Ateliér klasické fotografie 7
Předmět není vypsán Nerozvrhuje se
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
307AC7 | zkouška | 4 | 24 hodiny výuky za celý semestr (45 minut), 82 až 102 hodin domácí příprava | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Obsah
Ateliér klasické fotografie se zaměřuje na technologické postupy a procesy vzniku fotografie. Jeho náplň vychází z předpokladu, že student musí zvládnout určité konkrétní úkoly technického charakteru, které mu teprve otevřou cestu k realizaci svých tvůrčích záměrů. Se studenty jsou v rámci ateliéru analyzovány postupy vedoucí k předem stanoveným cílům. Součástí výuky je i konfrontace různých technologií a vymezení jejich specifik, které se často mohou stát jediným nositelem realizace zvoleného záměru.
Ateliér se věnuje práci s klasickou analogovou fotografií od kinofilmu po velkoformátovou fotografií. Studenti mají možnost pracovat s negativem až do velikosti 30x40 cm a následně pořídit kontakt či zvětšeninu na barytový papír metrových rozměrů. Kromě černobíle fotografie se studenti seznamují také s klasickou barevnou fotografií a zpracováním barevných inverzních materiálů.
Součástí ateliéru jsou i dílny se zaměřením na historické fotografické techniky jako jsou gumotisk, kyanotypie, bromolejotisk, mokrý kolodiový proces či práce s želatinou a její přenos na jiné materiály. U fotografií, kde je nositelem pozitivního obrazu negativ, je výsledkem pouze jediný originál.
V atelieru se však věnujeme i současné technologické inovaci., zkoumání a posuzování možností digitální fotografie a ostatních technologií, které se podílejí na záznamu optického obrazu. Patří sem studie nových světelných zdrojů, pořizování letecké fotografie pomocí dronu, či získávání extremně kvalitních snímků skládáním obrazu pomocí různých robotických zařízení.
Hledání možností realizace tvůrčích záměrů v závislosti na zvolené technologii je mimo jiné procesem diskuzí v rámci atelieru.
Výsledky učení
Ateliér klasické fotogtrafie se zaměřuje na technologické postupy a procesy vzniku fotografie. Jeho náplň vychází z předpokladu, že student musí zvládnout určité konkrétní úkoly technického charakteru, které mu teprve otevřou cestu k realizaci svých tvůrčích záměrů. Se studenty jsou v rámci ateliéru analyzovány postupy vedoucí k předem stanoveným cílům. Součástí výuky je i konfrontace různých technologií a vymezení jejich specifik, které se často mohou stát jediným nositelem realizace zvoleného záměru.
Předpoklady a další požadavky
Ateliérové cvičení pro zimní semestr 2019 je „Aranže a inscenace“.
Fotografie od svého vzniku balancuje na ostré hraně mezi faktem a fikcí, ačkoliv
po velkou část své historie byla problematicky považována za nástroj
k zobrazení skutečnosti prostřednictvím zachyceného okamžiku. Inscenovaná
fotografie jako svébytný žánr se sice objevila až v 80. letech minulého století,
nicméně aranžované kompozice vznikaly již od dob vynálezu fotografického
média, částečně i kvůli délkám expozic, které tehdejší materiál umožňoval.
Důvodem raných aranžovaných snímků však nebyla pouze technická nutnost
jako v případě běžných portrétů a zátiší, ale i snaha docílit přesnějšího
filosofického a emočního sdělení. Tato tendence je patrná zejména v malířstvím
inspirovaných vanitas neboli zátiších, která tematizovala pomíjivost života
a lidského úsilí či v takzvaných tableaux vivant neboli živých obrazech, které
představovaly výpravné kompozice glorifikující konkrétní myšlenky či odkazující
k historickým událostem.
Podobné principy nalezly své prouhloubení o století později v tvorbě průkopníků
vlastního žánru inscenované fotografie. Duane Michals, který kombinoval obraz
a text do příběhových fotosekvencí zabývajících se tématy lásky, smrti
a nesmrtelnosti, byl přesvědčen o tom, že co nemůže okolo sebe vidět, je
mnohem důležitější než to, co vidí. Nemusí tedy chodit a hledat fotografický
motiv, je-li už přítomen v jeho mysli. Cindy Sherman se ve své autoportrétní
práci naopak stylizovala do ženských archetypů prezentovaných zábavním
průmyslem, aby poukázala na nestálost a vykonstruovanost tehdejších
genderových stereotypů. Nan Goldin, jejíž práce vychází z dokumentární tradice,
často využívala jemných lstí, aby přiměla diváky zastavit se a zpochybnila tak
autenticitu svých fotografií zdánlivě připomínajících momentky, ve kterých často
figurovala nejen jako fotograf a subjekt, ale i jako režisér.
