Konzervování a restaurování fotografie (N0211A310020)

Cíle studia ve studijním programu

Navazující magisterský program Konzervování a restaurování fotografie vychází ze současných vědomostí v oboru restaurování fotografických materiálů. Studijní program je zaměřen na praktické zkušenosti a dovednosti v konzervování a zejména pak restaurování fotografických materiálů a jejich dlouhodobém ukládání. V magisterském stupni jsou prohlubovány odborné znalosti materiální podstaty fotografií a chemických procesů, které se odehrávají při jejich vzniku, stárnutí a degradaci. V této souvislosti je věnována pozornost teoretickým a etickým otázkám kladeným nejen v oboru teorie a historie fotografie, ale i v oboru konzervování, restaurování a památkové péče.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent magisterského studijního programu je vybaven znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují v praxi působit v roli samostatného konzervátora a restaurátora fotografických materiálů. Absolventi jsou schopni odborně posoudit stav fotografií a fotografických sbírek a navrhnout postupy jejich konzervace a restaurování, které jsou v závislosti na dostupném technickém vybavení schopni samostatně realizovat. Zároveň jsou schopni navazovat spolupráci s odborníky z příbuzných oborů a aktivně se zapojit do odborné diskuse.

Odborné znalosti

Absolvent studijního programu:

• zná a rozumí druhům poškození fotografických materiálů, rozumí metodám jejich předcházení

a stabilizace

• umí stanovit kritéria a požadavky na konzervátorský zásah na fotografických materiálech
• zná principy profesní etiky a zásady preventivní péče o fotografické materiály
• má hluboké znalosti historických i současných fotografických technik a materiálů
• má znalosti z oblasti chemie, jež jsou nezbytné pro výkon samostatné restaurátorské a konzervátorské práce s fotografickými materiály
• zná pravidla a postupy výzkumné práce, psaní odborných textů a vystupování na konferencích
• orientuje se v oblasti institucionálního zajištění historického bádání, zná instituce uchovávajících zdroje informací o dějinách a je obeznámen s působením výzkumných pracovišť v České republice a ve světě
• má hluboké znalosti v oblasti dějin, teorie a legislativy restaurování a památkové péče

Odborné dovednosti

Absolvent studijního programu:

• umí aplikovat různé metody stabilizace fotografických materiálů, umí fotografie konzervovat tak, aby nedocházelo k jejich poškození
• umí se rozhodovat o restaurátorských zásazích s ohledem na daný fotografický materiál a s ohledem na případnou nevratnost jeho restaurátorského zásahu a na zásady profesní etiky
• dokáže rozpoznat a posoudit limity konzervátorského a restaurátorského zásahu
• ovládá historické fotografické techniky
• je připraven provádět preventivní, konzervátorské a restaurátorské zásahy, umí k nim vypracovat písemné a fotografické dokumentace podle zásad konzervátorské a restaurátorské péče o fotografické materiály
• umí vypracovat plán k dlouhodobému konzervování a uložení fotografických materiálů
• do vlastní konzervátorské a restaurátorské práce dokáže implementovat aktuální výsledky výzkumu
• má řemeslné dovednosti v oblasti historických fotografických technik, klasické fotografie a nových obrazových médií, které dokáže využít ve vlastní práci

Obecné způsobilosti

Absolvent studijního programu:

• je schopen provádět odborný výzkum, přinášet inovativní myšlenky, komunikovat s kolegy a přispívat do odborné debaty
• umí pracovat v týmu
• je schopen prezentovat výsledky svého bádání či praktické činnosti na odborných konferencích
• je schopen předávat své znalosti a dovednosti formou workshopů a přednášek pro odbornou veřejnost
• je schopen dalšího samostatného vzdělávání, orientuje se v českém i světovém aktuálním výzkumu v oblasti konzervátorské a restaurátorské péče.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Základní rámec pro koncepci studijních programů na AMU vytvářejí jednak Pravidla vnitřního hodnocení AMU, specifikující základní principy akreditačních procesů, stávající praxi dále formálně ukotvuje Akreditační řád AMU: určuje parametry společné pro všechny studijní programy vyučované na AMU a zároveň přenáší část odpovědnosti za oborové specifikace (divadlo, hudba, tanec, film/televize) na fakulty.

