Seminář německého dokumentárního politického divadla

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Zuzana AUGUSTOVÁ

Obsah

Historie německojazyčného dokumentárního divadla a dramatu:

1. Karl Kraus a jeho Poslední dny lidstva jako dokument 1. světové války, apokalyptická vize i biblické podobenství,
2. Politické divadlo Erwina Piscatora: divadlo jako forma agitace.
3. Před dokumentárním dramatem (B. Brecht – naučné hry, Berliner Ensemble, návrat E. Piscatora do Německa, fenomén studentského divadla).
4. Německé dokumentární drama 60. let jako dobový žánr: reflexe 2. světové války, otázka osobní zodpovědnosti a Vietnam: P. Weiss, H. Kipphardt, R. Hochhuth, F. Hochwälder.
5. Formy současného politického dokumentárního divadla (skupiny a tvůrci vzešlí z giessenského Institutu pro aplikovanou divadelní vědu): Rimini Protokoll – od Marxova Kapitálu po publikum jako aktéra.
6. She She Pop – obraz otců a matek jako obraz poválečné generace.
7. René Pollesch – divadlo jako politické dada, vývoj multimediální Polleschovy poetiky, odborná literatura v rámci divadelních projektů jako „třetí text“.
8. Občanská scéna (Bürgerbühne des Staatsschauspiel Dresden: Clemens Bechtel Moje akta a já) + další Občanské scény v Německu – práce s experty všedního dne na pomezí autenticity a divadelnosti.
9. Maxim Gorki Theater – problematika menšin jako téma a divadelní estetika: profesionální aktéři jako experti: válka v bývalé Jugoslávii, uprchlická krize, koexistence arabského světa a Izraele - práce izraelské režisérky Yael Ronen s autentickým svědectvím a herectvím.
10. Milo Rau: tvůrce dokumentárního divadla pracující s multimediálními prostředky, filmovým dokumentem, autentickým vyprávěním i fikcí – uprchlická krize, občanská válka v Africe; bilanční sebevražda rodiny atd.

Výsledky učení

Cílem předmětu je seznámit studující s německýmdokumentárním politickýmdivadlem a dramatem, s jeho hlavními historickými vývojovými liniemi i současnou podobou, a to jak četbou, formou referátů, shlédnutím ukázek záznamů inscenací, tak ve vzájemné diskusi a prezentací při závěrečném kolokviu.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

Hry:

• Kraus, Karl. Poslední chvíle lidstva, Brno: Barrister & Principal, 2006
• Kraus, Karl. Třetí Valpuržina noc, Brno: Barrister & Principal, 2010.
• BRECHT, Bertolt. Hry IV, Praha: Odeon, 1984 (Naučné a cvičné hry).
• KIPPHARDT, H. Bratr Eichmann. Přel. J. Balvín. 1. vyd. Praha: Dilia, 1985.
• KIPPHARDT, H. Ve věci J. Roberta Oppenheimera. Přel. J. Balvín. 1. vyd. Praha: Dilia, 1965.
• HOCHHUTH, Rolf. Náměstek, Praha: Orbis, 1966.
• HOCHHUTH, Rolf. Právníci, Praha: DILIA, 1981.
• HOCHWÄLDER, Fritz. Holokaust.
• Röggla, Kathrin. fake reports
• Röggla, Kathrin. my nespíme
• Röggla, Kathrin. nevyhnutelní
• WEISS, Peter. Marat / Sade. 1. vyd. Praha: Orbis, 1967.
• WEISS, Peter. Přelíčení. 1. vyd. Praha: Orbis 1966.
• WEISS, Peter. Zpěv o lusitánském strašidle. 1. vyd. Praha: Dilia, 1966.
• WEISS, Peter. Vietnam Diskurz. 1. vyd. Praha: Dilia, 1968.

Povinná literatura:

• Augustová, Zuzana. Umění životu nebezpečné. Reflexe současného (nejen) německojazyčného divadla a literatury, Praha: Transteatral – ÚČL AV, 2018 (vybrané články).
• Augustová, Zuzana – Jiřík, Jan – Jobertová, Daniela (eds). Horizonty evropského dramatu: Současný divadelní text mezi dramatickými a postdramatickými tendencemi, Praha: NAMU, 2017.
• ARENDTOVÁ, H. Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla. Přel. M. Palouš. Praha: Mladá fronta, 1995.
• ARENDTOVÁ, H. Krize kultury (Čtyři cvičení v politickém myšlení). Přel. M. Palouš. Praha: Mladá fronta, 1994.
• ARENDTOVÁ, H. Původ totalitarismu I–III. Přel. J. Fraňková a další. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1996.
• Bílá, Alice. Současné německé drama pro děti, DP, KDV, FF UK v Praze, 2017 (Rimini Protokoll, Bürgerbühne Berlin)
• BRECHT, Bertolt. Myšlenky. Přel. L. Kundera. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1958.
• BRECHT, Bertolt. Kupování mosazi, Brno: JAMU, 2009.
• Handke, Peter. Pouliční divadlo a divadelní divadlo, Psí víno roč. 22, č. 79, 2017, s. 15-18.
• Handke, Peter. Jsem obyvatelem věže ze slonoviny, Host 2022.
• HERČÍKOVÁ, Barbora. Polohy současného dokumentárního divadla. Diplomová práce. Divadelní fakulta JAMU Brno, 2013.
• CHVÁTALOVÁ, Martina. Politické divadlo Falka Richtera v postdramatickém kontextu. Diplomová práce. FF UK Praha, 2014.
• Lehmann, Hans-Thies. Postdramatické divadlo
• LOHER, D. Über politisches Theater und Wirklichkeit in 5 ½ Minuten und 11 Sätzen. In: Diebe. Programmheft Nr. 13. Spielzeit 2009/10. Berlin: Deutsches Theater Berlin, s. 25–29./ O politickém divadle a skutečnosti v 5 ½ minutách a 11 větách. In: Marešová, Petra. Hlavní tendence ve vývoji německého politického dramatu s důrazem na současné drama, Disertační práce, KDV, FF UK v Praze, 2018. Příloha.
• Marešová, Petra. Hlavní tendence ve vývoji německého politického dramatu s důrazem na současné drama, Disertační práce, KDV, FF UK v Praze, 2018.
• Pavlišová, Jitka. Vývojové tendence současné rakouské dramatiky po roce 2000, disertační práce, Brno: FF MU, Katedra divadelních studií, 2012.
• PISCATOR, E. Politické divadlo. Praha: Svoboda, 1971.
• Poschmann. Gerda. Již nikoli dramatický divadelní text, překlad Petra Zachatá. In: Zachatá, Petra. Proměny dramatické formy: Propojení dramatické a postdramatické poetiky ve hrách Rolanda Schimmelpfenniga, diplomová práce, Praha: DAMU, KTK, 2018, s. 146–163.
• RICHTER, F. Theater und Politik – was könnte politisches Theater sein in unserer Zeit (uveřejněno na www.falkrichter.com) Falk Richter. DIVADLO A POLITIKA – čím by mohlo být politické divadlo v naší době. In: Marešová, Petra. Hlavní tendence ve vývoji německého politického dramatu s důrazem na současné drama, Disertační práce, KDV, FF UK v Praze, 2018. Příloha.
• Sládeček, Martin. Kathrin Röggla. Tvůrčí metoda současné rakouské autorky, Brno: JAMU, 2015.
• Součková, Kateřina. Dokumentární divadlo. DP, KTK DAMU, Praha, 2016.
• Tvar, obtýdeník živé literatury, č. 16, 3. 10. 2019 – jelinekovské číslo: Kathrin Röggla. Fake Reports)
• TVRDÍK, M. Dramatická tvorba Petera Weisse. Kandidátská disertační práce. Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV Praha, 1987.
• Weiss, Peter. Poznámky k dokumentárnímu divadlu.

Články:

• Augustová, Zuzana. Člověk versus stroj, Divadelní noviny, roč. 29, č. 7, 31. 3. 2020, s. 4.
• Augustová, Zuzana. Nachlass – Hry bez osob, Divadelní noviny, roč. 27, č. 16, 2. 10. 2018, s. 5–6.
• IRMER, T. Dobírat se nadhodnoty divadla. Rimini Protokoll. In: Svět a divadlo, 2008, roč. 19, č. 1.
• Magdová, Marcela. Divadlo, které vstupuje do soukromí.
• SCHNELLE, B. Současné angažované divadlo. Model Schaubühne. In: Svět a divadlo, 2000, roč. 11, č. 4.
• + další články k dané problematice z časopisů Svět a divadlo, Divadelní noviny, Literární noviny, A2, Tvar ad.

Doporučená literatura:

• AMLUNG, U. Erwin Piscator. Leben ist immer ein Anfang. 1. Aufl. Marburg: Jonas, 1993.
• Bähr, Christine. Der flexible Mansch auf der Bühne. Sozialdramatik und Zeitdiagnose im Theater der Jahrtausendwende, Bielefeld: Transcript Verlag 2012.
• Birgfeld, Johannes – Garde, Ulrike – Mumford, Meg (eds.). Rimini Protokoll Close-Up: Lektüren.
• BRAUNECK, M. Theater im 20. Jahrhundert. Programmschriften, Stilperioden, Reformmodelle. Reinbeck bei Hamburg: Rowohlts Enzyklopädie, 2001.
• BRECHT, B. Über Politik auf dem Theater. 4. Aufl. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1995.Deck, Jan – Sieburg, Angelika (eds.). Politisch Theater machen: Neue Artikulationen in den darstellenden Künsten, Bielefeld: Transcript Verlag 2011 (Lehmann, Hans-Thies. Wie politisch ist Postdramatisches Theater? s. 29–40).
• DREYSSE, M. – MALZACHER, F. (eds.). Rimini Protokoll: Experten des Alltags: Das Theater von Rimini Protokoll. Berlin: Alexander Verlag, 2007.
• FISCHER-LICHTE, E. – KOLESCH, D. – WARSTAT, M. Metzler Lexikon Theatertheorie. Stuttgart – Weimar: J. B. Metzler, 2005.
• FISCHER-LICHTE, E. – KOLESCH, D. – WEILER, Ch. (eds.). Transformationen – Theater der neunziger Jahre. 1. Aufl. Berlin: Theater der Zeit, 1999.
• HAAS, B. (ed.). Macht. Performativität, Performanz und Polittheater seit 1990. Würzburg: Königshausen & Neumann, 2005.
• HAAS, B. Modern German Political Drama 1980–2000. London: Camden House, 2003.
• HOFFMANN, L. – HOFFMANN-OSTWALD, D. Deutsches Arbeitertheater 1918–1933. Berlin: Henschelverlag, 1961.
• HÜBNER, M. Studententheater im Beziehungsgeflecht politischer, gesellschaftlicher und kultureller Auseinandersetzung, mit einem Ausblick auf die Theaterszene der sechziger und siebziger Jahre. Inaugural-Dissertation. Philosophischen Fakultät II, Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg, 1987.
• IDEN, P. Die Schaubühne am Halleschen Ufer 1970–1979. 1. Aufl. München – Wien: Hanser, 1979.
• Lehmann, Hans-Thies. 15 Jahre Postdramatisches Theater
• Marschall, Brigitte. Politisches Theater nach 1950, Wien – Köln – Weimar: Böhlau Verlag, 2010.
• Meine Akte und ich. Eine Recherche über die Staatssicherheit in Dresden. Die Bürgerbühne. Programmheft. Staatsschauspiel Dresden, 2013.
• MÜLLER, H. – SCHITTHELM, J. 40 Jahre Schaubühne Berlin. 1. Aufl. Berlin: Theater der Zeit, 2002.
• PISCATOR, E. Aufsätze, Reden, Gespräche. 1. Aufl. Berlin: Henschelverlag Kunst und Gesellschaft, 1968.
• PISCATOR, E. Das politische Theater. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt, 1968.
• Poschmann, Gerda. Der nicht mehr dramatische Theatertext
• Procházková, Alena. Holocaust im deutschen Drama der 60er und 70er Jahre, Bakalářská diplomová práce, Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky, FF MU v Brně, 2006.
• RICHTER, F. Theater und Politik – was könnte politisches Theater sein in unserer Zeit (uveřejněno na www.falkrichter.com)
• Rimini Protokoll: Birgfeld, Johannes – Garde, Ulrike – Mumford, Meg (eds.). Rimini Protokoll Close-Up: Lektüren / Deck, Jan – Sieburg, Angelika (eds.). Politisch Theater machen: Neue Artikulationen in den darstellenden Künsten / Dreysse, Miriam – Malzacher, Florian (eds.). Rimini Protokoll: Experten des Alltags: Das Theater von Rimini Protokoll
• SCHMIDT, U. Das Politische zurück ins Theater! 2010. [online]. [10. 3. 2018]. URL:<http://postdramatiker.de/wpcontent/uploads/2010/01/DasPolitischeZurueckInsTheater.pdf>.WILLETT, J. Erwin Piscator. Die Eröffnung des politischen Zeitalters auf dem Theater. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1982.
• Wir glauben daran, dass Theater mit Bürgern eine neue Kunstform ist! In: Spielzeit 2014/2015. Dresden: Staatsschauspiel Dresden, 2014, s. 72.

Hodnoticí metody a kritéria

Studující odevzdá seminární práci – analýzu inscenace, hry, analýzu tvorby konkrétního fenoménu dokumentárnbího divadla: autora, režiséra, tvůrce, skupiny, divadla atd. v rozsahu 5 ns; v průběhu kurzu se aktivně účastní diskuse a plní průběžně zadané úkoly (četba odborných a divadelních textů, sledování záznamů inscenací, krátké referáty); požadovaná účast 75% (max. 3 absence).

Rozvrh na zimní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2022/2023:

• Týdenní přehled
• Seznam

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Teorie a kritika divadelní tvorby (B.A.) (volitelný předmět)