Scénografie 3

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

• Práce s dramatickým textem nebo hudebně dramatickým dílem.
• Práce s konkrétním divadelním prostorem.
• Utváření režijně dramaturgické a scénografické koncepce projektu.
• Spolupráce na klauzurních úkolech režisérů.
• Rozvíjení interpretačních, výtvarných a technických dovedností.

Ateliérová výuka v rozsahu 8 hod. týdně probíhá souběžně s předmětem Kostýmní tvorba.

Na základě práce s dramatickým textem nebo hudebně dramatickým dílem se studenti/tky dále seznamují s asociativními, analytickými, interpretačními technikami tvorby scénografie a prostorové výtvarné tvorby. Nároky jsou zvyšovány na interpretační, dramaturgické, řemeslné, technologické schopnosti/postupy studenta/ky. Získané schopnosti aplikují studenti/ky pro vlastní, z části akademickou tvorbu na scénografickém projektu. Studenti/ky se učí vytvářet scénografickou koncepci inscenace a dokumentovat ji. Vzniká projekt, který již má parametry režijně scénografické koncepce pro konkrétní divadelní prostor. Na základě návrhů, makety a další dokumentace je koncepce konzultována s pedagogy.

Student se v průběhu 3. semestru začíná orientovat v budoucím tematickém výběru teoretické a praktické bakalářské práce.

Výsledky učení

Student/ka se naučí vytvářet scénografickou koncepci jako součást celkového díla (dramaturgie, režie, choreografie, scénografie, kostým, světelný design). Své autorské představy a návrhy projektu již směřuje na základě osvojené metodiky uměleckého, řemeslného, a částečně technického charakteru do konkrétního divadelního prostoru.

Student/ka rozumí parametrům a možnostem divadelního prostoru v širším kontextu a má vhled do problematiky konceptu prostoru/prostředí. Má schopnost nabyté zkušenosti aktivně uplatňovat ve své akademické/autorské tvorbě.

Umělecká úroveň projektů i autorských výstupů se výrazně zvyšuje.

Předpoklady a další požadavky

• Obecná znalost české a světové dramatické literatury.
• Dobrá orientace v dějinách hmotné kultury, architektury.

Literatura

D. Bablet: Scénícká revoluce 20.st.

K. Braun: Divadelní prostor

P. Brook: Prázdný prostor

P. Brook: Pohyblivý bod

F. Groh: Řecké divadlo

V. Hofman: 30 let práce v divadle pro české jeviště

J. Honzl: Sláva a bída divadel

V. Jindra: Scénografické principy

J. Pokorný: Složky divadelní

P. Pörtner: Experimentální divadlo

V. Ptáčková: Česká scénografie 20.st.

V. Ptáčková: Zrcadlo světového divadla

J. Svoboda: Magie divadelního prostoru

Vitruvius: Antické divadlo

O. Zich: Estetika dramatického umění

Časopisy - Interscéna, Scénografie (DÚ), Acta scaenografie 1937-1950

Studie J. Frejky, E. F. Buriana, J. Honzla

Hodnoticí metody a kritéria

Kredity jsou udělovány:

• Na základě povinné účasti na ateliérové výuce v rozsahu nejméně 80%.
• Za průběžné plnění akademických zadání a práci na semestrálních úkolech.
• Za úspěšnou prezentaci výsledků práce na semestrálních úkolech formou klauzurní výstavy, jejíž zadáním je výtvarné, prostorové/ scénografické řešení zadaného tématu (divadelní předloha, literární text).

Za ústní obhajobu a písemnou reflexi (1 normostrana autorského textu studenta/tky) výsledků práce na semestrálních úkolech.

Řešení akademického úkolu formálně obsahuje model v měřítku (1:25), sběr inspiračního materiálu/moodboard, barevné návrhy řešení jednotlivých prostředí, situací, případně scén ve velikosti DIN A 3 a v odpovídajícím, předem domluveném počtu kusů, jednoduchou technickou dokumentaci (půdorysy, bokorysy v měřítku 1:50, možné je použít fotodokumentaci a 3D vizualizaci k jednotlivým situacím/scénám a inspirační volnou tvorbu dle zadaných úkolů, případně další důležité doprovodné podklady, potřebné k ústní obhajobě.

Půdorys a řez celkového řešení v měřítku nejméně 1:50, půdorysy jednotlivých obrazů.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Scénografie (B.A.) (povinný předmět hlavní)