Operní režie (H0B0030B)
Specializace studijního programu Zpěv a operní režie
od 2022/23
Cíle studia
Text je v přípravě.
Profil absolventa
Absolvent specializace Operní režie všestranně zvládá profesi režie opery, zahrnující všechny aspekty hudební, dramaturgické i dramatické. Jeho zkušenost se vztahuje zejména na inscenování komorních děl, menších hudebních celků a televizních zpracování. Je vybaven praktickými dovednostmi a teoretickými znalostmi, které mu dávají přehled tradičních i současných režijních tendencí v oboru. Orientuje se v zásadách práce v operním provozu i ostatních hudebně-dramatických celcích.
- Odborné znalosti
Absolvent specializace Operní režie
- je seznámen s různými koncepty režijní práce
- má přehled o režijních koncepcích spojených s různými typy vokálního repertoáru a o autentické režijní a vokální interpretaci hudby různých stylových období
- má obsáhlé znalosti o principech operní režie, televizní a filmové režie opery a dramaturgie opery
- se bezpečně orientuje v dějinách a literatuře operního divadla
- Odborné dovednosti
Absolvent specializace Operní režie
- zkoumá, vyhodnocuje, aplikuje a kriticky nahlíží na již existující režijní praxi
- dokáže adekvátně aplikovat různé režijní koncepce ve vlastní inscenační tvorbě
- identifikuje klíčové otázky své umělecké praxe a provádí uměleckou sebereflexi
- samostatně a efektivně pracuje při dramaturgickém výběru operního repertoáru
- ovládá řadu komunikačních, prezentačních a organizačních dovedností spojených s přípravou a s výsledným veřejným vystoupením (premiéra).
- rozvíjí umělecké koncepty a projekty a je schopen je profesionálně prezentovat umělcům i divákům
- Obecné způsobilosti
Absolvent programu Zpěv a operní režie
- prokazuje silnou schopnost sebemotivace a sebekázně, včetně schopnosti samostudia při přípravě na soustavné budoucí vzdělávání (povolání) s ohledem na udržitelnou profesní dráhu
- je flexibilní a schopný rychle si v reálném čase osvojovat znalosti a navrhovat alternativní řešení
- reaguje tvořivým a vhodným způsobem na nápady a podněty ostatních, pracuje konzistentně a pozitivně s verbální a/nebo písemnou zpětnou vazbou
- má schopnost naslouchat, spolupracovat, konstruktivně vyjadřovat názory a upřednostňuje společný zájem na vytváření jednotné interpretace díla
- má dlouhodobou (celoživotní) perspektivu individuálního uměleckého rozvoje, otevřený postoj vůči novému. Pravidelně vyhodnocuje a rozvíjí umělecké a osobní dovednosti a kompetence ve vztahu k osobním cílům
Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů
Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.
Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.
Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.
Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.
Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.
Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.
Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.
Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty.
Studijní plán obsahuje tyto předměty společného základu: Seminář zpěvu a operní režie 1-6, Jevištní řeč 1 a 2, Praxe v operním studiu 1 - 6, Anglický jazyk pro odborné účely 1 a 2, Dějiny hudby 1 - 5, Hudební estetika 1 a 2, Proseminář kvalifikační práce 1 a 2 (v přehledu studijního plánu označeny *)
Studijní plán obsahuje jednu skupinu povinně volitelných předmětů „Teoretický základ pro 3. ročník“ s předměty: Historicky poučená interpretace 1 a 2, Hudební dramaturgie 1 a 2, Hudební kritika a popularizace hudby 1 a 2. Student musí z této skupiny získat minimálně 2 kredity.
Studijní plán obsahuje volitelné předměty: Pedagogika, Psychologie, Didaktika/ Vyučovatelská praxe zpěvu, Didaktika/Vyučovatelská praxe operní režie, Pohybová a relaxační výchova a další volitelné předměty z nabídky AMU.
Specializace: Studijní plán obsahuje dvě specializace Zpěv a Operní režie. Student se do specializace přímo hlásí.
Obecné informace o přijímacím řízení
Pro specializaci Operní režie je organizováno přijímací řízení, které se skládá ze dvou kol, která obě probíhají prezenční formou.
- kolo – elektronický test z dějin hudby a dalších hudebně – teoretických disciplín. Uchazeč/ka zodpoví soubor náhodně vybraných otázek s možností 3 odpovědí, z nichž jedna je správná. Pokud uchazeč/ka nesplní předem stanovenou minimální bodovou hranici pro postup do 2. kola, bude přijímací řízení ukončeno. V případě postupu do 2. kola se body z 1. kola nezapočítávají.
- kolo - talentová zkouška
Pro specializaci Operní režie jsou pro každý akademický rok vypisovány přesné podmínky talentových zkoušek. Jedná se např. o určení oper k hudebnímu a dramaturgickému rozboru, o předvedení výstupu s určeným modelem z jedné vybrané opery, prezentaci práce s jevištním prostorem atd.
