Konference Dokumentární tvorba mezi Prahou, Zlínem a Bratislavou

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
303MKONF zápočet 1 24 hodiny SEMINÁŘŮ za celý semestr (45 minut), 7 až 12 hodin domácí příprava česky zimní

Garant předmětu

Alice RŮŽIČKOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Alice RŮŽIČKOVÁ

Katedra

Předmět zajišťuje Katedra dokumentární tvorby

Obsah

Úvodní text k doku-konferenci ze září 2022, kdy byla založena tradice každoročního setkávání studujících a vyučujících filmových škol FAMU, UTB, VŠMU, spolu s dalšími školami, kde se vyučuje dokumentární tvorba. Konference se koná vždy na konci září, v organizaci a místu konání se střídají zakládající instituce vysokých uměleckých škol - zajistí ostatním účastníkům ubytování, jídlo, prostor i program celé akce.

PONĚŠICKÁ AMERICKÁ NOC

„…film je ovel’a harmonickejší ako život, tvrdí, nepozná zastavenia, nepozná mŕtvy čas, všetko v ňom napreduje ako v nočnom vlaku. Alexander pri inej príležitosti poukáže na dal’ší rozdiel: film je ucelený, rozpráva súvislý príbeh, zatial’ čo život, a to najmä život pri nakrúcaní filmu, sa skladá z fragmentárnych scén.“ Takto filozof Miroslav Marcelli parafrázuje slova postavy Alexandra z Truffautovy Americké noci, která je filmem o natáčení filmu. Marcelliho text “Film o filme, film vo filme” vyšel ve sborníku “Hranice (ve) filmu” (1) pojmenovaném podle stejnojmenné konference, která se v říjnu roku 1998 uskutečnila v areálu AMU v Poněšicích. Právě zde se odehrálo jedno z prvních setkání českých a slovenských škol se zaměřením na filmovou teorii, které jsem měl i jako teoretik laik příležitost se s příspěvkem “Od díla k dění! Smrt dokumentárnímu filmu! Ať žije film!” také zúčastnit.

Z těchto filmologických konferencí se stala dodnes trvající tradice a věřím, že stejně tak by tomu mohlo být i v případě prvního poněšického ročníku setkání FAMU (Katedra dokumentární tvorby), FMK UTB ve Zlíně (ateliér Audiovizuální tvorba) a VŠMU (Ateliér dokumentárnej tvorby) s tím, že organizace a místa srazu se budou podle lokalit škol průběžně střídat a že výhledově může dojít i k rozšíření zúčastněných institucí, a to třeba také v rámci dalších středoevropských zemí. Pětadvacet let trvající filmologické konference jsou totiž potvrzením potřeby a smysluplnosti toho potkávat se, seznamovat se, společně myslet a inspirovat se napříč hranicemi generačními, estetickými, institucionálními, státními, světonázorovými. Nabyté podněty se mohou v budoucnosti projevit nejen ve vztahu k autorské imaginaci, ale také z hlediska přátelství a samotné realizace filmů, jak nás o tom mimo jiné přesvědčuje tak plodná historická i současná spolupráce mezi českou a slovenskou kinematografií, k níž dochází na nejrůznějších osobních, producentských, profesních a institucionálních úrovních.

Uvedený Marcelliho citát můžeme vnímat jako ohraničení mentální konstelace naší tentokrát dokumentaristické seance. Prostřednictvím debat nad hotovými i rozpracovanými studentskými filmy budeme opět napříč zmíněnými hranicemi oscilovat mezi životem v řádu díla a mezi společně prožívanými okamžiky: život ve filmu a film v životě. Technika americké noci jako natáčení ve dne, jehož výsledkem je noc: symbióza každodennosti s autorskou perspektivou.

Rámec naší první tvůrčí konference (30. 9. – 2. 10. 2022) přitom tvoří téma výuky filmu akcentované snímkem o přijímacím procesu na filmovou školu La Fémis „Přijímačky“ (2016) francouzské režisérky Claire Simon, s níž budeme mít příležitost vést po projekci on-line rozhovor. Ten ostatně mezi sebou povedeme průběžně po celé tři dny, a to také v podobě výměny zkušeností s tím, jak výuka filmu na té které škole probíhá. K možnému dosahu třeba i naší dokumentaristické akce se opět v Poněšicích roku 1998 vyjádřil filozof Miroslav Petříček. Ten tehdy promýšlel hranici také jako jev utvářený daným jednáním neboli v podobě – například poněšické události: zjednodušeně řečeno, naše hranice se nacházejí tam, kam dokážeme dojít. Přičemž při události společné jsem vždy závislý i na ostatních. Nemám to jen ve svých nohou, jde i o „baťovky“ těch druhých. Míra a podoba participace každého z nás ovlivní to, jestli a o kolik se hranice našich akademických i tvůrčích možností díky poněšické dílně posunou. Konec konference je jako každý konec smrtí svého druhu, ale jak uvádí Petříček, gesto se může „odloučit od gestikulujícího člověka a utkvět v paměti“ a může se jednat jak o naše gesto vůči ostatním, tak naopak.

Z logiky našeho setkání jako scénosledu prezentovaných projekcí – neboli jakýchsi kapitol – rovněž vyplývá, že bude záviset na každém účastníkovi a účastnici, k jaké syntéze následně dospěje. Estetik Vlastimil Zuska na zmíněné poněšické konferenci hovořil o tom, že každá událost je vždy společenstvím událostí a toto východisko rozvedl prostřednictvím struktury povídkového filmu jako výzvy v podobě několika filmů v jednom: „…povídkový film jako celek je příběhem, který je třeba ještě odvyprávět, který hledá vypravěče v průběhu svého odvíjení, který hledá syntézu heterogenního, ´scelující´ vyprávění, usiluje o ´kontrast v rámci identity´, což je Whiteheadova definice krásy.“

Zde uvedené odkazy k teorii není třeba vnímat jako snahu dělat z naší dokumentaristické konference – jakkoliv filmovou – vědu. Tehdejší poněšicka filmologická událost mně však utkvěla v paměti jako s naší akcí svým charakterem a místem konání spřízněné gesto, inspirativní v potřebě společně přecházet různorodé hranice. K přeshraničnímu pohybu ostatně odkazuje i zmíněná výzva ke smrti dokumentárnímu filmu a sice k pohybu přes hranici umrtvujícího principu zaznamenávat realitu. Plejáda tzv. dokumentárních filmů nás přece přesvědčuje o tom, že nejen americká noc, ale že také všední den může mít jinou než zdánlivě zjevnou podobu. A že se z filmu může stát ono Petříčkovo gesto odloučené od gestikulující všednosti. Tak vzhůru do Poněšic, za hranice všedních dní a nocí.

Jan Gogola ml. – režisér, dramaturg, pedagog FMK UTB ve Zlíně

Výsledky učení

Nejvýznamnější filmové školy, které se zabývají dokumentární audiovizuální tvorbou ve společném prostoru bývalého Československa sice o sobě vědí, ale doposud chyběla možnost pravidelného osobního setkávání a sdílení konkrétních tvůrčích i pedagogických zkušeností. To jsme změnili a vytvořili pravidelnou platformu, která má každý rok jiné účastníky (studující i vyučující), ale organizační rámec zůstává stejný.

Smyslem uspořádání konference je umožnit všešm účastnicím a účastníkům sdílet odborné zkušenosti a poznatky v různých oblastech výzkumu i reflexe audiovize a rozvíjet jejich samostatnou badatelskou, uměleckou i pedagogickou činnost. Organizátoři – studentstvo i akademičtí či vědecko-výzkumní pracovníci a pracovnice – si mohou skrze konferenci rozšířit pole vzdělávacích aktivit fakulty a rozvíjet společné myšlení nad tématy dle jejich vlastního výběru.

Předpoklady a další požadavky

žádné

Literatura

žádná

Hodnoticí metody a kritéria

100% aktivní účast na konferenci v roli organizátorské nebo účastnické

Poznámka

Modulová výuka KDT FAMU

Doku-konference 2024 se koná ve dnech 26-29. 9. ve Zlíně na Fakultě multimediálních komunikací U4, Univerzitní 2431.

Další informace

Předmět lze absolvovat opakovaně

Rozvrh na zimní semestr 2024/2025:

Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
26.09.2024 – Alice RŮŽIČKOVÁ
26-29. 9. 2024 Zlín, pouze pro studující KDT paralelka 1

Rozvrh na letní semestr 2024/2025:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů