Kreativní průmysly a divadlo 1
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
206KPD1 | zápočet | 2 | 2 hodiny výuky týdně (45 minut), 32 až 42 hodin domácí příprava | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Obsah
Kreativní sektor jako významný komponent ekonomiky má v centru vždy „živé umění“. V tomto předmětu by mělo dojít k osvojení aktivních vazeb mezi uměním a kreativními průmysly.
Osnova:
- Definice divadelního systému v ČR.
- Definice kreativního sektoru.
- Kreativní sektor v ČR.
- Kreativní sektor ve vybraných zemích EU.
- Informační zdroje.
- Mapování KKP.
- Vazby mezi divadelním sektorem a kreativním průmyslem.
- Předpoklady rozvoje divadelního systému jako součásti kreativní ekonomiky.
Výsledky učení
- Student se seznámí s konceptem kreativního průmyslu a kreativního sektoru.
- Student by měl nabýt schopnost interpretovat divadelní systém jako organickou součást kreativního sektoru.
- Měl být nabýt aktivní schopnost prokazovat vzájemné vazby těchto dvou entit.
Předpoklady a další požadavky
Předpokladem je alespoň částečná znalost odborné literatury, vztahující se k základnímu tématu předmětu.
Literatura
Ambrožová V., Měření podmínek pro rozvoj kreativní ekonomiky pomocí indexu kreativity a jeho aplikace pro ČR. Zlín: Univerzita T. Bati, 2008.
Bell, D., Kulturní rozpory kapitalismu. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.
Blackmoreová, S., Teorie memů – Kultura a její evoluce. Praha: Portál, 2001.
Cikánek, M., Kreativní průmysly: Cesta ze země montoven a překladišť. Praha: AMU, Disk č. 37, 2011.
Cikánek, M. a kol., Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku. Pra¬ha: IDU, II. vydání, 2013.
Dostál, P. , Kislingerová, E. a kol., Ekonomika kultury. Praha: Oeconomica, 2012.
Dvořák, J., Kreativní management pro divadla aneb O divadle jinak: Kapitoly k tématu realizace divadla. Praha: Pražská scéna, 2004.
Gajdoš, J., Kreativní průmysly: Rozvoj kultury, nebo nová tržní totalita? Praha: AMU, Disk č. 32, 2010.
Gajdoš, J., Od kulturních průmyslů ke „kontinuu“. Praha: AMU, Disk č. 37, 2011.
Hagoort, G., Umělecký management v podnikatelském stylu. Praha: AMU, Disk, 2009.
Kaiser, M. M., Strategické plánování v umění. Praha: IDU, 2009.
Kloudová, J. a kol., Kreativní ekonomika. Praha: Grada, 2010.
Kraus M., Žáková E., Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích EU, Praha. IU-DÚ, 2014
Nekolný, B., Divadlo a kreativní sektor. Praha: AMU, 2013
Němec, M., Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a Praze. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, 2013.
Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011 - 2015). Praha: IU-DÚ, 2015
Mederly, P., Nováček, P., Topercer, J., Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje: kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup. Praha: CESES FSV UK, 2004.
Myerscough, J., The Economic Importance of the Arts in Britain, Policy Studies Indy, 2008.
O´Brien,D., Kulturní politika-managment, hodnota a modernita. Brno: Barrister&Principal, 2015.
Raabová T., Produktivita a finanční problémy scénických umění – ekonomická analýza. Praha: Fakulta mezinárodních vztahů VŠE, 2008.
Reeves, M., Measuring the Economic and Social Impact of the Arts. London: Arts Council England, 2002.
Satelitní účet kultury. NIPOS, Praha,2018….
Sedláček, T., Ekonomie dobra a zla. Praha: Nakladatelství 65. pole, 2009.
Souček E., Ježdík V., Chlad M., Vstupní analýza současných vazeb trhu práce se sektorem kultura. Praha: IDU, 2007.
Šesták, J., Divadlo – kultura – podmínky. Praha: AMU, Disk sv. 20, 2012.
Vojík, V., Podnikání v kultuře a umění. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2008.
Zelinský, M. a kol., Registr uměleckých výkonů. Praha: AMU, 2010.
Žáková, E. a kol., Kulturní a kreativní průmysly v České republice Praha: IDU, 2011.
Hodnoticí metody a kritéria
Kredity jsou uděleny na základě účasti a aktivitách při seminářích (20 %), seminární práce (30 %) a písemného testu (50 %).
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Produkce (M.A.) (povinný předmět)