Tyto požadavky jsou každoročně aktualizovány a umísťovány na odpovídající místa studijní části fakultního webu. Jsou zde k dispozici všem uchazečům o studium na HAMU.
Talentová zkouška probíhá prezenční formou před zkušební komisí. V případě specializace Operní režie je s uchazečem veden pohovor.
Zkušební komise má právo určit, u které z požadovaných oper uchazeč provede rozbor. Zkušební komise má právo rozbor kdykoliv přerušit.
Přijímací komise hodnotí uchazeče/ku souhrnným bodovým ohodnocením, které obsahuje posouzení režisérského talentu, interpretační, scénografické a sluchové představivosti, orientace v symfonických a operních partiturách, základních znalostí vývoje divadla a opery, všeobecný kulturní přehled, organizační předpoklady a schopnost týmové práce.
Po ukončení 2. kola vytvoří přijímací komise pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro specializaci Operní režie.
Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.
Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.
Návaznost na další typy studijních programů
Absolventi bakalářského programu Zpěv a operní režie mají možnost se přihlásit do navazujícího magisterského programu Zpěv a operní režie na HAMU v Praze, či v samostatných navazujících magisterských programech/specializacích Zpěv nebo Operní režie na jiných uměleckých školách v České republice i zahraničí.
Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah
VŠKP se zpravidla skládá ze dvou částí:
- Absolventský umělecký výkon – režie operního představení na dané téma na půdě Akademie múzických umění nebo na profesionální scéně
- Písemná práce – minimálně v rozsahu 20 normostran na dané téma.
Státní závěrečná zkouška
- Obhajoba absolventského uměleckého výkonu – zadané režijní práce (předměty profilujícího základu: Režie opery, Praxe v operním studiu)
- Obhajoba zadané písemné práce
- Teoretická ústní zkouška – Analýza oper (předmět profilujícího základu: Analýza oper)
Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky:
- Vrcholní belcantisté – G. Rossini – srovnání beaumarchaisovské předlohy Lazebníka sevillského v díle G. Paisiella s Rossinim; V. Bellini – rozbory Puritánů a Normy; analýzy G. Donizetti: Lucie z Lammermooru (scény šílenství v dalších operách), Don Pasquale, Nápoj lásky, Dcera pluku, tudorovská trilogie – rozbor Roberto Devereux.
- Velká francouzská opera (Meyerbeer: Hugenoti, Prorok, Halévy: Židovka, Auber: Němá z Portici, Berlioz: Trojané)
- Německá romantická opera – C. M. Weber: Čarostřelec, H. Marschner: Hans Heiling
- Operní tvorba G. Verdiho – analýza oper Trubadúr, Traviata, Rigoletto, Don Carlos, Falstaff
- Hudebně dramatická tvorba R. Wagnera – rozbor Prstenu Nibelugova, Tristana a Isoldy
- Operní tvorba Julese Masseneta (Werther, Manon), antiwagneriánství Clauda Debussyho (Pelléas a Mélisanda), hispánské inspirace M. Ravela (Španělská hodinka)
- Veristé – Puccini: Bohéma, Leoncavallo: Komedianti, Mascagni: Sedlák kavalír
- Opery Albana Berga – Vojcek, Lulu (Wedekind, Freudova psychoanalýza)
- Opery I. Stravinského – Oidipus rex, Život prostopášníka
- R. Strauss: Salome, Elektra, Žena beze stínu
- Ph. Glass: Einstein na pláži, minimalismus
- Začátky opery první polovina 17. století, Benátská škola - Monteverdi: Orfeo a Korunovace Poppey, pokračovatelé Francesco Cavalli, Antonio Vivadli
- Opera seria – neapolská operní škola: A. Scarlatti, N. Porpora
- Londýnský operní boom první poloviny 18. století - G. F. Händel, rozbor oper Rinaldo, Alcina, mezityp opera - oratorio: Semele (1744 podle Ovidia), válka primadon, rozkvět umění kastrátů
- Antické motivy v operách 17. a 18. století, návrat k antickým tématům v 20. století – I. Stravinskij: Oidipus rex, R. Strauss: Elektra, B. Martinů: Ariadna, querelle des bouffons – Rousseauova kritika francouzské zpěvoherní deklamace
- Operní reforma Ch. F. Glucka, její principy – rozbor Orfeo a Eurydika, Alceste (Alkestis), Ifigenie na Tauridě
- Vliv Gluckovy reformy na Mozartovy současníky – A. Salieri, D. Cimarosa, Vicente Martín y Soler, Lorenzo da Ponte, Giovanni Paisielo, Baldassare Galuppi, Giuseppe Sarti.
- Rozbor Mozartových oper: Idomeneo, Únos ze serailu (rozvoj singspielu), Figarova svatba, Don Giovanni (pražská a vídeňská verze), typ opery semi seria, Kouzelná flétna
- Záchranné opery a Francouzská revoluce, Lesueur, Pierre Gaveaux, Bouillyho libreto Leonory.
