Filmová režie (N0211A310017)

Typ programu Forma studia Profil programu Standardní doba studia Jazyk výuky Katedra
magisterský navazující na bakalářský prezenční akademicky zaměřený 2 roky česky Katedra režie

Garant studijního programu

Bohdan SLÁMA

Cíle studia ve studijním programu

Cílem navazujícího magisterského studijního programu Filmová režie je vzdělávání a rozvoj tvůrčích osobností pro uplatnění v oboru režie audiovizuální tvorby s důrazem na autorskou tvorbu (autorská tvorba ve smyslu jedinečného výrazu a autorských témat). Studium se ubírá především k oblasti režie celovečerních hraných filmů, ale v současné době při rychle se rozvíjejícím audiovizuálním a mediálním prostředí jde o dovednosti, znalosti a typ přemýšlení, které mohou absolventi aplikovat při práci na televizních seriálech (ve smyslu Quality TV) nebo například v dokumentární tvorbě. Taková díla nachází uplatnění v kinosálech, na televizních obrazovkách a nejnověji na VOD a dalších internetových platformách. Ačkoliv se studium zaměřuje primárně na problematiku hrané dramatické tvorby, studenti si osvojují způsob přemýšlení o tématech prostřednictvím filmového vyjádření, který je aplikovatelný například i v dokumentární tvorbě nebo v nových hybridních audiovizuálních formátech.

Studium dále prohlubuje rozvíjení představivosti, tvořivosti a odpovídající míry kritického myšlení z bakalářského studijního programu. Navazující magisterské studium se však už nezabývá elementárními řemeslnými dovednostmi, základními pojmy, nebo rozdělením funkcí ve filmovém štábu. Studium směřuje studenty spíše k hlubšímu promýšlení autorských režijních rozhodnutí (např. Seminář krátkého filmu, Seminář filmové hudby a zvuku), k důslednému ponoru do struktury a všech tematických vrstev textů krátkometrážních i celovečerních tvarů (např. Dramaturgie celovečerního filmu, Seminář krátkého filmu) a k vyšším řemeslným dovednostem v souvislosti s komplexním uvažováním nad mizanscénou (Seminář režie 4, Kruh 1 a 2). V rámci studijního programu se studenti seznamují s praxí, strukturou a mechanismy profesionálního audiovizuálního prostředí v ČR (Mosty do praxe 3, 4), konzultují své projekty s profesionály z praxe (Vývoj celovečerního filmu) a získávají tak cennou výhodu pro budoucí uplatnění audiovizuálním průmyslu.

Neoddělitelnou součástí rozvoje autorských osobností v rámci programu jsou pak předměty prohlubující schopnost reflexe i znalost kulturní oblasti a humanitních směrů, z nichž některé si studenti vybírají v rámci povinně volitelných předmětů sami a jiné jsou přímo povinnou součástí studijních plánů (Myšlení obrazem 1-2, Literatura: témata a trendy). Studium rovněž zahrnuje pedagogickou praxi při asistování na výuce v rámci (Asistence na pedagogickém procesu KR)a krátkou povinnou praxi v profesionálním prostředí v roli asistenta (Praxe na filmu, TV, divadle, festivalu).

Stejně jako bakalářský i navazující magisterský studijní program umožňuje studentům pracovat v dílnách. Student si volí od prvního ročníku jednu ze čtyř dílen vyučovaných vždy dvojící pedagogů, kteří jsou zároveň výraznými autorskými osobnostmi s různorodými přístupy k audiovizi a kinematografii. Student tak může rozvíjet svá osobitá autorská východiska v dílnách, které mu konvenují, případně pro něj naopak představují výzvu. Zvláště v navazujícím magisterském studijním programu studenti doplňují své pedagogy při reflexi námětů, scénářů a rozpracovaných děl spolužáků z nižších ročníků, čímž rozvíjejí vlastní porozumění stavbě filmového díla.

