Dějiny a teorie fotografie 2

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Tomáš DVOŘÁK, Michal ŠIMŮNEK

Obsah

Předmět uvádí do dějin a teorie fotografie, umění a vizuální kultury 20. století, rozvíjí základní výzkumné metody a techniky kritického psaní. Věnuje se primárně následujícím tematickým oblastem: vernakulární fotografie a spotřební kultura; modernismus a moderní doba; surrealismus a obraz; dokumentární fotografie a fotožurnalismus; fotografie v konceptuálním umění; postmoderní umění; nová média a fotografie; operativní obrazy.

(15/02) STŘEDA

Vernakulární fotografie a spotřební kultura (Michal Šimůnek)

Přednáška se zaměřuje na vernakulární (zejména rodinnou) fotografii, ke které přistupuje perspektivou vybraných konceptů a přístupů z oblasti kulturálních studií, sémiotiky, historie, sociologie a antropologie fotografie. V kontextu úvah o souvislostech mezi spotřební, populární a vizuální kulturou se budeme věnovat vymezení sociálních funkcí a významů vernakulární fotografie a ukážeme si, jakým způsobem je rodinný život fotograficky zobrazován v historicky proměnlivých a vzájemně se prolínajících diskurzech spotřební kultury a reklamy, ateliérové fotografie, novinářské a dokumentární fotografie, umění a samotného rodinného života. Závěrečná část přednášky se bude věnovat proměnám vernakulární fotografie v soudobé digitální kultuře.

Geoffrey BATCHEN, “Whither the Vernacular?” In: T. M. Campt et al. eds., Imagining Everyday Life. Engagements with Vernacular Photography. Göttingern, New Your, Neu-Ulm: Steidl, The Walther Collection, s. 33–40 + s. 61–66 (Discussion).

(22/02) STŘEDA

Piktorialismus (Josef Ledvina)

V přednášce se budeme věnovat vývoji vztahu fotografie k malířství, dotkneme se otázky indexikality, respektive ikonicity fotografického obrazu a poukážeme na různé momenty v dějinách fotografie, kdy se fotografové zajímali o možnost využití fotografické technologie k vytvoření stylizovaných obrazů spíše než k objektivnímu kopírování skutečnosti. Začneme „sebeuvědomovacím procesem fotografie “ (Anna Fárová), ušlechtilými tisky a Stieglitzovou piktoriální fotografií, ale problematiku fotografie jako obrazu a prolínání malířství a fotografie budeme dále rozvíjet i na příkladech z umění 20. století („Picture Generation“, Hiroshi Sugimoto, Gerhard Richter ad.), prostřednictvím teoretických textů, poukazujících na obrazovou povahu fotografie v současném umění (Michael Fried, Jean François Chevrier, Douglas Crimp).

A. D. Coleman, „The Directorial Mode. Note Towards a Definition” (1976), in: Vicky Goldberg, ed., Photography in Print. Writings from 1816 to the Present, Albuquerque: University of New Mexico Press, 1981, s. 480–491.

(01/03) STŘEDA

Dokumentární fotografie a fotožurnalismus (Michal Šimůnek)

Přednáška je koncipována jako komentované dějiny dokumentární fotografie a fotožurnalistiky. Komentáře se budou týkat zejména sociálních, kulturních a technologických souvislostí, jež se podílely na proměnách očekávání, se kterými bylo a je k těmto žánrům přistupováno. Přednáška je rovněž věnována aktuálním proměnám a novým formám fotožurnalismu a dokumentární fotografie v rámci současné digitální vizuální kultury. Důraz je kladen zejména na postavení fotografie v kontextu nových dokumentárních žánrů, jakými jsou například dokumenty interaktivní, webové, transmediální, cross-platformní, kolaborativní, databázové, algoritmické, VR, v přímém přenosu apod.

