Taneční produkce a organizace (H0N0027B)
Specializace studijního programu Choreografie
Od 2022/23
Cíle studia
Profil absolventa
Absolventi specializace Taneční produkce a organizace navíc získávají znalosti z ekonomiky a kulturní politiky, dovednosti strategického a produkčního plánování, schopnosti organizace a komunikace uměleckých záměrů. Umí pracovat v týmu, dodržet vytyčené cíle a argumentovat umělecké vize odborníkům i kulturní veřejnosti.
Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů
Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.
Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.
Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.
Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.
Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.
Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.
Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.
Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.
Specializace: Uchazeč se hlásí již přímo do jedné ze dvou specializací: Choreografie a režie a Taneční produkce a organizace. Poměr kreditové zátěže specializační části vůči společnému základu je 36 %.
Součástí studijního plánu jsou povinně volitelné předměty společné pro obě specializace v rámci skupin:
Výběrový praktický kurz (Trénink klasického tance, Trénink moderního a současného tance, Trénink lidového tance, Taneční výchova dětí, Tanec s partnerem, Základy choreografie pro pedagogiku a taneční vědu) a Výběrová přednáška ze systematické taneční vědy (Sociologie tance, Taneční antropologie, Kritický seminář, Tanec v náboženství a filozofii, Nové kontexty lidové taneční kultury a folklorismus, Zápis a analýza lidových tanců). Studenti specializace Choreografie a režie z nich musí získat dohromady 14 kreditů, studenti specializace Taneční produkce a organizace 10 kreditů.
Pro specializaci Taneční produkce a organizace je povinná ještě Výběrová přednáška z dějin tance (Jiří Kylián a jeho tvorba, Tanec v asijských kulturách, Vývoj baletní dramaturgie v Rusku po roce 1917 a její vliv na český balet, Tradiční baletní repertoár - minulost a současnost), z níž musí za studium získat minimálně 4 kredity
Studijní plán počítá s volitelnými předměty, které tvoří ve specializaci Choreografie a režie 24 kreditů a ve specializaci Taneční produkce a organizace 22 kreditů z celkových 120. Kromě možnosti zapsat si jako volitelný i některý z výběrových předmětů budou vypsány například předměty: Tanec a kamera, Taneční medicína, Interpretační praxe, Jevištní praktikum, Lidová taneční kultura, Dramaturgie tance, Metodika psaní odborných statí a VŠKP, Intermédia a jevištní technologie, Historické tance, Labanova analýza pohybu/Taneční terapie, Kinetografie a další.
Obecné informace o přijímacím řízení
- kolo – korespondenční
Uchazeč/ka o navazující magisterské studium je povinen/na jako podklad pro 1. korespondenční kolo zaslat v elektronické podobě motivační dopis dokládající předpoklady ke studiu daného oboru, přehled v oborové problematice a dosavadní zkušenosti v oboru.
- kolo – prezenčně
Přijímací zkouška se bude sestávat z pohovoru k odborné problematice, o zaměření uchazeče v navazujícím magisterském studiu, o tezích zamýšlené diplomní práce. V předkládaných tezích musí uchazeč prokázat znalost kontextu dané oblasti. Provést prezentaci svého projektového záměru s důrazem na vyprodukování a řízení a realizaci projektu. V pohovoru prokáže všeobecný přehled v oblasti managementu umění, práva, HR a PR v kontextu se znalostí historie a současných trendů v tanečním umění. Prokáže rovněž orientaci v mapě uměleckých tanečních institucí a význačných uměleckých i manažerských osobností této umělecké sféry.
Přijímací komise hodnotí uchazeče/čku souhrnnou známkou, která obsahuje hodnocení choreografického talentu, znalost tanečních technik nejlépe na profesionální úrovni, zájem o obor dokumentovaný předchozí tvůrčí praxí, znalost hudební teorie, muzikálnost, přehled o dějinách tance a baletu, hudby a divadla, všeobecný kulturní přehled, to vše minimálně na úrovni absolventa bakalářského cyklu.
Přijímací komise vytvoří pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro tuto specializaci.
Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.
Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.
Návaznost na další typy studijních programů
Studenti mohou pokračovat v doktorském studiu v programech Choreografie a teorie choreografie nebo Taneční věda.
Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah
VŠKP se skládá ze dvou částí:
1)Absolventský organizační výkon – prezentace min. 15 min (praktického výstupu, např. režijní knihy, produkčního plánu, technického scénáře, marketingového plánu akce, struktury a organizace projektu nebo subjektu, reflexe a analýzy vybrané instituce nebo víceletého projektu)
2)Písemná práce v rozsahu min. 50 normostran (zpracování tématu vycházejícího z tezí u příjímacích zkoušek a týkajícího se managementu, produkce a řízení tanečních projektů - organizace, realizace a produkce inscenací, koprodukcí, řízení souborů a dalších uměleckých subjektů, institucí, festivalů, událostí atd.)
Státní závěrečná zkouška:
- Obhajoba VŠKP - obhajoba písemné práce a prezentace
(předměty profilujícího základu: Finanční řízení a fundraising v tanci, Organizace a řízení v tanečním vzdělávání, Marketing kulturních organizací a projektů)
- Teoretická ústní zkouška z dějin tance a baletu
(předměty profilujícího základu: Tanec po roce 1945)
- Teoretická ústní zkouška z Organizace řízení a produkce tance
(předměty profilujícího základu: Finanční řízení a fundraising v tanci, Organizace a řízení v tanečním vzdělávání, Marketing kulturních organizací a projektů)
Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky:
Okruhy jsou formulovány široce, přehledově, obecně, mají doložit orientaci v problematice, schopnost utřídit příslušné obsahy, přehledně a kriticky je interpretovat.
Dějiny tance a baletu
Při formulování témat zadávaných předem ke zpracování pro SZZ jsou zohledněny historické kurzy absolvované během NMg studia a znalosti, které byly náplní SZZ v bakalářském stupni. Při SZZ se hodnotí věcné zpracování tématu, jeho problematizace a interpretace, orientace ve zdrojích, pramenech a literatuře.
Tematické okruhy pro státní zkoušku z dějiny tance a baletu jsou zaměřeny na reflexi tanečního umění 20. a počátku 21. století v kontextu předchozího historického vývoje, ve srovnání českého a evropského/světového dění a v souvislostech teoretické a historické problematiky. Jsou formulovány problémově. Jedná se např. o témata:
- Proměny choreografického pojetí konkrétního díla, různé způsoby zpracování konkrétního námětu (např. Srovnání choreografických verzí Svěcení jara; Othello jako námět pro choreografickou tvorbu)
- Srovnání repertoáru dvou případně více baletních scén ve vymezeném časovém období (Tendence v baletním repertoáru v poválečném období na příkladu tří významných vybraných evropských scén)
- Významné taneční události a tvorba ve vymezeném období a místě (např. Taneční dění v Čechách v osmdesátých letech 20. století)
- Proměny choreografických postupů (např. Vývoj pojetí tanečního duetu v poválečném období; Komično v poválečném baletu; Hlavní hrdina v narativních choreografických dílech; Nové výklady tradičních baletů na příkladu tvorby Matse Eka/Johna Neumeiera)
- Ohlasy obecných uměleckých a choreografických tendencí v české tvorbě (Formování českého současného tance v devadesátých letech 20. století)
- Srovnání tvorby generačních souputníků (Kylián-Forsythe-Ek a jejich srovnání; Belgická taneční scéna devadesátých let 20. století)
- Charakteristika inovativních dobových tvůrčích postupů na příkladech vlivných děl a tvůrců.
- Interakce mezi participačními a prezentačními podobami tance;
- Jevištní pojetí lidového a tradičního tance;
- Problematika historicky poučené interpretace v současné taneční tvorbě.
- Historické aspekty taneční interpretace (styly, osobnosti, techniky).
- Historický vývoj tanečních institucí a organizací (vzdělávání a školy, taneční události participační a prezentační, taneční soubory apod.)
Další studijní povinnosti
Charakteristika odborné praxe
Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)
Absolventi navazujícího magisterského programu Choreografie se obvykle uplatňují jako choreografové různých žánrů tanečního umění, nezávislí umělci, tvůrci i performeři. Stávají se také členy tvůrčích a uměleckých týmů jako asistenti režie a choreografie, repetitoři, produkční nebo PR pracovníci, projektoví manažerští pracovníci, umělečtí vedoucí či režiséři. Ovládají schopnosti pro vedení projektu a řízení týmu.
V případě absolvování předmětů pedagogického minima mohou také učit na všech stupních uměleckých tanečních škol.
Platnost akreditace
Studijní program platný od | Platnost studijního programu končí |
---|---|
24. 6. 2021 | 24. 6. 2031 |