Studijní plány jsou vytvářeny v souladu se Studijním a zkušebním řádem AMU, který na základě specifik vysokého uměleckého vzdělávání vymezuje v rámci typologie předmětů hlavní povinný předmět: jde o klíčový umělecký (resp. talentový) předmět profilujícího základu, u něhož hodnocení probíhá vždy komisionálně a který neumožňuje opakování atestace. Důležitou roli v systému hodnocení hraje u mnoha oborů tzv. klauzurní zkouška, tj. prezentace uměleckého výstupu před komisí: principem je komplexní hodnocení znalostí a dovedností studenta získaných v několika dílčích předmětech a uplatněných v kolektivně vznikajícím díle (např. u divadelních oborů). Dalším specifikem studijních plánů je povolená flexibilita v rozdělení kreditů (60 ECTS za akademický rok) mezi zimní a letní semestr, vycházející u některých oborů z výraznější studijní a tvůrčí zátěže spojené s dokončováním uměleckých výstupů v letním semestru.

Povinnou součástí všech studijních programů je teoreticko-historický základ oboru, u akademických programů v podobě povinných předmětů profilujícího základu spoluurčujících profil absolventa a tvořících součást státní závěrečné zkoušky.

Součástí každého studijního plánu je dále povinné absolvování oborově zaměřené výuky anglického jazyka, v minimálním rozsahu 6 ECTS za studijní cyklus.

Klasifikace je udělována podle Kreditního systému (ECTS - European Credit Transfer System), který byl zaveden na základě Boloňských dohod z roku 1999 s cílem sjednotit a integrovat vysokoškolský systém v Evropské Unii.

Předměty ukončené zkouškou jsou klasifikovány podle stupnice A – E (F = nevyhověl), u ostatních předmětů je využíváno hodnocení započteno/nezapočteno; kombinace obou atestací není možná.

Standardní délka vyučovací hodiny je 45 minut. Základními organizačními formami výuky jsou přednáška, seminář, cvičení, dílna, přičemž tři poslední formy výuky v různé míře zahrnují i vznik uměleckých výstupů. Výuka probíhá buď na týdenní bázi, nebo formou intenzivních bloků či workshopů.

Ve studijním plánu se automaticky předpokládají prerekvizity v podobě sekvencí předmětů označených postupně rostoucím číslem za názvem předmětu. Tento typ prerekvizit není specificky uváděn v příloze BIII k jednotlivým předmětům. Pokud má předmět nesekvenční prerekvizitu, tak explicitně uvedena v příloze BIII k předmětu je. Ve stejném smyslu neuvádíme korekvizity, ty jsou dány povinným zařazením předmětu do konkrétního ročníku a semestru společně s dalšími předměty. Studijní plán nevyužívá ekvivalencí.

Z hlediska kreditové zátěže je studijní plán koncipován tak, že méně náročné jsou 1ZS a 2LS, zatímco 1LS a 2ZS jsou náročnější. V 1LS totiž studenti musí získat 29 kreditů z profilových předmětů, přičemž 20 kreditů získávají za předmět “Praktická studijní stáž” (500 hodin praxe za semestr). Kreditově stejně náročný (29 kreditů) je rovněž 2ZS, což je dáno zejména tím, že v 1LS probíhá minimum přímé výuky, aby měli studenti potřebný prostor pro realizaci praxe. Tuto výuku je potřeba v následujícím semestru dohnat. Poslední semestr (2LS) je z hlediska studijní zátěže nejméně náročný (celkem 19 kreditů), neboť se předpokládá, že v tomto semestru studenti intenzivně pracují na svých absolventských projektech.

Program nabízí studentům PV předměty typu B (oborové předměty), které zahrnují předměty prohlubující znalosti a dovednosti studentů, prakticky a řemeslně orientované restaurátorské a fotografické dílny. V této skupině je studentům nabízeno 12 předmětů celkem za 26 kreditů. Každý student musí v této skupině získat minimálně 12 kreditů.

Povinných předmětů je celkem za 102 kreditů (v těchto je zahrnuta i výuka cizích jazyků za 6 kreditů). Za PV B předměty musí studenti získat minimálně 12 kreditů. Zbývajících 6 kreditů je rezervováno pro volitelné předměty.

Povinně volitelné a volitelné předměty jsou tak v SP zastoupeny pouze 18 kredity. Toto je dáno zejména tím, že studijní program musí studentům nabídnou zejména úzce specializované předměty z oblasti restaurátorské chemie (klíčová část teoretických předmětů) a restaurátorského řemesla, které jsou obsahově a časově náročné.

Obecné informace o přijímacím řízení

Do programu se mohou hlásit absolventi bakalářského SP Konzerovávní a restaurování fotografie, absolventi bakalářských programů z jiných vysokých škol zaměřených na související chemicko-technologickou, konzervátorskou či restaurátorskou problematiku. Program je v zásadě otevřený všem talentovaným a motivovaným absolventům relevantních bakalářských studijních programů či uchazečům, kteří prokáží potřebné znalosti a dovednosti.

Přijímací komise hodnotí znalostní předpoklady uchazeče v oblastech teorie, dějin a technik fotografie, chemie, všeobecného historicko-kulturního přehledu a přehledu v oblasti konzervování a restaurování. Komise posuzuje také dovednosti a zručnosti uchazeče v oblasti restaurování fotografických materiálů nebo dovednosti a znalosti z příbuzných oblastí. Podmínky přijímacího řízení budou zveřejněny na webových stránkách katedry a fakulty.

Účelem přijímacího řízení je ověřit schopnost uchazeče k dalšímu rozvoji jeho talentu, teoretických znalostí a profesních dovedností. Uchazeč se o přijetí do magisterského studia uchází podáním přihlášky a magisterského projektu s povinnými pracemi.

K přijímacímu řízení do magisterského studia uchazeč předkládá:

1. Restaurátorské a umělecké portfolio
2. Motivační dopis, který obsahuje: a) základní biografické údaje a data o své dosavadní činnosti a studiu; b) představu uchazeče o studiu, jakým způsobem chce své studium naplnit, v jakém směru či oborech si chce doplňovat vědomosti, jaké plánuje stáže, jak konkrétně plánuje rozvržení studia

3) 2 dokumentace restaurování

1. Teoretickou bakalářskou práci, pokud uchazeč neabsolvoval bakalářské studium na oboru Konzervování a restaurování fotografie KF FAMU.

Přijímací řízení je dvoukolové.

V prvním kole posoudí komise předložené domácí práce bez přítomnosti uchazeče.

Druhé kolo se skládá z následujících částí:

1. test z dějin a teorie umění, všeobecného kulturního přehledu a obecné a restaurátorské chemie;
2. explikace domácích prací;
3. pohovor, během kterého uchazeč ozřejmí svou představu o studiu.

Talentové a znalostní předpoklady uchazeče ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí pro přijetí. Přijímací komise navrhne uchazeče, kteří tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia. Do studijního programu budou každý rok přijímáni zpravidla 2-3 studenti.

Návaznost na další typy studijních programů

Tento studijní program navazuje na bakalářský studijní program Konzervování a restaurování fotografie. Do programu se mohou rovněž hlásit absolventi bakalářských studijních programů z restaurátorských, chemicko-technologických, technologických a uměleckých škol. Absolventi navazujícího magisterského programu Konzervování a restaurování fotografie mají předpoklady k tomu, aby se mohli ucházet k přijetí do doktorských studijních programů vědeckovýzkumného zaměření, popřípadě si dále rozšiřovat znalosti a dovednosti studiem či praxí na zahraničních konzervátorských a restaurátorských pracovištích.

Součásti státní závěrečné zkoušky a jejich obsah

K státní závěrečné zkoušce student předkládá:

(1) magisterskou absolventskou práci v podobě Dokumentace restaurování k absolventskému výkonu v rozsahu minimálně 40 normostran.

(2) konzervovaný a restaurovaný fotografický fundus či jeho část (dle konkrétní náročnosti). Namísto restaurovaného fotografického souboru fotografií lze také absolvovat výzkumným projektem s doložitelným fyzickým výstupem.

(3) diplomovou práci. Téma navrhuje sám, ale je schvalováno komisí pedagogů. Předpokládaná témata jsou buď historická, restaurátorko-konzervátorská či chemicko-technologická. Důraz je kladen na původnost tématu, samostatnost při zpracování a odpovídající přehled o stávající odborné literatuře, pramenech, úrovni současného poznání dané problematiky, mezinárodních zkušenostech atd. Doporučuje se, aby téma diplomové práce souviselo s konzervovaným a restaurovaným fundusem nebo výzkumným projektem.

Státní závěrečná zkouška se skládá z:

1. Obhajoba absolventského restaurátorsko-konzervátorského výkonu (odpovídá znalostem získaným v předmětech Ateliér restaurování a konzervování fotografie 1-4, Praktická studijní stáž a Restaurátorský projekt 1 a 2, Klauzurní zkouška 1-4)
2. Obhajoba diplomové práce (na tuto část SZZ jsou studenti připravování zejména v Semináři diplomové práce 1 a 2)
3. Restaurování a konzervování fotografických materiálů - historie, teorie a etika

Teoretická ústní zkouška, která je skládána ze dvou tematických okruhů, které jsou hodnoceny jednou společnou známkou:

a) Restaurování a konzervování fotografických materiálů (témata spojená s fotografickou chemií, identifikací, vlastnostmi a degradací fotografických materiálů a postupy konzervování, restaurování fotografických materiálů), tedy oblast, která odpovídá znalostem získaným v následujících předmětech profilujícího základu: Chemie pro konzervátory a restaurátory 1, 2; Fotografické materiály - procesy, identifikace, degradace 1, 2; Preventivní konzervace fotografických materiálů a sbírek, Úvod do digitálních tisků, Digitální tisky – procesy, identifikace, degradace

b) Historie, teorie a etika konzervování a restaurování mj. se zaměřením na teorii a dějiny péče o památky a témata v současnosti reflektovaná v odborné veřejnosti, tedy oblast, která odpovídá znalostem získaným v následujících předmětech profilujícího základu: Teorie a dějiny památkové péče, etika konzervování a restaurování 1, 2; Právní úprava památkové péče.

Návrh témat kvalifikačních prací:

Témata jsou navrhována samotnými studenty a následně podléhají schvalování komisí pedagogů programu SP. Mezi témata kvalifikačních prací může patřit například:

• Restaurování a konzervace poškozených skleněných negativů z archivu vybrané instituce

• Restaurování, konzervace a uložení fotografických objektů se zaměřením na problematiku tzv. 3D adjustace

• Fotografické album: Historie fotografického alba a restaurátorské postupy v reflexi vložených fotografických technik

• Praktická konzervace a restaurování fotografických objektů se zaměřením na problematiku adjustace.

• Možnosti dlouhodobého uložení a preventivní konzervace souboru želatinových fotografií

• Restaurování, konzervace a uložení pozitivních fotografických technik na skleněné podložce

Téma navrhuje student sám, žádá jak o souhlas s tématem, tak o přidělení vedoucího práce. Týká se jak diplomové práce, tak absolventské práce (restaurovaný a konzervovaný fotografický fundus).

Další studijní povinnosti

Každý student je povinnen absolvovat praxi v institucích zajišťujících dlouhodobé uchovávání a restaurování historických fotografických materiálu. Praxe studentů je realizována v rámci předmětu 307KRPSS Praktická studijní stáž. Každý student v letním semestru prvního ročníku absolvujte praxi v rozsahu 500 hodin. Cílem praxe je poznání fungování institucí zajišťujících dlouhodobé uchovávání historických fotografických materiálu a praktické uplatnění vyučovaných postupů na zavedených restaurátorských pracovištích.

Studenti budou vysláni na praktické nebo studijní stáže do různých institucí. Konkrétní činnosti studenta v průběhu semestru budou stanoveny individuálně na základě dohody vedoucího oboru s vedoucím restaurátorem přijímací instituce a studentem podle možností přijímací instituce a zájmu studenta. Praxi je možné absolvovat i v institucích, kde student získá zkušenosti s restaurováním a konzervováním papíru či jiných obdobných materiálů, případě jejich kombinace. Studenti budou podporováni ve výběru instituce i mimo již smluvně zajištěných pracovišť (př. muzeí, galerií a škol v zahraničí) na základě individuální konzultace a dohody s vedoucím ateliéru. Smluvně zajištěné instituce:

Zemský archiv v Opavě, Národní knihovna ČR, Praha (smluvně bude řešeno formou individuální smlouvy mezi studentem a institucí), Centrum pro výzkum fotografie, UDU AV ČR (smluvně bude řešeno formou individuální smlouvy mezi studentem a institucí). Podporováno je vykonání praxe na vybraném zahraničním pracovišti.

Student z praxe zpracuje zprávu o svém působení na dané instituci, kterou prezentuje na konci semestru v Ateliéru konzervování a restaurování fotografie. Součástí zprávy musí být i dokumentace prováděných konzervátorských či restaurátorských zásahů.

Charakteristika odborné praxe

Praktická studijní stáž je nedílnou součástí studijního plánu, student absolvuje praxi ve vybrané instituci mimo FAMU (viz předmět Praktická studijní stáž). Praxi je možné absolvovat i v institucích, kde student získá zkušenosti s restaurováním a konzervováním papíru či jiných obdobných materiálů.

Národní technické muzeum

Moravská galerie

Ústav dějin umění AV ČR

Muzeum umění Olomouc

Slezské zemské muzeum v Opavě

Uměleckoprůmyslové muzeum

Centrum pro výzkum fotografie, UDU AV ČR

NPÚ Praha

Podporováno je vykonání praxe na vybraném zahraničním pracovišti.

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů (typické pracovní pozice)

Absolventi studijního programu mohou nalézt profesní uplatnění jako samostatní restaurátoři stejně jako konzervátoři, restaurátoři v rámci řady institucí (muzea, galerie, archivy apod.), které disponují fotografickými sbírkami, jež vyžadují odbornou konzervátorskou a restaurátorskou péči. Absolventi mohou své znalosti dále rozvíjet rovněž v oborově spřízněných doktorských studijních programech.