Základy divadelního pojmosloví 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Druhý semestr přednáškového cyklu si klade za cíl prohloubit znalosti posluchače v základní terminologii divadelní teorie, které jim dovolí reflektovat především vlastní tvorbu a také analyzovat přesněji a poučeněji různé scénické tvary. Výklad přesahuje šířeji k otázkám žánrů a zohledňuje posuny některých pojmů v čase, v různých kulturách a u různých autorů. Přednášky též akcentují možnosti aplikace pojmů na současnou divadelní tvorbu.

Tematické okruhy:

• Úvod do scénologie.
• Pojem divadelního jazyka a pojmy divadelní sémiotiky (specifika terminologie Zichovy Estetiky dramatického umění).
• Herecká postava a dramatická osoba, dramatický děj, spoluhra herců a vespolné jednání osob.
• Fabule, syžet, děj, motiv, téma.
• Umělecký artefakt a estetický objekt, problematika odlišení divadelní inscenace od divadelního představení.
• Komponenty divadelního díla (herecký, vizuální, akustický, divácký) a divadelní tvorby (dramaturgický, vizuální, akustický, herecký a režijní)
• Divadelní interpretace a neinterpretační divadlo.
• Mizanscéna, situace, dramatická situace.
• Základní pojmy v oblasti režie a dramaturgie.
• Základní druhy divadla (činohra, opera, balet, opereta, muzikál, pantomima) a problematika v současné době se rozvíjejících nových typů a forem divadelních (a paradivadelních) produkcí (site-specifik, nový cirkus, performance aj.).

Výsledky učení

Studenti:

• znají základní divadelně-teoretickou terminologii,
• dovedou funkčně použít terminologii při popisu současné divadelní tvorby,
• poučeně používá jednotlivé pojmy s ohledem na kontext jejich vzniku,
• poučeně argumentuje vlastní tvorbu.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

Povinná literatura:

• PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Ed. Anne Ubersfeld - Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. 493 s. ISBN 8070081570.
• PAVLOVSKÝ, Petr (ed.). Základní pojmy divadla: teatrologický slovník. Praha: Libri, 2004. 348 s. ISBN 8072581716.
• ZICH, Otakar. Estetika dramatického umění: teoretická dramaturgie. Praha: Panorama, 1987. 412 s.

Doporučená literatura:

• CÍSAŘ, Jan. Pojmy v pohybu. In: Divadlo, č. 5, 1965
• ETLÍK, Jaroslav. Termíny k dohodnutí. In: KLÍMA, Miloslav (Ed.). Divadlo a interakce I. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2006, s. 13-26. ISBN: 80-86102-51-3.
• LEHMANN, Hans-Thies. Postdramatické divadlo. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2007. 365 s. ISBN 978-80-88987-81-9.
• SŁAWIŃSKA, Irena. Divadlo v současném myšlení. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 2002. 479 s. ISBN 80-902482-6-8 (váz.).

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou uděleny na základě ústní zkoušky ověřující základní orientaci v divadelně teoretickém názvosloví.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova bakalářské kombinované (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)