny. Práce ČSAV. Sekce jazyka a lit.
• VELTRUSKÝ, Jiří. Příspěvky k teorii divadla. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1994. 270 s. České divadlo. ISBN 80-7008-046-9.
• ČERNÝ, Václav. Staročeský Mastičkář. Praha: ČSAV, 1955. 84, [1] s. Rozpravy Čs. akademie věd; Roč. 65/1955. Řada SV. Seš. 7.
• VELTRUSKY, Jarmila F. Staročeský Mastičkář jako klaun a symbol. • Divadelní revue, Roč. 13/č. 4 (2002), s. 13-17
• CHRISTOV, Petr. Odsouzení Hostiny : nejambicióznější moralita francouzského středověku. • Divadelní revue, Roč. 14, č. 4 (2003), s. 56-61
• STEHLÍKOVÁ, Eva. Potkala ho Smrti. • Divadelní revue, Roč. 8/č. 4 (1997), s. 75-78
• LE GOFF, Jacques. Kultura středověké Evropy. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1991. 746 s. ISBN 80-207-0206-7 • fotogr.
• LE GOFF, Jacques, ed. Středověký člověk a jeho svět. Vyd. 2. Praha: Vyšehrad, 2003. 319 s. ISBN 80-7021-682-4 • il.
• LE GOFF, Jacques a Nicolas TRUONG. Tělo ve středověké kultuře. Přeložil Věra DVOŘÁKOVÁ. Praha: Vyšehrad, 2006. Kulturní historie. ISBN 80-7021-826-6.
• STEHLÍKOVÁ, Eva. Divadlo za časů Nerona a Seneky. Praha: Divadelní ústav, 2005. Světové divadlo. ISBN 80-7008-185-6.
• MOORE, Timothy J. Roman theatre. New York: Cambridge University Press, 2012. Cambridge learning. ISBN 9780521138185.
• CÍSAŘ, Jan. Přehled dějin českého divadla. 2. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2006. 314 s. ISBN 80-7331-072-4.
• CÍSAŘ, Jan. Vývoj divadelního jazyka. Vyd. 1. České Budějovice: Krajské kulturní středisko, 1990. 131 s. ISBN 80-85028-36-0.

Hodnoticí metody a kritéria

Písemná práce na zadané téma a úprava na základě konzultace, docházka min. 75 % a aktivní účast v diskusích na seminářích.

Během semestru se vyžaduje samostatná četba, obecná znalost české a světové literatury a dramatické literatury zvlášť, schopnost reflexe, analýzy a interpretace.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova bakalářské kombinované (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)