Zvuková tvorba a hudební režie (P0215D310012)
Typ programu | Forma studia | Profil programu | Standardní doba studia | Jazyk výuky | Katedra |
---|---|---|---|---|---|
doktorský | prezenční kombinované |
3 roky | česky | Katedra zvukové tvorby a hudební režie |
Garant studijního programu
Členové oborové rady
Ivo BLÁHA, Jiří GEMROT, Libor HUSNÍK, Zdeněk OTČENÁŠEK, Jiří SCHIMMEL, Sylva STEJSKALOVÁ, Ondřej URBAN, Tomáš ZIKMUND, Karel ZÝKA
Školitelé
Aleš DVOŘÁK, Jiří GEMROT, Zdeněk OTČENÁŠEK, Sylva STEJSKALOVÁ, Ondřej URBAN
Cíle studia ve studijním programu
Doktorský studijní program Zvuková tvorba a hudební režie se specializuje na umělecký výzkum tematicky zaměřený na užití zvuku v umění, na vnímání zvuku a na prostředky vedoucí k vytváření těchto vjemů.
Cílem studia je osobní umělecko-výzkumný rozvoj doktorandů a řešení výzkumných témat z oblasti zvukové tvorby a hudební režie, které zároveň vedou k rozvoji poznatků v oboru.
Studium je rámcově zaměřeno na výuku komplexu znalostí potřebných k vlastnímu výzkumu doktoranda a na získávání rozšiřujících dovedností pro úspěšné uplatnění absolventa v praxi.
CÍLE VÝUKY
• Doplnění teoretických znalostí doktoranda týkajících se výzkumných postupů se zaměřením na:
a) metodologie v oblasti uměleckého a psychoakustického vědeckého výzkumu,
b) publikování výsledků výzkumu a orientaci v publikačních metodách,
c) etické a právní normy související s oborem, poslechovými testy a vybranými oblastmi autorského zákona.
• Prohloubení teoretických znalostí doktoranda v následujících oblastech:
- Zvuková tvorba nebo Hudební režie
- Psychoakustika se zaměřením na:
a) nahrávací, reprodukční a přenosové technologie, prostředky pro záznam a úpravy zvuku, interaktivní práci se zdroji zvuku a hudebníky, estetické umělecké působení audio díla, umělecké postupy a zpracování při „živých“ vystoupeních i při studiovém nahrávání apod.
b) proces slyšení, fyziologické vlastnosti lidského sluchu, psychologické aspekty vnímání zvuku a metodologii poslechových testů
• Prohloubení teoretických znalostí doktoranda potřebných k řešení jeho individuálních výzkumných témat zaměřených na:
a) specializované zvukové uměleckotechnické, akustické a psychoakustické poznatky,
b) zpracování výsledků poslechových testů a signálové a statistické analyzační postupy,
c) individuální estetický styl a specializované využívání technických prostředků,
d) hudebně kulturní i technický přehled a vlastní kritický umělecký názor,
e) znalosti historického kontextu i současnosti, sledování nových trendů v ČR i v zahraničí, studium literatury a práci s archivy.
• Systematická příprava na aplikování vědeckovýzkumných poznatků a postupů potřebných pro další rozvoj oboru a získávání dovedností pro uplatnění v navazující praxi. Zaměřeno v souladu s profilem absolventa na:
a) znalosti z oblasti využívání zvuku v umění a jejich uplatnění v hudebním životě a produkci,
b) realizaci uměleckého výzkumu případně s využitím metod empirického výzkumu v praxi, např. s využitím podpory grantovými soutěžemi, vytvářením multioborových týmů apod.
c) schopnost předávat znalosti, např. při vedení pracovních týmů nebo ve výuce,
d) schopnost publikování a propagace vlastní práce i práce případných členů širších výzkumných či uměleckých týmů,
e) schopnost teoretické reflexe i odborného diskurzu ve vlastní profilaci s přesahem do příbuzných disciplín.
Profil absolventa studijního programu
Absolvent představuje výraznou uměleckou osobnost schopnou systematické výzkumné činnosti a samostatné umělecko-výzkumné tvůrčí práce ve své profilaci.
Dokáže propojovat široké teoretické znalosti výzkumu ve své profilaci a přidružených disciplínách s praktickými dovednostmi umožňujícími zapojení do profesionální činnosti ve svém oboru na nejvyšší úrovni.
Odborné znalosti:
• Absolvent má široké obecné znalosti v oblastech metodologie uměleckého a empirického výzkumu, v publikování výsledků výzkumu, ve studiu literatury a práci s archivy. Orientuje se v etických a právních normách souvisejících s oborem.
• Absolvent má podle zaměření své dizertační práce specializované znalosti týkající se:
a) akustických, hudebně akustických, psychoakustických a zvukově technických poznatků aplikovatelných v umění;
b) provádění poslechových testů a signálových a statistických analýz;
c) orientace v estetických stylech, v hudebně kulturním i technickém vývoji a v přehledu využívání zvukových technických prostředků.
• Absolvent ve vědeckovýzkumné umělecké oblasti specifikované svým výzkumným projektem a individuálním studijním plánem vykazuje:
a) nadstandardní, detailní znalosti teorie i praxe v oboru jak v historickém kontextu, tak i současnosti, včetně sledování nových trendů v ČR i v zahraničí a je schopen s nimi pracovat jak formou výuky, tak odborné diskuse i praxe;
b) vlastní kritický umělecký a vědecký názor, který mu umožňuje komplexně reagovat na konkrétní zvukové situace, hudební zadání i sluchové podněty.
Odborné dovednosti:
• Absolvent je schopen umělecké výzkumné činnosti týkající se zvuku, vnímání zvuku a zvukového umění, ať samostatně nebo v rámci tvůrčího týmu, a to nejen v aplikovaném badatelském či realizačním výzkumu nebo vývoji, ale i v základním výzkumu.
• Absolvent, adekvátně k zaměření své dizertace, dokáže tvůrčím způsobem řešit psychoakustické aspekty při umělecké tvorbě zvuku a při jejím působení na posluchače nebo inovovat způsoby práce se zvukem při nahrávání, ozvučování či úpravách zvukových signálů v reprodukčních řetězcích. K tomu je schopen využívat nahrávací a reprodukční technologie, dostupné softwarové prostředky na zpracování zvuku nebo jeho analýzu i objektivizovat subjektivní hodnocení zvuků získaná v poslechových testech.
• V návaznosti na metodologické postupy při zpracování dizertační práce a při výzkumné projektové a publikační činnosti v průběhu studia absolvent dokáže vytvářet a realizovat výzkumné projekty od zadání po aplikaci výsledků.
• Absolvent je schopen publikační činnosti (např. články v odborném tisku, monografie, vědecké práce, skripta, výukové prezentace, studijní opory) i kvalifikované činnosti kritické a popularizační.
Obecné způsobilosti:
• Absolvent má posílenou schopnost komunikovat o vysoce odborné problematice ve dvou cizích jazycích a vyjadřovat se kultivovaně jak písemně, tak ústně.
• Absolvent je schopný vyhledávat vhodné grantové pobídky a realizovat odborné projekty, a to jako individuální řešitel, případně jako vedoucí výzkumného uměleckého či vědeckého týmu.
• Absolvent dokáže k dlouhodobým cílům i standardním činnostem přistupovat koncepčně a systematicky. Tuto způsobilost je schopný tvůrčím způsobem uplatnit při své vlastní tvorbě či v nahrávacím týmu i jako specialista na vědeckovýzkumném pracovišti.
• Absolvent je schopen účasti nebo vytváření tematické koncepce i u větších odborných událostí (audiovizuální projekty, vzdělávání, konference, workshopy apod.).
Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů
VÝZKUMNÉ TÉMA
Ve studijním programu Zvuková tvorba a hudební režie je výzkumné téma řešené doktorandem vždy zaměřeno na dosažení významného uměleckého přínosu k řešení vybrané oblasti týkající se zvukové problematiky (především z perspektivy teorie, případně estetických, historických, interpretačních, psychologických i souvisejících technických aspektů). Řešena mohou být i témata základního výzkumu v návaznosti na umělecký dizertační projekt.
Výzkumné téma schvaluje oborová rada studijního programu při přijímacím řízení a dle něj vybírá a schvaluje školitele – vedoucího práce, případně další odborné konzultanty. Po schválení je změna výzkumného tématu možná již jen dílčí, a to v průběhu zimního semestru druhého ročníku studia po udělení souhlasu oborové rady a děkana fakulty.
Oborová rada může každoročně specifikovat preferovaná témata pro potenciální doktorské výzkumné projekty, které budou reflektovat návaznost na stávající výzkumné oblasti KZTHR nebo MARC HAMU, a to v aktuální vyhlášce děkana fakulty.
RÁMCOVÝ STUDIJNÍ PLÁN
Doktorské studium má v prezenční i kombinované formě dvě rovnocenné součásti: teoretickou a praktickou.
Rámcový plán studia je koncipován tak, aby doktorand nejprve získal rozšiřující teoretické poznatky navazující na magisterské studium, zorientoval se v metodologii výzkumu a tento teoretický kontext následně mohl prakticky využít k samostatnému výzkumu v rámci svého dizertačního tématu.
Teoretické předměty jsou zaměřeny na metodologii dizertační práce, publikování a etické principy (Vědecko-výzkumné minimum) a na shrnutí teoretického poznání (komplex předmětů zaměřených na: 1. zvukovou tvorbu a hudební režii, 2. fyziologii, psychoakustické vjemy, poslechové testy). Uvedený rozsah teoretických předmětů se dále rozšiřuje o předměty specializované dle zaměření dizertačního tématu, které přispívají k řešení výzkumného projektu doktorandem.
Praktická část studia je zaměřena na řešení výzkumného tématu, na specializované aktivity a na vypracování dizertační práce. Dle výzkumného projektu řešícího výzkumné téma může praktická část obsahovat vyhledávání, zpracovávání a analýzy historických údajů z archivů, psychoakustické experimenty se zvuky s jejich vědeckovýzkumným hodnocením, doplňkově výzkumné, publikační, pedagogické či nahrávací projekty, včetně uměleckých apod.
Zvukový záznam jako předmět uměleckého výzkumu v oblasti zvukové tvorby nebo hudební režie je vždy součástí dizertace a je také samostatně hodnocen obdobně jako jiné umělecké, tvůrčí praktické výkony.
Realizace audio projektů je umožněna v prostorách Zvukového studia HAMU a koncertních sálů HAMU, ve Výzkumném centru hudební akustiky MARC, předpokládá se také vlastní iniciativa doktoranda při organizaci a zajištění finančních prostředků pomocí grantových soutěží.
Rámcový studijní plán studijního programu je společný pro všechny studenty doktorského stupně:
NÁZEV PŘEDMĚTU --- ROK VÝUKY ---- ZPŮSOB ZAKONČENÍ ---- KREDITY
Teorie zvukové tvorby a hudební režie ---- 1 (ZS, LS) ---- zk ---- 15
Seminář zvukové tvorby a hudební režie 1 ---- 1 (ZS, LS) ---- z ---- 4
Seminář zvukové tvorby a hudební režie 2 ---- 2 (ZS, LS) ---- z ---- 6
Seminář zvukové tvorby a hudební režie 3 ---- 3 (ZS, LS) ---- z ---- 8
Vědecko-výzkumné minimum ---- 1 (ZS) ---- zk ---- 6
Výzkumné a publikační metody ---- 1 (ZS, LS) ---- zk ---- 6
Fyziologická a psychologická akustika – slyšení ---- 1 (ZS) ---- zk ---- 10
Psychologická akustika - poslechové testy ---- 1 (LS) ---- zk ---- 10
Cizí jazyk I ---- 3 (LS) ---- zk ---- 15
Cizí jazyk I ---- 3 (LS) ---- zk ---- 10
Specializované předměty (realizovány průběžně; náplně voleny dle výzkumného tématu) ---- 2 (ZS, LS) ---- z/zk ---- 10
Skupina povinně volitelných předmětů Specializované aktivity (realizovány průběžně; náplně povinně voleny, aby byl naplněn požadovaný počet kreditů; volba dle výzkumného tématu, formy studia a potřeb KZTHR, kredity za jednotlivé aktivity dle hodin a obtížnosti,) ---- 2 (ZS, LS) ---- z ---- minimální počet kreditů 15
Publikační činnost A ---- z ---- 10
Publikační činnost B ---- z ---- 5
Účast na konferenci A ---- z ---- 8
Účast na konferenci B ---- z ---- 4
Odborný projekt ---- z ---- 12
Pedagogický projekt ---- z ---- 6
Umělecký projekt ---- z ----- 6
Dizertační práce 1 - (minimum/základ) ---- 1 (ZS, LS) ---- z ---- 10
Dizertační práce 2 - (rozpracování) ---- 1 (ZS, LS) ---- z ---- 10
Dizertační práce 3 - (dokončení) ---- 1 (ZS, LS) ---- z ---- 40
Práce na dizertaci je hodnocena průběžně (1. … minimum/základ student předloží po 1. roce; 2. … rozpracování po 2. roce; 3. … dokončenou práci na konci studia). Dizertační práce 1 až 3 obsahují v každém roce samostatně hodnocenou Textovou část (5 kreditů) a Uměleckou, tvůrčí praktickou část (5 kreditů).
Volitelné předměty - 5 kreditů
Volitelné předměty je možné vybírat z mezifakultní nabídky předmětů pro doktorandy.
CELKEM KREDITŮ 180
Specializované předměty:
Souhrn specializovaných předmětů je vybírán z další nabídky předmětů pro doktorandy AMU, včetně specializovaného vzdělávání mimo AMU. Udělení kreditů za absolvované předměty v individuálním plánu schvaluje oborová rada na návrh školitele. Např. Hudební elektronika, Kódování zvuku v současných médiích, Lidský hlas, Specializovaná sluchová analýza, Technická sluchová analýza apod.
Specializované aktivity:
Souhrn „Specializované aktivity“ se skládá z publikačních, odborných, uměleckých či pedagogických aktivit plánovaných v součinnosti se školitelem, s Výzkumným centrem hudební akustiky MARC a s KZTHR.
Hodnocení projektů kredity odpovídá počtu základních hodin nezbytných k realizaci (1 kredit … blok 10 hodin) násobených koeficientem náročnosti realizace (1x … obvyklá, 2x … velká, 3x … velmi velká).
Doktorand splní úkoly zařazené mezi Specializované aktivity tak, že využije aktuálních možností a nabídek k publikaci, k účasti na konferencích, k vytvoření projektu či výuce na základě doporučení a schválení oborové rady.
Specializované aktivity mohou být kombinovány na základě následujících příkladů:
Publikační činnost A ---- 10 kreditů
Odborný článek v mezinárodním impaktovaném časopise 50hx2=10;
Publikační činnost B ---- 5 kreditů
Odborný článek v odborném časopise 50hx1=5;
Účast na konferenci A ---- 8 kreditů
Příspěvek na mezinárodní vědecké konferenci 40hx2=8;
Účast na konferenci B ---- 4 kredity
Příspěvek na vědecké konferenci 40hx1=4;
Odborný projekt ---- 12 kreditů
Odborný projekt 40hx1=4 s výstupem v českém recenzovaném časopise 40hx2=8; celkem 12
Pedagogický projekt ---- 6 kreditů
Výuka pro KZTHR 20hx1=2 s přípravou materiálů a podkladů pro výuku 20hx2=4; celkem 6
Umělecký projekt ---- 6 kreditů
Nahrávání a zpracování zvukového záznamu většího hudebního tělesa, s ozvučením sálu apod. 20hx3=6;
Předpokládá se kombinace více specializovaných aktivit s tím, že se doporučuje nepřesáhnout požadovaný počet kreditů 15. Vyžaduje se minimálně jedna aktivita s mezinárodním dosahem.
INDIVIDUÁLNÍ STUDIJNÍ PLÁN
Doktorand se při svém studiu řídí individuálním studijním plánem, který vzniká na počátku studia a vychází z předloženého výzkumného projektu doktoranda. Upravuje konkrétní časový harmonogram práce na teoretické i praktické části dizertace a specifikuje časové rozložení studijních povinností. Vychází z obecného rámcového studijního plánu.
Dle řešeného výzkumného tématu si v něm doktorand doplňuje, v úzké spolupráci se školitelem, případně odborným konzultantem, komplex povinných základních teoretických předmětů (zajišťovány Katedrou zvukové tvorby a hudební režie HAMU) o povinný výběr specializovaných předmětů, přednášek a stáží, které mohou probíhat i na jiných spolupracujících univerzitách nebo pracovištích.
V individuálním plánu jsou též upřesněny různé druhy specializovaných aktivit, jejichž realizace je součástí praktické části studia.
Specializované projekty mohou být:
a) odborné články či prezentace s mezinárodním dosahem,
b) odborné projekty koordinované s Výzkumným centrem hudební akustiky (MARC HAMU),
c) odborné projekty SGS,
d) pedagogické aktivity
e) umělecké projekty koordinované s potřebami KZTHR.
Konkrétní realizaci těchto aktivit v jednotlivých letech studia doktorand upřesňuje v přehledech.
V prezenční formě studia se předpokládá, že se doktorand svými specializovanými projekty také aktivně zapojí do umělecké a pedagogické činnosti KZTHR. V souladu s výzkumným zaměřením se doktorand může podílet na výuce vybraných předmětů, ale může jít i o umělecké realizace a jiné aktivity přínosné pro KZTHR.
V kombinované formě studia je kladen důraz především na studijní a výzkumné úkoly dle individuálního plánu a nabytí odpovídajících prezentačních zkušeností. Další aktivity jsou dobrovolné.
Individuální studijní plán schvaluje oborová rada a každoročně před začátkem zimního semestru kontroluje jeho plnění, eventuálně schvaluje jeho potřebné úpravy výhradně před začátkem akademického roku. Kontrola probíhá na základě shrnujícího přehledu, případně pohovoru. Oborová rada hodnotí především soulad individuálního studijního plánu s aktualizacemi specializovaných aktivit a jeho skutečné plnění.
Nároky na úroveň odborné činnosti jsou v obou formách studia shodné obsahově i svou náročností. Je předpokládán aktivní přístup doktoranda k budování oborové komunity (např. aktivní zapojení do Centra pro doktorská studia AMU) a další.
Detailní popis obsahu jednotlivých předmětů je součástí příslušných karet předmětů.
STUDIJNÍ VÝSTUPY
Hlavním studijním výstupem je dizertační práce, jejíž obhajoba je závěrečnou etapou studia.
Teoretická část dizertační práce se může opírat o umělecký, respektive empirický výzkum související s praktickou částí dizertační práce – uměleckou, tvůrčí, praktickou zvukovou nahrávkou, která je povinným výstupem.
Praktická část – umělecká, tvůrčí zvuková nahrávka je buď koncipována jako předmět uměleckého či souvisejícího empirického výzkumu, nebo jako samostatná umělecká část dizertačního úkolu. Již při přijímacím řízení, nejpozději v průběhu zimního semestru prvního ročníku studia, oborová rada stanoví rozsah textové a praktické části dizertačního úkolu v souvislosti s koncepcí dizertačního projektu.
Dizertační text (minimální rozsah 120 normostran) vzniká na základě umělecké, tvůrčí praktické zvukové nahrávky spojené s uměleckým výzkumem. V případě akcentace umělecké, tvůrčí praktické zvukové nahrávky - rozsáhlého nahrávacího projektu, souboru nahrávek, audiovizuálního díla apod., je povoleno textovou část zpracovat v minimálním rozsahu 80 normostran. Textová část dizertace je uložena v Knihovně HAMU ve formátu PDF, zvukové nahrávky jsou uloženy v archivu Zvukového studia HAMU a jsou na vyžádání dostupné včetně posudků on-line po přihlášení do systému HAMU.
V rámci individuálního studijního plánu se doktorand aktivně účastní teoretického diskursu v publikačních aktivitách. Vytvořené odborné články a prezentace na konferencích, týkající se výsledků výzkumů, jsou samostatnými výstupy. Aktivní zapojení doktoranda do náročných procesů recenzních řízení je u těchto samostatných výstupů hodnoceno výší kreditů úměrnou náročnosti na jejich dosažení. Náročnost obvykle narůstá s mírou interdisciplinarity řešeného výzkumného tématu (je zohledněna koeficientem náročnosti). Dosažené publikační výstupy jsou evidovány v RIV AMU.
ZAPOJENÍ DO MEZINÁRODNÍ KOMUNITY
Součástí individuálního plánu je povinně aktivita s mezinárodním dosahem. Může jít o publikaci v mezinárodním časopise nebo účast na mezinárodní konferenci, o absolvování studijní stáže, podíl na organizaci mezinárodních recipročních akcí v oblasti uměleckého či empirického výzkumu, bilaterálních či multilaterálních přednáškových cyklů či distančních přenosů nebo akcí kombinujících tyto aspekty. Podstatným významem zmíněných aktivit je internacionální propojování institucí i jednotlivých osobností a komunikace v cizím jazyce.
Obecné informace o přijímacím řízení
Přijímací řízení je jednokolové a probíhá před oborovou radou studijního programu. Uchazeč/ka během přijímacího pohovoru oborové radě představí svůj umělecký projekt formou prezentace v rozsahu do 15 minut. Projekt může být zaměřen jak na umělecký, tak na umělecký výzkum s využitím empirického výzkumu, může řešit i jejich vzájemné vazby. V prezentaci též specifikuje své umělecké, vědecké a studijní preference.
Pro přijetí musí uchazeč/ka splnit následující požadavky na vzdělání, na výzkumný projekt a na znalosti (hodnoceno oborovou radou při přijímacím řízení):
- ukončené VŠ vzdělání magisterského stupně,
- předložit písemně výzkumné téma spadající do problematiky řešené studijním programem Zvukové tvorby a hudební režie (tematicky se jedná především o problematiku zvuku a jeho vnímání z perspektivy teorie, případně estetických, historických či technických aspektů, řešena mohou být i témata základního výzkumu, která jsou následně přínosná pro použití v praktických aplikacích týkajících se různých zdrojů zvuku, šíření zvuku a jeho vnímání v rámci zvukové tvorby a režijní umělecké práce se zvukem),
- předložit písemně přesvědčivý a obhajitelný výzkumný projekt pro řešení daného výzkumného tématu (viz aktuální podmínky přijímacího řízení),
- prokázat osobní znalosti, zkušenosti a dovednosti, které by po doplnění vzdělání v rámci doktorského studia umožňovaly realizaci předloženého výzkumného projektu (např. doklady o vzdělání v oborech souvisejících s problematikou zvuku a jeho vnímání, výsledky v dosavadní umělecké činnosti v rámci zvukové tvorby či hudební režie, výsledky ve vědecké činnosti, v publikování apod.)
Při prezentaci výzkumného projektu a následném pohovoru musí prokázat:
- schopnost tvůrčího hudebně-teoretického a analytického myšlení, orientaci v oborovém diskursu a odpovídající formulační schopnosti (znalost oboru Zvuková tvorba či Hudební režie, interdisciplinární přesah znalostí, znalost souvislostí v současném stavu výzkumného tématu apod.),
- odpovídající znalost cizích jazyků (prokazuje se formou zkoušky v Centru jazykové přípravy před začátkem přijímacího pohovoru). Požadovanou úroveň a skupinu jazyků, ze kterých je možné zkoušku složit, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.
V rámci přijímacího řízení uchazeč/ka představí také reprezentativní ukázky svého dosavadního výzkumu či umělecké tvorby, které považuje za relevantní pro řešení daného výzkumného tématu (osobní znalosti, zkušenosti a dovedností jsou též povinnou přílohou k přihlášce). Texty či odpovídající zvukové záznamy prezentuje v rozsahu do 20 minut.
Výzkumný projekt uchazeče/ky musí obsahovat zejména:
- shrnutí současného stavu v řešení zvoleného výzkumného tématu,
- záměr umělecké či empirické výzkumné činnosti, kterou uchazeč/ka předpokládá použít k vyřešení daného výzkumného tématu,
- shrnutí potenciálních přínosů pro obor Zvuková tvorba a Hudební režie nebo k poznatkům o problematice zvuku a jeho vnímání.
