Zpěv (H0N0031A)

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: ten stanovuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty.

Specializace: Studijní plán obsahuje dvě specializace Zpěv a Operní režie. Student se do specializace přímo hlásí.

Studijní plán obsahuje skupinu volitelných předmětů pedagogického minima: Pedagogika, Psychologie, Didaktika/ Vyučovatelská praxe zpěvu, Didaktika/Vyučovatelská praxe operní režie.

Dále si může posluchač volit předměty: Dějiny hudby po roce 1950, Hlasová výchova, Klavírní praxe, Komunikační techniky pro interpretační obory, Lidský hlas, Teorie interpretace, Úvod do hudební kompozice, Pohybová a relaxační výchova a další volitelné předměty z nabídky AMU.

Návaznost na další typy studijních programů

Tento program navazuje na bakalářský studijní program Zpěv a operní režie. Absolventi navazujícího magisterského programu mají možnost se přihlásit do doktorského studijního programu Interpretace a teorie interpretace na HAMU v Praze nebo do podobně zaměřených doktorských programů na dalších uměleckých školách v České republice i v zahraničí.

Další studijní povinnosti

-

Charakteristika odborné praxe

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolvent specializace Zpěv nachází profesní uplatnění buď jako samostatný sólový umělec ve svobodném povolání nebo jako sólista či člen operních, komorních, operetních, muzikálových a sborových vokálních těles. Po vykonání Státní zkoušky z pedagogické způsobilosti získává oprávnění vykonávat profesi učitele zpěvu na základních uměleckých školách, hudebních gymnáziích a konzervatořích. Podmínkou k přihlášení k této státní zkoušce je kdykoli během i předchozího studia absolvování volitelných předmětů Psychologie, Pedagogika a Didaktika a součástí je rovněž Vyučovatelská praxe zpěvu na některé z výše uvedených škol.

Absolvent specializace Operní režie nachází profesní uplatnění jako samostatný režisér velkých hudebních forem nebo dramaturg, časté je také uplatnění ve vedoucích organizačních funkcích hudebních uměleckých těles.

Po vykonání Státní zkoušky z pedagogické způsobilosti získává oprávnění vykonávat profesi učitele operní režie. Podmínkou přihlášení k této státní zkoušce je kdykoli i během předchozího studia absolvování volitelných předmětů Psychologie, Pedagogika a Didaktika. Součástí je též Vyučovatelská praxe operní režie, kterou student může získat praxí jako asistent divadelní produkce.

Platnost akreditace