Zpěv (B0215A310038)

Cíle studia ve studijním programu

Cílem studia je zdokonalování pěvecké techniky získané studiem na konzervatořích, zvládnutí hlasové hygieny, hlasové odolnosti, kultivování individuálního hudebního projevu studenta, budování repertoáru odpovídajícího hlasovému oboru studenta, práce na ztvárnění jevištní postavy a získávání praktických zkušeností z přípravy pěveckých koncertů, operních výstupů a inscenací. Rozvíjeny jsou zdravé fyziologické a psychologické návyky spojené s nácvikem a veřejným provozováním hudby. Prostřednictvím vlastní interpretace sólové, komorní a sborové vokální hudby se studenti seznamují se širokou škálou interpretačních přístupů a vokálních technik spojených s různými typy repertoáru.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent ovládá rozsáhlou sumu repertoáru a je vybaven teoretickými vědomostmi i praktickými zkušenostmi, které mu umožňují samostatné a stylově vhodné interpretační pojetí děl. Orientuje se v technikách hereckého ztvárnění postav. Chápe svůj obor v širších souvislostech hudebního umění a umění obecně, je obeznámen s historií a současností oboru a tyto vědomosti uplatňuje ve vlastní umělecké činnosti. Je schopen teoretické reflexe oboru. Disponuje technickou zdatností a interpretační vyspělostí, která podmiňuje zvládnutí náročného, rozsáhlého a stylově různorodého repertoáru a která umožňuje vstup do hudební profese nebo do navazujícího magisterského studia.

1. Odborné znalosti:

Absolvent bakalářského programu Zpěv

• je seznámen s běžnými i specializovanými vokálními technikami
• má přehled o interpretačních stylech a tradicích spojených s různými typy vokálního repertoáru a o autentické interpretaci hudby různých stylových období
• má komplexní znalosti repertoáru vokální hudby a prokáže vysokou úroveň ve vytváření a podávání souvislých hudebních zážitků a interpretací
• se bezpečně orientuje v dějinách a literatuře operního zpěvu

1. Odborné dovednosti

Absolvent bakalářského programu Zpěv

• provozuje hudbu na takové technické a interpretační úrovni, která umožňuje vstup do hudební profese nebo do navazujícího magisterského studia
• ovládá na vysoké úrovni vokální techniky spojené s různými typy repertoáru
• zvládá zdravé fyziologické a psychologické návyky spojené se studiem a veřejným provozováním hudby
• samostatně a efektivně pracuje při studiu skladeb
• veřejně prezentuje kvalitní umělecký výkon v roli sólového i sborového pěvce
• dokáže přesvědčivě herecky ztvárnit jevištní postavu
• je schopen precizní souhry v rámci ansámblu na základě vizuálních a sluchových podnětů

1. Obecné způsobilosti

Absolvent bakalářského programu Zpěv

• prokazuje silnou schopnost sebemotivace a sebekázně, včetně schopnosti samostudia při přípravě na soustavné budoucí vzdělávání (povolání) s ohledem na udržitelnou profesní dráhu
• má schopnost naslouchat, spolupracovat, konstruktivně vyjadřovat názory a upřednostňuje společný zájem na vytváření jednotné interpretace díla

-pravidelně vyhodnocuje a rozvíjí umělecké a osobní dovednosti a kompetence ve vztahu k osobním cílům

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty.

Studijní plán obsahuje dvě skupiny povinně volitelných předmětů: První se jmenuje „Teoretický základ pro 3. ročník“ s předměty: Historicky poučená interpretace 1 a 2, Hudební dramaturgie 1 a 2, Hudební kritika a popularizace hudby 1 a 2. Student musí z této skupiny získat minimálně 2 kredity. Druhá skupina „Němčina“ obsahuje kurzy němčiny různé jazykové úrovně. Student absolvuje každý semestr jeden z nabízených kurzů dle svých jazykových dovedností. Výstupní úroveň není stanovena.

Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Pedagogika, Psychologie, Didaktika/ Vyučovatelská praxe zpěvu, Pohybová a relaxační výchova a další volitelné předměty z nabídky AMU.

Obecné informace o přijímacím řízení

Pro bakalářský program Zpěv je organizováno přijímací řízení, které se skládá ze dvou kol, která obě probíhají prezenční formou. Vstupním požadavkem je středoškolské vzdělání zakončené maturitou. Předchozí vzdělání na umělecké škole není podmínkou.

1. kolo – elektronický test z dějin hudby a dalších hudebně–teoretických disciplín. Uchazeč/ka zodpoví soubor náhodně vybraných otázek s možností 3 odpovědí, z nichž jedna je správná. Pokud uchazeč/ka nesplní předem stanovenou minimální bodovou hranici pro postup do 2. kola, bude přijímací řízení ukončeno. V případě postupu do 2. kola se body z 1. kola nezapočítávají.
2. kolo – talentová zkouška

Pro každý akademický rok jsou vypisovány přesné podmínky talentových zkoušek, tedy určení povinných skladeb a skladeb dle vlastního výběru, zda je povinností zpívat tyto skladby zpaměti atd. Tyto požadavky jsou každoročně aktualizovány a umísťovány na odpovídající místa studijní části fakultního webu. Jsou zde k dispozici všem uchazečům o studium na HAMU.