Rafinované využití inscenací a aranžmá může podpořit přesnější výtvarné,
filosofické či emoční sdělení, může vést k znejistění diváka a k zpochybnění
vnímané reality, ale může také napomoci vytvoření dokonale neodhalitelné fikce.
Koneckonců, fotografie na rozdíl od ostatních médií i navzdory přetrvávajícím
debatám o své autentičnosti stále oplývá tou vlastností, že u ní většina diváků
podvědomě předpokládá určitou úroveň pravdivosti, nebo jinak řečeno je to,
co na ní pozorujeme, obvykle vnímáno tak, jak to skutečně bylo.
Hlavním smyslem ateliérového cvičení pro zimní semestr 2019/20 je najít svůj
jedinečný způsob, jak aranže a inscenace uplatnit ve své práci. Vytvářejte nová
prostředí, události a pocity tak, že budete mít pod kontrolou jednotlivé prvky
vašich kompozic. Využijte všech prostředků k tomu, abyste docílili
co nejpřesnějšího sdělení. Staňte se fotografy, režiséry, scénografy, designéry
a performery!
Řešení úkolu není omezeno volbou žánru, technického přístupu, ani mírou
uplatnění inscenací a aranžmá. Výsledný soubor se musí skládat minimálně
ze 7 fotografií, jejichž obsah nebyl postprodukčně manipulován s výjimkou
běžných úprav a retuší. Pro upřesnění pojmů rozlišujme rozdíl mezi fotografií
manipulovanou a inscenovanou. Zatímco manipulovaná fotografie je obsahově
měněna a vytvářena až poté, co byl snímek exponován, inscenování a aranžmá
probíhá před či případně během stisknutí spouště. Práce na souboru bude
předmětem pravidelných týdenních konzultací po celou dobu zimního semestru.
Uzavírka pro odevzdání schválených prací je 17. prosince 2019.
Literatura
Scheufler, Mikš, Růžek, Spevák, Stýblo, Jiráček, Opočenský. Technické základy fotografie 2002
Jan Pohrybný: Kreativní světlo ve fotografii 2011
Kelby Scot: Digitální fotografie 1-4
Scheufler, Mikš, Růžek, Spevák, Stýblo, Jiráček, Opočenský. Technické základy fotografie 2002
Jan Pohrybný: Kreativní světlo ve fotografii 2011
Kelby Scot: Digitální fotografie 1-4
Alberro, Alexander - Norvell, Patricia (ed.): Recording Conceptual Art, Berkeley,
Los Angeles a London: University of California Press, 2001
Alberro, Alexander, Sabeth Buchmann: Art After ConceptualArt, MIT Press,
Cambridge and London, 2006
Fried Michael: Why Photography Matters as Art as Never Before, Yale University
Press, New Haven 2008
Bourriaud, Nicolas: Postprodukce, Praha: Tranzit, 2004
Bourriaud, Nicolas: Relational Aesthetics, Dijon: Les presses du réel, 2002
Cotton Charlotte: The Photography as Contemporary Art, London, Thames
Hudson, 2004
Císař, Karel (ed): Co je to fotografie? Herrmann a synové, Praha 2004
Foster, Hal (ed): Postmodern Culture, London: Pluto Press, 1990
Foster, Hal; Krauss, Rosalind; Bois, Yves-Alain; Buchloh, Benjamin H.D.: Art
since 1900, London: Thames & Hudson, 2004
Michel Frizot: Nouvelle Histoire de la Photographie, Larousse-Bordas, Paris,
1996
Grygar Štěpán, Konceptuální umění a fotografie, Praha, AMU, 2004
Petříček Miroslav: Myšlení obrazem, Herrmann a synové, Praha 2009
Silverio, Robert: Postmoderní fotografie, Praha: AMU, 2007
Liz Wells. The Photography Reader, Routledge, London, 2003
Wall, Jeff: Selected Essays and Interviews, New York: The Museum of Modern
Art, 2007
Hodnoticí metody a kritéria
Studenti mohou být hodnoceni na základě docházky 80% a účasti na společných výjezdech. Každé cvičení bude hodnoceno podle předem daných kritérií
Poznámka
nejsou
Další informace
Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje