Konfrontace Vachek

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
303MVACH zápočet 1 7 hodiny SEMINÁŘŮ za celý semestr (45 minut), 20 až 25 hodin domácí příprava anglicky, česky zimní

Garant předmětu

Alice RŮŽIČKOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Alice RŮŽIČKOVÁ

Obsah

Již delší dobu řeším, jak na FAMU znovu zpřítomnit osobnost a dílo pedagoga Katedry dokumentární tvorby prof. Karla Vachka. Loňský happening v čase ročního výročí jeho úmrtí (společná pouť skupinky studentů a Vachkových přátel od školy k jeho bytu na sídlišti Suchy vršek a zase zpět viz https://kdt.famu.cz/vzpominka-na-karla-vachka/ + vyvěšení banneru na školu s jeho citátem byly fajn, ale chce to něco trvalejšího. Napadlo mě založit tradici, která sice bude spojena s datem jeho odchodu/přechodu 21. 12., nicméně konec roku zas umožňuje společenskou reflexi. Každoroční akce „Konfrontace Vachek“ by se skládala vždy ze tří části – představuji nyní film, téma a hosty pro první ročník:

  1. blok – projekce 35mm kopie filmu „Spřízněni volbou“ (1968, 85´): Martin Švoma připraví úvod před filmem, který diváky uvede do kontextu a představí téma/postavy, a povede následnou debatu s hosty zaměřenou filmovědně k minulosti-současnosti; v Referenční projekci Studia FAMU 15-18:20h (u delších filmů bude tato část startovat dříve)

15:00-15:20 úvod 20´

15:20-16:45 film 85´

16:50-18:20 debata 7 hostů 90´:

filmový historik a ředitel NFA Michal Bregant, režisér Jan Gogola ml., editor Vachkových sebraných spisů Miloš Kameník, filmový producent Radim Procházka, historici Michal Stehlík a Martin Groman autoři podcastu „Přepište dějiny“ a režisérka Helena Všetečková

  1. blok – debata k současnému tématu, které s filmem interferuje dnes „prezidentská volba a vyhrocenost politické situace aneb nastal konec zastupitelské demokracie?“ (za rok a dále to mohou být jiná zaostření): Petr Fischer bude moderovat debatu zaměřenou k současnosti-budoucnosti s hosty, kteří budou v duchu Vachkova „Otevřeného semináře“ osloveni ze širokého spektra mimofilmového – politolog*žka, historik*čka, psycholog*žka, filosof*ka, ekonom*ka, biolog*žka apod.); v Referenční projekci Studia FAMU 18:30-20:30 debata 8 hostů 90´:

mluvčí hnutí Fridays for Future Klára Bělíčková, softwarová vývojářka a členka spolku Transparent Lenka Králová, spisovatelka Eda Kriseová, novinář Jakub Patočka, filosof Miroslav Petříček, politolog a levicový anarchista Ondřej Slačálek, signatářka Charty 77 a rytířka Řádu čestné legie Anna Šabatová, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová

  1. blok – djing Vachkových LP gramofonových desek a volná debata účastníků s občerstvením: v Klubu FAMU 20:30-22:30h (pan Vachek ml. souhlasil se zapůjčením desek)

Výsledky učení

připomenout dílo a myšlenky prof. Karla Vachka (*1940 – +2020), zpřítomnit kritické myšlení v rámci debaty výrazných osobností

Předpoklady a další požadavky

žádné

Literatura

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Vachek

https://www.famu.cz/cs/katedry/katedra-dokumentarni-tvorby/vzpominka-na-karla-vachka/

https://dafilms.cz/director/607-karel-vachek

https://www.pametnaroda.cz/cs/vachek-karel-1940

https://www.csfd.cz/film/46216-sprizneni-volbou/prehled/

https://www.respekt.cz/kontext/film-se-musi-predevsim-promyslet-zemrel-dokumentarista-karel-vachek

https://vltava.rozhlas.cz/karel-vachek-s-kazdou-technologickou-zmenou-musi-dojit-i-ke-zmenam-ve-8101656

https://www.dokrevue.cz/aktualne/_63

Hodnoticí metody a kritéria

100% účast a aktivita během debat

Poznámka

vizitky účastníků debat, hostů a moderátorů (abecedně)

Klára Bělíčková (*2005)

Je mluvčí hnutí Fridays for Future, které se zabývá problematikou změn klimatu. Aktivitám ve veřejném prostoru se věnuje od svých čtrnácti let. Studuje ve druhém ročníku alternativní větve Gymnázia Na Zatlance v Praze. Pracuje v platformě pro sociálně ekologickou transformaci RE-SET ve finančním projektu, věnující se konkrétně bankovnictví a pojišťování fosilního průmyslu. Více na https://a2larm.cz/2022/08/doufam-ze-fridays-for-future-vytvori-postkomunisticky-blok-zapad-mluvi-o-kapitalismu-jinak-rika-klara-belickova/ a https://refresher.cz/116028-Aktivistka-Klara-Belickova-Byla-jsem-dite-ktere-vyrostlo-na-strome-S-klimatickou-krizi-se-budim-i-usinam

Michal Bregant (*1964, Praha)

Generální ředitel Národního filmového archivu. Od roku 2002 šest let působil jako děkan FAMU a poté dva roky vedl katedru FAMU International. Jeho odborný zájem se dlouhodobě zaměřuje na českou kinematografii a na filmovou avantgardu, experiment a vztahy mezi filmem a jinými uměleckými druhy. Poslední dobou se snaží lidem vysvětlit, že digitalizace je báječný nástroj zpřístupňování filmů, ale že nedokáže „vyřešit všechno“. Více na https://www.dokrevue.cz/autori/michal-bregant a https://a2larm.cz/2020/12/dokumentarni-orba-karla-vachka/

Petr Fischer (*1969)

Novinář, scenárista, moderátor a filosof. Vystudoval Filozofickou fakultu UK. Studium zakončil roku 2000 obhajobou diplomové práce na téma Na cestě (z) metafyziky: Heidegger a Derrida. Pracoval v deníku Lidové noviny, kde se v roce 2001 stal hlavním komentátorem. Od roku 2003 působil v české redakci BBC. Tři roky byl vedoucím kulturní rubriky deníku Hospodářské noviny, několik let vedl kulturní rubriku České televize. Moderoval televizní pořady Před půlnocí a Kulturama. V letech 2014–2017 se na televizní stanici ČT art vysílal jeho pořad Konfrontace Petra Fischera.

Je autorem knihy fejetonů Veřejné osvětlení (2008) a spoluautorem scénářů dokumentárních filmů Papírový atentát (2007) a Drnovické catenaccio aneb Cesta do pravěku ekonomické transformace (2010). V článku Konec prezidentského království ve čtrnáctideníku A2 vyjádřil názor, že Česko nepotřebuje prezidenta. Text vznikl v reakci na udělení státních vyznamenání Ladislavu Štaidlovi, Jiřímu Mánkovi a Františku Ringo Čechovi. Od prosince 2016 do prosince 2018 zastával pozici šéfredaktora stanice Českého rozhlasu – Vltava. Poté mu vedení Českého rozhlasu neprodloužilo smlouvu. Za svou novinářskou činnost byl oceněn Cenou Rudolfa Medka (2010) a Cenou Ferdinanda Peroutky v roce 2012. Více na https://denikn.cz/autor/fischer/ a https://www.aktualne.cz/autori/petr-fischer/l~5e6f162c821911e49e4b0025900fea04/

Jan Gogola ml. (*1971, Uherské Hradiště)

Režisér, dramaturg, pedagog UTB ve Zlíně, spolupracovník Českého rozhlasu a IDF. Bývalý dramaturg ČT, šéf programu ČT Brno, pedagog JAMU i FAMU. Z filmografie: Vila Inocent, Nonstop, Panenka proti zbytku světa, Národ sobě.., Přes hranice: České Velenice evropské, Breathless: Mám ráda nudný život, Rock života, Král nic nedělá, Kateřina Šedá: Jak se dělá mýtus, František svého druhu, Exkurze aneb Historie současnosti. Dramaturgoval například filmy P. Abraháma, E. Hníkové, V. Chytilové, V. Janečka, P. Kerekese, R. Kirchhoffa, V. Klusáka, L. Králové, J. Krejčíka, F. Remundy, H. Třeštíkové. Více na https://vltava.rozhlas.cz/je-dulezite-otevrit-se-svetum-ktere-jsou-nam-cizi-rika-filmar-jan-gogola-ml-v-8285295 a https://www.dokrevue.cz/autori/jan-gogola-ml

Martin Groman (*1976)

Externí spolupracovník Deníku N a historik médií. Přednáší na FSV UK a MUP Praha a vede Společnost Ferdinanda Peroutky. Působil jako hlasatel Českého rozhlasu a stále zde působí jako externí rozhlasový dokumentarista. Právě pro ČRo 3 – Vltava připravil před časem rozsáhlý, dvouhodinový dokument mapující životaběh Františka Kriegla. Jako spoluautor nebo editor připravil k vydání paměti Slávky Peroutkové Třetí ženou svého muže (2005), rozhovory Ferdinanda Peroutky a Johannese Urzidila O české a německé kultuře (2007), korespondenci Františka Kriegla a Františka Janoucha Na smutek není čas (2009). Více na https://denikn.cz/autor/martingroman/ a https://prepistedejiny.cz/zivotapribehy-autoru/

Miloš Kameník (*1980, Jihlava)

Je absolventem Vyšší odborné školy filmové v Písku a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (obor Teorie a dějiny dramatických umění). Působí jako pedagog a pracovník v sociálních službách, občas přispívá texty do internetového časopisu 25fps. V roce 2000 spoluzaložil umělecké seskupení Natvrdlí, které se věnuje především autorské divadelní a filmové činnosti. Ve své nezávislé tvorbě střídá dokumentární i hranou odnož kinematografie. Poetiku tvůrčího spolku lze popsat jako metatextovou recyklaci mediálního odpadu všední české existence do formy postmoderní exploatace. Více na http://www.otrlydivak.cz/filmy/2010/natvrdli.html a https://www.iluminace.cz/images/summary/2021/Iluminace%202_2021%20Milos%20Kamenik.pdf

Lenka Králová (*1981)

Narodila v mužském těle, už jako malé dítě ale měla holčičí fantazie. Většinu života však prožila jako muž. Má za sebou dvě manželství a osmiletého syna. K zásadní životní změně se rozhodla až ve svých 37 letech. Softwarová vývojářka Lenka Králová má na YouTube pořad V Tranzu, kde se svými hosty mluví o tranzici, ale i legislativních problémech, které v Česku trans lidi trápí. Více na

http://www.houpaciosel.cz/2022/03/24/je-na-case-aby-za-trans-lidi-nemluvili-doktori-rika-lenka-kralova/ a https://www.youtube.com/channel/UCjeJk41c75odVxL51pATvsw

Eda Kriseová (*1940, Praha)

Narodila a vyrůstala v samém centru města Praha, kde měla její maminka sochařský ateliér. Za války měli nedostatek potravin, a přestěhovali se tedy na venkov. Po roce 1948 měla kvůli kádrovému profilu problémy dostat se na vysokou školu. Až po nějaké době byla přijata ke studiu žurnalistiky. V 60. letech pracovala v deníku Mladá fronta a později v Mladém světě. V roce 1968 odjela se skupinou novinářů a aktivistů na cestu do Izraele, kde se dozvěděla o okupaci Československa. Nedařilo se jí však spojit se s domovem, kde měla manžela a malou dceru. Nakonec se jí povedlo vrátit se domů a následně začala spolupracovat s Ludvíkem Vaculíkem v Literárních listech. Ty však byly brzy normalizační mocí zrušeny a pamětnici byla zakázána veškerá činnost. Začala psát beletrii do samizdatu, stala se součástí disentu a dobrovolnicky pracovala v sanatoriu pro psychicky nemocné. Po celou dobu byla sledována Státní bezpečností a pravidelně musela chodit k výslechům StB. Během sametové revoluce působila jako mluvčí Václava Havla a po jeho zvolení prezidentem s ním odešla i na Pražský hrad, kde pracovala nejprve jako poradkyně v oblasti kultury a později dostala na starost vyřizování milostí a stížností na příkoří, která během čtyřiceti let komunistický režim lidem způsobil. Po revoluci mohla také konečně vydávat své knihy a přednášet po celém světě. Více na https://www.pametnaroda.cz/cs/kriseova-eda-1940

Jakub Patočka (*1973, Brno)