Talentová zkouška probíhá prezenční formou před zkušební komisí. Uchazeč zazpívá stanovený program skládající se z těchto tematických okruhů: árie starých mistrů z období baroka, výběr z písňového cyklu nebo samostatné písně z období od klasicismu po současnost, původní česká operní nebo oratorní árie, operní árie v jiném než českém jazyce. Zkušební komise si může případně vyžádat také recitaci básně. Zkušební komise má právo určit, které z požadovaných skladeb uchazeč přednese. Zkušební komise má právo jednotlivé skladby kdykoliv přerušit.

Přijímací komise hodnotí uchazeče/ku souhrnným bodovým ohodnocením, které obsahuje posouzení talentových a pěveckých dispozic, zejména pak technického zvládnutí, fyziologických předpokladů pro zdravý hlasový rozvoj, zvukové představivosti, pamětních dispozic, jevištních dispozic a individuálního interpretačního přínosu.

Po ukončení 2. kola vytvoří přijímací komise pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro bakalářský program Zpěv.

Návaznost na další typy studijních programů

Absolventi bakalářského programu Zpěv mají možnost se přihlásit do navazujícího magisterského programu téhož zaměření na HAMU v Praze, či do samostatných navazujících magisterských programů/specializací Zpěv na jiných uměleckých školách v České republice i zahraničí.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1. Absolventský umělecký výkon – koncert v délce min. 60 min skládající se povinně z těchto částí: písně nebo písňový cyklus (popř. jeho část) a operní árie, z nichž minimálně jedna musí být česká. Dále může být koncert doplněný operními duety, ansámbly, případně áriemi z klasických operet, kantátovou nebo oratorní tvorbou.
2. Písemná práce – v rozsahu minimálně 20 normostran na dané téma.

Státní závěrečná zkouška

1. Obhajoba absolventského uměleckého výkonu – koncertu (předměty profilujícího základu: Zpěv 1-6)
2. Obhajoba písemné práce
3. Teoretická ústní zkouška – Dějiny a literatura zpěvu (předměty profilujícího základu: Dějiny a literatura zpěvu 1, 2)

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky:

• Periodizace dějin vokální hudby, dějiny hudby od roku 1600 do 2000 s přihlédnutím k vokální literatuře: vznik opery ve Florencii, Claudio Monteverdi, Georg Friedrich Händel, opera seria, benátská, římská a neapolská operní škola, Gluckova reforma, operní a kantátové dílo W. A. Mozarta, záchranné opery (L. v. Beethoven: Fidelio), romantismus – Franz Schubert, C. M. Weber, Heinrich Marschner, vrcholní belcantisté: Gioacchino Rossini, Gaetano Donizetti, Vincenzo Bellini, G. Meyerbeer a další představitelé Velké opery, dva základní pilíře operní literatury: Giuseppe Verdi a Richard Wagner, Gesamtkunstwerk, Druhá vídeňská škola, Novoklasicismus, aleatorika, minimalismus
• Opera comique, opera buffa, scény šílenství v romantických operách, opereta, zarzuela, kastráti, slavné primadony, vývoj tenorového, basového a barytonového oboru, písňová literatura typu Liederabend, základní kantátová díla, opery 20. století – Benjamin Britten, Alban Berg, Igor Stravinskij, ruská operní tvorba (Mocná hrstka, P. I. Čajkovskij, S. Prokofjev, D. Šostakovič), Nové německé divadlo v Praze a Alexander Zemlinsky – hudební kultura pražských Němců, Die Entartete Kunst.
• Operní představení na území českého království: J. J. Fux: Costanza e fortezza, F. A. Míča: O původu Jaroměřic, působení J. A. Bendy v Gothě (melodramy a singspiely), vznik opery v české řeči – F. Škroup: Dráteník, další Škroupova jevištní díla, rozbor jednotlivých oper Bedřicha Smetany: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta (geneze díla, vliv francouzské opéra comique a operety), Dalibor (Pivodova kritika - wagneriánství), Libuše (Boj o pravost rukopisů v české společnosti 19. století), Hubička (spolupráce s Eliškou Krásnohorskou, spor o správnou českou deklamaci), Tajemství, Čertova stěna (Meyerbeerův vliv na českou operu 19. století).
• Opery a písně Zdeňka Fibicha (Nevěsta messinská, Šárka), rozbor oper Antonína Dvořáka: Dimitrij, Jakobín, Čert a Káča, Rusalka, Armida, operní tvorba Viléma Blodka, J. R. Rozkošného, Karla Šebora, Karla Bendla a Josefa Bohuslava Foerstra, rozbor hudebních dramat Leoše Janáčka: Její pastorkyňa, Osud, Výlety pana Broučka, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos, Z mrtvého domu, operní tvorba Vítězslava Nováka, Rudolfa Karla, Otakara Ostrčila a Otakara Jeremiáše (Bratři Karamazovi), hlavní opery Bohuslava Martinů a jejich rozbor.

Další studijní povinnosti

-

Charakteristika odborné praxe

-

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent bakalářského programu Zpěv nachází profesní uplatnění buď jako samostatný sólový umělec ve svobodném povolání, nebo jako sólista či člen operních, komorních a sborových vokálních těles. Po vykonání Státní zkoušky z pedagogické způsobilosti získává oprávnění vykonávat profesi učitele zpěvu na základních uměleckých školách, hudebních gymnáziích a konzervatořích. Podmínkou k přihlášení k této státní zkoušce je kdykoli během studia absolvování volitelných předmětů Psychologie, Pedagogika a Didaktika/Vyučovatelská praxe zpěvu.