Mette SANDBYE. “New Mixtures: Migration, war and cultural differences in contemporary art-documentary photography”. Photographies 2018, 11:2–3: 267-287

(08/03) STŘEDA

Bezkamerová fotografie (Michal Šimůnek)

Bezkamerová fotografie má své pevné místo v dějinách (první fotografie vznikaly bez použití kamery) i současnosti fotografie, zároveň se však nachází spíše na okraji fotografie, jejíž hranice v mnoha ohledech znejišťuje. Přednáška nabízí historický přehled různých bezkamerových technik a experimentálních fotografických procesů (fytofotografie, anthotypie, kyanotypie, chlorofylový/fotosyntézový proces, cliché verre, fotogram, rentgenografie a jinými-než-světelnými-paprsky vytvořené obrazy, chemigram, skiagrafie, screenshoty, in-game fotografie, skenované obrazy apod.) a příkladů jejich využití vybranými vynálezci, vědci, umělci či foto-amatéry. Pozornost je věnována roli materiality fotografických obrazů a úvahám o různých „mimo-kamerových“ (post-)produkčních technikách a „proti-aparátových“ taktikách, jimiž bývá rozrušována mechaničnost kamerami pořízených či jinak „automaticky“ vytvořených obrazových záznamu. V této souvislosti budeme rovněž uvažovat o specifičnosti fotografie a dotkneme se vybraných teoretických koncepcí, jež nám umožňují o dílčích aspektech bezkamerové fotografie přemýšlet.

Joan FONTCUBERTA – Geoffrey BATCHEN. Dialogue between Joan Fontcuberta and Geoffrey Batchen. Correspondence. October/December 2016. Available at http://correspondencias.fotocolectania.org/en/2016-en/

(15/03) STŘEDA

Surrealismus a obraz (Josef Ledvina)

Přednáška jednak představí historii samotného surrealistického hnutí a práci jeho hlavních protagonistů a jednak bude příležitostí k nastolení obecnějších otázek týkajících se povahy obrazů a zobrazování, jež jsou pro pochopení surrealistického programu podstatné. Dotkneme se tak například tématu „vnitřních obrazů“ (snů a halucinatorních vizí) a pokusů o jejich vizualizaci nebo problematiky pareidolií, které rozdíl mezi vnitřním a vnějším podnětně komplikují.

André Breton, „Manifest surrealismu“ (1924) in: Manifesty surrealismu. Praha: Herrmann & synové 2005, s. 13–64.

(22/03) STŘEDA

Modernismus a moderní doba (Josef Ledvina)

Jak se umění na začátku 20. století a mezi válkami stavělo k pásové výrobě, továrním komínům, letadlům, konfekčním výrobkům, reklamně nebo populárním časopisům? Postoje se pohybovaly na škále mezi nadšeným přitakáním technickému pokroku a jeho paušálním odmítnutím, jako něčeho, co ohrožuje samu „podstatu lidství“. Hlavní roli v přednášce sehraje Bauhaus, dotkneme se ale i technopesimistických postojů, například některých stoupenců hnutí dada nebo německých expresionistů.

Laszlo MOHOLY-NAGY, Painting, Photography, and Film, Cambridge MA: MIT Press 1967.

(29/03) STŘEDA

Foto v konceptuálním umění (Josef Ledvina)

V přednášce se zaměříme na užití fotografie v konceptuálním umění a v umění performativního typu a jeho specifickou estetiku, vymezující se vůči tradici umělecké fotografie. Budeme se věnovat jak dílům dnes už kanonických zahraničních autorů (Ed Ruscha, Dan Graham ad.) a jejich teoretické reflexi (Jeff Wall, Nancy Foote), ale poukážeme i na příbuzné projevy v českém umění.

Jeff WALL, „‚Známky lhostejnosti‘. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58–100.

(05/04) STŘEDA

Plenér Ateliéru klasické fotografie – výuka se nekoná

(12/04) STŘEDA

Konzultace témat semestrálních prací (Michal Šimůnek)

(19/04) STŘEDA

Fotografie, nová a sociální média (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována proměnám fotografických postupů a teoretických koncepcí v souvislosti s nástupem nových digitálních médií v 80. a 90. letech 20. století.

Nathan Jurgenson, Sociální fotografie: O fotografii a sociálních médiích. Praha: Karolinum 2022 (kapitola “Dokumentární pohled”).

(26/04) STŘEDA

Operativní obrazy (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována posunu od chápání (technického) obrazu coby reprezentace k obrazům instrumentálním či operativním – autonomně vykonávajícím nějakou činnost. Sleduje konvergenci fotoaparátu s ostatními technologiemi a aparáty a posun od optických procesů k digitální komputaci obrazu (skenery, drony, satelity, vypočítaná fotografie, digitální zpracování obrazu, strojové vidění).

