Současné teorie divadla I. 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
207STA1 zkouška 3 2 hodiny výuky týdně (45 minut), 57 až 72 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Cílem předmětu je seznámit studenty s nejsoučasnějšími trendy v české i zahraniční teorii divadla. Výuka čtyřsemestrálního předmětu Současné teorie divadla I., II. sice vychází ve své první fázi z tradice strukturálně-sémiotického pojetí divadelního díla, které má v českém kontextu dlouhou a hluboce zakořeněnou tradici, cyklus přednášek je ovšem orientován zejména na ony zlomové momenty teoretického uvažování o divadle, které tato tradiční východiska překonávají, a to v určité chronologii - tak, jak se postupně objevovaly v českém i zahraničním divadelně-teoretickém myšlení v druhé polovině 20. století a v první dekádě století 21.

Náplň:

V prvním semestru se posluchač seznámí se základními principy strukturalistického přístupu k divadlu Cílem přednáškového cyklu je tedy shrnutí přínosu strukturálně ? sémiotické školy české divadelní teorie a zhodnocení jeho pozitiv i mezí.

  1. Český divadelněvědný strukturalismus (Mukařovský, Veltruský, Honzl, Brušák, Bogatyrev).
  2. Pojem celku v umění Divadelní dílo jako dynamický svazek jednotlivých komponentů. (Mukařovský, Honzl).
  3. Složky divadelního výrazu (Pokorný, Veltruský).
  4. Záměrnost a nezáměrnost v umění (Mukařovský).
  5. Francouzský strukturalismus a sémiologie (Barthes, Althusser, Kristeva atd.).
  6. Francouzský poststrukturalismus (Barthes, Todorov, Kristeva aj.).
  7. Tzv. sémiotika „druhého dechu“ (Kowzan, de Marinis, Helbo, Ruffini, Prieto).
  8. Česká strukturálně - sémiotická škola divadelní teorie 2. poloviny 20. století (Císař, Osolsobě, Konigsmark, Jičínský atd.).

Výsledky učení

Student by se měl po absolvování cyklu umět samostatně orientovat v problematice současné divadelní teorie, a to v celé její šíři. Měl by být schopen napsat na toto téma odbornou studii nebo esej a měl by umět jednotlivé tematické okruhy a tendence, které se v současné divadelní teorii objevují, nejenom podrobně popsat a vyhodnotit, ale také je zařadit do širšího kulturního a společenského kontextu.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

Základní literatura pro celý čtyřsemestrální cyklus.

Jan Mukařovský: Studie I., Brno, Host, 2002

Jan Mukařovský: Studie II., Brno, Host, 2002

Jiří Veltruský: Příspěvky k teorii divadla, Praha: Divadelní ústav, 1994

Jiří Veltruský: Drama jako básnické dílo, Brno, Host,1999

Jindřich Honzl: K novému významu umění, Praha, Orbis, 1956

Jindřich Honzl: Základy a praxe moderního divadla Praha, Orbis, 1963

Petr Bogatyrev: Souvislosti tvorby, Praha, Odeon,1971

Petr Bogatyrev: Lidové divadlo české a slovenské, Brno, Stezky, 1940

Jan Císař: Proměny divadelního jazyka, Praha, Melantrich, 1986

Zdeněk Hořínek: Herectví jako hra, in: Divadlo 21, 1970, č. 2.

Zdeněk Hořínek: Divadlo, drama, divák, Bratislava, Tatran,1985

Ivo Osolsobě: Principia parodica, Praha, NAMU, 2007

Ivo Osolsobě: Mnoho povyku pro sémiotiku Brno, „G“, 1992

Jaroslav Etlík: Divadlo jako zakoušení, in: Divadelní revue 1999, č.1.

Jaroslav Etlík: Termíny k dohodnutím in: Divadlo a interakce I., Praha, 2007

Jaroslav Etlík: Ještě jednou k termínům, in: Divadlo a interakce III., Praha, 2009

Erika Fischerová-Lichte: Estetika perfomativity, Praha Na konári, 2011

Erika Fischerová-Lichte: Čím je představení v kultuře performací? Pokus o definici, in: Souřadnice a kontexty, Praha, DÜ, 2004

Hans Thies Lehmann: Postdramatické divadlo, Slovenský divadelný ústav Bratislava, 2009

Jan Rouba: Představení jako Kaosmos. K jeho chápání v performativní estetice Eriky Fischer - Lichte, Praha, DAMU, 2008

M. Carson: Dejiny divedelných teorií, Slovenský divadelný ústav, 2006

A. Nünning (ed): Lexikon teorie literatury a kultury, Brno, Host, 2008

A. Ubersfeldová: L´espace théatral, Paris 1979

K. Elam: The Semiotics of Theatre and Drama, London, 1980

M. Quinn, Prager school Thetre teory, New York, 1995

P. Pavis: Divadelní slovník, Praha, Divadelní ústav, 2003

Richard Schechner: Performancia: teórie, praktiky, rituály, Bratislava, Slovenský divadelný ústav, 2010

Hodnoticí metody a kritéria

80% docházka, aktivní spolupráce na hodině, písemná reflexe, ústní zkouška.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů