Zpěv (H0B0030A)

Specializace studijního programu Zpěv a operní režie

Od akademického roku 2022/23.

Cíle studia

Profil specializace stručný česky je v přípravě

Profil absolventa

Absolvent specializace Zpěv ovládá rozsáhlou sumu repertoáru a je vybaven teoretickými vědomostmi i praktickými zkušenostmi, které mu umožňují samostatné a stylově vhodné interpretační pojetí děl. Orientuje se v zásadách práce v operním provozu a technikách hereckého ztvárnění postav. Chápe svůj obor v širších souvislostech hudebního umění a umění obecně, je obeznámen s historií a současností oboru a tyto vědomosti uplatňuje ve vlastní umělecké činnosti. Je schopen teoretické reflexe oboru, orientuje se v provozní praxi a mechanismech podpory umělecké činnosti. Disponuje technickou zdatností a interpretační vyspělostí, která podmiňuje zvládnutí náročného, rozsáhlého a stylově různorodého repertoáru a která umožňuje vstup do hudební profese nebo do navazujícího magisterského studia.

1. Odborné znalosti:

Absolvent specializace Zpěv

• je seznámen s běžnými i specializovanými vokálními technikami
• má přehled o interpretačních stylech a tradicích spojených s různými typy vokálního repertoáru a o autentické interpretaci hudby různých stylových období
• má obsáhlé znalosti sólové, komorní i sborové vokální hudby
• se bezpečně orientuje v dějinách a literatuře operního zpěvu

1. Odborné dovednosti

Absolvent specializace Zpěv

• provozuje hudbu na takové technické a interpretační úrovni, která umožňuje vstup do hudební profese nebo do navazujícího magisterského studia
• ovládá na vysoké úrovni vokální techniky spojené s různými typy repertoáru
• zvládá zdravé fyziologické a psychologické návyky spojené se studiem a veřejným provozováním hudby
• samostatně a efektivně pracuje při studiu skladeb
• veřejně prezentuje kvalitní umělecký výkon v roli sólového, komorního a sborového pěvce
• dokáže přesvědčivě herecky ztvárnit jevištní postavu
• je schopen precizní souhry v rámci ansámblu na základě vizuálních a sluchových podnětů

1. Obecné způsobilosti

Absolvent programu Zpěv a operní režie

• prokazuje silnou schopnost sebemotivace a sebekázně, včetně schopnosti samostudia při přípravě na soustavné budoucí vzdělávání (povolání) s ohledem na udržitelnou profesní dráhu
• je flexibilní a schopný rychle si v reálném čase osvojovat znalosti a navrhovat alternativní řešení
• reaguje tvořivým a vhodným způsobem na nápady a podněty ostatních, pracuje konzistentně a pozitivně s verbální a/nebo písemnou zpětnou vazbou
• má schopnost naslouchat, spolupracovat, konstruktivně vyjadřovat názory a upřednostňuje společný zájem na vytváření jednotné interpretace díla
• má dlouhodobou (celoživotní) perspektivu individuálního uměleckého rozvoje, otevřený postoj vůči novému. Pravidelně vyhodnocuje a rozvíjí umělecké a osobní dovednosti a kompetence ve vztahu k osobním cílům.

Obecné informace o přijímacím řízení

Pro specializaci Zpěv je organizováno přijímací řízení, které se skládá ze dvou kol, která obě probíhají prezenční formou.

1. kolo – elektronický test z dějin hudby a dalších hudebně – teoretických disciplín. Uchazeč/ka zodpoví soubor náhodně vybraných otázek s možností 3 odpovědí, z nichž jedna je správná. Pokud uchazeč/ka nesplní předem stanovenou minimální bodovou hranici pro postup do 2. kola, bude přijímací řízení ukončeno. V případě postupu do 2. kola se body z 1. kola nezapočítávají.
2. kolo - talentová zkouška

Pro specializaci Zpěv jsou pro každý akademický rok vypisovány přesné podmínky talentových zkoušek, tedy určení povinných skladeb a skladeb dle vlastního výběru, zda je povinností zpívat tyto skladby zpaměti atd.

Tyto požadavky jsou každoročně aktualizovány a umísťovány na odpovídající místa studijní části fakultního webu. Jsou zde k dispozici všem uchazečům o studium na HAMU.

Talentová zkouška probíhá prezenční formou před zkušební komisí. V případě specializace Zpěv uchazeč přednese stanovený program. Zkušební komise má právo určit, které z požadovaných skladeb uchazeč přednese. Zkušební komise má právo jednotlivé skladby kdykoliv přerušit.

Přijímací komise hodnotí uchazeče/ku souhrnným bodovým ohodnocením, které obsahuje posouzení talentových a pěveckých dispozic, zejména pak technického zvládnutí, fyziologických předpokladů pro zdravý hlasový rozvoj, zvukové představivosti, pamětních dispozic, jevištních dispozic a individuálního interpretačního přínosu.

Po ukončení 2. kola vytvoří přijímací komise pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro specializaci Zpěv studijního programu Zpěv a operní režie.

Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.

Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1. Absolventský umělecký výkon – koncert, skládající se z písní, písňových cyklů, operních árií, operních duetů a případně operních tercetů. Dále je možné předvést i árie z klasických operet.
2. Písemná práce – v rozsahu minimálně 20 normostran na dané téma.

Státní závěrečná zkouška

1. Obhajoba absolventského uměleckého výkonu – koncertu (předměty profilujícího základu: Zpěv, Praxe v operním studiu)
2. Obhajoba písemné práce
3. Teoretická ústní zkouška – Dějiny a literatura zpěvu (předměty profilujícího základu: Dějiny a literatura zpěvu)

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky:

• Opera comique, opera buffa, scény šílenství v romantických operách, opereta, zarzuela, kastráti, slavné primadony, vývoj tenorového, basového a barytonového oboru, písňová literatura typu Liederabend, základní kantátová díla, např. Carl Orff: Carmina burana, Bohuslav Martinů: Gilgameš, Antonín Dvořák: Svatební košile apod., ruská operní tvorba (Mocná hrstka - M. P. Musorgskij, N. Rimskij -Korsakov, A. P. Borodin a P. I. Čajkovskij), opery 20. století – Benjamin Britten: Peter Grimes, Alban Berg: Vojcek, Lulu, Igor Stravinskij: Život prostopášníka, Oidipus rex, Nové německé divadlo a Alexander Zemlinsky – hudební kultura pražských Němců, Terezínští skladatelé, Die Entartete Kunst.
• Periodizace dějin vokální hudby, opakování dějin hudby od 1600 - 2000 s přihlédnutím k vokální literatuře: vznik opery ve Florencii, Claudio Monteverdi, Georg Friedrich Händel, opera seria (Alessandro Scarlatti), Gluckova reforma, operní a kantátové dílo W. A. Mozarta, záchranné opery (Luigi Cherubini: Vodař, L. v. Beethoven: Fidelio), romantismus – Franz Schubert, C. M. Weber, Heinrich Marschner, vrcholní belcantisté: Gioacchino Rossini, Gaetano Donizetti, Vincenzo Bellini, dva základní pilíře operní literatury: Giuseppe Verdi a Richard Wagner, Gesamtkunstwerk, druhá vídeňská škola, novoklasicismus, aleatorika (K. Penderecki: Die schwarze Maske), minimalismus (Ph. Glass: Einstein na pláži)
• Opery a písně Zdeňka Fibicha (Nevěsta messinská, Šárka) rozbor oper Antonína Dvořáka: Alfréd, Král a uhlíř, Vanda, Šelma sedlák, Tvrdé palice, Dimitrij, Jakobín, Čert a Káča, Rusalka, Armida (vliv eposu Torquata Tassa Osvobozený Jeruzalém na poetické dílo Jaroslava Vrchlického a další operní zpracování v minulosti), operní tvorba Viléma Blodka, J. R. Rozkošného, Karla Šebora, Karla Bendla a Josefa Bohuslava Foerstra, rozbor hudebních dramat Leoše Janáčka: Její pastorkyňa, Osud, Výlety pana Broučka, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos, Z mrtvého domu, operní tvorba Vítězslava Nováka, Rudolfa Karla (Smrt kmotřička), Otakara Ostrčila (Honzovo království), Jaroslava Křičky a Otakara Jeremiáše (Bratři Karamazovi), hlavní opery Bohuslava Martinů a jejich rozbor.
• Operní představení na území českého království: J. J. Fux: Costanza e fortezza, J. D. Zelenka: Sub olea pacis et palma virtutis, F. A. Míča: O původu Jaroměřic, působení J. A. Bendy v Gothě (melodramy Ariadna na Naxu, Medea, singspiely Vesnický trh aj.), vznik opery v české řeči – F. Škroup: Dráteník, další Škroupova jevištní díla, včetně melodramu Bratrovrah, podrobný rozbor jednotlivých oper Bedřicha Smetany: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta (geneze díla, vliv francouzské opéra comique a operety), Dalibor (Pivodova kritika Smetany, obvinění z wagneriánství), Libuše (Boj o rukopisy v české společnosti 19. století – zastánci a odpůrci), Dvě vdovy, Hubička (spolupráce s Eliškou Krásnohorskou, spor o českou deklamaci), Tajemství, Čertova stěna (vliv G. Meyerbeera na českou operu 19. století).