Jussi Parikka, „Operational Images: Between Light and Data“. e-flux Journal 133

https://www.e-flux.com/journal/133/515812/operational-images-between-light-and-data/

(03/05) STŘEDA

AI fotografie a jiné generované obrazy (Michal Šimůnek)

Přednáška je věnována pronikání AI do oblasti vizuální kultury, mapuje důsledky AI pro fotografii v různých oblastech jejího využití, soustředí se na vybrané sociální, politické či např. environmentální aspekty AI, které ilustruje zejména na vybraných uměleckých přístupech a dílech, jež upozorňují na limity a rizika AI.

Pasquinelli, M., Joler, V. The Nooscope manifested: AI as instrument of knowledge extractivism. AI & Society 36, 1263–1280 (2021). https://doi.org/10.1007/s00146-020-01097-6. Dostupné na: https://link.springer.com/article/10.1007/s00146-020-01097-6#citeas

Literatura:

Texty jsou dostupné na https://drive.google.com/open?id=0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU

Výsledky učení

Výsledky učení: student získá znalosti z dějin fotografie, umění a vizuální kultury 20. století, naučí se pracovat s odbornou literaturou, provádět rešerše, analyzovat fotografické obrazy a prezentovat své znalosti formou kritické eseje a interpretace.

Předpoklady a další požadavky

-

Literatura

Hal FOSTER, Rosalind KRAUSS, Yve-Alain BOIS, Benjamin BUCHLOH, David LOSELIT, Umění po roce 1900: modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha: Slovart 2015.

Gary S. CROSS – Robert N. PROCTOR, „Packaging Sight: Projections, Snapshots, and Motion Pictures“. In: G. S. Cross, R. N. Proctor, Packaged Pleasures. How Technology & Marketing Revolutionized Desire. Chicago, London: The University of Chicago Press 2014, s. 167–206.

Mette SANDBYE. “New Mixtures: Migration, war and cultural differences in contemporary art-documentary photography”. Photographies 2018, 11:2–3: 267-287

Jimena CANALES. A Tenth of Second. A History. Chicago, London: The University of Chicago Press, 2009. Ch. 5 Captured by Cinematography, pp. 117–154.

Laszlo MOHOLY-NAGY, Painting, Photography, and Film, Cambridge MA: MIT Press 1967.

André Breton, „Manifest surrealismu“ (1924) in: Manifesty surrealismu. Praha: Herrmann & synové 2005, s. 13–64.

Jay David BOLTER – Richard GRUSIN, „Imediace, hypermediace, remediace.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 69–93.

Joanna Zylinska, Nonhuman Photography. Cambridge, Mass.: MIT Press 2017, s. 13–50.

Jeff WALL, „‚Známky lhostejnosti‘. Aspekty fotografie (jako) konceptuálního umění“, Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 2012, č. 12, s. 58–100.

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak dodání obou požadovaných výstupů (nebude-li odevzdán jen jeden z referátů v zadaném termínu, celkové hodnocení kurzu je F).

Výsledná známka je určena souhrnem hodnocení obou výstupů (100-90% = A, 90-80% = B, 80-70% = C, 70-60% = D, 60-50% = E, 50-0% = F).

40% - 1. psaný referát v rozsahu 2-3 normostrany, kriticky interpretuje vybraný odborný text (výběr textu konzultujte s M. Šimůnkem)

termín odevzdání: 31.03.2023

60% - 2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma musí být odevzdána nejpozději 31.05.2023

(oba texty ve formátu pdf posílejte na michal.simunek@famu.cz, neobdržíte-li mailem potvrzení o jejich přijetí, považujte texty za neodevzdané)

zkouška spočívá v diskusi nad oběma texty

Poznámka

-

Rozvrh na zimní semestr 2022/2023:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2022/2023:

• Týdenní přehled
• Seznam

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Fotografie CZ - bakalář_2022 (povinný předmět)
• Audiovizuální studia - bakalář_2020 (povinně volitelný předmět)
• Audiovizuální studia - magistr_2021 (povinně volitelný předmět)