Fenomén camp, kýč a performativní umění
Kód | Zakončení | Kredity | Rozsah | Jazyk výuky | Semestr |
---|---|---|---|---|---|
207FKP0 | zkouška | 3 | 2 hodiny výuky týdně (45 minut), 57 až 72 hodin domácí příprava | česky | zimní |
Garant předmětu
Jméno vyučujícího (jména vyučujících)
Katedra
Předmět zajišťuje Katedra teorie a kritiky
Obsah
Předmět nabízí studentstvu možnost získat základní znalosti o campu a kýči, a to v širším kulturně-historickém a uměleckém kontextu s důrazem na performativní umění. Od základních koncepcí campu a kýče se postupně dostaneme k možnostem, jak tyto koncepce uplatnit při konkrétních interpretací. Proto součástí seminářů bude také mnoho ilustrativních příkladů, na které bude možné dané (abstraktní) teorie aplikovat. Kromě samotného campu a kýče bude pozornost věnována také souvztažnosti těchto fenoménů s jinými kulturně-estetickými a společenskými tendencemi jako je dandismus, queer či ostalgie.
1 a 2/ Úvodní anamnéza
Úvod do kýče a tzv. campu, stanovení základních otázek, které budeme sledovat v průběhu celého semináře: co je to vlastně kýč a camp; jaká je jejich souvislost s uměním; jakým způsobem lze jejich reprezentace hledat v performativním umění, respektive i v jakých případech je možné označit dané dílo za kýč či camp a v jakých případech se bude jednat o dílo, které je těmito kulturně-estetickými fenomény inspirováno (nezáměrnost vs. záměrnost; tradicionalismus vs. moderní a postmoderní proudy umění).
3 a 4/ Kýč a camp jako součást (post)moderního umění
Matei Calinescu: Kýč (1987; český překlad Martiny Pachmanové)
V rámci tohoto seminárního bloku se zaměříme na kýč a jeho teorie, přičemž zároveň dojde k osvětlení souvztažnosti kýče a campu, ale také k analýze jejich rozdílnosti. To vše lze konkretizovat na proměnách vizuálního umění v průběhu 20. století. Matei Calinescu, jehož text bude při seminářích analyzován, kýč velmi důrazně kritizoval (stejně tak i camp), zároveň si ale uvědomoval jistou přitažlivost tohoto fenoménu a, jak sám zmiňuje, i určitý půvab. Studentstvu bude k textu nabídnut také patřičný kulturně-historický kontext s ilustrativními příklady uměleckých děl (zejména vizuálních).
5 a 6/ Metafora světa jako divadla. Camp, performativita a ironie
Susan Sontag: Poznámky o fenoménu camp (1964; český překlad Martina Pokorného)
V rámci tohoto seminárního bloku bude pozornost věnována hlavně fenoménu camp. Zaměříme se na text průkopnice ve zkoumání campu, Susan Sontag. Tato zásadní esej nabízí mnoho inspirativních myšlenek, avšak soustředíme se především na souvztažnost campu s obecnou teatralitou a snahou o „předvádění se“, která má ale v rámci campu jistý punc ironičnosti. Na základě toho opět dojde k prohloubení znalostí o rozdílnosti campu a kýče. Zatímco camp je možné považovat za určitou sofistikovanost, kýč je sám o sobě produktem masové kultury, nicméně, kýč se může stát součástí campové sofistikovanosti. Podstatné jsou pak v tomto smyslu různé ambivalence a snaha zaujímat „netradiční“ a jiné pozice vnímavosti, respektive i hledat „nové“ kontexty.
7 a 8/ Obecná jinakost jako základní předpoklad campu (a kýče). Výkladový exkurz 19. a 20. století s přesahem do současnosti
Motto: „Esthetika jest vyšší než etika.“ (OW)
Oscar Wilde: Péro, tužka a jed (1885; český překlad Ladislava Rovenského)
Christopher Isherwood: The World in the Evening (1954; kratičký odstavec v českém překladu Romana Trušníka)
Zejména camp lze do značné míry charakterizovat jako jev, který má mnoho společného s obecnou jinakostí, respektive s tím, co je z hlediska tradičních (tradicionalistických) představ o kultuře, společnosti, morálce i umění odsouváno na okraj. Na základě toho je možné o campu uvažovat jako o esteticismu či imoralismu. Určitý imoralismus byl a je ostatně spojován také s kýčem. Z pozice tradicionalismu lze následně hledat analogii mezi campem (kýčem) a queer poetikou, dále campem (kýčem) a reprezentací femininity apod.
9 a 10/ Interpretační potenciál campu a kýče pro soudobé umění, případně i pro některé společenské jevy
Při těchto seminářích budou analyzována vybraná umělecká díla a prezentovány jejich možné interpretace z perspektivy kýče a campové estetiky, a to zejména na základě dosud probíraných teorií a dalších znalostí, které studentstvo získalo v průběhu seminářů. Důraz bude kladen na vizuální umění a divadlo.
11 a 12/ Závěrečné shrnutí, souvztažnost campu (a kýče) s dalšími kulturně-estetickými kategoriemi
Při závěrečném setkání si shrneme probírané „dějiny“ a teorie campu a kýče, a vymezíme si camp (a kýč) vůči dalším, dosud jen okrajově zmíněným, podobným či blízkým kategoriím: ostalgie, melodramatická imaginace, groteska, ale také například cringe aj.
Výsledky učení
Předmět nabízí studentstvu možnost získat základní znalosti o campu a kýči, a to v širším kulturně-historickém a uměleckém kontextu s důrazem na performativní umění. Od základních koncepcí campu a kýče se postupně dostaneme k možnostem, jak tyto koncepce uplatnit při konkrétních interpretací. Proto součástí seminářů bude také mnoho ilustrativních příkladů, na které bude možné dané (abstraktní) teorie aplikovat. Kromě samotného campu a kýče bude pozornost věnována také souvztažnosti těchto fenoménů s jinými kulturně-estetickými a společenskými tendencemi jako je dandismus, queer či ostalgie.
Předpoklady a další požadavky
Nejsou.
Literatura
BOOTH, Mark, 1983. Camp. London: Quarter Books.
COBLENCEOVÁ, Françoise, 2003. Dandysmus. Povinnost pochybnosti. Praha: Prostor.
CORE, Philip, 1984. Camp. The Lie That Tells The Truth. London: Plexus Publishing.
DEMETER, Peter, 2017. Akvabely, vousaté ženy a jiné campy stylizace v dramatické tvorbě Davida Drábka. In: BÍLEK, Petr A. – ŠEBEK, Josef, eds. Česká populární kultura. Transfery, transponování a další tranzitní procesy. Praha: Univerzita Karlova, s. 230–249.
DEMETER, Peter, 2021. Láska k přehnanému. Fenomén camp v českém kulturně-historickém kontextu. České Budějovice: Nakladatelství Jihočeské univerzity.
ECO, Umberto, 2015. Dějiny ošklivosti. Praha: Argo.
GREENBERG, Clement, 2000. Avantgarda a kýč. Labyrint Revue. 7–8, s. 69–74.
KRÓLAK, Joanna, 2010. Prvky camp-estetiky v recesistických projevech ostalgie. In: JUNGMANNOVÁ, Lenka, ed. Česká literatura rozhraní a okraje. Praha: Akropolis, Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, s. 63–74.
KULKA, Tomáš, 2014. Umění a kýč. Praha: Torst.
PUTNA, Martin C., ed., 2011. Homosexualita v dějinách české kultury. Praha: Academia.
VOJVODÍK, Josef, 2008. Povrch, skrytost, ambivalence. Manýrismus, baroko a (česká) avantgarda. Praha: Argo, Univerzita Karlova.
Hodnoticí metody a kritéria
Seminární práce.
Další informace
Předmět lze absolvovat opakovaně
Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů pro celou AMU
Rozvrh na zimní semestr 2024/2025:
06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
|
|
---|---|
Po |
|
Út |
|
St |
|
Čt |
|
Pá |
|
Datum | Den | Čas | Vyučující | Místo | Poznámky | Č. paralelky |
---|---|---|---|---|---|---|
Pá | 11:00–14:00 | Peter DEMETER | Učebna KTK 12 Tržiště 20, Praha 1 (vchod z Rektorátu AMU, Malostranské nám. 12) |
Výuka: 11. 10., 25. 10., 8. 11., 22. 11., 6. 12., 13. 12. | paralelka 1 |
Rozvrh na letní semestr 2024/2025:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů
- Teorie a kritika divadelní tvorby (B.A.) (Volitelné předměty)
- Teorie a kritika divadelní tvorby (M.A.) (Volitelné předměty)