Podstatným výstupem studia je absolventský film, který není pouze odrazem toho, co vše se student v průběhu studia naučil, ale zároveň jde i o klíčovou referenci pro profesionály v oboru a může tak být studentovi velice nápomocný v další profesní kariéře.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent navazujícího magisterského programu Filmová režie prohlubuje své znalosti a dovednosti v oblasti režie filmu. Ovládá na pokročilé úrovni všechny aspekty práce režiséra krátkometrážních, středometrážních a celovečerních audiovizuálních děl. Je schopný samostatně vytvořit filmové dílo od promýšlení dramaturgické koncepce, tematických rozměrů díla a režijního pojetí přes důslednou přípravu natáčení a samostatnou realizaci až po fázi zpracování výsledného obrazu (postprodukce). Při práci je schopen řídit své spolupracovníky z dalších oblastí realizace audiovizuálního díla i ve větších štábech (televizní seriál, celovečerní film), dokáže prakticky komunikovat se souvisejícími technickými a uměleckými obory a rozumí náplni jejich práce. Je schopen uplatnit svoji orientaci ve výrobě audiovizuálního díla i na asistentských pozicích profesionálního natáčení (zejména pak například v pozici 2. režiséra, asistenta režiséra atd.). Absolvent je seznámen s okruhem pojmů a faktů z historie i teorie kinematografie od jejího počátku do současnosti. Je schopný do hloubky promýšlet tematické i stylistické aspekty své práce na komplexních filmových dílech. Zároveň je schopen se vyjadřovat písemnou formou včetně adekvátních formálních náležitostí.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu:

Má základní znalosti dějin kinematografie, je poučen o hlavních proudech, dominantních tendencích a jejich významu pro současnost.

Má teoretické znalosti především v oblasti filmové řeči a orientuje se v široké škále výrazových prostředků ve všech formálních stránkách audiovizuálního díla.

Rozumí hlouběji konvencím filmového vyprávění i případům jejich překračování a ozvláštňování.

Má znalosti o všech fázích přípravy a výroby audiovizuálního děl.

Zná profesní náplň všech základních tvůrčích složek nezbytných pro vytvoření audiovizuálního díla.

Rozumí struktuře dramatického tvaru, umí přemýšlet nad tématem dramatických děl a je schopný to aplikovat při vlastní tvorbě.

Zná dominantní teorie a proudy týkající se práce s hercem.

Dobře rozumí typickým i atypickým formám dramatického vyprávění na úrovni celovečerního hraného filmu.

Orientuje se ve všech fázích vývoje audiovizuálních děl (především celovečerních hraných filmů), má dobré povědomí o rolích jednotlivých spolupracovníků a jejich spolupráce (producent, scenárista, dramaturg).

Má dobré povědomí a orientuje se v relevantních českých i zahraničních institucích umožňujících financování vývoje a výroby audiovizuálních děl (především celovečerních hraných filmů).

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu:

Ovládá na pokročilé úrovni všechny aspekty režie krátkometrážních, středometrážních a celovečerních audiovizuálních děl.

Dokáže připravit promyšlenou smysluplnou koncepci formální a obsahové stránky audiovizuálního díla.

Dokáže na pokročilé úrovni spolupracovat s hercem a vést ho k žádoucímu hereckému projevu v rámci zamýšlené herecké stylizace.

Zvládá koncipovat herecké zkoušky.

Při tvorbě dokáže koncepčně uvažovat o svých režijních rozhodnutích (v kontextu svých teoretických znalostí), aby směřoval k fungujícímu ucelenému audiovizuálnímu tvaru.Dokáže zdůvodnit smysl dramaturgických a režijních rozhodnutí v díle jiných autorů a reflektovat je při vlastní tvorbě.

Je schopný dramaturgicky uvažovat o audiovizuálních dílech ve všech fázích přípravy a výroby, od námětu až po hotový tvar.

Má přímou zkušenost s dramaturgií celovečerního hraného filmu.

Je schopný pracovat se scénářem, analyzovat ho, přemýšlet o jeho tématu a najít optimální cesty k jeho režijní interpretaci.

Je schopný kritického a analytického myšlení, a to nejen v souvislosti s audiovizuální tvorbou a příslušnými tvůrčími rozhodnutími.

Je schopný zpětné reflexe své tvorby a svých režijních rozhodnutí.

Je schopný na velice pokročilé úrovni pracovat s mizanscénou.

Je schopný do důsledku interpretovat cizí dramatické texty ve všech jejich vrstvách a převádět je do adekvátního filmového jazyka.Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu:

Je schopen se samostatně a zodpovědně rozhodovat, hledat kompromisy a řešit problémy při vývoji i samotné realizaci vlastních audiovizuálních děl i při plnění konkrétního zadání.

Zvládá koordinovat činnost středních i větších týmů (filmové štáby např. celovečerního filmu, televizního seriálu) a nést odpovědnost za výsledek, dokáže srozumitelně obhájit i vysvětlit svá rozhodnutí.

Zvládá komunikovat a vést tvůrčí dialog o povaze výsledného díla s ostatními profesemi, které se podílejí na jeho tvorbě.

Na základě dialogu s ostatními složkami filmového štábu dokáže vyslechnout různé názory, rozhodnout a nést za rozhodnutí zodpovědnost.

Zvládá pracovat ve filmovém ateliéru a řídit příslušné výtvarné složky.

Umí v rámci svého oboru komunikovat na pokročilé úrovni v cizím jazyce (AJ).

Je připravený samostatně získávat další odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti na základě dalšího samostudia, praktických zkušeností a jejich reflexe i studiem odborných teoretických poznatků týkajících se oboru Filmová režie.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Studijní plán bakalářského programu Filmová režie je postaven na pevném pořadí povinných předmětů, jimiž studenti budují znalosti a dovednosti (110 kreditů). Program obsahuje i skupinu povinně volitelných předmětů B (mimo profilující základ), bez vazby na ročník studia (4 kredity). Předměty dále rozvíjejí znalosti studentů získané v rámci povinných předmětů. Především v oblastech filmové teorie a historie, ale i v širším kontextu společenských věd a uměnověd.

Studijní plán obsahuje 1 skupinu povinně volitelných předmětů B:

„Dějiny a teorie umění, společenské vědy” – z této skupiny musí student získat minimálně 4 kredity v průběhu studia

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Student si vybírá volitelné předměty v hodnotě 6 kreditů za studium v navazujícím magisterském programu. Může jít o předměty vyučované v angličtině zaměřené na praktické dovednosti (např. na práci s hercem zaměřený Directing Actors - Jerry Coyle ́ workshop a Advanced Directing Actors - Jerry Coyle ́ workshop, kurz na práci s pohybem kamery Moving Camera Seminar with Gil Bettman nebo kurz zaměřený na režii náročných scén Fluid Master Workshop with Gyula Gazdag), předměty vyučované v angličtině zaměřené na teoretické znalosti (např. Central European Cinemas within the Context of the World Cinema, Circulating within The Modern Cinematic Image), předměty zajišťované jako primárně jako povinné, či povinně volitelné pro ostatní studijní programy (např. Dokumentaristický seminář, Moderní literatura, Filmový marketing) a o předměty pořádané jinými katedrami určené přímo pro studenty jiných programů (Konzultační dílna CAS, Konzultační dílna KSD, Konzultační dílna KDT).

Specializace: Není

Obecné informace o přijímacím řízení

Forma, rámcový obsah a kritéria vyhodnocení výsledků přijímacího řízení pro program Filmová režie jsou nedílnou součástí vyhlášení Podmínek přijetí ke studiu v navazujících magisterských studijních programech FAMU a způsobu ověřování jejich plnění na úřední desce FAMU – viz odkaz https://www.famu.cz/cs/chci-studovat/magisterske-studijni-programy/

Oborová přijímací komise hodnotí talentové a znalostní předpoklady uchazeče/čky. Nejvyšší váhu mají talentové předpoklady, dále schopnost kritického myšlení a zaujetí vlastního stanoviska.

Specifické podmínky přijetí do studia v navazujícím magisterském studiu a způsob ověřování jeho plnění:

Popis povinných prací a způsob jejich odevzdáníStručný životopis uchazeče v rozsahu max. 1 normostrany

Hraný film v českém (slovenském) jazyce nebo s českými (slovenskými) titulky - analogický bakalářskému filmu studenta oboru režie, délka max. 15 - 25 min

Písemná práce v českém (slovenském) jazyce (analogická bakalářské teoretické práci, min. 20 - 30 normostran textu na téma z oblasti reflexe, dějin či teorie filmu)

Treatment I. středometrážního filmu v rozsahu 3 – 6 normostran s jednou rozepsanou scénou

Treatment II. celovečerního filmu v rozsahu 7 – 12 normostran s jednou rozepsanou scénou

Všechny povinné práce budou označeny názvem a jménem uchazeče a musí být odeslány elektronicky, u filmů s odkazy na link – pouze You Tube nebo Vimeo bez hesla!, a to na e-mailovou adresu: prijimackykr@famu.cz

Volitelně je možno odevzdat nebo odeslat přijímací práce i v písemné podobě.

Všechny práce jak v povinné elektronické podobě, případně v písemné podobě, musejí být řádně označeny jménem uchazeče a názvem a typem díla a elektronicky odeslány, případně volitelně osobně podány do data uvedeného v podmínkách přijímacího řízení daného akademického roku.

Pokud uchazeč podal povinné přijímací práce i písemně, tyto se po skončení přijímacího řízení uchazečům nevracejí poštou. Uchazeč si talentové práce může vyzvednout osobně na příslušné katedře nejpozději do jednoho měsíce po vyrozumění o výsledku přijímacího řízení.

Všechny předložené práce musejí být vlastním autorským dílem uchazeče, což uchazeč potvrdí přiloženým podepsaným prohlášením. Nerespektováním této zásady uchazeč nesplnil podmínku pro přijetí do studia. Forma, rámcový obsah a kritéria vyhodnocení výsledků přijímacího řízení pro program Filmová režie jsou nedílnou součástí vyhlášení Podmínek přijetí ke studiu v navazujících magisterských studijních programech FAMU a způsobu ověřování jejich plnění na úřední desce FAMU – viz odkaz https://www.famu.cz/cs/chci-studovat/magisterske-studijni-programy/

Oborová přijímací komise hodnotí talentové a znalostní předpoklady uchazeče/čky. Nejvyšší váhu mají talentové předpoklady, dále schopnost kritického myšlení a zaujetí vlastního stanoviska.

Specifické podmínky přijetí do studia v navazujícím magisterském studiu a způsob ověřování jeho plnění:

Popis povinných prací a způsob jejich odevzdání

Stručný životopis uchazeče v rozsahu max. 1 normostrany

Hraný film v českém (slovenském) jazyce nebo s českými (slovenskými) titulky - analogický bakalářskému filmu studenta oboru režie, délka max. 15 - 25 min

Písemná práce v českém (slovenském) jazyce (analogická bakalářské teoretické práci, min. 20 - 30 normostran textu na téma z oblasti reflexe, dějin či teorie filmu)

Treatment I. středometrážního filmu v rozsahu 3 – 6 normostran s jednou rozepsanou scénou

Treatment II. celovečerního filmu v rozsahu 7 – 12 normostran s jednou rozepsanou scénou

Všechny povinné práce budou označeny názvem a jménem uchazeče a musí být odeslány elektronicky, u filmů s odkazy na link – pouze You Tube nebo Vimeo bez hesla!, a to na e-mailovou adresu: prijimackykr@famu.cz

Volitelně je možno odevzdat nebo odeslat přijímací práce i v písemné podobě.

Všechny práce jak v povinné elektronické podobě, případně v písemné podobě, musejí být řádně označeny jménem uchazeče a názvem a typem díla a elektronicky odeslány, případně volitelně osobně podány do data uvedeného v podmínkách přijímacího řízení daného akademického roku.

Pokud uchazeč podal povinné přijímací práce i písemně, tyto se po skončení přijímacího řízení uchazečům nevracejí poštou. Uchazeč si talentové práce může vyzvednout osobně na příslušné katedře nejpozději do jednoho měsíce po vyrozumění o výsledku přijímacího řízení.

Všechny předložené práce musejí být vlastním autorským dílem uchazeče, což uchazeč potvrdí přiloženým podepsaným prohlášením. Nerespektováním této zásady uchazeč nesplnil podmínku pro přijetí do studia.

Průběh přijímacího řízení (forma a rámcový obsah)Přijímací řízení uchazeče je zahájeno podáním přihlášky uchazeče se všemi náležitostmi a přílohami.

V rámci přijímacího řízení přijímací komise během přijímací zkoušky všestranně ověřuje a vyhodnocuje uchazečovy talentové a vědomostní předpoklady ke studiu. Přijímací zkouška na FAMU je vícekolová.

V prvním kole přijímací zkoušky přijímací komise rozhoduje na základě vyhodnocení uchazečem předložených uměleckých prací o splnění, respektive nesplnění podmínek pro postup uchazeče do dalšího kola. Zkušební komise hodnotí povinné práce s ohledem na kreativní potenciál uchazeče a zvládnutí vyjadřovacích prostředků. Uchazeči, kteří nesplnili podmínky pro postup do dalšího kola přijímací zkoušky, nesplnili podmínky pro přijetí do studia a bude jim písemně poštou doručeno rozhodnutí děkanky FAMU o nepřijetí.

Uchazeči, kteří uspěli v prvním kole přijímací zkoušky, se dostaví na FAMU k druhému kolu přijímací zkoušky. V tomto kole přijímací zkoušky přijímací komise hodnotí zejména kreativní potenciál uchazeče a zvládnutí vyjadřovacích prostředků, zjišťuje motivaci uchazeče a hloubku jeho zájmu o obor, předpoklady pro další rozvoj jeho talentu a znalostí, orientaci v oboru a všeobecný kulturní rozhled.

Přijímací řízení probíhá v češtině, bez přítomnosti tlumočníka.

Přijímací komise vyhodnotí na základě výsledků těchto kol přijímacího řízení, zda uchazeči splnili, respektive nesplnili podmínky pro přijetí, a navrhnou uchazeče, kteří podmínky přijímacího řízení splnili, děkance FAMU k přijetí do studia. Uchazečům bude písemně poštou doručeno rozhodnutí děkanky FAMU o přijetí, respektive nepřijetí do studia.

Způsob hodnocení (kritéria vyhodnocení)

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkance FAMU k přijetí do studia.

Maximální počty možných udělených bodů a minimální počty bodů nutných pro přijetí ke studiu se stanovují každý rok zvlášť.

Míru talentových předpokladů, znalostí a schopnosti ke studiu uchazeče posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí.

Nejvyšší počet uchazečů přijímaných ke studiu

FAMU stanovuje nejvyšší počet uchazečů přijímaných ke studiu v jednotlivých studijních oborech. Počet uchazečů přijatých do studia může být nižší než stanovený nejvyšší počet v případě, že bude nižší počet uchazečů, kteří splnili podmínky přijímacího řízení. Pokud splní podmínky přijímacího řízení větší počet uchazečů, budou do studia přijati uchazeči do nejvyššího stanoveného počtu podle pořadí nejlepších.

Maximální počet přijatých uchazečů do studijního programu Fimová režie se stanovuje každý rok (zpravidla 3).

Zdravotní způsobilost

Pro přijetí do tohoto oboru se nevyžaduje.

Termín, kdy může uchazeč nahlédnout do materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o přijetí/nepřijetí

Uchazeč může nahlédnout do materiálů (Protokol o přijímacím řízení), které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí, respektive nepřijetí do studia, po doručení písemného rozhodnutí děkanky o přijetí, respektive nepřijetí do studia, a to nejpozději 30 dní po doručení tohoto rozhodnutí na základě předběžné domluvy se Studijním oddělením FAMU. Na základě předběžné domluvy se sekretariátem příslušné katedry bude stanoven termín návštěvy katedry za účelem vyzvednutí či nahlédnutí do zaslaných povinných prací. Neúspěšní uchazeči si mohou po předchozí domluvě se sekretariátem příslušné katedry domluvit také konzultace, a to nejpozději 30 dní po doručení rozhodnutí o nepřijetí.

Způsob posuzování omluv

V případě, že uchazeč se přijímací zkoušky v druhém kole nemohl z velmi vážných důvodů zúčastnit, může nejpozději následujícího dne po termínu zkoušky děkanku FAMU písemnou žádostí požádat o možnost konat ji v náhradním termínu. V žádosti uchazeč důvody své neúčasti podloží relevantním a přezkoumatelným dokumentem. Děkanka v součinnosti s předsedou zkušební komise neprodleně posoudí, zda lze, nebo nelze vzhledem k harmonogramu probíhajícího přijímacího řízení a vzhledem ke kapacitním a personálním možnostem fakulty žádosti vyhovět, a písemně oznámí uchazeči své rozhodnutí s odůvodněním. Na náhradní termín zkoušky uchazeč nemá právní nárok.

Způsob vyhlášení výsledků

Po přijímacích zkouškách může uchazeč sledovat v jakém stavu je rozhodnutí o jeho přijetí/nepřijetí na: http://prihlaska.amu.cz. Rozhodnutí děkanky o přijetí nebo nepřijetí uchazeč obdrží písemně. Přijatým uchazečům bude rovněž oznámen den zápisu a případně další informace.

Doporučené studijní materiály

Pro tento obor se neuvádí.

Návaznost na další typy studijních programů

Ke studiu navazujícího magisterského programu Filmová režie se mohou hlásit zájemci s předchozím ukončeným bakalářským vzděláním. Studijní program přímo navazuje na bakalářský program Filmová režie. Uchazeči z jiných studijních programů a jiných vysokých škol by měli disponovat znalostmi a dovednostmi, které získá absolvent bakalářského studijního programu Filmová režie (např. podobné studijní programy fakulty, absolventi jiných filmových škol v ČR a v zahraničí).

Absolventi navazujícího magisterského programu Filmová režie se mohou hlásit do doktorského studia na FAMU a do doktorských studijních programů na dalších uměleckých školách v ČR i zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

Absolventský umělecký výkon – Magisterský film

Diplomová práce – Magisterská teoretická práce

Státní závěrečná zkouška

Obhajoba absolventského uměleckého výkonu – Magisterského filmu; Předměty, jejichž obsah se promítá do této části SZZ

Dramaturgie celovečerního filmu

Realizační dílna 5-8

Vývoj celovečerního filmu

Seminář krátkého filmu

Seminář filmové hudby a zvuku

Realizace absolventského filmu

Příprava absolventského filmu

Scénář absolventského filmu

Obhajoba písemné práce – Magisterská teoretická práce

Konzultace k diplomové práci 1

Konzultace k diplomové práci 2

Teoretická ústní zkouška z Praktické režie

Seminář režie 4

Seminář krátkého filmu

Seminář filmové hudby a zvuku

Realizace krátkého filmu

Příprava absolventského filmu

Realizace absolventského filmu

Tematické okruhy z teoretické ústní zkoušky z Praktické filmové režie. Okruhy se zkouší v kontextu dějin světové a české kinematografie a teorie filmové řeči:

Práce s hercem a nehercem (praktické možnosti a limity režijního vedení herců a neherců, možnosti kombinovaného herecko-nehereckého obsazení, praktické a ideové aspekty castingu)

Stylizace filmového díla s důrazem na herectví (praktické možnosti herecké stylizace, alternativy režijního vedení herců ve výrazně stylizovaném díle)

Praktické možnosti práce s mizanscénou (technologie umožňující funkční významotvorné změny v mizanscéně)

Technické aspekty stylizace filmového díla (technologie a principy stylizace)

Technické aspekty filmového střihu (základní principy návazného a „hladkého” střihu, možnosti střihového „nárazu”)

Technické aspekty preprodukce, produkci i postprodukce obrazu filmového díla (příprava a volba formátu, storyboarding, stavba scénografie, expozice, osvětlování, barva, práce s objektivy, technika pohybu kamery, práce v ateliéru, barvení, výsledný formát)

Praktické záběrování (technické možnosti découpage scény s jednotou času (resp. s eliptickou narací), rozdíl mezi záběrování přes tzv. „mastershot”, typický pro americkou kinematografie a tzv. „evropským způsobem”)

Praktické možnosti režírování celé sekvence v jediném záběru s náročným aranžmá a vnitrozáběrovou montáží. Režie popředí záběru a zádního plánu

Výrobní štáb (úlohy jednotlivých profesí výrobního štábu filmu a to včetně anglických názvů profesí)

Technické aspekty filmového zvuku (základní principy práce s filmovým zvukem v preprodukci, během produkce i postprodukce aaž k finálnímu formátu)

Orientace v prostoru (základní technické principy a estetické figury umožňující diváckou orientaci ve filmovém prostoru; pojmy „eyeline match”, „pravidlo osy”, možnosti překračování osy, funkční užití dezorientace)

Funkce prostoru ve filmovém díle (architektura jako součást režijní koncepce filmového díla, spolupráce režiséra s filmovým architektem a scénografem, specifika režijní práce ve filmovém ateliéru)

Další studijní povinnosti

Návrh témat kvalifikačních prací a témata obhájených prací

Studenti se v teoretických kvalifikačních pracích analyticky zabývají jevy souvisejícími s audiovizí, obecně uměním, nebo tématy souvisejícími s tvůrčí praxí. Zpravidla se zaměřují na nějaký konkrétní aspekt související s filmovou režií, dramaturgickým uchopením, či autorskou vizí v kontextu nějakého tvůrce, historické etapy, či výrazného směru v kinematografii. Teoretická kvalifikační práce by měla pomoci studentovi lépe porozumět specifikům režijní práce, či autorské tvorby. Student si přípravou práce zároveň ujasňuje vlastní tvůrčí východiska.

Příklady témat obhájených prací:

Phillippe Grandrieux

„Milostná” dvojice v šesti dramatech Jana Procházky a Karla Kachyni

Vztah režijních a dramaturgických postupů v současném artovém filmu

Súčasné americké techniky réžie hercov vo filme

Chuligán jako objekt filmové studie

Serge Reggiani, důležitost nenápadnosti

Vztah elektronické hudby s filmem

Million dollar baby a Americký sniper

Sidney Lumet – Téma určuje styl

Režisérova (spolu)práce s hercem

Styl filmů Davida Finchera

Vnitřní krajina?

Vztah kognitivní agility, sociální inteligence a vkusu diváka

Analogie medzi Indickým a Europským autorským filmom 1960-1980

Peter Watkins – Monogorm

Vnitro-záběrová montáž

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent dvouletého navazujícího magisterského programu Filmová režie se může uplatnit jako režisér široké škály audiovizuálních formátů. S ohledem na stupeň dovedností a znalostí získaných studiem v navazujícím magisterském programu směřuje studium především k tomu, aby se absolvent mohl uplatnit jako režisér celovečerních hraných filmů a to včetně autorských filmů určených pro kinodistribuci. Absolvent se však může také uplatnit jako režisér televizních (či internetových) seriálů nebo dokumentárních filmů. Směřování studijního programu k dramaturgii celovečerního filmu umožňuje profesní rozvoj absolventů i na poli dramaturgie celovečerních filmů.

Dále se může absolvent oboru uplatnit ve spolupráci s filmovými festivaly na festivalové dramaturgii nebo při výuce filmové tvorby na středních, vyšších odborných a vysokých školách.

Vzhledem ke komplexnosti problematiky filmové tvorby se může absolvent uplatnit i v dalších sektorech audiovizuální tvorby a obecně umělecké tvorby (např. filmový a televizní producent, herec, pomocný režisér, castingový režisér, cinematic designer videoher, režisér dabingu, scenárista, režisér reklamních a dalších spotů, spisovatel, dramatik, divadelní režisér).

Platnost akreditace

Studijní program platný od Platnost studijního programu končí
28. 4. 2022 28. 4. 2032

Studijní plány programu