Dějiny a teorie fotografie 1

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Dějiny a teorie fotografie 1

zimní semestr 2021

(6/10) - přednáška se nekoná - Poněšice

(13/10)

Úvod: teorie a dějiny fotografie (Tomáš Dvořák)

Přehled struktury kurzu, požadavků na ukončení a studijních materiálů;

úvod k povinné literatuře příští přednášky. Oborové knihovny a elektronické zdroje, metody rešerše a techniky psaní odborných textů.

(20/10)

Zrod technických obrazů (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována vizuální kultuře konce 18. a počátku 19. století s důrazem na mechanické a technické formy zobrazení (camera obscura, camera lucida, laterna magica, Lichtenbergovy a Chladniho obrazce, panoramata a dioramata, optické hračky, přístroje mechanického zápisu, tisk a litografie). Věnuje se různým přístupům k problému historizace vnímání a jeho vztahu k vývoji vizuálních technik a artefaktů, zejména pak metodě archeologie médií.

Jonathan CRARY, „Modernizace vidění.“ Teorie vědy, roč. 26, 2004, č. 2, s. 25–39.

(27/10)

Technologická a sémiotická specifičnost fotografie (Michal Šimůnek)

Specifičnost fotografie je zpravidla vnímána ve třech vzájemně propojených rovinách: v technologické rovině, kdy je často považována za automatickou, mechanickou reprodukci zobrazené reality; v sémiologické rovině, kdy je vyzdvihována její indexická povaha; v epistemologické rovině, kdy je poukazováno na její schopnost dostát konvencionalizovaným představám o tom, co je to realistické a objektivní zobrazení. Přednáška představuje vývoj myšlení o těchto „povahových“ rysech fotografie, přičemž dospívá k typologii tří možných teoretických postojů ke specifičnosti fotografie: 1) fotografie má vlastní specifickou povahu či identitu, jedná se o autonomní, univerzálně srozumitelné médium; 2) fotografie nemá vlastní identitu, nýbrž její význam i povaha jsou veskrze závislé na diskurzech, kontextech a paratextech, které ji obklopují; 3) fotografie je nejisté a ambivalentní médium, kterému je nutno připsat určité specifické rysy a zároveň připustit její hlubokou zakotvenost v kontextech, v nichž se nachází.

George BAKER. “Photography's Expanded Field.” October, 2005. Vol. 114, p. 120–140.

(03/11)

Fotografie a intermedialita (Tomáš Dvořák)

Přednáška situuje rané fotografické techniky do intermediálního kontextu devatenáctého století a věnuje se pozici fotografie v debatách o starých a nových médiích.

Geoffrey BATCHEN, „Zviditelnění elektřiny.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 215–232.

(10/11)

Fotografické reprodukce uměleckých děl (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována vývoji fotografických reprodukčních procesů (fotogravura a fotolitografie) v 19. století s důrazem na problém reprodukce uměleckých děl a jeho důsledky pro expertní i laické vnímání (tradice) výtvarných umění a chápání rozdílu mezi malířstvím a fotografií.

Walter BENJAMIN, „Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti.“ Dílo a jeho zdroj, Praha: ODEON 1979, s. 17–47.

(17/11)

státní svátek (1. úkol odevzdat do 19/11)

(24/11)

Fotografie jako (vědecká) vizualizace (Tomáš Dvořák)

Přednáška se soustředí na epistemologické aspekty fotografie: analyzuje vztah technických přístrojů, automatizace a vědění a představuje využití fotografie ve vědeckých výzkumech 19. století (astronomie, fyzika, fyziologie, psychiatrie, statistika) s důrazem na grafickou a fotografickou metodu E.-J. Mareye a proměny chápání objektivity v 19. a 20. století.

Joel SNYDER, “Visualization and Visibility.” in: Caroline A. Jones, Peter Galison (eds.), Picturing Science, Producing Art. London: Routledge 2013, pp. 379-397.

(01/12)

Technické obrazy v sociálních vědách (Michal Šimůnek)

Řada autorů uvažujících o vztahu sociálních věd a technických obrazů poukazuje na skutečnost, že technické obrazy (zejména fotografie a později film) a sociální vědy (zejména sociologie a antropologie) se zrodily v kontextu stejných historických podmínek. Příchod fotografie, stejně tak jako sociálních věd, lze tudíž v mnoha ohledech vnímat jako reakci na nejistoty, rizika a touhy, jež se objevily v období rané modernity. Přednáška vychází z analýzy tohoto historického momentu a dále představuje souvislosti mezi proměnami myšlení o fotografii a paradigmatickými posuny v sociálních vědách. Vztah fotografie a sociálních věd tak postupně nahlédneme z perspektivy pozitivismu a kolonialismu; vizuálního, senzorického, reflexivního, postmoderního, dialogického a digitálního obratu a z perspektivy post-pozitivismu a post-kolonialismu. Současně s tímto si ukážeme, jaké odlišné role hraje fotografie v sociálních vědách, pro které může být předmětem badatelského zájmu, zároveň však nástrojem sběru dat a nástrojem reprezentace a šíření poznání. Reflexe vztahu fotografie a sociálních věd bude přitom zaměřena nejen na to, jak technické obrazy ovlivňují sociální vědy, ale rovněž na to, jak sociální vědy (teorie, koncepty, metody a vědění o společnosti) mohou být prospěšné pro fotografickou praxi.

Howard S. Becker, „Vizuální sociologie, dokumentární fotografie a novinářská fotografie.“ in: Vizuální antropologie: klíčové studie a texty, Plzeň: ZČU 2015.

(08/12)

Kreativní zneužití technologií a hry proti aparátům (Michal Šimůnek)

V rámci současné kultury přesycené technickými obrazy vyvstává s velkou naléhavostí potřeba reflektovat rutinní a zakouzlené způsoby, jakými každodenně a téměř permanentně vytváříme a konzumuje technické obrazy. Přednáška se věnuje dvěma úzce souvisejícím taktikám odkouzlování a problematizace technických obrazů: tzv. kreativnímu zneužití technologií a Flusserově výzvě k hraní proti programům aparátů. Tyto taktiky jsou samy o sobě paradoxní, díky čemuž nás však vedou k takovému myšlení, jež podporuje naši ostražitost vůči technickým obrazům. Dílčí argumenty budou ilustrovány na příkladech z oblasti experimentální fotografie a z oblasti DIY „amatérské“ fotografické praxe, neboť právě v těchto dvou oblastech bývá koncepce kreativního zneužití vzývána nejčastěji.

Marc LENOT. “Flusser and Photographers, Photographers and Flusser.” Flusser Studies 2017, 24. Dostupné na. http://www.flusserstudies.net/sites/www.flusserstudies.net/files/media/attachments/marc-lenot-flusser-photographers-photographers-flusser.pdf

(přednáška Marca Lenota “Playing Against Camera. Experimental Photography” viz https://www.rencontres-arles.com/en/actualites/view/119/playing-against-cameras-experimental-photography-by-marc-lenot)

(15/12)

Aparáty bez spouště

Přednáška se věnuje proměnám sociotechnických podmínek vernakulární (zejména rodinné a domácí) fotografie, jež jsou důsledkem „nových“ technologií konstruovaných se záměrem nahradit lidského operátora „ne-lidskými“ senzory, algoritmy a umělou inteligencí. V této souvislosti přednáška sleduje vybrané historické tendence v koncepci a konstrukci fotografické spouště a k nim analogické proměny fotografického gesta. Soustředí se přitom zejména na kamery, které z fotografického procesu odstraňují akt stisku spouště a místo něj nabízí sadu „nastav a zapomeň“ operací. Cílem přednášky je tak na vybraných příkladech z rozrůstající se rodiny aparátů bez spouště (např. foto pasti, autonomní a senzory ovládané sebe-sledovací kamery, Nikon Heartography, aparát Ka-Mu-Ra, Google Clips kamera a smart home bezpečností kamerové systémy) uvažovat o soudobých proměnách fotografie, a to v perspektivě napětí mezi autonomií aparátu a fotografického procesu na straně jedné a snahou fotografujících podřídit aparáty a procesy svému záměru na straně druhé.

Rachel PLOTNICK. Power Button: A History of Pleasure, Panic, and the Politics of Pushing. Cambridge, MA – London: The MIT Press, 2018. Chapter 5: We Do the Rest.

(22/12)

Konzultace témat seminárních prací (Tomáš Dvořák)

Výsledky učení

studenti se seznámí s dějinami fotografie, médií a vizuální kultury 19. století a současnými teoretickými a historickými přístupy k tématu

Předpoklady a další požadavky

n/a

Literatura

viz obsah kurzu

texty ke stažení:

https://drive.google.com/drive/folders/0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU?resourcekey=0-gytR3fQe2cdmu6aSrEpGiA&usp=sharing

Hodnoticí metody a kritéria

Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak dodání obou požadovaných výstupů (nebude-li odevzdán jen jeden z referátů v zadaném termínu, celkové hodnocení kurzu je F).

Výsledná známka je určena souhrnem hodnocení obou výstupů (100-90% = A, 90-80% = B, 80-70% = C, 70-60% = D, 60-50% = E, 50-0% = F).

40% - 1. psaný referát v rozsahu 1-2 normostrany popisuje a interpretuje vybranou fotografii 19. století

termín odevzdání: 19.11.2021

60% - 2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma musí být odevzdána nejpozději 7.1.2022

oba texty ve formátu pdf posílejte na tomdvorak@famu.cz, neobdržíte-li mailem potvrzení o jejich přijetí, považujte texty za neodevzdané

zkouška spočívá v diskusi nad oběma texty

Poznámka

Předmět se koná každoročně.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Fotografie CZ - bakalář-1920-1ročník (povinný předmět)