Narodil se v Brně, kde také vystudoval sociologii na Masarykově univerzitě. V roce 1991 založil a poté 8 let řídil časopis Sedmá generace. V letech 1999 až 2009 byl šéfredaktorem Literárních novin, kde si utvářel představu o novinářské práci ve spolupráci s autory ze „staré školy“, zejména s Alexandrem Klimentem, Jaroslavem Šabatou a Ludvíkem Vaculíkem. Od roku 2009 vydává internetový Deník Referendum. Publikoval komentáře v Českém rozhlase, ve většině českých deníků a také v britském deníku The Guardian. Více na https://denikreferendum.cz/author/10

Miroslav Petříček (*1951, Praha)

Filozof a teoretik výtvarného umění. Ve svém myšlení byl výrazně ovlivněn Janem Patočkou, jehož bytový seminář navštěvoval v 70. letech. Specializuje se zejména na současnou francouzskou filozofii a vztahy mezi filozofií a uměním. Přeložil řadu klíčových děl z německé a francouzské filozofie, mezi jinými Světlou komoru (Roland Barthes), Čas a vyprávění (Paul Ricœur) či Ideu fenomenologie (Edmund Husserl). Mezi jeho nejčtenější publikace patří Úvod do (současné) filosofie, analýza dynamiky detektivních románů Majestát zákona. Raymond Chandler a pozdní dekonstrukce (2001) či poslední kniha esejů Myšlení obrazem (2009). Více na https://denikn.cz/837584/filozof-petricek-to-ne-oni-ale-my-jsme-ve-valce/

Radim Procházka (*1975, Vyškov)

Absolvent masové komunikace na FSV UK a dokumentární tvorby na FAMU, kde absolvoval v roce 2006 katedru dokumentární tvorby portrétem divadelního režiséra Otomara Krejči Krejča za branou. Na FAMU je mentorem zahraničních studentů režie. Produkoval filmy Roberta Sedláčka a Karla Vachka. Nyní pracuje na filmech nejrůznějších žánrů – dokumentů, animovaných i hraných. Všechny spojuje snaha o objevování nového. Jeho filmy získaly mnoho ocenění. Více na https://vltava.rozhlas.cz/radim-prochazka-producent-a-reziser-5017266

Ondřej Slačálek (*1982)

Politolog působící na FF UK v Praze, anarchista, publicista a překladatel. Od roku 1999 působí v redakci časopisu A-kontra, dále publikuje zejména v denících Britské listy a MF Dnes a v anarchofeministické revui Přímá cesta. Od podzimu 2006 do podzimu 2007 byl redaktorem týdeníku Nový Prostor, později redaktorem kulturně politického týdeníku A2. Více na https://wave.rozhlas.cz/pozitky-jsou-fajn-spolecensky-zivot-je-jednim-z-nich-o-nerustu-s-politologem-8825520

Michal Stehlík (*1976, Třebíč)

Historik a slovakista, působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v letech 2006 až 2014 děkanem. Zabývá se především českými dějinami 20. století. V letech 2014 až 2015 byl předsedou Rady Českého rozhlasu. Více na https://dvojka.rozhlas.cz/historik-stehlik-mentalne-jsme-porad-nekde-mezi-masarykem-a-benesem-o-8857635 a https://www.denik.cz/autor/michal-stehlik-4425.html

Anna Šabatová (*1951, Brno)

Signatářka Charty 77 a její mluvčí v roce 1986. Celoživotně se zabývá ochranou lidských práv. V letech 2001 až 2007 byla zástupkyní veřejného ochránce práv, v letech 2008 až 2013 předsedkyní Českého helsinského výboru a v letech 2014 až 2020 veřejnou ochránkyní práv. Po absolvování gymnázia na Slovanském náměstí začala v roce 1969 studovat filozofii a historii na brněnské filozofické fakultě. Ve třetím ročníku byla zatčena a odsouzena za distribuci letáků k nedemokratickým volbám. Po propuštění už nemohla dostudovat a pracovala jako úřednice. Byla jedním z prvních signatářů Charty 77, v roce 1986 se stala její mluvčí. V roce 1978 spoluzakládala Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Po roce 1989 působila Anna Šabatová jako poradkyně ministra práce a sociálních věcí. V roce 1996 dokončila magisterské studium českého jazyka a literatury a pracovala jako redaktorka, později jako vedoucí Městského centra sociálních služeb. V letech 2001-2007 zastávala funkci zástupkyně veřejného ochránce práv Otakara Motejla, v letech 2014-2020 působila jako ombudsmanka. Šabatová je také držitelkou Ceny OSN za obranu lidských práv a v roce 2018 jí francouzský prezident Emmanuel Macron propůjčil nejvyšší státní vyznamenání Řád čestné legie v hodnosti rytířky. Více na https://www.lidovky.cz/domov/praha-bezdomovci-kandidatka-prazska-primatorka-anna-sabatova.A220904_195550_ln_domov_lros

Martin Švoma (*1975, Žďár nad Sázavou)

Filmový historik, publicista a scénárista. Vystudoval obor filmová věda na FF UK. Jako filmový historik a teoretik se zabýval zejména českým filmem po roce 1989, vyučoval na FF UK a na FAMU. Je autorem monografie „Karel Vachek etc.“, věnované dílu významného českého dokumentaristy. Od poloviny 90.let se jako pořadatel, porotce a lektor podílí na přípravě festivalů amatérského a nezávislého filmu a workshopů pro mladé filmové tvůrce z řad studentů i amatérů. Jako dramaturg pracoval na televizním cyklu Deset století architektury, spolupracoval s TV stanicemi HBO, Prima, Nova i ČT. V současné době spolupracuje jako dramaturg a režisér s filmovou společností Evolution films. V roce 2014 byl do distribuce uveden film Česká pivní válka, který zaštítil jako scénárista a dramaturg. Více na https://www.advojka.cz/archiv/2021/2/karel-vachek-ja-nikdy-neumru

Petruška Šustrová (*1947, Praha)

Publicistka, překladatelka z angličtiny a polštiny a bývalá disidentka. Když v srpnu 1968 přijely tanky Varšavské smlouvy, byla studentkou Filozofické fakulty UK. Na fakultě prožila listopadovou okupační stávku a následně s přáteli založila Hnutí revoluční mládeže. Spolek mladých lidí, kteří se nehodlali smířit s nastupující normalizací, vydával protestní prohlášení, cyklostyloval protirežimní letáky a navázal kontakt se zahraničím. Před prvním výročím invaze 21. srpna 1969 vyzval veřejnost k pasivnímu odporu. Na přelomu let 1969/1970 bylo devatenáct členů hnutí zatčeno, Petruška si odseděla celkem dva roky. Po návratu z kriminálu se zapojila do přepisování textů samizdatové Edice Petlice a postupně se sbližovala s undergroundem. O Vánocích 1976 podepsala Chartu 77. Byla u vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Po zatčení předních organizátorů výboru v roce 1979 měla hlavní podíl na tvorbě tzv. sdělení, která dokumentovala případy politického pronásledování. V roce 1985 byla jednou z trojice mluvčích Charty 77. Absolvovala domovní prohlídky, výslechy na StB, po roce 1982 ji vyhodili i z pozice uklízečky. V listopadu 1989 spoluzakládala Informační servis, je autorkou jeho úplně prvního článku. Po sametové revoluci byla vedoucí občanských komisí prověřujících bývalé estébáky, v letech 1990-1992 se jako náměstkyně federálního ministra vnitra podílela na lustračním procesu a reorganizaci policejních složek. Po angažmá na ministerstvu vnitra se vrátila k novinařině. V letech 2008-2013 působila v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů. Dosud působí jako novinářka, publicistka a překladatelka. Více na https://www.pametnaroda.cz/cs/sustrova-petruska-1947 a https://www.lidovky.cz/novinari/petruska-sustrova.N4084

Helena Všetečková (*1982, Praha)

Vystudovala dokumentární film na FAMU v dílně profesora Karla Vachka. Udělala několik filmů o světových proměnách, jako je vstup malých postkomunistických zemí do světa nefungujícího kapitalismu, v kontextu humoru a současných levicových myslitelů a filosofů (Chomsky, Žižek, Badiou, Hauser, Floss), jako např. Všichni mají pravdu? Karel Floss a ti druzí. Sama se řadí do „insitní větve českého dokumentu“. Více na http://www.c-d-f.cz/tvurci/helena-vseteckova

Další informace

Předmět lze absolvovat opakovaně

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů pro celou AMU

Rozvrh na zimní semestr 2022/2023:

Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
21.12.2022 15:00–23:00 Alice RŮŽIČKOVÁ
projekce filmu Karla Vachka a debata s podstatnými osobnostmi v Referenční projekci ve Studiu FAMU - bude tlumočeno do angličtiny paralelka 1

Rozvrh na letní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů