Taneční produkce a organizace (H0N0027B)

Specializace studijního programu Choreografie

Od 2022/23

Cíle studia

Profil absolventa

Absolventi specializace Taneční produkce a organizace navíc získávají znalosti z ekonomiky a kulturní politiky, dovednosti strategického a produkčního plánování, schopnosti organizace a komunikace uměleckých záměrů. Umí pracovat v týmu, dodržet vytyčené cíle a argumentovat umělecké vize odborníkům i kulturní veřejnosti.

Obecné informace o přijímacím řízení

1. kolo – korespondenční

Uchazeč/ka o navazující magisterské studium je povinen/na jako podklad pro 1. korespondenční kolo zaslat v elektronické podobě motivační dopis dokládající předpoklady ke studiu daného oboru, přehled v oborové problematice a dosavadní zkušenosti v oboru.

1. kolo – prezenčně

Přijímací zkouška se bude sestávat z pohovoru k odborné problematice, o zaměření uchazeče v navazujícím magisterském studiu, o tezích zamýšlené diplomní práce. V předkládaných tezích musí uchazeč prokázat znalost kontextu dané oblasti. Provést prezentaci svého projektového záměru s důrazem na vyprodukování a řízení a realizaci projektu. V pohovoru prokáže všeobecný přehled v oblasti managementu umění, práva, HR a PR v kontextu se znalostí historie a současných trendů v tanečním umění. Prokáže rovněž orientaci v mapě uměleckých tanečních institucí a význačných uměleckých i manažerských osobností této umělecké sféry.

Přijímací komise hodnotí uchazeče/čku souhrnnou známkou, která obsahuje hodnocení choreografického talentu, znalost tanečních technik nejlépe na profesionální úrovni, zájem o obor dokumentovaný předchozí tvůrčí praxí, znalost hudební teorie, muzikálnost, přehled o dějinách tance a baletu, hudby a divadla, všeobecný kulturní přehled, to vše minimálně na úrovni absolventa bakalářského cyklu.

Přijímací komise vytvoří pořadí dle průměrů bodových hodnot jednotlivých uchazečů/ček a k přijetí doporučí ty uchazeče/čky, kteří se umístili do pořadí odpovídajícímu směrnému číslu a minimálnímu bodovému ohodnocení pro tuto specializaci.

Podmínky přijímacího řízení včetně stanovení způsobu bodového hodnocení, jeho rozmezí a směrného čísla, ošetřuje pro každý akademický rok příslušná vyhláška děkana, která podléhá schválení akademickým senátem fakulty.

Pokud nebude dostatek uchazečů splňujících podmínku bodového hodnocení, směrné číslo se nenaplní.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

VŠKP se skládá ze dvou částí:

1)Absolventský organizační výkon – prezentace min. 15 min (praktického výstupu, např. režijní knihy, produkčního plánu, technického scénáře, marketingového plánu akce, struktury a organizace projektu nebo subjektu, reflexe a analýzy vybrané instituce nebo víceletého projektu)

2)Písemná práce v rozsahu min. 50 normostran (zpracování tématu vycházejícího z tezí u příjímacích zkoušek a týkajícího se managementu, produkce a řízení tanečních projektů - organizace, realizace a produkce inscenací, koprodukcí, řízení souborů a dalších uměleckých subjektů, institucí, festivalů, událostí atd.)

Státní závěrečná zkouška:

• Obhajoba VŠKP - obhajoba písemné práce a prezentace

(předměty profilujícího základu: Finanční řízení a fundraising v tanci, Organizace a řízení v tanečním vzdělávání, Marketing kulturních organizací a projektů)

• Teoretická ústní zkouška z dějin tance a baletu

(předměty profilujícího základu: Tanec po roce 1945)

• Teoretická ústní zkouška z Organizace řízení a produkce tance

(předměty profilujícího základu: Finanční řízení a fundraising v tanci, Organizace a řízení v tanečním vzdělávání, Marketing kulturních organizací a projektů)

Tematické okruhy teoretické ústní zkoušky:

Okruhy jsou formulovány široce, přehledově, obecně, mají doložit orientaci v problematice, schopnost utřídit příslušné obsahy, přehledně a kriticky je interpretovat.

Dějiny tance a baletu

Při formulování témat zadávaných předem ke zpracování pro SZZ jsou zohledněny historické kurzy absolvované během NMg studia a znalosti, které byly náplní SZZ v bakalářském stupni. Při SZZ se hodnotí věcné zpracování tématu, jeho problematizace a interpretace, orientace ve zdrojích, pramenech a literatuře.

Tematické okruhy pro státní zkoušku z dějiny tance a baletu jsou zaměřeny na reflexi tanečního umění 20. a počátku 21. století v kontextu předchozího historického vývoje, ve srovnání českého a evropského/světového dění a v souvislostech teoretické a historické problematiky. Jsou formulovány problémově. Jedná se např. o témata:

• Proměny choreografického pojetí konkrétního díla, různé způsoby zpracování konkrétního námětu (např. Srovnání choreografických verzí Svěcení jara; Othello jako námět pro choreografickou tvorbu)
• Srovnání repertoáru dvou případně více baletních scén ve vymezeném časovém období (Tendence v baletním repertoáru v poválečném období na příkladu tří významných vybraných evropských scén)
• Významné taneční události a tvorba ve vymezeném období a místě (např. Taneční dění v Čechách v osmdesátých letech 20. století)
• Proměny choreografických postupů (např. Vývoj pojetí tanečního duetu v poválečném období; Komično v poválečném baletu; Hlavní hrdina v narativních choreografických dílech; Nové výklady tradičních baletů na příkladu tvorby Matse Eka/Johna Neumeiera)
• Ohlasy obecných uměleckých a choreografických tendencí v české tvorbě (Formování českého současného tance v devadesátých letech 20. století)
• Srovnání tvorby generačních souputníků (Kylián-Forsythe-Ek a jejich srovnání; Belgická taneční scéna devadesátých let 20. století)
• Charakteristika inovativních dobových tvůrčích postupů na příkladech vlivných děl a tvůrců.
• Interakce mezi participačními a prezentačními podobami tance;
• Jevištní pojetí lidového a tradičního tance;
• Problematika historicky poučené interpretace v současné taneční tvorbě.
• Historické aspekty taneční interpretace (styly, osobnosti, techniky).
• Historický vývoj tanečních institucí a organizací (vzdělávání a školy, taneční události participační a prezentační, taneční soubory apod.)