Kamera mezi filmem a videem

Zobrazit rozvrh

Kód Zakončení Kredity Rozsah Jazyk výuky Semestr
376KMFV zápočet 2 2 hodiny PŘEDNÁŠEK týdně (45 minut), 29 až 39 hodin domácí příprava česky letní

Garant předmětu

Jindřiška BLÁHOVÁ

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Jindřiška BLÁHOVÁ, Martin ŘEZNÍČEK

Katedra

Předmět zajišťuje Kabinet teorie a historie audiovize

Obsah

Seminář o specifiku kameramanské práce v českém dokumentárním filmu, mimo jiné s důrazem na turbulentní 80. a 90. léta. Kameramanský rukopis, jak režisérů a kameramanů v jedné osobě, tak u spolupráce režiséra s kameramanem. Budeme se zabývat rozborem obrazové výpovědi jednotlivých filmových děl a jejich autorů, z hlediska volby tématu, obrazové skladby, záběrování a také volby scén a lokací. Klíčovým tématem bude ale i přechod od filmu k videozáznamu, analogovému a později i digitálnímu. Zde dochází často ke zlomu v obrazové výpovědi, velmi pravidelně i k jejímu výraznému zploštění a často také, k poklesu obrazové kvality, případně i k rozpadu obrazové koncepce. Filmový záznam je oproti videu, jiná perspektiva kameramanské práce, jiné přemýšlení o obraze. Ale důležité je, že změna nemusí být absolutní. Zabývám se touto tématikou po celý čas své kameramanské i režijní praxe. Rád bych, abychom reflektovali předěl mezi filmem a videem, co technologická změna přinesla, co umožnila a co i odnesla. Již déle probíhá návrat k filmu, možná ale nebude trvat moc dlouho, probereme proč se soumrak filmu stejně přibližuje. Nejsou to jen peníze.

Zároveň uprostřed teorie si můžeme pro představu vyzkoušet pohyb s „historickými“ kamerami na rameni. Že film je pořád umění vědět a vidět i nespatřené a pohybovat se neočekávaně v prostoru.

Harmonogram kurzu

Jednou za 14 dní. Z výběru jmen režisérů, bez výrazného pořadí – Jan Špáta, Karel Vachek, Olga Sommerová, Drahomíra Vihanová, Pavel Koutecký, Jana Ševčíková, Helena Třeštíková, z mladší generace, náhodný výběr - 90.léta – Igor Chaun, Roman Vávra a třeba Tomáš Hejtmánek, moje tvorba, ale můžeme pokračovat až k dnešku – skvělý Tomáš Hlaváček, režisér i kameraman, typicky pracující na video. Každopádně řada filmů, by bez možnosti elektronického záznamu, řádově zlevňujícího natáčení, nevznikla. Kameramani Jan Špáta, Jan Malíř, Jaromír Kačer, Stano Slušný, Ivan Vojnár, Martin Vadas, Josef Nekvasil, Roman Vávra, Martin Řezníček, Diviš Marek, Tomáš Hlaváček… všechna tato „jména“, jsou osobnosti dokumentárního, ale nejen pouze obrazového, ale především i významového vyprávění – i obrazem. Dají se vysledovat specifika jejich rukopisu? Někde jistě.

Někteří z tvůrců nebo tvůrkyň „svých“ filmů, by mohli být na seminářích.

Výsledky učení

Studenti si mohou uvědomit specifika obrazového vyjadřování, použití výrazových prostředků kameramanské práce, uvědomit si rukopis jednotlivých kameramanů. Studenti mohou sledovat vliv změny technologie na obrazovou kulturu a kultivovanost, s nástupem videa – tehdejší dominantní obrazový záznam byl Betacam (který jsem osobně nesnášel, záznam totiž neumí pracovat se světelnými kontrasty, které jsou naopak klíčem pro vyprávění filmovým obrazem. „Nálada“ obrazové scény, je daleko obtížněji zachytitelná a obraz často sklouzává k tupému popisu). Pokusíme se dokázat si definovat, jak se vyhnout „degradaci“ obrazového vyprávění, pod vlivem elektronického záznamu. Zdůrazňuji, že je na druhou stranu potřeba vnímat jedinečné možnosti, které elektronický záznam skýtá.

Posluchačky a posluchači semináře, by měli dokázat kultivovat své obrazové vidění, měli by posílit svoji obrazovou představivost a rozšířit své možnosti, jak vyprávět obrazem. Zažít něco, co si budou pamatovat a připomínat.

Z principu, je jeden podstatný rozdíl, který hraje pro i proti – video je daleko popisnější, odpadá velmi podstatná stylizace, která je u filmu daná například i chemickým procesem. U filmu jsou třeba podstatná i různá „zašpinění“ – chlupy v okeničce, které bývaly velmi nežádoucí a dnes jsou výrazem filmové autenticity (a vyrábějí se v postprodukci), přesto video i se svojí surovou realističností, vnáší třeba zase jiný – odpoetizovaný rozměr. Mohli bychom v této dualitě pokračovat ještě dlouho. Každý námět v sobě nese přesné obrazové ztvárnění (a nemusíme ho najít), ztvárnění, které námět musí posouvat a rozvíjet a zde je podstatná právě volba způsobu natáčení a média, zohledňující všechny výše zmíněné faktory a ještě řadu dalších. Kyvadlo se zatím vychyluje trochu zase zpět, k filmu. Vždy ale už zůstane vychýlené výrazně ve prospěch videa a film je bohužel stále vzácnější. Také si ho stále víc vážím.

Předpoklady a další požadavky

K semináři stačí přistoupit s otevřenou myslí a zaostřeným vnímáním vizuality, předkládaných filmových děl a vlastní citlivostí

Literatura

Martin Štoll - Jan Špáta – 2007 , Malá Skála

Jana Hádková, Tereza Brdečková - Jan Špáta Dívej se dolů.Praha: Český filmový ústav – 1991, ISBN 80-7004-029-7

Martin Švoma - Karel Vachek etc. NAMU 2008, ISBN: 978-80-7331-122-3

Miloš Kameník – Vachek. Větrné mlýny 2025, ISBN: 978-80-7443-418-1

Jana Hádková – Drahomíra Vihanová, Praha: Český filmový ústav – 1991, ISBN 80-7004-069-6

Michal Procházka, Radim Procházka, Lucie Česálková - Generace Jihlava,

Větrné mlýny ve spolupráci s Nakladatelstvím AMU – 2014, ISBN 978-80-7443-109-8

Peter Kerekes, Andrea Slováková - Jak se dělá dokument: Autoři a tvůrčí metody,

Praha: Nová beseda 2022, ISBN 978-80-88383-33-8

Bill Nichols, Úvod do dokumentárního filmu, NAMU – 2022, ISBN 978-80-7331-606-8

Hodnoticí metody a kritéria

Nelze změřit, do jaké míry mohou posluchačky a posluchači zkultivovali svoje obrazové vnímání a vyjadřovací schopnosti. Přesto budu rád, když jim seminář některé cesty vnímání pootevře.

Napsání stánkové eseje – reflexe zvoleného filmu, z hlediska obrazového pojetí, pokus najít, proč bylo například zvoleno dané obrazové ztvárnění. Účast na seminářích a v diskusích.

Poznámka

Trend se po desetiletí pomalu otáčí a jasná, promyšlená, obrazová koncepce, je nikoli u většiny, ale u řady dobrých a především těch vynikajících dokumentárních filmů opět zcela zřejmá. Přesto obrazová úroveň filmů z 80. a 90. let, natočených na filmovou surovinu, většinou výrazně v kvalitě obrazového ztvárnění, přesahuje filmy pozdější, natočené na analogový nebo i svým způsobem, daleko dokonalejší záznam digitální. Je to jeden z výrazných fenoménů a bude zajímavé, jak ho mohou, v jakých vrstvách, reflektovat kameramani, ale i autoři.

Termíny/Date and time: TBA

Další informace

Předmět je součástí nabídky volitelných předmětů fakulty

Rozvrh na zimní semestr 2025/2026:

Rozvrh zatím není připraven

Rozvrh na letní semestr 2025/2026:

06:00–08:0008:00–10:0010:00–12:0012:00–14:0014:00–16:0016:00–18:0018:00–20:0020:00–22:0022:00–24:00
Po
Út
St
Čt
Pá
místnost KLI-RP
Projekce SF
(Klimentská ulice)
ŘEZNÍČEK M.
10:00–13:00
(přednášková par. 1)
20.2., 6.3., 20.3., 27.3., 3.4., 17.4. a 24.4.
Datum Den Čas Vyučující Místo Poznámky Č. paralelky
Pá 10:00–13:00 Martin ŘEZNÍČEK Projekce SF
Klimentská ulice		 20.2., 6.3., 20.3., 27.3., 3.4., 17.4. a 24.4. přednášková par. 1

Předmět je součástí následujících studijních plánů