Dějiny světového a českého divadla 2

Předmět není vypsán Nerozvrhuje se

Garant předmětu

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Obsah

Předmět zprostředkovává jak hlavní etapy vývoje českého i světového divadla, tak proměny divadelního jazyka od počátků po současnost. Cílem je pojmenovat podstatu a proměny divadla a divadelnosti v zrcadle vybraných dramat z různých kulturních etap a okruhů, vnímat divadlo a drama jako zpráva o vztahu člověka k sobě, ke společnosti a ke světu v historických souvislostech, sledovat antropologicky universální i kulturně a sociálně podmíněné funkce divadla v zrcadle dramatu a vnímat esteticky a sociálně specifické prvky a funkce divadla v historických kontextech. Cílem předmětu je také vytvořit společný diskurz, který vychází z nejednotného základu studentů přicházejících s různou vědomostní a zkušenostní základnou.

Předmět je koncipován jako pětisemestrální.

Tematické okruhy:

• Typy italského divadla a dramatu od renesance; divadelní prostor, scénografie. Intermezza, divadlo dvorské, učené, lidové, taneční, zpívané, výtvarné, komedie dell´arte.
• Alžbětinské divadlo a drama; divadelní profesionálové; typy souborů, financování a vládní regulace divadla. - Shakespeare – historické hry, tragédie, komedie, romance.
• Jakubovské drama.

Výsledky učení

Student:

• charakterizuje období historie divadelní kultury, zná hlavní představitele, tvůrce, jejich dílo, na základě studia jejich děl a vlastní četby charakterizuje jejich dílo v kontextu vývoje,
• vyčte z dramatu autorské strategie a tvůrčí postupy a srovnává je,
• pojmenuje přesahy vybraných her a divadelních konvencí do současného divadla, pojmenuje aktuálnost dějin divadla,
• vnímá divadlo a dějiny divadla jako nástroj kultivace myšlení a kritického myšlení (divadlo jako reflexe společenské situace), pojmenuje didaktický rozměr dějin divadla a dramatických textů pro dramatickou výchovu,
• orientuje se v různých způsobech provozování divadla a inscenační praxe, v proměnách funkcí divadla a divadelního autorství,
• studenti si vytváří významovou síť- mapu divadelní kultury,
• formuluje svůj kritický názor a pokládá dotazy.

Předpoklady a další požadavky

Nejsou.

Literatura

Povinná literatura:

• BEJBLÍK, Alois. Shakespearův svět. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1979. 227, [2] s. [24] s. fot. příl. Kolumbus; Sv. 87.
• BEJBLÍK, Alois, ed., LUKEŠ, Milan, ed. a HORNÁT, Jaroslav, ed. Alžbětinské divadlo. Shakespearovi předchůdci. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1978. 358 s.
• BEJBLÍK, Alois, ed. et al. Alžbětinské divadlo. Shakespearovi současníci. Překlad František Fröhlich. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1980. 487 s.
• BEJBLÍK, Alois, ed., LUKEŠ, Milan, ed. a HORNÁT, Jaroslav, ed. Alžbětinské divadlo. Drama po Shakespearovi. 1. vyd. Praha: Odeon, 1985. 478 s.
• BOHADLOVÁ, Kateřina. Flaminio Scala a jeho Il teatro delle favole rappresentative v zrcadle doby: morfologická analýza Scalových scénářů podle metody V.J. Proppa: diplomová práce obhájená na Oddělení italianistiky Ústavu románských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Praha: Istituto Italiano di Cultura, 2005. 111 s. Collana di italianistica; sv. 8. ISBN 80-239-5410-5.
• BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Přel. Milan Lukeš a Zdena Benešová. Praha: Nakladatelství Lidové noviny; Praha: Divadelní ústav, 1999. 948 s. Přel. z: History of the Theatre [1968, 1999]. ISBN 80-7008-096-5 (Divadelní ústav). 80-7106-364-9 (Lidové noviny). (vybrané kapitoly)
• BŽOCHOVÁ-WILD, Jana. Úvod do shakespearovského divadla. Bratislava: Divadelný ústav, ©1999. 175 s. Theatrum Mundi. ISBN 80-88987-11-3.
• DIGRIN, Zdeněk. Divadlo učenců a diplomatů. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 1995. 527 s., [8] s. il. ISBN 80-7008-044-2.
• FISCHER-LICHTE, Erika. Dejiny drámy : epochy identity v divadle od antiky po súčasnosť. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2003. 520 s. ISBN 80-88987-47-4 (váz.). (vybrané kapitoly)
• HILSKÝ, Martin. Shakespeare a jeviště svět. Druhé, doplněné vydání. Praha: Academia, 2015. 861 stran. ISBN 978-80-200-2282-0.
• Zadané hry v dostupných překladech

Doporučená literatura:

• CARLSON, Marvin A. Dejiny divadelných teórií. 1. vyd. Bratislava: Divadelný ústav, 2006. 447 s. ISBN 80-88987-23-7.
• DRÁBEK, Pavel. České pokusy o Shakespeara : dějiny českých překladů Shakespeara doplněné antologií neznámých a vzácných textů z let 1782-1922. V nakl. Větrné mlýny vyd. 1. [Brno]: Větrné mlýny, 2012. 1132 s. ISBN 978-80-7443-056-5.
• JURKOWSKI, Henryk. Proměny ikonosféry: vizuální kontext divadelního umění. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7331-189-6.
• PAVIS, Patrice. Divadelní slovník: slovník divadelních pojmů. Přel. Daniela Jobertová. Praha: Divadelní ústav, 2003. s. 496. Přel. z: Dictionnaire du Théâtre [1996]. ISBN 80-7008-157-0. (vybrané kapitoly)
• SCHERHAUFER, Petr. Čítanka z dejín divadelnej réžie: od neandertálca po Meiningenčanov. Bratislava: NOC, 1998. 368 s. ISBN 80-85455-74-9. (vybrané kapitoly)
• VELTRUSKÝ, Jiří. Příspěvky k teorii divadla. 1. vyd. Praha: Divadelní ústav, 1994. 270 s. České divadlo. ISBN 80-7008-046-9.
• JURKOWSKI, Henryk. Proměny ikonosféry: vizuální kontext divadelního umění. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7331-189-6.
• CÍSAŘ, Jan. Přehled dějin českého divadla. 2. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, 2006. 314 s. ISBN 80-7331-072-4.
• CÍSAŘ, Jan. Vývoj divadelního jazyka. Vyd. 1. České Budějovice: Krajské kulturní středisko, 1990. 131 s. ISBN 80-85028-36-0.

Hodnoticí metody a kritéria

Ústní zkouška formou společného kolokvia - výklad ke konkrétnímu tématu, docházka min. 75 % a aktivní účast v diskusích na seminářích.

Během semestru se vyžaduje samostatná četba, obecná znalost české a světové literatury a dramatické literatury zvlášť, schopnost reflexe, analýzy a interpretace.

Další informace

Pro tento předmět se rozvrh nepřipravuje

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Dramatická výchova bakalářské kombinované (povinný předmět s možností opakovaného zapsání)