Návaznost na další typy studijních programů
Studijní program je koncipován jako postgraduální studium Zvukové tvorby a Hudební režie a jejich teoretických i praktických uměleckých či vědeckých aspektů. Vzhledem k interdisciplinární povaze problematiky zvuku a jeho vnímání připadá v úvahu i návaznost na široké portfolio uměleckých, technických, společenskovědních a dalších studijních programů. O přijetí uchazeče však rozhodne odpovídající relevance výzkumného projektu a kvalita předloženého znalostního portfolia tak, jak je to specifikováno v aktuálních podmínkách pro přijetí ke studiu.
Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah
Organizace a průběh státní doktorské zkoušky se řídí Studijním a zkušebním řádem AMU.
Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí:
- teoretická přednáška související s tématem dizertace
- obhajoba dizertačního textu (minimální rozsah 120 normostran) a zvukové nahrávky spojené s uměleckým výzkumem (v případě akcentace umělecké zvukové nahrávky je povoleno textovou část zpracovat v minimálním rozsahu 80 normostran)
V teoretické přednášce o délce maximálně 15 minut doktorand prokáže schopnost zasazení klíčových teoretických aspektů svého dizertačního výzkumu do současného hudebně-teoretického či vědeckého diskursu. Součástí přednášky může být prezentace, na přednášku navazuje rozprava doktoranda se zkušební komisí. Doktorand předkládá ve stanoveném termínu členům státní zkušební komise tezi v rozsahu 6 normostran.
Podkladem pro vlastní obhajobu dizertační práce jsou vyžadovány minimálně dva odborné posudky, z nichž jeden musí být vypracován externím hodnotitelem mimo katedru. V obhajobě doktorand relevantním způsobem reaguje na vznesené připomínky a obhájí oprávněnost svých postojů, respektive je uvede do souladu s podněty oponentů. Odborná úroveň a relevantnost obhajoby jsou nedílnou součástí státní závěrečné zkoušky.
O výsledném hodnocení hlasuje děkanem jmenovaná státní zkušební komise na základě doporučení oponentů.
Další studijní povinnosti
Student v prezenčním studiu je pověřen pedagogickou činností podle potřeb Katedry zvukové tvorby a hudební režie, zpravidla jde o teoretické základy a úvodové disciplíny, či jednorázové tematicky zaměřené moduly. Může být pověřen i jiným, např. organizačním úkolem (organizace mezinárodních dílen apod.).
Charakteristika odborné praxe
-
Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)
Absolvent doktorského studia se podle zaměření své dizertační práce uplatní:
• Jako špičkový mistr zvuku nebo hudební režisér s širokým teoretickým rozhledem. Jeho erudice ve vědeckovýzkumném přístupu k použití zvuku v umění mu umožňuje komplexní tvůrčí uplatnění v uměleckých audio, audiovizuálních projektech, v nahrávacích studiích, a to jak ve státních institucích, tak i v privátní sféře.
• Jako specializovaný pracovník na vědeckých a vývojových pracovištích. Psychoakustické znalosti a metodologii může uplatnit zejména ve výzkumu působení zvuku na člověka většinou realizovaném v týmových oborech zaměřených: na vývoj či instalaci technických prostředků ovlivňujících výsledný zvuk (např. dílů zvukově reprodukčního řetězce), na psychoakustické vlastnosti lidského hlasu a sluchu (např. umělecké používání hlasu, patologie či rehabilitace hlasu a sluchu).
• Při zaměření na umělecký výzkum se uplatní při objektivizaci subjektivních hodnocení uměleckého působení různých forem použití zvuku v umělecké praxi nebo jako hudební kritik, případně jako teoretik s širokým kontextem přesahů do přidružených oborů.
• Jako pedagog nalezne uplatnění ve výuce předmětů odpovídajících studovanému profilu ve vzdělávacích institucích od základních škol až po univerzity (zejména v umělecké edukaci).
• Jako odborný redaktor specializovaného periodického i neperiodického tisku a dalších médií zabývajících se nahráváním hudby, produkováním zvuku, zvukem v prostoru, zvukovým přenosem či působením zvuku na člověka včetně vědeckých výzkumů této problematiky v širokých kvalitativních interdisciplinárních kontextech.
Platnost akreditace
Studijní program platný od | Platnost studijního programu končí |
---|---|
20. 4. 2023 | 20. 4. 2028 |