- První česká intermezza v rámci italských barokních oper – F. A. Míča: O původu Jaroměřic 1730, K. Loos: O komínku nakřivo postaveném, hanácké opery, korunovační opery J. Fux: Costanza e Fortezza, J. D. Zelenka: Sub olea pacis, F. X. Brixi: Byl jest jednou kantor dobrý
- působení Jiřího Antonína Bendy v Gothě – singspiel Vesnický jarmark
- vznik samostatné opery v národním jazyce – F. Škroup: Dráteník (1826), literárně hudební rozbor díla se sledováním partitury
- B. Smetana: Prodaná nevěsta – 4 vrstvy díla od dvouaktové operety s mluvenými dialogy po plně prokomponovanou operu o třech dějstvích
- B. Smetana: Dalibor – boj o operu wagnerovského typu
- B. Smetana: Čertova stěna, A. Dvořák: Dimitrij – meyerbeerismus v české opeře
- A. Dvořák: Jakobín – typ záchranné opery (Rettungsoper, opera a sauvetage, vliv Francouzské revoluce na smýšlení romantiků
- Z. Fibich: Nevěsta messinská – světová témata v českých operách (předloha F. Schiller)
- A. Dvořák: Rusalka (H. Ch. Andersen) a Armida (Torquato Tasso: Osvobozený Jeruzalém), kosmopolitismus J. Vrchlického v Dvořákově hudebně dramatické tvorbě
- zmanipulovaný konkurz Národního divadla na nejlepší českou operu na přelomu století, rozbor Karel Kovařovic: Psohlavci, J. B. Foerster: Eva, Jessika
- Nové německé divadlo v Praze – rozbor A. Zemlinsky: Bylo nebylo (Es war einmal), Karel Weis: Polský žid (Der polnische Jude)
- rozbory oper Leoše Janáčka: Její pastorkyňa, Osud, Příhody lišky Bystroušky, Káťa Kabanová, Výlety pana Broučka, Z mrtvého domu
- rozbor oper Bohuslava Martinů: Hlas lesa, Juliette, Hry o Marii, Ariadna, Mirandolina, Řecké pašije, Veselohra na mostě, Ženitba
- Ostrčilovská éra v pražském Národním divadle, světově oceňované dílo Jaromíra Weinberger: Švanda dudák (1927), Otakar Jeremiáš: Bratři Karamazovi (1928), O. Ostrčil: Honzovo království (1934)
- Dvořákova škola V. Novák: Zvíkovský rarášek, Rudolf Karel: Smrt kmotřička
- Terezínští autoři – V. Ulmann: Císař Atlantidy, Hans Krása: Brundibár, Pavel Haas: Šarlatán
- český neoklasicismus Iša Krejčí: Pozdvižení v Efesu, Antigona
- česká avantgarda E. F. Burian: Bubu z Montparnassu
- Epocha po roce 1945 - Luboš Fišer: Lancelot, Věčný Faust; Jiří Pauer: Manželské kontrapunkty, Zuzana Vojířová
Další studijní povinnosti
Studenti specializace Operní režie mají v rámci operní praxe povinnost podílet se na režijních pracích svých starších spolužáků, případně spoluvytvářet režie literárních pásem v kulturních centrech a zařízeních.
Studenti specializace Zpěv absolvují náslechy v hodinách zpěvu na pěveckých odděleních ZUŠ, na konzervatořích, hudebních gymnáziích a jiných uměleckých školách s výukou zpěvu.
Charakteristika odborné praxe
Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)
Absolvent specializace Zpěv nachází profesní uplatnění buď jako samostatný sólový umělec ve svobodném povolání, nebo jako sólista či člen operních, komorních a sborových vokálních těles. Po vykonání Státní zkoušky z pedagogické způsobilosti získává oprávnění vykonávat profesi učitele zpěvu na základních uměleckých školách, hudebních gymnáziích a konzervatořích. Podmínkou k přihlášení k této státní zkoušce je kdykoli během studia absolvování volitelných předmětů Psychologie, Pedagogika a Didaktika a součástí je rovněž Vyučovatelská praxe zpěvu na některé z výše uvedených škol.
Absolvent specializace Operní režie nachází profesní uplatnění jako režisér malých hudebních forem, jako asistent operního režiséra, jako samostatný režisér nebo dramaturg.
Po vykonání Státní zkoušky z pedagogické způsobilosti získává oprávnění vykonávat profesi učitele operní režie. Podmínkou přihlášení k této státní zkoušce je kdykoli během studia absolvování volitelných předmětů Psychologie, Pedagogika a Didaktika a Vučovatelská praxe operní režie. Součástí je též Vyučovatelská praxe operní režie, kterou student může získat praxí jako asistent divadelní produkce.
Platnost akreditace
Studijní program platný od | Platnost studijního programu končí |
---|---|
26. 3. 2021 | 26. 3. 2024 |